II.4.1 Aglomerace

Na základě Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o členění území ČR do zón a aglomerací je od roku 2005 zvýšená pozornost zaměřena na hodnocení kvality ovzduší v navržených aglomeracích: hlavním městě Praze, Brně a Moravskoslezském kraji. Kromě aglomerací je v této Ročence věnována zvláštní pozornost i zóně Ústecký kraj z důvodu koncentrace průmyslu, větší hustotě osídlení a také z důvodu měření nadlimitních koncentrací znečišťujících látek.

II.4.1.1 Hlavní město Praha

Hlavní město Praha je oblastí, ve které je znečištění ovzduší vystaveno velké množství lidí. Většina překročení imisních limitů souvisí se značným dopravním zatížením podmíněným zejména tím, že hlavní dopravní tahy vedou přímo středem města. Na území Prahy byly v roce 2007 koncentrace imisí měřeny celkem na 23 lokalitách (15 lokalit ČHMÚ, 8 lokalit ZÚ).

Koncentrace částic PM₁₀ byly v Praze v roce 2007 sledovány celkem na 15 lokalitách ČHMÚ a 5 lokalitách ZÚ. Hodnota 24hodinového imisního limitu PM₁₀ (50 μg.m^-3) byla nejčastěji překročena na lokalitách Praha 2-Legerova (132x), Praha 8-Karlín (74x) a Praha 5-Smíchov (61x). Ve všech třech případech jde o lokality velmi zatížení automobilovou dopravou. Z celkového počtu 22 lokalit s platným ročním průměrem jich 8 zaznamenalo překročení 24hodinového limitu PM₁₀. Roční imisní limit pro PM₁₀ (40 μg.m^-3) byl překročen na dvou lokalitách: Praha 2-Legerova (46 μg.m^-3) a Praha 5-Svornosti
(46 μg.m^-3).

Koncentrace částic PM_2,5 byly v roce 2007 měřeny celkem na 5 lokalitách ČHMÚ a 1 lokalitě ZÚ. I když dosud není v české legislativě stanoven platný imisní limit pro PM_2,5, je zajímavé srovnat měřené koncentrace s cílovým imisním limitem pro roční průměrnou koncentraci stanoveným směrnicí Evropského parlamentu 2008/50/ES, jehož hodnota je 25 μg.m^-3. Nejvyšší roční průměrná koncentrace dosahovala na lokalitách hodnot: Praha 5-Smíchov 23,7 μg.m^-3, Praha 10-Šrobárova 21,3 μg.m^-3 a Praha 9-Vysočany 19,6 μg.m^-3. Je tedy zřejmé, že cílový imisní limit pro frakci PM_2,5 podle směrnice 2008/50/ES by nebyl v Praze překročen na žádné stanici.

Grafická znázornění na obr. II.4.1.1 ukazují imisní charakteristiky koncentrací PM₁₀ na vybraných AMS v Praze za zimní období (říjen-březen) v letech 2003/2004–2007/2008.

Průměrná zimní koncentrace PM₁₀ přesahovala v uvedených obdobích na některých AMS hodnotu 40 μg.m^-3, na AMS Praha 5-Smíchov došlo k překročení této hodnoty ve čtyřech z pěti sledovaných obdobích. Překročení 24hodinového imisního limitu PM₁₀ více než 35x je patrné na AMS Mlynářka, Vršovice a Smíchov ve všech zimních obdobích. V obou uvedených imisních charakteristikách je zřetelný klesající trend na AMS Kobylisy. Maximální naměřené 24hodinové koncentrace dosahovaly nejvyšších hodnot během zimních období 2003/2004 a 2005/2006, kdy byla současně naměřena i nejnižší průměrná teplota i rychlost větru.

Na obr. II.4.1.3 je znázorněna závislost průměrných denních koncentrací PM₁₀ v Praze na rozptylových podmínkách (podle stupňů rozptylových podmínek: dobré, částečně zhoršené, zhoršené a nepříznivé) v letech 2003–2007. Jedná se o průměr denních koncentrací PM₁₀ ze stanic v Praze v jednotlivých letech. Z obrázku je patrný sezónní chod koncentrací PM₁₀ i rozptylových podmínek. V zimní části kalendářního roku (leden-březen, říjen až prosinec) se vyskytují často vícedenní zhoršené (3. stupeň) a nepříznivé (4. stupeň) rozptylové podmínky a současně i zvýšené koncentrace PM₁₀ v ovzduší. Nejvíce patrná je tato závislost v zimním období let 2003, 2004 a 2006.

Na obr. II.4.1.4 je uveden počet dní podle stupně rozptylových podmínek a počet dní s průměrnou denní koncentrací PM₁₀ > 50 μg.m^-3 a PM₁₀ > 100 μg.m^-3 v letech 2000–2007. Meteorologické údaje byly zpracovány z aerologických výstupů v Praze 4-Libuši. Z grafu je patrný klesající trend v počtu dní s nepříznivými rozptylovými podmínkami od roku 2002 (181) do roku 2004 (98). Podobný je i pokles dní s uvedenými koncentracemi PM₁₀ v období 2003–2005. V roce 2005 byl tento trend zastaven a do roku 2006 došlo ke zvýšení počtu dní (154) s nepříznivými rozptylovými podmínkami a mírnému zvýšení počtu dní s koncentracemi PM₁₀. V roce 2007 počet dní s nepříznivými rozptylovými podmínkami výrazně poklesl (88) a současně se snížil počet dní s vysokými koncentracemi PM₁₀.

