ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2011 Český hydrometeorologický ústav - Úsek ochrany čistoty ovzduší |
|
II.4.1 Aglomerace Na základě Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o členění území ČR do zón a aglomerací je od roku 2005 zvýšená pozornost zaměřena na hodnocení kvality ovzduší v navržených aglomeracích: hlavním městě Praze, Brně a Moravskoslezském kraji. Kromě aglomerací je v této Ročence věnována zvláštní pozornost i zóně Ústecký kraj z důvodu koncentrace průmyslu, větší hustotě osídlení a také z důvodu měření nadlimitních koncentrací některých znečišťujících látek. Další podkapitola obsahuje i hodnocení situace v zónách Královéhradecký kraj a Pardubický kraj. II.4.1.1 Hlavní město Praha Hlavní město Praha je oblastí, ve které je znečištění ovzduší vystaveno velké množství lidí. Z hlediska hodnocení kvality ovzduší se Praha řadí mezi aglomerace. V aglomeraci Praha jsou dlouhodobě překračovány imisní limity pro suspendované částice, oxid dusičitý a cílové imisní limity pro benzo(a)pyren a přízemní ozon. Většina překročení imisních a cílových imisních limitů souvisí se značným dopravním zatížením hlavního města, ale i s vytápěním domácností, zejména v oblastech se zástavbou rodinných domů. V aglomeraci Praha se mobilní zdroje podílí na celkových emisích tuhých znečišťujících látek (TZL) více než 70 %, na celkových emisích oxidů dusíku (NOx) cca 60 %. Malé zdroje (zejména lokální topeniště) jsou druhým nejvýznamnějším zdrojem TZL a oxidu siřičitého (SO2). Celkově lze konstatovat, že imisní situace byla v roce 2011 na území aglomerace Praha podobná situaci v roce 2010. Byly překročeny (cílové) imisní limity pro PM10, NO2, BaP, arsen a přízemní ozon. Byl zaznamenán mírný nárůst koncentrací PM10 na pozaďových stanicích, naopak koncentrace PM10 a NO2 nepatrně poklesly na stanicích dopravních. Koncentrace benzo(a)pyrenu jsou srovnatelné s hodnotami koncentrací v roce 2010. Koncentrace ozonu opakovaně překračují cílový imisní limit pouze na jedné pozaďové stanici. Pro ostatní látky znečišťující ovzduší (PM2,5, SO2, CO, benzen, olovo, kadmium a nikl) se daří (cílové) imisní limity plnit. Suspendované částice PM10 a PM2,5 Koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 byly v Praze v roce 2011 sledovány celkem na 18 lokalitách ČHMÚ a 3 lokalitách ZÚ. 24hodinový imisní limit PM10 (hodnota 50 μg.m-3 nesmí být překročena za rok více než 35krát) byl překročen na 12 lokalitách z 16 lokalit s dostatečným počtem dat pro hodnocení, tj. na 75 % (v roce 2010 byl imisní limit překročen na 10 lokalitách ze 17, tj. na 59 %). Z 12 lokalit, kde došlo k překročení imisního limitu, je polovina klasifikována jako lokality dopravní, polovina jako lokality předměstské a městské pozaďové (obr. II.4.1.1). Průměrná 24hodinová koncentrace na dopravních stanicích meziročně mírně klesla, zatímco na pozaďových stanicích stále mírně roste, a to od roku 2008. V roce 2011 nebyl na stanici Praha 2-Legerova (hot spot) dostatečný počet platných dat pro hodnocení úrovně znečištění částicemi PM10 a PM2,5 z důvodu změny přístrojové techniky. Roční imisní limit pro PM10 (40 μg.m-3) nebyl v roce 2011 překročen na žádné lokalitě z 20, které byly relevantní pro vyhodnocení ročních koncentrací. Průměrné roční koncentrace na dopravních stanicích meziročně poklesly, zatímco koncentrace na pozaďových stanicích opět stále mírně stoupají (obr. II.4.1.3). Vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10 a PM2,5 a nejčastější překračování hodnoty 24hodinového imisního limitu PM10 je obecně dosahováno v chladném období roku, kdy dochází jak k vyšším emisím tuhých látek (TZL) v důsledku vyšší intenzity vytápění (včetně lokálních topenišť) a vyšším emisím z dopravy (zvýšené obrušování materiálu silnic v důsledku posypu, následná resuspenze materiálu), tak i k méně příznivým meteorologickým podmínkám pro rozptyl znečišťujících látek. V aglomeraci Praha byla hodnota 24hodinového imisního limitu nejčastěji překračována v měsících leden–březen a listopad (obr. II.4.1.2), a to jak na dopravních, tak i pozaďových stanicích. V roce 2011 Praha v rámci svého SVRS vyhlásila jednou signál upozornění, na základě zvýšených koncentrací PM10, konkrétně v časovém rozsahu 14.11., 14 hod až 25.11., 16 hod. Koncentrace jemných částic PM2,5 byly v roce 2011 měřeny celkem na 5 lokalitách ČHMÚ a 1 lokalitě ZÚ. Podobně jako v minulých letech nedošlo na území aglomerace Praha k překročení již platného cílového imisního limitu (obr. II.4.1.4). Výjimkou byl rok 2005, kdy došlo k překročení cílového limitu na jedné dopravní lokalitě, a rok 2006, kdy došlo k překročení na 2 dopravních lokalitách. Na všech třech lokalitách (Praha 4-Libuš, Praha10-Šrobárova, Praha 9-Vysočany), pro které jsou k dispozici údaje za roky 2010 a 2011, došlo k meziročnímu poklesu průměrné roční koncentrace PM2,5. Nejvyšší průměrná roční koncentrace o hodnotě 20,2 μg.m-3 byla v roce 2011 zaznamenána na lokalitě Praha 2-Riegrovy sady. Oxid dusičitý Roční imisní limit pro NO2 (40 μg.m-3) byl na území aglomerace