Na základě Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o členění území ČR do zón a aglomerací je od roku 2005 zvýšená pozornost zaměřena na hodnocení kvality ovzduší v navržených aglomeracích: hlavním městě Praze, Brně a Moravskoslezském kraji. Kromě aglomerací je v této Ročence věnována zvláštní pozornost i zóně Ústecký kraj z důvodu koncentrace průmyslu, větší hustotě osídlení a také z důvodu měření nadlimitních koncentrací některých znečišťujících látek.

II.4.1.1 Hlavní město Praha

Hlavní město Praha je oblastí, ve které je znečištění ovzduší vystaveno velké množství lidí. Většina překročení imisních a cílových imisních limitů souvisí se značným dopravním zatížením podmíněným zejména tím, že hlavní dopravní tahy vedou přímo středem města.

Koncentrace suspendovaných částic frakce PM₁₀ byly v Praze v roce 2010 sledovány celkem na 15 lokalitách ČHMÚ a 7 lokalitách ZÚ. 24hodinový imisní limit PM₁₀ (hodnota 50 μg.m^-3 nesmí být překročena za rok více než 35krát) byl překročen na 10 lokalitách ze 17 (na lokalitách s dostatečným počtem dat pro hodnocení), tj. 59 %; na dvou lokalitách byl dosažen počet povolených překročení, na pěti zbývajících byl počet překročení imisního limitu nižší než 35 (tab. II.4.2.4). Většina lokalit, na kterých došlo v roce 2010 k překročení imisního limitu, je charakterizována jako dopravní. V několika případech došlo k překročení imisního limitu i na lokalitách definovaných jako pozaďové předměstské (např. Praha 6-Suchdol, Praha 4-Libuš). V roce 2010 panovaly nepříznivé rozptylové podmínky podobně jako v letech 2005 a 2006, tj. v letech, kdy naposledy došlo k překročení imisního limitu na těchto lokalitách (obr. II.4.1.1). Častější překročení hodnoty 24hodinového imisního limitu ve srovnání s lety 2007–2009 dokládá v roce 2010 i vyšší podíl lokalit (obr. II.4.1.2), na kterých došlo k vyššímu počtu překročení limitu než je povolený počet¹.

Roční imisní limit pro PM₁₀ (40 μg.m^-3) byl překročen na jedné lokalitě z 21, a to na lokalitě Praha 5-Svornosti. V dlouhodobějším hodnocení od roku 2000 se průměrná roční koncentrace PM₁₀ snižuje, a to jak na lokalitách dopravních, tak pozaďových. V meziročním srovnání 2009/2010 však došlo k mírnému nárůstu koncentrací PM₁₀ na obou typech lokalit (obr. II.4.1.3).

Koncentrace znečišťujících látek vykazují během roku výrazný chod, a to v důsledku různých meteorologických a rozptylových podmínek během roku a sezonního charakteru některých zdrojů emisí.

V průměru pro všechny vybrané lokality bylo dosaženo nejvyšší koncentrace PM₁₀ v únoru (43 μg.m^-3), nejnižší v květnu (20 μg.m^-3). Nejvyšší průměrná měsíční koncentrace PM₁₀ (58 μg.m^-3) a nejvyšší počet překročení hodnoty 24hodinového (16x) imisního limitu PM₁₀ (50 μg.m^-3) byl dosažen v měsíci únoru na lokalitě Praha 5-Smíchov. Nejvyšší průměrná měsíční koncentrace PM_2,5 (36 μg.m^-3) byla zaznamenána na lokalitě Praha 10-Šrobárova v lednu. V průměru pro vybrané lokality se měsíční koncentrace PM_2,5 pohybovaly mezi 30 μg.m^-3 v prosinci a 15 μg.m^-3 v květnu.

Nejvyšších koncentrací částic PM₁₀ a PM_2,5 a nejvyššího počtu překročení 24hodinového imisního limitu PM₁₀ je obecně dosahováno v chladném období roku, kdy dochází jak k vyšším emisím v důsledku vyšší intenzity vytápění, tak i k méně příznivým podmínkám pro rozptyl znečišťujících látek ovzduší. V roce 2010 byl navíc – kromě zmíněných maxim během února, kdy zejména v jeho první polovině panovaly nepříznivé rozptylové podmínky – pozorován i nárůst koncentrací částic v říjnu v důsledku zhoršených rozptylových podmínek (obr. II.4.1.4 a II.4.1.5) a nižšího úhrnu srážek.