Koncentrace NO₂ byly měřeny na území Prahy v roce 2007 na všech 23 lokalitách. Na stanici AMS Praha 2-Legerova, která je umístěna v bezprostřední blízkosti velmi frekventované komunikace, byl překročen hodinový imisní limit zvýšený o mez tolerance (200+40 μg.m^-3). Hodnota 200 μg.m^-3 zde byla překročena 254x, hodnota 240 μg.m^-3 83x. Nejvyšší 19. hodinová koncentrace dosahovala na této AMS 257 μg.m^-3. Hodinová koncentrace NO₂ 200 μg.m^-3 nebyla v roce 2007 překročena na žádné jiné lokalitě.

Roční imisní limit zvýšený o mez tolerance pro NO₂ (40+6 μg.m^-3) byl překročen na lokalitách: Svornosti v Praze 5 (84 μg.m^-3), Legerova v Praze 2 (72 μg.m^-3), Sokolovská v Praze 8 (59 μg.m^-3), Národní muzeum v Praze 1 (52 μg.m^-3) a Jasmínová v Praze 10 (47 μg.m^-3).
Lze předpokládat, že k překročení imisních limitů může docházet i na dalších dopravně exponovaných lokalitách, kde není prováděno měření.

Na obr. II.4.1.2 jsou graficky znázorněny roční chody měsíčních koncentrací NO₂ na vybraných stanicích AIM v Praze roku 2007. Na obrázku jsou patrné skupiny AMS s podobnými chody koncentrací NO₂, které souvisejí s dopravním zatížením na jednotlivých AMS. První skupinu tvoří samotná AMS Praha 2-Legerova (dopravní hot spot), na které dominují vysoké koncentrace NO₂. V druhém sledu vystupuje shluk AMS klasifikovaných jako dopravní (Vysočany, Karlín a Smíchov) a nakonec skupina městských a předměstských pozaďových AMS (Riegrovy sady, Stodůlky, Veleslavín a Libuš), které jsou rovněž do určité míry ovlivněny dopravou.

Problémem jsou dále nadlimitní koncentrace benzo(a)pyrenu, které stejně jako v předchozích 2 letech překročily cílový imisní limit na všech (třech) stanicích, které ho v Praze měřily (Praha 5-Smíchov, Praha 10-Šrobárova, Praha 4-Libuš).

Výsledky naměřených koncentrací PM₁₀, NO₂ a benzo(a)pyrenu jsou významným podnětem k řešení dopravní situace uvnitř aglomerace.

V Praze na stanici Praha 5-Řeporyje byl v roce 2007 poprvé překročen také cílový imisní limit pro arsen. Během posledních 4 let roční průměr postupně narůstal, až zde v roce 2007 došlo poprvé k překročení (za posledních 11 let), a to i přes skutečnost, že koncentrace částic PM₁₀, na které je arsen navázán, byly v roce 2007 během posledních 4 let nejnižší.

Překračován je také cílový imisní limit pro troposférický ozon. Překročen byl na 4 z 8 lokalit v Praze, které ho během posledních třech let měřily alespoň po dobu jednoho roku (v souladu s definicí cílového imisní limitu v nařízení vlády). Překročení bylo zaznamenáno na lokalitách Praha 6-Suchdol, Praha 4-Libuš, Praha 5-Stodůlky a Praha 6-Veleslavín.

Obr. II.4.1.1 Imisní charakteristiky PM₁₀ pro monitorovací stanice a základní charakteristiky meteorologických podmínek v zimním období (říjen–březen) 2003–2008, aglomerace Praha

Obr. II.4.1.2 Roční chod měsíčních koncentrací NO₂ na vybraných stanicích AMS, Praha 2007

Obr. II.4.1.3 Závislost průměrných denních koncentrací PM₁₀ v Praze na rozptylových podmínkách, 2003–2007

Obr. II.4.1.4 Počet dní podle stupňů rozptylových podmínek a počet dní s průměrnou denní koncentrací PM₁₀ > 50 μg.m^-3 a PM₁₀ > 100 μg.m^-3 v letech 2000–2007

Obr. II.4.1.5 Pole roční koncentrace NO₂, aglomerace Praha, 2007

Obr. II.4.1.6 Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Praha, 2007

II.4.1.2 Brno

V aglomeraci Brno, podobně jako v Praze, způsobuje z hlediska znečištění ovzduší největší problémy vysoká hustota osídlení spojená s neustále narůstající intenzitou dopravy. Ta zapříčiňuje především zvýšené koncentrace částic PM₁₀ (PM_2,5) a benzo(a)pyrenu ve venkovním ovzduší.

V roce 2007 byly dodány do databáze ISKO naměřené koncentrace znečišťujících látek ze čtyř stanic ČHMÚ, tří stanic ZÚ a pěti stanic patřících Statutárnímu městu Brnu.

