I. EMISE LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Oddělení emisí a zdrojů provádí v rámci pověření MŽP emisní bilance znečišťujících látek a skleníkových plynů. Vedle celorepublikových a sektorových bilancí jsou zpracovány rovněž bilance v územním členění (kraje, popř. okresy). Metodiky lze nalézt na internetových stránkách ČHMÚ www.chmi.cz v záložce „OVZDUŠÍ“ pod položkou „Emisní bilance“.

I.1 Emise látek znečišťujících ovzduší

V souladu s legislativou platnou od roku 2002 jsou zdroje znečišťování ovzduší rozděleny pro potřeby emisní bilance do jednotlivých kategorií. Podle tohoto rozdělení jsou v rámci Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného ČHMÚ zavedeny databáze Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší.

Zvláště velké, velké a střední zdroje znečišťování ovzduší jsou sledovány jako bodové zdroje jednotlivě, malé zdroje plošně na úrovni krajů a obcí (pouze vytápění domácností), mobilní zdroje liniově (silniční doprava na úsecích zahrnutých do sčítání dopravy) a plošně na úrovni krajů (ostatní mobilní zdroje).

    I. Zvláště velké a velké zdroje - REZZO 1
    II. Střední zdroje - REZZO 2
    III. Malé zdroje - REZZO 3
    IV. Mobilní zdroje - REZZO 4.

Pro sběr údajů Souhrnné provozní evidence (SPE) za rok 2010 zvláště velkých, velkých a středních zdrojů, která je podkladem pro databáze REZZO 1 a 2, byly využity formuláře, jejichž obsah byl předepsán legislativním předpisem. Provozovatelé zvláště velkých, velkých a středních zdrojů ohlašovali údaje v souladu s požadavky vyhlášky MŽP č. 205/2009 Sb., která vstoupila v účinnost v srpnu 2009. Seznam údajů SPE je uveden v příloze č. 7. K výrazným změnám došlo rovněž v samotném procesu ohlašování. Podle požadavků zákona č. 25/2008 o integrovaném registru znečišťování životního prostředí (IRZ) a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) ohlašovalo všech cca 25 000 provozovatelů údaje podle datového standardu, jehož součástí byla také validační kontrola, zaměřená zejména na úplnost a logickou správnost hlášení. Pro podání hlášení byl předepsán formulář F_OVZ_SPOJ (viz www.ispop.cz).

K termínu dokončení ročenky nejsou k dispozici konečné údaje o emisích všech sledovaných zdrojů, a proto jsou údaje o emisích za rok 2010 uvedeny v tabulkách jako předběžné. Nicméně časový harmonogram zpracování údajů pro REZZO bude proti předchozím rokům díky sběru údajů přímo ve formě standardizovaných dat výrazně zkrácen.

Údaje o celkovém množství emisí základních znečišťujících látek v roce 2009, tj. tuhých znečišťujících látek (TZL), oxidu siřičitého (SO₂), oxidů dusíku (NO_x), oxidu uhelnatého (CO), těkavých organických látek (VOC) a amoniaku (NH₃) a podíly jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích jsou uvedeny v tab. I.1.1. Předběžné údaje o množství emisí základních znečišťujících látek v roce 2010 jsou uvedeny v tab. I.1.2. Vývoj celkových emisí základních znečišťujících látek v letech 1990–2010 ukazuje obr. I.1.1. V porovnání s r. 2009 dochází opět k poklesům emisí u téměř všech hlavních znečišťujících látek. Porovnání meziročního vývoje údajů o emisích v jednotlivých kategoriích v letech 2007–2010 ukazuje obr. I.1.2.

Emise plošně sledovaných zdrojů v ČR

Hromadně sledované zdroje znečišťování ovzduší evidované v REZZO 3 zahrnují emise z vytápění domácností, fugitivní emise prachu ze stavební a zemědělské činnosti, emise amoniaku z nesledovaných chovů hospodářských zvířat a aplikace minerálních hnojiv a emise VOC z plošného použití organických rozpouštědel.