Koncentrace jemných částic PM_2,5 byly v roce 2010 měřeny celkem na 5 lokalitách ČHMÚ a 1 lokalitě ZÚ. Hodnota ročního cílového imisního limitu pro PM_2,5 je 25 μg.m^-3 (nařízení vlády č. 42/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší). Podobně jako v minulých letech nedošlo na území aglomerace Praha k překročení již platného cílového imisního limitu (obr. II.4.1.6). Výjimkou byl rok 2005, kdy došlo k překročení cílového limitu na jedné dopravní lokalitě, a rok 2006, kdy došlo k překročení na 2 dopravních lokalitách. Nejvyšší roční průměrná koncentrace o hodnotě 21,1 μg.m^-3 byla v roce 2010 zaznamenána na lokalitě Praha 5-Mlynářka.

Koncentrace NO₂ byly měřeny na území Prahy v roce 2010 na 20 lokalitách. Hodinový imisní limit NO₂ (200 μg.m^-3) byl překročen pouze na jedné lokalitě z 15 (na lokalitách s dostatečným počtem dat pro hodnocení). Hodnota 200 μg.m^-3 byla na lokalitě Praha 2-Legerova překročena 56x (tab. II.4.2.8). Přípustný počet povolení je 18. Nejvyšší 19. hodinová koncentrace dosahovala na této lokalitě 231 μg.m^-3. Pokud se týká jiných lokalit, překročení limitní hodinové koncentrace NO₂ nebylo v roce 2010 zaznamenáno.

Roční imisní limit pro NO₂ (40 μg.m^-3) byl na území aglomerace Praha překročen na 5 lokalitách z 20 (tab. II.4.2.9). Jednalo se o lokality Praha 2-Legerova (roční průměrná koncentrace dosáhla hodnoty 67 μg.m^-3), Praha 5-Svornosti (59 μg.m^-3 ), Praha 5-Smíchov (45 μg.m^-3), Praha 9-Vysočany (43 μg.m^-3) a Praha 1-nám. Republiky (41 μg.m^-3).
Celkově lze konstatovat, že koncentrace NO₂ na území aglomerace Praha na většině lokalit stouply. Je možné předpokládat, že k překročení imisních limitů může docházet i na dalších dopravně exponovaných lokalitách, kde není prováděno měření.

Průměrné měsíční koncentrace NO₂ na vybraných lokalitách v Praze vykazují podobný chod jako koncentrace jiných znečišťujících látek – tzn. vyšší koncentrace byly zaznamenány během zimního období. U NO₂ je patrný navíc nárůst koncentrací v únoru a říjnu. V rámci pražské aglomerace samostatně vystupuje lokalita Praha 2-Legerova (hot spot), koncentrace NO₂ jsou na této lokalitě nadlimitní v celém ročním chodu. Následuje stanice ZÚ Praha 5-Smíchov, která je rovněž umístěna v bezprostřední blízkosti komunikace a která vykazuje vysoké zatížení i suspendovanými částicemi. Třetí v pořadí je skupina lokalit klasifikovaných jako dopravní (kromě Praha 1-nám. Republiky), s podobnými chody kolem hodnoty imisního limitu (Praha 9-Vysočany, Praha 1-nám. Republiky, Praha 8-Karlín, Praha 10-Průmyslová a Praha 8-Sokolovská).

Poslední dvě lokality (Praha 2-Riegrovy sady a Praha 4-Libuš) reprezentují městské pozadí, kde již vliv dopravy není tak velký a naměřené koncentrace jsou po velkou část roku podlimitní (obr. II.4.1.7).