Praha překročen na pěti lokalitách z 20 (obr. II.4.1.5). Jednalo se o lokality Praha 2-Legerova (roční průměrná koncentrace dosáhla hodnoty 69,5 μg.m-3), Praha 5-Smíchov (46,1 μg.m-3), Praha 10-Šrobárova (44,6 μg.m-3), Praha 9-Vysočany (40,9 μg.m-3) a Praha 5-Svornosti (40,4 μg.m-3). Celkově lze konstatovat, že koncentrace NO2 na území aglomerace Praha na většině lokalit meziročně klesly. Průměrné roční koncentrace NO2 klesly nebo zůstaly na stejné úrovni na více než 80 % stanicích, maximální nejvyšší 19. koncentrace klesly nebo zůstaly na stejné úrovni na více než 70 % stanicích. Je však možné předpokládat, že k překročení imisních limitů může docházet i na dalších dopravně exponovaných lokalitách, kde není prováděno měření. Benzo(a)pyren Přízemní ozon Obr. II.4.1.1 Počet překročení 24hod. imisního limitu PM10, 36. nejvyšší 24hod. koncentrace a průměrná 36. nejvyšší 24hod. koncentrace na vybraných lokalitách, aglomerace Praha, 2006–2011 Obr. II.4.1.2 Počet dní s koncentracemi PM10 > 50 μg.m-3 v jednotlivých měsících včetně celkového počtu překročení, aglomerace Praha, 2011 Obr. II.4.1.3 Průměrné roční koncentrace PM10 na vybraných lokalitách, aglomerace Praha, 2006–2011 Obr. II.4.1.4 Průměrné roční koncentrace PM2,5, aglomerace Praha, 2004–2011 Obr. II.4.1.5 Průměrné roční koncentrace NO2 na vybraných lokalitách, aglomerace Praha, 2006–2011 Obr. II.4.1.6 Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Praha, 2000–2011 Obr. II.4.1.7 Počty překročení hodnoty cílového imisního limitu O3 v průměru za tři roky, aglomerace Praha, 2006–2011 Obr. II.4.1.8 Pole roční koncentrace NO2, aglomerace Praha, 2011 Obr. II.4.1.9 Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM10, aglomerace Praha, 2011
II.4.1.2 Brno Charakteristika aglomerace V Brně jsou dlouhodobě překračovány imisní i cílové imisní limity z hlediska lidského zdraví [8]. Na vině je především doprava, která je majoritním zdrojem škodlivin překračujících (cílové) imisní limity na území aglomerace (Tab. II.4.1.1). Brno je z historického hlediska město ležící na křižovatce cest. Rovněž v moderní době se na území Brna protínají významné dopravní tepny (Dálnice D1, D2, rychlostní silnice R52 na Vídeň a R43 na Svitavy). Zejména kvůli nevyřešenému obchvatu Brna z dálnice D1 směrem na Svitavy projíždí denně centrem města Brno velké množství tranzitní dopravy, navyšující již tak značné množství automobilů v Brně. Plynulost tranzitní dopravy pak není zajištěna kvůli nedokončenému velkému městskému okruhu. Všechny uvedené skutečnosti se podílejí na zvyšování emisí škodlivin z dopravy – zejména tuhé znečišťující látky (doprava produkuje 87 % emisí TZL), oxidy dusíku (76 %), oxid uhelnatý (91 %) a těkavé organické látky (78 %) na území aglomerace a na zvyšování imisního zatížení ovlivňujícího zdraví obyvatelstva. Není tedy náhodou, že imisní limity jsou překračovány pro škodliviny, jejichž majoritním zdrojem je doprava, a nejvyšší koncentrace jsou měřeny v lokalitách silně zatížených dopravou. Aglomerace Brno je pokrytá sítí zejména dopravních stanic měřících kvalitu ovzduší. V rámci hodnocení znečištění ovzduší na území ČR v roce 2011 byla využita data z 6 stanic ČHMÚ, 4 stanic Magistrátu města Brna a 2 stanic Zdravotního ústavu se sídlem v Brně, měřícího kvalitu ovzduší na území aglomerace. Koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2,5 Kromě rozptylových podmínek a topné sezóny je vzhledem k zemědělskému charakteru krajiny celého Jihomoravského kraje důležitá větrná eroze. Nejhorší situace, pokud jde o vláhovou bilanci v ČR, je v Jihomoravském kraji včetně aglomerace Brno. Zejména během bezesrážkových epizod, kdy je půda vyschlá, dochází vlivem proudění větru k unášení částic půdy do ovzduší, což se projeví i zvýšenými koncentracemi částic v ovzduší. Zároveň také nedochází k „vymývání“ atmosféry srážkami, částice zůstávají v ovzduší déle a mohou putovat na delší vzdálenost. Z dlouhodobých dat stanice Brno-Tuřany (1994–2010) vyplynulo, že během bezesrážkových epizod (alespoň 5 dní beze srážek) jsou průměrné koncentrace PM10 o 6,1 μg.m-3 vyšší, než je dlouhodobý průměr za toto období [43]. Vliv sucha se projevuje i v rámci roku na měsíčním trendu koncentrací částic. V případě částic PM2,5 měřených na území aglomerace Brno platí, že cílový imisní limit (stanovený v roce 2011 [44]) je dlouhodobě překračován pouze na dopravou zatížených lokalitách (obr. II.4.1.12), v pozaďových lokalitách dochází k překročení resp. přiblížení se cílovému imisnímu limitu pouze v letech s delšími epizodami nepříznivých rozptylových podmínek (2006, 2010). 