Koncentrace částic PM₁₀ byly v roce 2007 měřeny celkem na 6 lokalitách. Překročení 24hodinového imisního limitu pro PM₁₀ bylo zaznamenáno na AMS Brno-střed, která je umístěna v centru města v bezprostřední blízkosti křižovatky dvou frekventovaných komunikací. Místo přípustné četnosti překročení hodnoty 50 μg.m^-3 (celkem 35x) zde bylo naměřeno překročení 59x. Dále bylo překročení hodnoty imisního limitu zaznamenáno na lokalitách Brno-Masná (48x) a Brno-Tuřany (40x). Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci nebyl v roce 2007 překročen na žádné monitorovací stanici v Brně.

Jediná lokalita, která v Brně v r. 2007 měřila koncentraci frakce PM_2,5, lokalita Brno-Tuřany, naměřila roční průměrnou koncentraci 20,2 μg.m^-3.

Roční imisní limit s mezí tolerance pro NO₂ byl překročen na lokalitě Brno-Svatoplukova (47,3 μg.m^-3), na lokalitách Brno-střed (42,4 μg.m^-3), Brno-Zvonařka (41 μg.m^-3) a Brno-Výstaviště (40,4 μg.m^-3) byl překročen imisní limit. Hodinový imisní limit nebyl překročen na žádné stanici.

V roce 2007 byl také překročen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren na lokalitě Brno-Kroftova
(1,2 μg.m^-3), která jej jako jedna ze dvou stanic v Brně měřila.

Koncentrace troposférického ozonu byly v roce 2007 měřeny celkem na 3 lokalitách, z nichž na lokalitě Brno-Tuřany byl překročen cílový imisní limit za tříleté období 2005–2007.

Vliv teploty na koncentrace škodlivin v aglomeraci Brno a Jihomoravském kraji
Meteorologické podmínky se velmi výrazně promítají do kvality ovzduší, a to jak primárně fyzikálně-chemickými procesy probíhajícími v atmosféře, tak sekundárně, kdy je zdrojem převážně antropogenní činnost. Do první kategorie by se dala zařadit teplota a teplotní inverze (jeden ze zdrojů špatných rozptylových podmínek v zimním období), déšť (vymývá částice z ovzduší), procesy vedoucí k tvorbě sekundárních atmosférických aerosolů atp. Druhá kategorie je pak zejména reprezentována délkou topné sezóny v závislosti na délce zimy a teplotách v zimním období.

Vliv teploty na koncentrace znečišťujících látek je ukázána na výsledcích měření na stanicích v aglomeraci Brno: Brno-Kroftova (dopravní stanice, typ zóny městská, charakteristika zóny obytná), Brno-Tuřany (stanice pozaďová, typ zóny předměstská, charakteristika zóny obytná) a v zóně Jihomoravský kraj na stanici Mikulov-Sedlec (pozaďová, typ zóny venkovská, charakteristika zóny zemědělská).

Částice
Ve sledované oblasti (stejně jako na ostatním území republiky) jsou nejčastěji překračovány imisní limity pro 24hodinové koncentrace částic PM₁₀.

V grafu na obr. II.4.1.7 je vidět, že se snižující se průměrnou roční teplotou roste hodnota 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace. Mnohem markantněji je však tento vztah zřetelný v grafech na obr. II.4.1.8, kde jsou sledovány závislosti měsíční průměrné koncentrace a teploty.

Z průběhu grafů je patrný inverzní chod průměrných měsíčních koncentrací PM₁₀ s průměrnými měsíčními teplotami. V absolutních hodnotách se sice od sebe koncentrace na jednotlivých lokalitách liší, avšak ovlivnění teplotou je patrné ve všech případech. Z uvedených grafů je rovněž patrné, že nejhorší imisní situace nastala v lednu 2006, kdy se průměrné měsíční koncentrace PM₁₀ pohybovaly v Jihomoravském kraji mezi 60 až 80 μg.m^-3. Rovněž to byl měsíc s nejnižší průměrnou měsíční teplotou cca -6 °C.

Obecně lze říci, že nejčastější překračování imisní hodnoty 50 μg.m^-3 pro 24hodinovou koncentraci PM₁₀ ve sledované oblasti nastává v zimním období od října do března. Následující obr. II.4.1.9 znázorňuje počty překročení koncentrace 50 μg.m^-3 v jednotlivých měsících zimních období a jejich vztah k průměrné teplotě tohoto zimního období v lokalitě Brno-Tuřany.

Z tohoto obrázku je opět patrná korelace mezi teplotou a imisní situací. Za povšimnutí stojí dva vysoké píky z března 2003 a zejména z ledna 2006. V těchto měsících byla hodnota imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM₁₀ překročena 18x, resp. 19x. Z grafu rovněž vyplývá, že daná období byla v těchto letech nejchladnější.

Velmi zajímavé je pak srovnání imisní situace z ledna 2006 a ledna 2007. V lednu 2006 došlo k 19 překročením, průměrná měsíční koncentrace PM₁₀ dosáhla hodnoty 77,4 μg.m^-3 při průměrné měsíční teplotě –6,3 °C. O rok později došlo v téže lokalitě v měsíci lednu pouze ke třem překročením, průměrná měsíční koncentrace PM₁₀ dosáhla hodnoty 21,5 μg.m^-3 při průměrné měsíční teplotě 3,2 °C.

