II.4.3.1 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska ochrany zdraví

Oblasti v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek (oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – OZKO), byly vymezeny ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a podle nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

Bylo vyhodnoceno překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace PM₁₀, NO₂, olova, benzenu, překračování 8hodinového limitu CO, překračování denních limitů pro PM₁₀ a SO₂ a překračování hodinových imisních limitů pro SO₂ a NO₂. Dále bylo vyhodnoceno překračování cílových imisních limitů pro roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu, kadmia, arsenu a niklu a pro nejvyšší max. denní 8hod. koncentraci přízemního ozonu.

Dříve popsanými postupy mapování byly připraveny mapy územního rozložení příslušných imisních charakteristik kvality ovzduší, prezentované v předchozích částech, jak pro překročení imisních limitů, tak i pro překročení cílových imisních limitů. Oblasti s hodnotami imisních charakteristik vyššími než příslušné (cílové) imisní limity jsou vymezeny červeně.

Mapa OZKO podává ucelenou informaci o kvalitě ovzduší na území ČR v roce 2011. V hodnoceném roce bylo 21,8 % území ČR vymezeno jako OZKO, kde žije přibližně 50,8 % obyvatel (obr. II.4.3.1). Při podrobnější analýze (tab. II.4.3.1) je jasné, že zařazení zón a aglomerací (rozdělených na obce s rozšířenou působností) do OZKO je v naprosté většině zapříčiněno překročením denního imisního limitu pro suspendované částice PM₁₀. V některých oblastech, zejména dopravně a průmyslově zatížených, se na zařazení území do těchto oblastí může podílet i překročení imisního limitu pro jinou látku. Jedná se o NO₂ (často v aglomeracích Praha a Brno) a benzen (často v aglomeraci Moravskoslezský kraj).

Podobně vyhodnocení území jako oblastí s překročením alespoň jednoho cílového imisního limitu bez zahrnutí ozonu je důsledkem zejména překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. V roce 2011 bylo 16,9 % území ČR vyhodnoceno jako oblasti s překročením alespoň jednoho cílového imisního limitu bez zahrnutí ozonu (obr. II.4.3.2). Pomocí podrobnější analýzy v rámci jednotlivých aglomerací a zón (tab. II.4.3.1) lze konstatovat, že i v roce 2011 se na vymezení oblastí nejvíce podílely nadlimitní koncentrace benzo(a)pyrenu, dále i koncentrace částic PM_2,5, As a výjimečně i Ni. Po zahrnutí přízemního ozonu bylo oblastí s překročením alespoň jednoho cílového imisního limitu vymezeno 31,3 % území ČR (obr. II.4.3.3, tab. II.4.3.2). Je odhadováno, že v oblastech s překročením alespoň jednoho cílového imisního limitu žilo v roce 2011 přibližně 61,4 % obyvatel; po zahrnutí ozonu se odhad zvýšil na 67,2 % obyvatel.

Tyto tři typy oblastí jsou vymezovány od roku 2006 (obr. II.4.3.3). Za tento časový úsek nelze, s výjimkou vlivu přízemního ozonu, konstatovat výraznou změnu situace. Stále nezanedbatelná část území ČR je vystavena nadlimitním koncentracím znečišťujících látek. Při pohledu na mapy (obr. II.4.3.1, obr. II.4.3.2) je jasné, že se navíc jedná o oblasti s vysokou hustotou zalidnění.

II.4.3.2 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace

Na základě mapování rozložení imisních charakteristik pro rok 2011 relevantních z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace prezentovaných v kap. II.4.2.2.1, II.4.2.2.2 a II.4.2.2.3 je znázorněno rozložení ročních a zimních průměrných koncentrací SO₂ (obr. II.4.2.53 a II.4.2.54) a ročních průměrných koncentrací NO_x (obr. II.4.2.58) pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Mapa na obr. II.4.3.5 znázorňuje vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace na území národních parků a chráněných krajinných oblastí bez zahrnutí přízemního ozonu, mapa na obr. II.4.3.6 pak se zahrnutím přízemního ozonu.

Pro informaci je uvedena tab. II.4.3.3, ve které je uvedeno překročení imisního limitu (SO₂, NO_x) a cílového imisního limitu (AOT40) pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci NP a CHKO v % plochy NP a CHKO v roce 2011. Tyto hodnoty byly spočítány na základě příslušných map imisních charakteristik.

Tab. II.4.3.1 Překročení imisního limitu (LV) a cílového imisního limitu (TV) v rámci zón/aglomerací a obcí s rozšířenou působností České republiky (bez přízemního ozonu), % plochy územního celku, 2011

Tab. II.4.3.2 Překročení cílového imisního limitu O₃ pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací a obcí s rozšířenou působností České republiky, % plochy územního celku, 2011

Tab. II.4.3.3 Překročení imisního limitu (SO₂, NO_x) a cílového imisního limitu (AOT40) pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci NP a CHKO, % plochy NP a CHKO, 2011

Obr. II.4.3.1 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví, 2011

Obr. II.4.3.2 Vyznačení oblastí s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví bez zahrnutí přízemního ozonu, 2011

Obr. II.4.3.3 Vyznačení oblastí s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví se zahrnutím přízemního ozonu, 2011

Obr. II.4.3.4 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace na území NP a CHKO bez zahrnutí přízemního ozonu, 2011

Obr. II.4.3.5 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace na území NP a CHKO se zahrnutím přízemního ozonu, 2011

Obr. II.4.3.6 Překročení imisního limitu (LV) a cílového imisního limitu (TV) v České republice, % plochy, 2006–2011