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10 Dopravní stanice pak překračují imisní limit téměř ve všech případech v celém sledovaném období, a potvrzují tak hlavní problém z hlediska kvality ovzduší v aglomeraci Brno – nadměrné zatížení dopravou. Obecně však platí, že hodnoty koncentrací jsou velmi závislé na meteorologických resp. rozptylových podmínkách v zimním období. Negativní vliv nepříznivých rozptylových podmínek v zimním období spolu s topnou sezónou (malé zdroje) se projevil i na distribuci dnů s koncentrací PM10 vyšší než 50 μg.m-3; tyto dny se vyskytují pouze v období říjen–březen (obr. II.4.1.14). V dubnu dochází k překračování této koncentrace pouze na dopravních stanicích, kde podobně jako v březnu může svou roli hrát nesklizený posypový materiál a jeho resuspenze vlivem dopravního ruchu. Naopak počet překročení ve výše zmiňovaném „suchém“ listopadu se na dopravních a pozaďových lokalitách liší jen málo, podobně je tomu i v únoru. Únor a listopad byly v roce 2011 kvůli déletrvajícímu inverznímu charakteru počasí nejhorší z hlediska koncentrací PM10. V prosinci se pak vlivem přechodu frontálních systémů nad naším územím a rozrušením teplotní inverze atmosféra výrazně pročistila, což se projevilo i v počtu překročení – na pozaďových lokalitách nepřekročila PM10 koncentraci 50 μg.m-3 ani jednou. Koncentrace oxidu dusičitého (NO2) Trend koncentrací je na všech stanicích ve sledovaném období poměrně vyrovnaný, na rozdíl od částic nejsou hodnoty tolik ovlivněny meteorologickými podmínkami. Roli hraje pouze intenzita dopravy. Benzo(a)pyren Troposférický ozon Smogový varovný a regulační systém V roce 2011 vyhlásil Jihomoravský kraj dvakrát signál upozornění na smogovou situaci. Poprvé platil signál upozornění od 3. do 7. listopadu (podmínky vyhlášení splnila stanice Brno-Tuřany), v druhém případě od 15. do 21. listopadu (podmínky vyhlášení splnily stanice Brno-Tuřany a Znojmo). V případě vyhlášení signálu regulace by vybrané zdroje v rámci Jihomoravského kraje včetně aglomerace Brno musely dle svých regulačních řádů přijmout opatření ke snížení emisí prašnosti. Dle emisní bilance tuhých látek však regulovatelné zdroje spadají do kategorie zvláště velkých a velkých zdrojů tvořících pouze 7 % celkového množství emisí TZL do ovzduší (a to jsou v regulačním řádu pouze ty nejvýznamnější). Podobně je tomu v rámci celého Jihomoravského kraje, kde zvláště velké a velké zdroje tvoří rovněž pouhých 7 % všech emisí tuhých látek. Naopak zdroje, které v rámci Jihomoravského kraje a aglomerace Brno především přispívají ke zhoršené kvalitě ovzduší (vytápění domácností a doprava) omezit nelze. V rámci vytápění domácností lze pouze apelovat na občany, aby používali vhodná paliva, prováděli vhodnou údržbu vytápění a nespoluspalovali odpad. Regulovat dopravu je možné pouze za předpokladu, že je k dispozici náhradní trasa s minimálně stejnou třídou silnice, což ve většině případů není možné. Zde by Brnu velmi pomohl obchvat města, který by vymístil tranzitní dopravu mimo centrum města. Shrnutí Aglomerace Brno neplní imisní limity v případě částic (PM10 i PM2,5), oxidu dusičitého a cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. Všechny tyto škodliviny v aglomeraci Brno úzce souvisí s dopravou. Tyto látky se rovněž podílejí na vymezování oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Pro ostatní škodliviny, uvedené v legislativě [8], se daří plnit imisní limity. V případě oxidu siřičitého (denní i hodinový imisní limit), oxidu uhelnatého, olova, arsenu, kadmia a niklu se dokonce koncentrace dlouhodobě pohybují pod dolní mezí pro posuzování. Koncentrace benzenu se pohybují těsně nad dolní mezí pro posuzování.
Obr. II.4.1.10 Průměrné roční koncentrace PM10 a průměrná koncentrace z dopravních a pozaďových lokalit, aglomerace Brno, 2006–2011 Obr. II.4.1.11 Počet překročení 24hod. imisního limitu PM10 v roce, 36. nejvyšší 24hod. koncentrace a průměrná 36. nejvyšší 24hod. koncentrace z dopravních a pozaďových lokalit, aglomerace Brno, 2006–2011 Obr. II.4.1.12 Průměrné roční koncentrace PM2,5, aglomerace Brno, 2006–2011 Obr. II.4.1.13 Trend hodinových koncentrací PM10 v netopné (květen–srpen), topné (listopad–únor) a přechodové (březen–duben a září–říjen) části roku, Brno-Tuřany (průměr za roky 2005–2011) Obr. II.4.1.14 Počet dní s koncentracemi PM10 > 50 μg.m-3 v jednotlivých měsících včetně celkového počtu překročení, aglomerace Brno, 2011 Obr. II.4.1.15 Průměrné roční koncentrace NO2 na lokalitách a průměrné roční koncentrace na dopravních a pozaďových lokalitách, aglomerace Brno, 2006–2011 Obr. II.4.1.16 Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Brno, 2002–2011 Obr. II.4.1.17 Pole roční koncentrace NO2, aglomerace Brno, 2011 Obr. II.4.1.18 Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM10, aglomerace Brno, 2011
II.4.1.3 Moravskoslezský kraj V aglomeraci Moravskoslezský kraj je v rámci České republiky produkován nejvyšší podíl emisí oxidu uhelnatého (CO), druhý nejvyšší podíl oxidu siřičitého (SO2), tuhých znečišťujících látek (TZL) a těkavých organických sloučenin (VOC). V kraji je vzhledem k ostatním oblastem ČR specifické zastoupení podílů jednotlivých kategorií zdrojů emisí TZL. Nejvyšší podíl mají zvláště velké a velké zdroje znečišťování (celkem téměř třetina produkce za celou ČR), následované malými a mobilními zdroji. Tato situace souvisí s historickým vývojem průmyslové části aglomerace. Podíl velkých zdrojů má však meziročně převážně klesající tendenci [45, 46]. Vzhledem k vysoké hustotě osídlení je významným zdrojem znečištění i lokální vytápění. Podstatný vliv na kvalitu ovzduší má také transhraniční přenos znečištění mezi Českou a Polskou republikou. Na zlepšení kvality ovzduší v aglomeraci je zaměřeno množství programů a iniciativ. V aglomeraci Moravskoslezský kraj se v roce 2011 vyskytovaly