Na obr. II.4.1.10 je ukázán vliv poklesu teploty v zimních měsících na zvýšení koncentrací částic v ovzduší, konkrétně na počet překročení imisního limitu 24hodinových koncentrací PM₁₀ v lokalitě Mikulov-Sedlec. Lokalita Mikulov-Sedlec je klasifikována jako pozaďová, naměřené koncentrace na této stanici jsou reprezentativní pro velkou plochu Jihomoravského kraje.

Z grafu na obr. II.4.1.11 vyplývá, že se snižující se teplotou roste koncentrace jemnější frakce PM_2,5 v PM₁₀. Nejvyšší koncentrace PM_2,5 byla naměřena v již zmíněném měsíci leden 2006, kdy se podíl jemnější frakce v PM₁₀ blížil 85 %. Z hlediska zdravotních rizik lze tedy hovořit o lednu 2006 jako o nejhorším měsíci za posledních 7 let, kdy nejenže byly naměřeny nejvyšší koncentrace částic PM₁₀ v Jihomoravském kraji, ale rovněž v těchto vysokých koncentracích byla zastoupena především jemnější frakce PM_2,5, která proniká hlouběji do lidského těla a způsobuje tak větší problémy.

Oxid siřičitý a oxid dusičitý
Rovněž u těchto dvou plynných škodlivin byla nalezena korelace mezi jejich koncentracemi a teplotou, avšak na rozdíl od částic jsou koncentrace těchto škodlivin nízké, a tudíž nenastává překračování imisního limitu pro tyto látky. Pro názornost jsou uvedeny graficky zpracované průběhy koncentrací a teploty z pozaďové stanice Mikulově-Sedlec.

Z obrázku II.4.1.12 vyplývá, že v případě pozaďové stanice je velikost koncentrace NO₂ velmi dobře koreluje s teplotou. V případě stanic městských a zejména dopravních (např. Brno-Kroftova) již korelace není dobrá, ačkoli celkový trend ještě stále pozorovatelný je.

Ozon
Koncentrace ozonu rovněž velmi dobře korelují s teplotou. Na rozdíl od předchozích sloučenin však koncentrace ozonu neroste se snižující se teplotou, ale právě naopak. Na koncentraci O₃ se kromě vlivu teploty (viz obr. II.4.1.12 a II.4.1.13) dále výrazně podílí vliv slunečního záření (obr. II.4.1.14).

Benzo(a)pyren
Benzo(a)pyren je po částicích další škodlivinou, jejíž koncentrace na území Jihomoravského kraje překračuje imisní limit. A obdobně jako u PM₁₀, tak i koncentrace benzo(a)pyrenu koreluje s teplotou, jak je uvedeno na obrázku II.4.1.15.

Nejhorší imisní situace z hlediska benzo(a)pyrenu nastala opět v lednu 2006, kdy se koncentrace pohybovaly okolo 9 ng.m^-3, přičemž cílový imisní limit má hodnotu 1 ng.m^-3.

Obr. II.4.1.7 Vývoj 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM₁₀ a průměrné roční teploty, 2000–2007

Obr. II.4.1.8 Závislost PM₁₀ na teplotě, 2000–2007

Obr. II.4.1.9 Počet překročení limitní hodnoty 24hod. koncentrací PM₁₀ v zimních měsících ve vztahu k průměrné teplotě zimního období v lokalitě Brno-Tuřany

Obr. II.4.1.10 Vliv průměrné měsíční teploty na počet překročení limitní hodnoty 24hod. koncentrací PM₁₀ v daném měsíci v lokalitě Mikulov-Sedlec, 2004–2005

Obr. II.4.1.11 Vliv teploty na koncentrace PM_2,5 a PM₁₀, Brno-Tuřany, 2000–2007

Obr. II.4.1.12 Vliv teploty na koncentrace SO₂, NO₂ a O₃, Mikulov-Sedlec, 2000–2007

Obr. II.4.1.13 Vliv teploty na koncentrace SO₂, NO₂ a O₃, Brno-Kroftova, 2000–2007

Obr. II.4.1.14 Vliv teploty na koncentrace O₃, Mikulov-Sedlec, 2000–2007

Obr. II.4.1.15 Vliv teploty na koncentraci benzo(a)pyrenu, Brno-Kroftova 2004–2007

Obr. II.4.1.16 Pole roční koncentrace NO₂, aglomerace Brno, 2007

Obr. II.4.1.17 Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Brno, 2007

II.4.1.3 Moravskoslezský kraj

V aglomeraci Moravskoslezského kraje je převážně ve městech Ostrava, Karviná, Havířov, Český Těšín a Třinec problém znečištění ovzduší vedle velké hustoty osídlení spojen také s vysokou koncentrací průmyslu.
Koncentrace PM₁₀ byly v roce 2007 v aglomeraci Moravskoslezského kraje sledovány celkem na 24 lokalitách (19 lokalit ČHMÚ, 5 ZÚ). Překročení hodnoty 24hodinového imisního limitu pro PM₁₀ bylo nejčastěji dosahováno na stanicích v okresech Karviná a Ostrava-město, dále pak v částech okresů Frýdek-Místek, Nový Jičín a Opava. Nejvyšší počet překročení hodnoty 50 μg.m^-3 zaznamenaly lokality Ostrava-Bartovice (202x, v roce 2006 172x), Bohumín (129x), Český Těšín (121x), Ostrava-Přívoz (116x), Věřňovice (112x), Karviná (104x), Ostrava-Českobratrská hot spot (98x), Havířov (95x), Orlová (93x), Ostrava-Fifejdy (90x) a Ostrava-Přívoz ZÚ (84x). Celkem 20 lokalit s platným ročním průměrem překračovalo 24hodinový limit PM₁₀.