S výjimkou emisí z vytápění domácností jsou ostatní skupiny zdrojů vypočítávány výhradně s využitím údajů sledovaných národní statistikou a případné meziroční změny zpravidla souvisí s vývojem základních statistických ukazatelů. Na rozdíl od toho jsou meziroční změny v množství emisí z vytápění domácností závislé především na charakteru topné sezóny, která je v modelu vyjádřena počtem denostupňů, a na změnách ve skladbě spalovacích zařízení. Zatímco topné sezóny v letech 2006 až 2009 měly podobný teplotní průběh pod hodnotou normálu, topná sezóna 2010 patřila k nejchladnějším za posledních deset let (obr. I.1.4). V roce 2010 používalo přibližně 17 % domácností k vytápění tuhá paliva. Z těchto 17 % tvoří podle odborných odhadů téměř polovinu stará spalovací zařízení s prohořívací konstrukcí, která mají z hlediska tvorby emisí nejhorší vlastnosti. Tato zařízení mají životnost až několik desítek let a z důvodu snadnější cenové dostupnosti se stale prodávají. Statistika prodejů kotlů, krbů a topidel na tuhá paliva o výkonech do 50 kW (obr. I.1.5) ukazuje, že v roce 2003 výrazně stoupl zájem o spalovací zařízení s prohořívací konstrukcí (litinové kotle na tuhá paliva) a každoročně jich do domácností přibude několik tisíc.

Emise ze spaloven odpadů a jejich podíl na celkových emisích

V souladu s § 4, odst. (8) zákona č. 86/2002 Sb. jsou spalovny odpadů zařazovány mezi zvláště velké a velké zdroje znečišťování a jsou evidovány v rámci kategorie REZZO 1.
Většina údajů o znečišťujících látkách je pro potřeby emisní bilance získávána z údajů Souhrnné provozní evidence (SPE). Jedná se o látky uvedené v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 354/2002 Sb., která uvádí emisní limity v souladu s přílohou V směrnice 2000/76/ES, o spalování odpadu.

Rozsah látek vykazovaných v SPE je následující:

• základní znečišťující látky: tuhé znečišťující látky (TZL), oxid siřičitý (SO₂), oxidy dusíku (NO_x), oxid uhelnatý (CO) a organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC)

• těžké kovy: olovo (Pb), kadmium (Cd), rtuť (Hg), arsen (As), chrom (Cr), měď (Cu), nikl (Ni)

• polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany (PCDD/F)

Ostatní znečišťující látky, které jsou součástí emisní bilance a nejsou v SPE vykazovány, jsou dopočítávány pomocí emisních faktorů a množství spáleného odpadu v tunách za rok.

Zpracování emisních údajů do map pomocí GIS je uvedeno na obr.I.1.5 až I.1.8. V síti čtverců 5 x 5 km jsou zobrazeny emisní hustoty oxidů dusíku, tuhých látek, oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého. Podkladem pro mapy byly údaje o emisích ze stacionárních zdrojů (REZZO 1–3) a mobilních zdrojů (REZZO 4) za rok 2009, s územní desagregací emisí liniových zdrojů podle aktualizovaného sčítání vozidel z roku 2005.
 

Hodnocení emisí

Meziroční vývoj emisí byl ovlivněn několika faktory. U hutního průmyslu došlo k výraznému oživení, a tím opětovně vzrostly emise oxidu uhelnatého i tuhých znečišťujících látek. Chladnější zimní období bylo příčinou nárůstu emisí z vytápění domácností. Oproti tomu došlo k výraznějšímu poklesu emisí z mobilních zdrojů, na němž se podílí zejména vyšší tempo obměny vozového parku.

Ke konci roku 2011 bude zahájena revize emisních údajů za období let 2000–2010, zaměřená především na zajištění konzistentní časové řady zahrnující doplnění údajů nově sledovaných skupin zdrojů (emise ze staveb, dusíkatých hnojiv, apod.) v celém období. Výstupy revize budou prezentovány v následující ročence.

Tab. I.1.1 Celkové emise základních znečišťujících látek v roce 2009 – konečné údaje

Tab. I.1.2 Celkové emise základních znečišťujících látek v roce 2010 – předběžné údaje

Tab. I.1.3 Podíl emisí základních znečišťujících látek ze spaloven odpadů na celkových emisích v roce 2009

Obr. I.1.1 Celkové emise základních druhů látek znečišťujících ovzduší v České republice, 1990–2010

Obr. I.1.2 Porovnání meziročního vývoje údajů o emisích v jednotlivých kategoriích v letech 2007–2010

Obr. I.1.3 Spotřeba paliv zdrojů REZZO 3, 1992–2010

Obr. I.1.4 Prodej kotlů, krbů a topidel na tuhá paliva do výkonu 50 kW v letech 1996–2010 (zdroj: APTT)

Obr. I.1.5 Emisní hustoty oxidů dusíku ze čtverců 5x5 km, 2009

Obr. I.1.6 Emisní hustoty tuhých znečišťujících látek ze čtverců 5x5 km, 2009

Obr. I.1.7 Emisní hustoty oxidu siřičitého ze čtverců 5x5 km, 2009

Obr. I.1.8 Emisní hustoty oxidu uhelnatého ze čtverců 5x5 km, 2009