stejně jako v předchozích letech v chladných obdobích roku déletrvající epizody
nadlimitních denních koncentrací částic PM10, doprovázených zvýšenými
koncentracemi dalších škodlivin. Výsledkem jsou nadlimitní roční koncentrace
suspendovaných částic PM10 a PM2,5, benzo(a)pyrenu a
benzenu. Nadlimitní roční koncentrace NO2 byla naměřena pouze na
dopravní hot-spot lokalitě v Ostravě. V teplé polovině roku docházelo k
občasnému překročení limitní maximální 8hodinové koncentrace ozonu, počet
překročení má ale snižující se tendenci. Opakovaně se vyskytly špičky
nadlimitních krátkodobých koncentrací SO2 v souvislosti s likvidací staré
ekologické zátěže v Ostravě. Suspendované částice PM10 a PM2,5 Průměrné roční koncentrace PM10 se v roce 2011 na většině lokalit mírně snížily k úrovni z roku 2009, ale zůstaly vyšší než v nejméně znečištěných letech posledního desetiletí (2007, 2008). Na všech městských, dopravních a průmyslových lokalitách v aglomeraci s výjimkou Opavy byl překročen roční imisní limit 40 μg.m-3, podlimitní hodnoty byly naměřeny pouze na některých pozaďových (příměstských a venkovských) lokalitách (obr. II.4.1.21). Roční průměrné koncentrace částic PM2,5 byly stejně jako v minulosti (s výjimkou roku 2007 v Ostravě-Porubě/ČHMÚ) nadlimitní na všech devíti lokalitách s měřením (obr. II.4.1.22), včetně příměstských a venkovských (imisní limit = 25 μg.m-3). V roce 2011 byl pro částice PM10 v rámci Ústředního regulačního řádu na základě Vyhlášky MŽP č. 373/2009 Sb. pro oblast Ostravsko-Karvinska 7krát vyhlášen signál "Upozornění" a 6krát byl vydán signál "Regulace" při překročení zvláštních imisních limitů. Nejdelší byla dvacetidenní epizoda, trvající od 31. října do 21. listopadu 2011. Pro oblast Třinecka bylo vyhlášeno 5 signálů "Upozornění" a 4 signály "Regulace". V roce 2011 probíhalo měření vzorkovači suspendovaných částic PM10 v ovzduší dotované z rozpočtu Moravskoslezského kraje na venkovských lokalitách Heřmanovice a Nový Jičín-Kojetín. V obou pozaďových obcích kraje dosáhla roční koncentrace PM10 přibližně dvou třetin ročního imisního limitu. Oxid dusičitý Koncentrace NO2 v aglomeraci zůstaly na rozdíl od sousedních oblastí na téměř srovnatelné úrovni s rokem 2010 (tj. mírně vyšší než v roce 2009). Nadlimitních ročních hodnot nad 40 μg.m-3 dosahuje každoročně (s výjimkou roku 2007) dopravní stanice typu "hot spot" Ostrava-Českobratrská jako jediná z 20 lokalit s úplnou datovou řadou (obr. II.4.1.23). Lze předpokládat, že obdobná nadlimitní úroveň koncentrací je dosahována i na ostatních dopravou srovnatelně zatížených komunikacích v Ostravě a dalších městech aglomerace. Roční koncentrace na městských a průmyslových lokalitách v aglomeraci se pohybují na průměrné úrovni 20–26 μg.m-3, na venkovských lokalitách jsou koncentrace v rozmezí 12–14 μg.m-3. Benzo(a)pyren Cílový imisní limit benzo(a)pyrenu pro ochranu zdraví (roční průměrná koncentrace 1 ng.m-3) byl překročen na obou hodnocených lokalitách, kde probíhalo měření vzorkovači suspendovaných částic PM10 v ovzduší financované z rozpočtu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. V Heřmanovicích byla naměřena průměrná roční hodnota 2,07 ng.m-3, tedy dvojnásobek imisního limitu. Vzhledem k tomu, že v Heřmanovicích byly naměřeny jedny z nejnižších koncentrací PM10 z pozaďových lokalit v kraji, jsou vyšší koncentrace BaP na této lokalitě poměrně překvapivé. V Novém Jičíně-Kojetíně se v ročním průměru jednalo o 1,65 ng.m-3. Průměrná roční koncentrace BaP v Novém Jičíně-Kojetíně byla nejnižší ze všech lokalit Moravskoslezského kraje (i sousedního Olomouckého kraje). Přízemní ozon Oxid siřičitý Benzen Obr. II.4.1.19 Počet překročení 24hod. imisního limitu PM10 v roce, 36. nejvyšší 24hod. koncentrace a průměrná 36. nejvyšší 24hod. koncentrace z městských a venkovských lokalit (vybrané lokality s úplnou časovou řadou), aglomerace Moravskoslezský kraj, 2006–2011 Obr. II.4.1.20 Počet dní s koncentracemi PM10 > 50 μg.m-3 v jednotlivých měsících včetně celkového počtu překročení, aglomerace Moravskoslezský kraj, 2011 Obr. II.4.1.21 Průměrné roční koncentrace PM10 na vybraných lokalitách (lokality s úplnou datovou řadou pro uvedené roky), aglomerace Moravskoslezský kraj, 2006–2011 Obr. II.4.1.22 Průměrné roční koncentrace PM2,5 na vybraných lokalitách, aglomerace Moravskoslezský kraj, 2004–2011 Obr. II.4.1.23 Průměrné roční koncentrace NO2 na vybraných lokalitách (lokality s úplnou datovou řadou pro uvedené roky), aglomerace Moravskoslezský kraj, 2006–2011 Obr. II.4.1.24 Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Moravskoslezský kraj, 2000–2011 Obr. II.4.1.25 Počty překročení hodnoty cílového imisního limitu O3 v průměru za tři roky, aglomerace Moravskoslezský kraj, 2006–2011 Obr. II.4.1.26 Průměrné roční koncentrace benzenu, aglomerace Moravskoslezský kraj, 2000–2011 Obr. II.4.1.27 Pole roční koncentrace NO2, Moravskoslezská aglomerace, 2011 Obr. II.4.1.28 Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM10, Moravskoslezská aglomerace, 2011