Překročení ročního imisního limitu PM₁₀ (40 μg.m^-3) bylo zaznamenáno rovněž nejčastěji ve výše uvedených okresech. Roční imisní limit byl nejvíce překročen na lokalitách: Ostrava-Bartovice (65,4 μg.m^-3, vyšší než v r. 2006), Bohumín (49,5 μg.m^-3), Věřňovice (47,2 μg.m^-3), Ostrava-Přívoz (46 μg.m^-3), Český Těšín (44,3 μg.m^-3), Ostrava-Českobratrská hot spot (42,9 μg.m^-3), Karviná (42 μg.m^-3), Orlová (41,9 μg.m^-3), Havířov (41,8 μg.m^-3), Ostrava-Mariánské Hory (41,5 μg.m^-3) a Karviná-ZÚ (48 μg.m^-3). Imisní limit pro roční průměr překračovalo celkem 11 výše vyjmenovaných lokalit v tomto kraji.

Lokality, kde se v Moravskoslezském kraji měřily v r. 2007 částice PM_2,5, jsou v rámci ČR jediné, kde roční průměrné koncentrace překročily hodnotu 25 μg.m^-3 (cílový limit podle směrnice Evropského parlamentu 2008/50/EC). Na lokalitě Bohumín byla naměřena hodnota 35,9 μg.m^-3, Věřňovice 35 μg.m^-3, Ostrava-Přívoz 33,2 μg.m^-3, Ostrava-Zábřeh 29,5 μg.m^-3 a Třinec-Kosmos 26,4 μg.m^-3. Všechny lokality by tedy výrazně překročily navrhovaný imisní limit.

Koncentrace NO₂ byly v roce 2007 měřeny celkem na 27 lokalitách (20 lokalit ČHMÚ, 4 ZÚ, 2 ČEZ a 1 MÚ Třinec). Nejvyšší roční průměrná koncentrace v kraji byla naměřena na AMS Ostrava-Českobratrská hot spot (39,5 μg.m^-3), což je koncentrace těsně pod hodnotou imisního limitu.

Benzo(a)pyren se v Moravskoslezském kraji měří v šesti lokalitách. Na všech lokalitách byl překročen cílový imisní limit pro roční průměrnou koncentraci, nejvyšší hodnota byla opět naměřena v Ostravě-Bartovicích 8,9 μg.m^-3, což je i nejvyšší hodnota naměřená v roce 2007 v České republice.

V Ostravě stále přetrvává problém s vysokými koncentracemi benzenu, byl zde stejně jako v předešlých letech překročen imisní limit pro roční průměrnou koncentraci. Imisní limit byl překročen jako na jediných lokalitách v České republice na obou průmyslově zatížených monitorovacích stanicích Ostrava-Přívoz (ZÚ i ČHMÚ). Celkem byly koncentrace benzenu v roce 2007 v Moravskoslezském kraji sledovány na 9 lokalitách (5 ČHMÚ a 4 ZÚ).

Na 6 lokalitách (z celkového počtu 7) byl překročen také cílový imisní limit pro troposférický ozon. Jednalo se o tyto lokality: Červená, Bílý kříž, Třinec Kosmos, Ostrava-Fifejdy, Studénka a Karviná.
Překročen byl také cílový imisní limit pro arsen na dvou imisně nejzatíženějších lokalitách (Ostrava-Bartovice 11,2 μg.m^-3, Ostrava-Mariánské Hory 9,5 μg.m^-3). Celkem byly v roce 2007 v Moravskoslezském kraji koncentrace arsenu sledovány na 11 lokalitách.

Imisní koncentrace naměřené v roce 2007 v Moravskoslezském kraji byly díky velmi příznivým podmínkám pro rozptyl znečišťujících látek v ovzduší po většinu roku nižší než v předchozích letech. Nevyskytla se žádná výraznější epizoda zhoršených podmínek rozptylu. Průměrné hodnoty znečištění jsou srovnatelné s úrovní dosahovanou naposledy v roce 2000 (viz obr. II.4.1.32). Přesto na většině území kraje docházelo k překračování limitních koncentrací dle nařízení vlády č. č. 597/2006 Sb. a na nejvíce znečištěných lokalitách, ovlivněných lokálními zdroji, byl meziroční pokles koncentrací méně výrazný. Naopak na stanici Ostrava-Bartovice došlo k překročení denního imisního limitu 50 μg.m^-3 během 220 dnů v roce, zatímco v roce 2006 to bylo 172 případů.

Problémovými škodlivinami zůstávají suspendované částice frakce PM_2,5 i PM₁₀, benzo(a)pyren, benzen a přízemní ozon.

