Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

ovzduší zejména v obydlených oblastech je kontaminováno znečišťujícími látkami, které se do něj dostávají mimo jiné i díky lidské činnosti. Tyto látky mají nepříznivé účinky na lidské zdraví i na životní prostředí jako celek. Základní podmínkou pro realizaci efektivních nápravných opatření je podrobná znalost výchozí situace. Zejména z tohoto důvodu Český hydrometeorologický ústav na základě pověření Ministerstva životního prostředí ČR zajišťuje monitoring a hodnocení kvality ovzduší na celém území České republiky. Druhým účelem sledování a hodnocení kvality ovzduší je kontrolní úloha efektivity řízení životního prostředí a přínosu prováděných opatření. Finanční prostředky vynaložené na tyto aktivity se tak vracejí v podobě zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva i přírody.

Koncem minulého století patřily mezi hlavní znečišťující látky oxid siřičitý, oxidy dusíku a vysoká prašnost. Díky opatřením realizovaným na zdrojích koncem devadesátých let minulého století poklesla významně imisní zátěž oxidem siřičitým. Došlo ke snížení i emisí dalších znečišťujících látek. V současnosti představují největší problém suspendované částice (měřeny jsou frakce PM₁₀, PM_2,5 a menší), na ně vázané látky (polycyklické aromatické uhlovodíky, těžké kovy), v letním období přízemní ozon a v blízkosti frekventovaných komunikací oxid dusičitý.

Problematika znečištění ovzduší není omezena pouze na lokální měřítko, ale překračuje hranice států a v širším měřítku i hranice kontinentů. Proto je nezbytná široká spolupráce i v mezinárodním měřítku. Jejím příkladem je Konvence o dálkovém transportu znečištění a samozřejmě koordinace měřicích a hodnotících aktivit v rámci Evropské unie. Základním dokumentem, který upravuje sledování a posuzování kvality ovzduší v EU je směrnice 2008/50/ES [40]. Tato směrnice nastavuje kritéria provozování měřicích sítí a navazujícího zpracování tak, aby výsledky poskytované jednotlivými členskými zeměmi EU byly spolehlivé a vzájemně porovnatelné. Směrnice 2007/2/ES (INSPIRE) [41] specifikuje požadavky na prostorovou interpretaci dat, což klade zvýšené nároky na počty měřicích lokalit. Na národní úrovni je sledování a hodnocení kvality ovzduší zastřešeno zákonem 86/2002 Sb. [7] v platném znění a navazujícími prováděcími předpisy.

Ročenka „Znečištění ovzduší na území České republiky“, společně s elektronicky publikovanou datovou ročenkou „Souhrnný tabelární přehled“ představuje souhrnný přehled údajů a informací o kvalitě ovzduší na území České republiky v daném roce. Obě ročenky jsou každoročně zpracovávány na základě údajů shromažďovaných v Informačním systému kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ISKO) a za využití dalších podkladů a matematických nástrojů. Zatímco datová ročenka je zaměřena na objektivní prezentaci verifikovaných imisních dat a údajů o chemickém složení atmosférických srážek z jednotlivých lokalit, ročenka znečištění ovzduší poskytuje informace v přehledné podobě formou tabulek, grafů a mapových podkladů.

Prezentované údaje jsou zpracovány striktně v souladu s platnou národní legislativou (zákon o ovzduší č. 86/2002 Sb. v platném znění [7] a nařízení vlády č. 597/2006 Sb. [8] v platném znění) a v souladu s požadavky Evropské unie. Hodnocení se provádí s ohledem na ochranu zdraví populace a dále s ohledem na ochranu ekosystémů a vegetace. Mapová interpretace je nezbytným východiskem pro indikaci oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), pro které legislativa vyžaduje přípravu programů pro zlepšení kvality ovzduší, případně regulačních řádů.

Kromě informací o imisní zátěži a atmosférické depozici a jejich trendech, obsahuje ročenka též informace o emisích znečišťujících látek na území ČR a vývoji emisních bilancí v uplynulých letech. Sledovány jsou nejen „klasické“ polutanty, ale i skleníkové plyny. Mapové podklady jsou zpracovávány pomocí matematických modelů, statistických metod a nástrojů GIS do sítě 1 x 1 km.

Vlastní příprava Ročenky je výsledkem společné práce autorského kolektivu pracovníků úseku ochrany čistoty ovzduší ČHMÚ včetně pracovníků poboček ČHMÚ, kteří přinášejí do posuzování imisní zátěže podrobné regionální znalosti. Za jednotlivé kapitoly odpovídají zejména pracovníci oddělení informačního systému kvality ovzduší, oddělení emisí a zdrojů, oddělení modelování a expertíz a oddělení hodnocení dopadů a rizik za podpory pracovníků společnosti IDEA-ENVI, spol. s r.o.

Měření kvality ovzduší na ČHMÚ zajišťují pracovníci Imisního monitoringu v centru i na pobočkách. Kromě výsledků měření ČHMÚ v sobě Informační systém kvality ovzduší zahrnuje i výstupy poskytované spolupracujícími institucemi. Jedná se zejména o zdravotní ústavy, ČEZ, a. s., Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM), Českou geologickou službu (ČGS), Výzkumný ústav vodohospodářský TGM (VÚV), Hydrobiologický ústav (HBÚ), městské úřady a další přispěvatele. V databázi jsou též zahrnuty informace z příhraničních oblastí Německa a Polska.

Sběr emisních údajů je zajišťován ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí, úřady obcí s rozšířenou působností a CENIA (česká informační agentura životního prostředí), která zabezpečuje elektronický sběr dat. Dále se na zpracování emisních bilancí podílejí pracovníci ČSÚ, CDV Brno a VÚZT Praha. Další potřebné podklady dodávají Vojenský topografický ústav, Dobruška, Český statistický úřad, Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) a Ústav dopravního inženýrství hl. m. Prahy (ÚDI).

Ročenky kvality ovzduší jsou primárně určeny orgánům a organizacím řešícím problematiku životního prostředí a ochrany ovzduší v České republice. Jsou pravidelně poskytovány orgánům státní správy (MŽP ČR, územním odborům MŽP ČR, referátům životního prostředí krajských úřadů a obcí s rozšířenou působností a ČIŽP včetně oblastních inspektorátů), dále všem přispěvatelům do databází ISKO a dalším vybraným subjektům. Ostatním subjektům včetně veřejnosti jsou k dispozici v elektronické podobě na webových stránkách ČHMÚ. Ročenky jsou každoročně věcně, interpretačně i formálně aktualizovány a rozšiřovány na základě vlastních poznatků a zkušeností i připomínek uživatelů.

Závěrem bych rád poděkoval jménem svým i jménem uživatelů všem pracovníkům, kteří se na přípravě ročenek podíleli. Věřím, že tyto materiály budou cenným pomocníkem při Vaší práci. Rádi uvítáme Vaše podněty a doporučení ke zlepšení poskytovaných služeb.

Praha, srpen 2011

RNDr. Jan Macoun, Ph.D.
náměstek ředitele pro ochranu ovzduší