II.4.1.4 Další imisně zatížené oblasti s vyšší hustotou osídlení Zóna Ústecký kraj Ústecký kraj je definován jako zóna. Jedná se o území s velkou hustotou obyvatelstva a vysokou koncentrací průmyslu v severní části kraje; v jižní části převládá zemědělství a lehký průmysl. V současné době dochází k překračování zejména imisních limitů stanovených pro ochranu lidského zdraví pro PM10 a cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. Koncentrace znečišťujících látek byly do imisní databáze ISKO předány z měření v zóně Ústecký kraj v roce 2011 celkem z 32 lokalit (17 lokalit ČHMÚ, 10 ČEZ, 4 ZÚ, 1 SŠZE Žatec). Koncentrace suspendovaných částic PM10 byly měřeny na 26 lokalitách. Překročení 24hodinového imisního limitu pro PM10 bylo naměřeno na 16 lokalitách: Most (hodnota imisního limitu 50 μg.m-3 překročena 89x), Ústí nad Labem-Všebořická hot spot (72x), Ústí nad Labem-město (72x), Děčín (70x), Lom (65x), Litoměřice (64x), Teplice (59x), Chomutov (53x), Tušimice (49x), Milá (42x), Krupka (40x), Kostomlaty pod Milešovkou (38x), Strojetice (37x), Ústí nad Labem-Kočkov (37x), Doksany (36x) a Děčín ZÚ (36x). V porovnání s rokem 2010 je situace podobná (obr. II.4.1.29), došlo pouze k částečné změně pořadí lokalit, pokud hodnotíme počty překročení hodnoty imisního limitu, což je způsobeno místními vlivy. Zimy v těchto letech byly podobné, ale letní období byla sušší, což výrazně ovlivňuje prašnost. K překračování 24hodinového imisního limitu nejčastěji dochází v zimních měsících (obr. II.4.1.30) a souvisí s aktuálními meteorologickými a rozptylovými podmínkami, které nejvíce ovlivňují koncentraci PM10. Žádný výrazný zdroj prašnosti se v Ústeckém kraji v tomto roce neobjevil. K překročení ročního imisního limitu PM10 v roce 2011 nedošlo na žádné stanici v Ústeckém kraji (obr. II.4.1.34), nejvyšší roční průměrná koncentrace PM10 byla naměřena na stanici Most (38,1 μg.m-3), Ústí nad Labem-Všebořická (36,2 μg.m-3), Ústí nad Labem-město (35,9 μg.m-3), Děčín (35,5 μg.m-3) a Lom (33,7 μg.m-3). Roční průměrná koncentrace na městských lokalitách je 33,3 μg.m-3, zatímco na venkovských lokalitách se jedná o 26,5 μg.m-3. V městských lokalitách je vyšší průměr PM10 způsoben dopravou, lokálním vytápěním a zanedbáním úklidu silnic a chodníků. Ve venkovských oblastech je zdrojem PM10 zejména lokální vytápění a zemědělství. Částice PM2,5 byly v Ústeckém kraji měřeny na sedmi lokalitách, k překročení limitní roční průměrné koncentraci (25 μg.m-3) nedošlo ani na jedné z těchto stanic, na dvou městských stanicích se hodnoty přiblížily k hodnotě 25 μg.m-3. Nejvyšší roční průměrná koncentrace PM2,5 byla na lokalitě Most, kde dosáhla hodnoty 24,7 μg.m-3 a na lokalitě Teplice, kde dosáhla hodnoty 23,8 μg.m-3 (obr. II.4.1.35). Koncentrace NO2 byla měřena v Ústeckém kraji v roce 2011 celkem na 28 lokalitách (z toho 17 lokalit ČHMÚ). Ani na jedné ze stanic nedošlo v tomto roce k překročení ročního a hodinového imisního limitu. Na stanici Ústí nad Labem-Všebořická, která je výrazně ovlivněna dopravou, byla naměřena nejvyšší roční průměrná koncentrace NO2 38,1 μg.m-3. Nicméně i tato hodnota znamená pokles oproti předchozím letům (obr. II.4.1.31). Koncentrace benzo(a)pyrenu byly měřeny na 4 lokalitách (3x městská a 1x předměstská), na dvou městských lokalitách byl překročen cílový imisní limit pro roční průměrnou koncentraci (Ústí nad Labem-ZÚ Pasteurova 2011 – 1,8 ng.m-3, 2010 – 1,6 ng.m-3, 2009 – 1,7 ng.m-3, 2008 – 1,5 ng.m-3, 2007 – 1,3 ng.m-3 a Teplice 2011– 1,1 ng.m-3, 2010 – 1,2 ng.m-3, 2009 – 1,0 ng.m-3 – obr. II.4.1.32). Cílový imisní limit na ochranu zdraví pro troposférický ozon nebyl poprvé překročen za tříleté období 2009–2011 ani na jedné lokalitě. Troposférický ozon se měří celkem na devíti lokalitách, z toho jsou čtyři venkovské, čtyři městské a jedna předměstská. Podobně jako na celém území ČR dochází i zde k poklesu počtu překročení maximální denní 8hodinové klouzavé průměrné koncentrace v 3letém průměru v posledních letech. V Ústeckém kraji byl pokles zaznamenán na všech lokalitách. V posledních dvou letech došlo k výraznému přiblížení počtu překročení koncentrací na městských a venkovských lokalitách. Cílový imisní limit na ochranu ekosystémů pro troposférický ozon (expoziční index AOT40) má podobný charakter, byl překročen pouze na venkovské stanici Sněžník o cca 3 %. U oxidu siřičitého nedošlo v roce 2011 k překročení imisního
limitu ani na jedné stanici, a to jak pro ochranu zdraví (povolený počet
překročení pro 24hodinový imisní limit 3x za rok, povolený počet překročení pro
hodinový imisní limit 24x za rok), tak pro ochranu ekosystémů (roční průměrná