Průměrné koncentrace škodlivin v jednotlivých měsících vykázaly netypický roční chod. V lednu a únoru byly koncentrace základních škodlivin podprůměrně nízké. Příkladem je obrázek porovnání průměrného ročního chodu PM₁₀ v roce 2007 z lokalit širší oblasti Ostravsko-Karvinska, na kterém je vidět, že lednové koncentrace ve srovnání s ostatními roky a průměrným ročním chodem za celé období s měřením PM₁₀ (2003–2007) byly v roce 2007 atypicky nízké, dokonce nižší než v letních měsících. Velmi podobně vypadá i chod koncentrací SO₂ a NO₂ (obr. II.4.1.18).

Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM₁₀ v závislosti na meteorologických podmínkách rozptylu na území města Ostravy v zimním období
V uvedených grafech je znázorněna závislost znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM₁₀ na meteorologických podmínkách rozptylu na území města Ostravy v zimním období (období tří zimních měsíců prosinec–únor).

Na obr. II.4.1.19 jsou pro posledních sedm zimních období 2001/2002 a 2007/2008 uvedeny průměrné koncentrace PM₁₀ (PRM) vypočítané vždy pro celé období z dostupných denních koncentrací naměřených na AMS státní imisní sítě na území města Ostravy. Dále jsou uvedeny relativní četnosti denních koncentrací naměřených na těchto stanicích na území města Ostravy větší než hodnota imisního limitu 50 μg.m^-3 (% >50) a větší než 100, respektive 150 μg.m^-3 (% > 100, % > 150). Z porovnání uvedených imisních charakteristik je zřejmé, že nejvyšší úroveň znečištění ovzduší PM₁₀ byla na území města Ostravy z hodnocených období v zimě 2002/2003 a dále v zimě 2005/2006, nejpříznivější imisní situace byla naopak v posledních dvou hodnocených zimách, zejména v zimě 2006/2007.

Na obr. II.4.1.20 jsou uvedeny průměrné zimní hodnoty vybraných základních charakteristik meteorologických podmínek rozptylu: průměrné teploty vzduchu (T_prm) dle měření letecké meteorologické služby (LMS) Mošnov a meteorologické stanice Ostrava-Poruba, průměrné hodnoty vertikálních teplotních pseudogradientů (G_prm) dle měření meteorologické stanice Lysá hora a LMS Mošnov a průměrné rychlosti větru dle měření meteorologického stožáru v Ostravě-Zábřehu a LMS Mošnov (F_prm). Na obr. II.4.1.21 jsou vyneseny průměrné zimní hodnoty těchto charakteristik v závislosti na průměrných zimních koncentracích PM₁₀. Z obou obrázků je dobře vidět závislost úrovně znečištění ovzduší na meteorologických podmínkách rozptylu. Zimy s relativně nejpříznivějšími, respektive nejhoršími, meteorologickými podmínkami rozptylu dobře korespondují s celkovou imisní situací.

Pro studium závislosti úrovně znečištění ovzduší PM₁₀ na jednotlivých stanicích byly účelově odvozeny tzv. denní typy proudění (DTP). Při jejich odvození se vycházelo z termínových měření směru a rychlosti větru na meteorologickém stožáru v Ostravě-Zábřehu v hladině 36 m a na LMS Mošnov v termínech 7 hod., 14 hod., 21 hod. a 7 hod. příštího dne. Na obr. II.4.1.22 jsou uvedeny relativní četnosti jednotlivých denních typů proudění. Je vidět, že na Ostravsku výrazně převládají dny s prouděním z jihozápadního oktantu (tento typ se v základním souboru 632 dnů vyskytl v 304 dnech, tj. v 48,1 %); druhý nejčetnější typ byly dny s bezvětřím (nebo malými rychlostmi větru max. 1 m.s-1) ve většině termínů, 73 dnů, tj. 11,6 %. Absolutní četnosti nad 15 dnů měly ještě dny s prouděním ze severního oktantu (55 dnů, tj. 8,7 %) a ze severovýchodního oktantu (33 dnů, tj. 5,2 %). DTP nebylo možno stanovit (výrazná změna směru větru během dne, nebo proměnlivý směr větru) v celkem 154 dnech (24,4 %). Na obrázku jsou rovněž uvedeny relativní četnosti všech dnů, ve kterých převládal vítr z jihozápadní, respektive severovýchodní poloviny horizontu (346 dnů, tj. 54,7, % respektive 107 dnů, tj. 16,9 %).

Na obr. II.4.1.23 jsou pro ilustraci uvedeny průměrné hodnoty meteorologických charakteristik T_prm, F_prm a G_prm v závislosti na DTP a celkem bez rozlišení DTP. Je např. vidět, že ve dnech s prouděním z jihozápadního oktantu a celé jihozápadní poloviny horizontu jsou v průměru větší rychlosti proudění a kladné teploty vzduchu, při proudění ze severního a severovýchodního oktantu a celé severovýchodní poloviny horizontu jsou rychlosti proudění naopak nižší a teploty vzduchu jsou záporné. Nejstabilnější teplotní zvrstvení je v průměru při dnech s bezvětřím a dále při proudění ze severovýchodu.