koncentrace a zimní období). Těžké kovy (olovo, arzen, kadmium a nikl v prašném aerosolu) se měří na pěti stanicích a ani u jednoho kovu na žádné stanici nedošlo k překročení příslušného imisního limitu. Pouze na stanici Lom dochází k malému nárůstu arzenu, jinak u všech kovů na všech stanicích je trend jejich koncentrací klesající. Celkově byly imisní koncentrace v roce 2011 na území Ústeckého kraje srovnatelné s předchozím rokem. U přízemního ozonu byl, podobně jako v celé ČR, zaznamenán pokles 26. nejvyšších maximálních denních 8hodinových klouzavých průměrů i počtu překročení hodnoty imisního limitu (120 μg.m-3) v průměru za 3 roky. Tab. II.4.1.2 Datum, kdy došlo k
překročení 24hodinového imisního limitu pro PM10 Obr. II.4.1.29 Počet překročení 24hod. imisního limitu PM10, 36. nejvyšší 24hod. koncentrace a průměrná 36. nejvyšší 24hod. koncentrace na vybraných městských a venkovských lokalitách, zóna Ústecký kraj, 2006–2011 Obr. II.4.1.30 Počet dní s koncentracemi PM10 > 50 μg.m-3 v jednotlivých měsících včetně celkového počtu překročení, zóna Ústecký kraj, 2011 Obr. II.4.1.31 Průměrné roční koncentrace NO2 a průměrné roční koncentrace na vybraných městských a pozaďových lokalitách, zóna Ústecký kraj, 2006–2011 Obr. II.4.1.32 Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna Ústecký kraj, 2000–2011 Obr. II.4.1.33 Počty překročení hodnoty cílového imisního limitu O3 v průměru za tři roky, zóna Ústecký kraj, 2006–2011 Obr. II.4.1.34 Průměrné roční koncentrace PM10 a průměrná koncentrace na vybraných městských a venkovských lokalitách, zóna Ústecký kraj, 2006–2011 Obr. II.4.1.35 Průměrné roční koncentrace PM2,5, zóna Ústecký kraj, 2004–2011
Zóna Královéhradecký kraj a zóna Pardubický kraj Charakteristika zón Pardubický kraj je z hlediska produkce emisí a následné kvality ovzduší rozmanitý. Z důvodu koncentrace průmyslu, energetiky a dopravy je nejzatíženější oblastí Pardubický okres. Mezi významné znečišťovatele patří Elektrárna Chvaletice, a.s., Elektrárny Opatovice, a.s. a chemický průmysl (Synthesia, a.s.; Paramo, a.s.). Tyto zdroje ovlivňují kvalitu ovzduší i v okolních oblastech. Mezi nejméně zatížená území patří oblast ve střední a severní části okresu Ústí nad Orlicí a v jižní části okresu Chrudim. V současnosti stále roste vliv dopravy, jako významného původce znečištění ovzduší. Problémem jsou lokality významně zatížené dopravou, absence dopravních obchvatů okolo velkých měst. Dále lokální topeniště se spalováním nekvalitních paliv. V období let 2006 až 2010 v Královéhradeckém kraji a od roku 2007 i v Pardubickém kraji klesají emise CO, snižují se rovněž emise VOC a NOx. Opačný trend byl od roku 2008 zaznamenán u emisí tuhých znečišťujících látek a NH3. Ve srovnání s rokem 2009 došlo i k mírnému nárůstu emisí SO2. Z hlediska imisí patří mezi významné znečišťující látky v obou hodnocených zónách koncentrace suspendovaných částic frakce PM10, přízemního ozonu a benzo(a)pyrenu. V roce 2011 byly imisní koncentrace na území Královéhradeckého a Pardubického kraje celkově srovnatelné, případně vyšší v porovnání s předchozím rokem. Stabilní trend vykazují roční koncentrace NO2 a v případě pozaďových lokalit i roční koncentrace PM10. Na dopravních lokalitách PM10 mírně vzrostly. Imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM10 byl překročen na stanicích Hradec Králové-Brněnská a Pardubice Dukla. Celkový počet překročení limitní hodnoty 50 μg.m-3 imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM10 i hodnoty 36. nejvyšších 24hodinových koncentrací PM10 vzrostly a z tohoto pohledu je rok 2011, po velmi nepříznivém roce 2006, druhým nejvíce imisně zatíženým za posledních 6 let. Mírný nárůst v porovnání s přechozím rokem byl zaznamenán i u ročních koncentrací benzo(a)pyrenu a u ročních koncentrací suspendovaných částic frakce PM2,5. Počet překročení hodnoty cílového imisního limitu pro přízemní ozon 120 μg.m-3 vzrostl na úroveň roku 2009, stoupající trend byl potvrzen i nárůstem 26. nejvyšších denních maximálních 8hodinových klouzavých průměrů koncentrací ozonu. Koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2,5 Oproti roku 2010 nedošlo k překročení 24hodinového imisního limitu pro PM10 na stanici Moravská Třebová, počet nadlimitních koncentrací nad 50 μg.m-3 byl nicméně třetí nejvyšší v obou hodnocených zónách (obr. II.4.1.36). Vyšší míra znečištění PM10 pravděpodobně souvisí s průmyslovou zónou, jež byla otevřena v roce 2000 na západním okraji Moravské Třebové, ve vzdálenosti cca 0,5 až 1 km od měřicí stanice. Do roku 2006 se zónu podařilo zcela zaplnit a nyní v ní sídlí celkem 6 průmyslových podniků, zaměstnávajících cca 500 zaměstnanců. Zvýšenou frekvenci dopravy v souvislosti s existencí zóny potvrzují i rostoucí koncentrace NO2. Celková míra znečištění ovzduší částicemi PM10 se zvyšuje. Po velmi nepříznivém roce 2006 je rok 2011 druhým nejvíce imisně zatíženým za posledních 6 let. To je patrné z nárůstů hodnot 36. nejvyšších 24hodinových koncentrací i z hodnot ročních průměrů koncentrací PM10. V porovnání s rokem 2010 míra znečištění na pozaďových lokalitách spíše stagnuje, u dopravních lokalit je trend rostoucí. Imisní limit pro roční průměrné koncentrace PM10 nebyl od roku 2007 na žádné stanici překročen (obr. II.4.1.37). Koncentrace částic PM2,5 jsou sledovány na třech lokalitách v Královéhradeckém a dvou lokalitách v Pardubickém kraji. Na žádné ze stanic nebyl v roce 2011 imisní limit překročen (obr. II.4.4.38). Nejvyšší roční průměrné koncentrace PM2,5 byly naměřeny na stanicích Hradec Králové-Brněnská (22,9 μg.m-3) a Pardubice Dukla (22,6 μg.m-3) a jsou téměř shodné. Třetí nejvyšší míra znečištění částicemi PM2,5 byla naměřena na stanici v Rychnově nad Kněžnou. Na této lokalitě byla v letech 2006, 2007 a 2009 zjištěna nejvyšší průměrná roční koncentrace částic PM2,5 na území obou zón. Na rozdíl od zvyšujících se koncentrací těchto částic na stanicích v Hradci Králové i Pardubicích, průměrné roční koncentrace na stanici v Rychnově nad Kněžnou zůstávají od roku 2010 na přibližně stejné úrovni. Tento trend potvrzují rovněž stagnující koncentrace částic PM10. Nedošlo k negativnímu ovlivnění měření vlivem stavebních prací v blízkém okolí stanice, jež probíhaly od začátku roku 2010 do dubna roku 2011. Oxid dusičitý Benzo(a)pyren Přízemní ozon Ostatní látky znečišťující ovzduší Měřené koncentrace těžkých kovů na území Královehradeckého a Pardubického kraje nedosahují imisních limitů. Nejvyšší roční průměrné koncentrace jsou zjišťovány na dopravních stanicích. V případě arsenu a olova je to na stanicích Hradec Králové-Brněnská a Ústí nad Orlicí-Podměstí, nejvyšší koncentrace niklu a kadmia byly zjištěny na stanici Hradec Králové-Sukovy sady. V obou hodnocených zónách nebyly překročeny imisní limity u oxidu siřičitého pro hodinovou ani pro 24hodinovou koncentraci. Na stanici Pardubice Dukla byla 1x (408,2 μg.m-3) překročena hodnota hodinového imisního limitu (350 μg.m-3). Maximální povolený počet překročení je 24 x za rok. Původem ojedinělých nadlimitních hodinových koncentrací SO2 i v minulých letech jsou pravděpodobně, vzhledem k jejich výskytu i mimo topnou sezónu, emise z průmyslových podniků. Naměřené maximální denní 8hodinové klouzavé průměry oxidu uhelnatého jsou na území Královehradeckého a Pardubického kraje hluboko pod imisním limitem, podobně jako v celé České republice. Obr. II.4.1.36 Počet překročení 24hod. imisního limitu PM10 v roce a průměrná 36. nejvyšší 24hod. koncentrace z dopravních a pozaďových lokalit, zóna Královéhradecký kraj a zóna Pardubický kraj, 2006–2011 Obr. II.4.1.37 Průměrné roční koncentrace PM10 a průměrná koncentrace z dopravních a pozaďových lokalit, zóna Královéhradecký kraj a zóna Pardubický kraj, 2006–2011 Obr. II.4.1.38 Průměrné roční koncentrace PM2,5, zóna Královéhradecký kraj a zóna Pardubický kraj, 2005–2011 Obr. II.4.1.39 Průměrné roční koncentrace NO2 na vybraných lokalitách, zóna Královéhradecký kraj a zóna Pardubický kraj, 2006–2011 Obr. II.4.1.40 Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna Královéhradecký kraj a zóna Pardubický kraj, 2004–2011 Obr. II.4.1.41 Počty překročení hodnoty cílového imisního limitu O3 v průměru za tři roky, zóna Královéhradecký kraj a zóna Pardubický kraj, 2006–2011
4.1.5. Trendy ročních imisních charakteristik SO2, PM10, PM2,5, NO2, CO a benzo(a)pyrenu za období 1996–2011 Trendy ročních imisních charakteristik SO2, PM10, NO2 a CO za období 1996–2011, dále benzo(a)pyrenu a PM2,5 za období 2004–2011 pro aglomerace Praha, Brno a Moravskoslezský kraj (dále jako aglomerace) a pro zónu Ústecký kraj (dále jako zóna) jsou znázorněny na obr. II.4.1.42 a II.4.1.43. Od roku 1996 do roku 1999 je v uvedených aglomeracích a zóně patrný výrazný klesající trend ve znečištění ovzduší SO2 a PM10. V případě SO2 byl největší pokles zaznamenán v zóně Ústecký kraj, v případě PM10 největší pokles nastal v aglomeracích Moravskoslezský kraj a Praha. Koncentrace NO2, v porovnání s SO2 a PM10 poklesly mírněji. V následujících letech 2000–2001 byl dosavadní klesající trend všech látek mimo CO zastaven a došlo naopak k vzestupu koncentrací SO2 v Moravskoslezském kraji a NO2 ve všech aglomeracích a zóně. Výrazné zvýšení znečištění PM10 v letech 2000–2001 nastalo zejména v aglomeraci Moravskoslezský kraj. Koncentrace CO zůstávají od roku 1999 na podobné úrovni. Vzestupný trend koncentrací PM10 a NO2 pokračoval ve všech aglomeracích až do roku 2003, kdy byly zaznamenány vysoké koncentrace látek srovnatelné s jejich úrovní v roce 1996. Vysoké koncentrace znečišťujících látek v roce 2003 byly důsledkem jak nepříznivých rozptylových podmínek v únoru a prosinci, tak i podnormálního množství srážek. V roce 2004 došlo naopak ke snížení znečištění ovzduší SO2, PM10 a NO2 v aglomeracích a zóně. Od roku 2005 byl ve všech hodnocených oblastech obnoven vzestupný trend ve znečištění ovzduší NO2, který byl v roce 2006 potvrzen. Pro PM10 a PM2,5 je charakteristický podobný vzestup v roce 2005, nejstrměji v aglomeraci Moravskoslezský kraj. V roce 2006 růst koncentrací PM10 pokračoval, v případě PM2,5 všude kromě Prahy. Vzestup koncentrací znečišťujících látek v letech 2005 a 2006 je dán zejména zhoršenými rozptylovými podmínkami. V