S těmito výsledky opět dobře korespondují i výsledky vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší při jednotlivých DTP. Na obr. II.4.1.24 jsou pro jednotlivé ostravské AMS vyneseny aritmetické průměry a relativní četnosti denních koncentrací PM₁₀ > 50 μg.m^-3 ve dnech s daným DTP. Je vidět, že na všech stanicích s výjimkou stanice ZÚ Bartovice, jsou obě hodnocené charakteristiky nejvyšší ve dnech s bezvětřím a dále ve dnech s prouděním ze severovýchodního oktantu. Na stanici ZÚ v Bartovicích, která je při převládajících jihozápadních směrech větru umístěna v závětří významného emisního zdroje Arcelor Mittal a.s., jsou naopak nejvyšší průměrné koncentrace kromě bezvětří ve dnech s prouděním z jihozápadního oktantu a četnosti koncentrací nad 50 μg.m^-3 jsou při těchto směrech proudění dokonce vyšší než při bezvětří.

Obr. II.4.1.18 Průměrné měsíční koncentrace PM₁₀, NO₂, SO₂, O₃ a CO ze stanic Ostravsko-Karvinska

Obr. II.4.1.19 Znečištění ovzduší částicemi PM₁₀ na území města Ostravy v zimním období 2001/2002–2007/2008

Obr. II.4.1.20 Průměrné meteorologické charakteristiky v zimním období 2001/2002–2007/2008

Obr. II.4.1.21 Závislost průměrných koncentrací PM₁₀ a meteorologických charakteristik v zimním období

Obr. II.4.1.22 Relativní četnosti odvozených denních typů proudění DTP

Obr. II.4.1.23 Průměrné hodnoty meteorologických charakteristik v závislosti na denních typech proudění

Obr. II.4.1.24 Průměrné denní koncentrace PM₁₀ a relativní četnosti denních koncentrací
PM₁₀ > 50 μg.m^-3 v zimním období ve dnech s danými denními typy proudění

Obr. II.4.1.25 Pole roční koncentrace NO₂, Moravskoslezská aglomerace, 2007

Obr. II.4.1.26 Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu, Moravskoslezská aglomerace, 2007

II.4.1.4 Další imisně zatížené oblasti s vyšší hustotou osídlení

Zóna Ústecký kraj

Ústecký kraj je definován jako zóna. Jedná se o území s velkou hustotou obyvatelstva a vysokou koncentrací průmyslu, kde jsou koncentrace řady imisních polutantů nadlimitní.
Koncentrace znečišťujících látek byly měřeny v Ústeckém kraji v roce 2007 celkem na 40 lokalitách (18 lokalit ČHMÚ, 9 ČEZ, 11 ZÚ, 1 SŠZE Žatec, 1 FRANTSCHACH PULP@PAPER, a.s. Štětí), ne na všech lokalitách byl plný měřicí program.

Koncentrace částic PM₁₀ byly měřeny na 26 lokalitách. Překročení 24hodinového imisního limitu pro PM₁₀ bylo dosaženo nejvíce na stanicích v okresech Ústí n.L., Teplice a Most. Nejvyšší počet překročení hodnoty 50 μg.m^-3 zaznamenaly tyto lokality: Ústí n.L.-Všebořická (58x), Most (57x), Ústí n.L.-město (53x), Lom (53x), Lovosice-MÚ (47x), Teplice (45x), Děčín (36x) a Děčín-ZÚ (36x). Celkem 8 lokalit v Ústeckém kraji překračovalo 24hodinový limit PM₁₀. Překročení ročního imisního limitu PM₁₀ nenastalo v roce 2007 na žádné stanici v Ústeckém kraji.

Nejvyšší roční průměrná koncentrace PM_2,5 byla v lokalitě Teplice, kde dosáhla hodnoty 18,8 μg.m^-3. Tato hodnota je pod cílovým imisním limitem pro roční průměrnou koncentraci podle směrnice 2008/50/EC.
Koncentrace NO₂ sledovalo v Ústeckém kraji v roce 2007 celkem 33 lokalit (z toho 18 lokalit ČHMÚ). Na stanici Ústí n.L.-Všebořická, která je výrazně ovlivněna dopravou, byl překročen roční imisní limit pro NO₂, ale nebyl překročen imisní limit zvýšený o mez tolerance.

Hodnota imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci SO₂ byla v České republice v roce 2007 překročena pouze v Ústeckém kraji, a to na lokalitě Teplice (2x), Blažim, Lom, Ústí n.L.-město, Most, Krupky, Ústí n.L.-Kočkov, Kostomlaty pod M., Havraň a Sněžník (1x).

Hodinový imisní limit této látky překročen nebyl. Na prvních pěti místech v tabulce překročení hodnoty hodinového imisního limitu pro SO₂ jsou lokality v Ústeckém kraji, kde na stanici Blažim byla naměřena nejvyšší hodinová koncentrace 720,7 μg.m^-3.

Cílový imisní limit pro benzo(a)pyren byl překročen na 3 lokalitách (Teplice, Ústí nad Labem-ZÚ Pasteurova, Most).
Cílový imisní limit pro troposférický ozon byl významně překračován, stejně jako v jiných částech republiky, a to převážně na stanicích méně zatížených dopravou. Celkem došlo k překročení cílového imisního limitu za tříleté období 2005–2007 na 9 lokalitách z celkového počtu 12 lokalit, kde je měřen troposférický ozon.