roce 2006 tyto nepříznivé meteorologické podmínky byly na území celé ČR. V Ústeckém a Moravskoslezském kraji byl zaznamenán naopak velmi mírný pokles 24hodinových a stagnace ročních koncentrací PM10. V roce 2007 došlo ve všech aglomeracích k výraznému snížení znečištění ovzduší SO2, PM10, PM2,5, NO2 i CO. Nejstrmější pokles je patrný, po předchozím vzestupu, u hodinových koncentrací NO2 v Brně. Pokles koncentrací znečišťujících látek v ovzduší byl dán příznivějšími meteorologickými a rozptylovými podmínkami v roce 2007. V roce 2008 pokračoval pokles koncentrací SO2, PM10, NO2, který již nebyl tak strmý jako v předchozím roce. V koncentracích PM2,5 převažovala stagnace. V roce 2009 došlo v aglomeracích k vzestupu koncentrací PM10 a PM2,5. Nejmarkantnější vzestup byl zaznamenán v Moravskoslezském kraji. K vzestupu koncentrací NO2 došlo v Brně, v ostatních aglomeracích převažovala spíše stagnace. Vzestup koncentrací znečišťujících látek byl ovlivněn méně příznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami zejména v lednu, únoru a prosinci 2009 oproti předchozímu roku. V roce 2010 růst koncentrací pokračoval, a to u všech látek ve všech aglomeracích. Největší meziroční navýšení koncentrací PM10 bylo zaznamenáno v Moravskoslezském kraji, kde došlo k meziročnímu navýšení roční průměrné koncentrace PM10 o 10 μg.m-3; ve zbývajících aglomeracích došlo k meziročnímu nárůstu PM10 o cca 2,5 μg.m-3. Roční průměrné koncentrace jemných částic PM2,5 také stouply ve všech aglomeracích, nejvíce opět v Moravskoslezském kraji (v meziročním srovnání o 7,5 μg.m-3). Další markantní nárůst byl zaznamenán a u NO2 u 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO2 v Moravskoslezském kraji, druhý nejvyšší nárůst koncentrace NO2 byl zaznamenán v aglomeraci Brno. Nárůst koncentrací znečišťujících látek byl v roce 2010 dán opakovaným výskytem nepříznivých meteorologických a rozptylovými podmínek v zimním období na začátku (leden a únor) i ke konci roku (říjen a prosinec). V roce 2011 naopak došlo k zastavení růstu až poklesu koncentrací u většiny látek ve většině imisních charakteristik. Výjimkou jsou koncentrace PM10, u kterých byl zaznamenán nárůst. V meziročním srovnání stoupla 36. nejvyšší 24hod. koncentrace v aglomeraci Praha a v zóně Ústecký kraj. Naopak byl zaznamenán pokles 36. nejvyšší 24hod. koncentrace v Moravskoslezském kraji, a to 16 μg.m-3 (15 % v meziročním srovnání). Nicméně koncentrace PM10 zůstávají v těchto oblastech nad hodnotou svého denního limitu. U průměrných ročních koncentrací PM10 byl zaznamenán pokles v aglomeraci Moravskoslezský kraj a mírný pokles v aglomeraci Brno. V aglomeraci Praha průměrné roční koncentrace PM10 stagnují, v zóně Ústecký kraj mírně stouply. Roční průměrné koncentrace jemných částic PM2,5 klesly ve všech zmíněných oblastech, nejvíce v aglomeracích Moravskoslezský kraj (17 %) a Praha (15 %). V Moravskoslezském kraji avšak i přes svůj pokles přesahují o více než třetinu hodnoty imisního limitu. Koncentrace zbývajících látek (SO2, NO2 a CO) jsou pod hodnotami příslušných imisních limitů a v meziročním srovnání poklesly nebo stagnují. Nejvýraznější relativní pokles byl zaznamenán u koncentrací SO2 u obou imisních charakteristik ve všech oblastech s výjimkou zóny Ústecký kraj. V Ústeckém kraji koncentrace SO2 stagnují (roční průměr) nebo mírně stouply (4. nejvyšší 24hod. koncentrace). Ačkoliv zejména měsíce únor a listopad byly z hlediska rozptylových podmínek nepříznivé, délka topné sezony 2011 byla podnormální a na podobné úrovni jako v letech 2008 a 2009. Následně došlo k poklesu emisí TZL, SO2, NOx a CO z vytápění domácností. Celkově lze tedy konstatovat, že se koncentrace látek znečišťujících ovzduší po svém navýšení v roce 2010, s výjimkou suspendovaných částic, vrátily na úrovně v letech 2008 a 2009. Nově jsou hodnoceny i trendy průměrných ročních koncentrací benzo(a)pyrenu. Pro koncentrace benzo(a)pyrenu je stanoven cílový imisní limit (1 ng.m-3). Ve všech aglomeracích a zóně Ústecký kraj jsou průměrné roční koncentrace nadlimitní (s výjimkou koncentrací v roce 2007 v aglomeraci Brno). Nejvyšších koncentrací benzo(a)pyrenu je opět dosahováno v aglomeraci Moravskoslezský kraj, kde je cílový imisní limit přesahován pětinásobně až šestinásobně. Nejvyšší koncentrace byly naměřeny, podobně jako u ostatních látek, v roce 2006. V meziročním srovnání 2009/2010 koncentrace benzo(a)pyrenu stouply ve všech hodnocených oblastech s výjimkou aglomerace Brno. Obr. II.4.1.42 Trendy ročních charakteristik SO2, NO2 a CO v aglomeracích, 1996–2011 Obr. II.4.1.43 Trendy ročních charakteristik PM10, PM2,5 a benzo(a)pyrenu v aglomeracích, 1996–2011 1Odstraňování staré ekologické
zátěže v Ostravě-Mariánských Horách probíhalo v roce 2011 sanací odpadních lagun
vzniklých ukládáním odpadu z rafinérské výroby zahájené na konci 19. století (od
roku 1965 zde byl ukládán též odpad z regenerace upotřebených mazacích olejů
státního podniku OSTRAMO Ostrava, od roku 1992 OSTRAMO-Vlček a spol., s. r. o.).
K zastavení provozu došlo v roce 1996.
|