Koncentrace PM₁₀ v pětiletém období 2003–2007
Podkrušnohoří,a Litoměřicko a Lounsko patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodu překračování imisních limitů pro suspendované částice frakce PM₁₀. Porovnání naměřených koncentrací PM₁₀ na vybraných stanicích v období 2003–2007 ve vztahu k imisním limitům je na obr. II.4.1.27 a II.4.1.28.

Úroveň překročení a velikost území s překročením imisních limitů se ale v jednotlivých rocích značně liší. Významné je ovlivnění meteorologickými podmínkami, respektive meteorologickými podmínkami pro rozptyl škodlivin v ovzduší v průběhu daného roku.

Podkrušnohoří je oblastí s častým výskytem inverzních situací, při kterých dochází ke vzniku nepříznivých rozptylových podmínek. Četnost výskytu jednotlivých stupňů (čtyřstupňová klasifikace) rozptylových podmínek (RP) v Podkrušnohoří v jednotlivých rocích 2003 až 2007 je uvedena na obr. II.4.1.29.
K dalšímu výraznému zhoršení imisní situace dochází při epizodách s déle trvajícími (několik dní) mírně nepříznivými (zhoršenými) nebo nepříznivými rozptylovými podmínkami a zejména pak jsou-li tyto situace doprovázeny teplotami ležícími pod bodem mrazu, viz obr. II.4.1.31. Z obr. II.4.1.31 je např. patrné, jak se při teplejší zimě 2006/2007 a teplejším listopadu a první polovině prosince roku 2007 vyskytovaly relativně nižší koncentrace PM₁₀, které pak ovlivnily i výrazně celkově příznivější situaci v r. 2007.

Počet epizod s nepřetržitým trváním mírně nepříznivých (zhoršených) nebo nepříznivých rozptylových podmínek po dobu čtyř a více dní a celkový počet dní s výskytem těchto epizod v jednotlivých rocích 2003 až 2007 je uveden na obr. II.4.1.30.

Obr. II.4.1.27 Roční průměrná koncentrace PM₁₀, Ústecký kraj, 2003–2007

Obr. II.4.1.28 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM₁₀ a počet překročení limitní hodnoty, Ústecký kraj, 2003–2007

Obr. II.4.1.29 Počty dnů v roce s přiřazením čtyř stupňů rozptylových podmínek, Krušnohorská oblast, 2003 až 2007

Obr. II.4.1.30 Počet epizod s trváním zhoršených a nepříznivých podmínek čtyři a více dní a celkový počet dní v rámci těchto epizod

Obr. II.4.1.31 Průměrné 24hod. koncentrace PM₁₀, teplota a rozptylové podmínky, Ústecký kraj 2003–2007

 

4.1.5. Trendy ročních imisních charakteristik SO₂, PM₁₀ and NO₂ za období 1996–2006

Obr. II.4.1.32 ukazuje trendy ročních imisních charakteristik SO₂, PM₁₀, NO₂ a CO za období 1996–2007 pro aglomerace: Praha, Brno a Moravskoslezský kraj a pro zónu Ústecký kraj.

Do roku 1999 je v aglomeracích patrný výrazný klesající trend ve znečištění ovzduší SO₂ a PM₁₀, v případě NO₂ se jedná pouze o mírný pokles. V roce 2001 byl dosavadní klesající trend zastaven a došlo naopak k mírnému vzestupu koncentrací SO₂ a NO₂ a k výraznému zvýšení znečištění PM₁₀, zejména v ostravské aglomeraci. V roce 2004 došlo naopak ke snížení znečištění ve všech sledovaných znečišťujících látkách v aglomeracích a k mírnému vzestupu koncentrací SO₂ v Ústeckém kraji. Od roku 2005 byl ve všech aglomeracích obnoven vzestupný trend ve znečištění ovzduší NO₂, který byl v roce 2006 potvrzen. Pro PM₁₀ je charakteristický podobný stoupající trend od roku 2005, nejstrmější v Moravskoslezském kraji. V roce 2006 však tento trend pokračoval pouze v aglomeraci Praha a Brno. Vzestup koncentrací znečišťujících látek, zejména PM₁₀ (PM_2,5) v letech 2005 a 2006 je dán zejména zhoršenými rozptylovými podmínkami. V roce 2006 tyto nepříznivé meteorologické podmínky byly na území celé České republiky.V Ústeckém a Moravskoslezském kraji byl zaznamenán naopak velmi mírný pokles 24hodinových a stagnace ročních koncentrací PM₁₀. Koncentrace CO zůstávají od roku 1999 na podobné úrovni, od roku 2000 je pravidelně nejvyšší průměrná koncentrace naměřena v Moravskoslezském kraji. V roce 2007 došlo ve všech aglomeracích k výraznému snížení znečištění ovzduší SO₂, PM₁₀, NO₂ i CO. Nejstrmější pokles je patrný, po předchozím vzestupu, u hodinových koncentrací NO₂ v Brně. Pokles koncentrací znečišťujících látek v ovzduší byl dán příznivějšími meteorologickými a rozptylovými podmínkami v roce 2007.

Obr. II.4.1.32 Trendy ročních charakteristik SO₂, PM₁₀, NO₂ a CO v aglomeracích, 1996–2007