Problémem jsou dále koncentrace benzo(a)pyrenu, které v roce 2010 překročily cílový imisní limit na jedné ze dvou lokalit, na kterých je tato látka v Praze měřena (Praha 10-Šrobárova). V meziročním srovnání nenastala významná změna – na lokalitě Praha 10-Šrobárova imise benzo(a)pyrenu poklesly, na lokalitě Praha 4-Libuš koncentrace stouply. Dlouhodobější chod koncentrací benzo(a)pyrenu na lokalitách v aglomeraci Praha je znázorněn na obr. II.4.1.8. Koncentrace benzo(a)pyrenu vykazují, podobně jako výše zmíněné látky, výrazný roční chod s maximy v zimním období (v důsledku sezonních zdrojů, horších rozptylových podmínek a jednodušší konverze plyn-částice) a minimy v letním období (v důsledku konce topné sezony a chemického a fotochemického rozkladu benzo(a)pyrenu). I u koncentrací benzo(a)pyrenu byl zaznamenán nárůst v říjnu 2010, kdy v Praze (a dalších oblastech ČR) došlo k výskytu nepříznivých rozptylových podmínek (obr. II.4.1.9).

Výsledky naměřených koncentrací PM₁₀, NO₂ a benzo(a)pyrenu jsou významným podnětem k řešení dopravní situace uvnitř aglomerace.

Na lokalitě Praha 5-Řeporyje, kde bylo pozorováno překročení cílového imisního limitu pro arsen v letech 2007 a 2008, klesla v roce 2009 i 2010 roční průměrná koncentrace arsenu pod cílový imisní limit.

V roce 2010 (v průměru za 3 roky 2008–2010) byl poměrně těsně překročen cílový imisní limit pro přízemní ozon na lokalitě Praha 6-Suchdol, kde 26. nejvyšší maximální denní 8hodinový klouzavý průměr se rovnal 121 μg.m^-3. Další vysoké, avšak již těsně podlimitní hodnoty, byly zaznamenány na lokalitách Praha 4-Libuš (117 μg.m^-3) a Praha 5-Stodůlky (119 μg.m^-3). Přízemní ozon vykazuje opačný roční chod než ostatní polutanty (obr. II.4.1.10), tzn. že koncentrace ozonu dosahují svých maxim na jaře (v důsledku nahromadění prekurzorů ozonu v ovzduší) a v létě (v důsledku příznivých podmínek pro vznik ozonu – tj. vysoká intenzita slunečního záření a vysoké teploty, nízká vzdušná vlhkost popř. bezvětří).

Obr. II.4.1.1 Počet překročení 24hod. imisního limitu PM₁₀ na vybraných lokalitách (lokality s úplnou datovou řadou pro uvedené roky), aglomerace Praha, 2000–2010

Obr. II.4.1.2 Podíl lokalit (s úplnou datovou řadou pro uvedené roky) na území aglomerace Praha, kde došlo k překročení 24hod. imisního limitu PM₁₀, 2000–2010

Obr. II.4.1.3 Roční průměrné koncentrace PM₁₀ na vybraných dopravních a pozaďových lokalitách (lokality s úplnou datovou řadou pro uvedené roky), aglomerace Praha, 2000–2010

Obr. II.4.1.4 Roční chod měsíčních koncentrací PM₁₀ a počet překročení 24hod. limitu PM₁₀, aglomerace Praha, 2010

Obr. II.4.1.5 Roční chod měsíčních koncentrací PM_2,5, aglomerace Praha, 2010

Obr. II.4.1.6 Roční průměrné koncentrace PM_2,5 na vybraných lokalitách, aglomerace Praha, 2004–2010

Obr. II.4.1.7 Roční chod měsíčních koncentrací NO₂, aglomerace Praha, 2010

Obr. II.4.1.8 Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Praha, 2000–2010

Obr. II.4.1.9 Roční chod měsíčních koncentrací benzo(a)pyrenu, aglomerace Praha, 2010

Obr. II.4.1.10 Roční chod měsíčních koncentrací ozonu, aglomerace Praha, 2010

Obr. II.4.1.11 Pole roční koncentrace NO₂, aglomerace Praha, 2010

Obr. II.4.1.12 Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM₁₀, aglomerace Praha, 2010

II.4.1.2 Brno

Síť imisního monitoringu

V aglomeraci Brno se v roce 2010 podílelo na měření kvality ovzduší 13 stanic imisního monitoringu spravovaných 3 institucemi: Český hydrometeorologický ústav (imisní monitoring včetně vzorkování akreditován dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005), Magistrát města Brna a Zdravotní ústav se sídlem v Brně.

Odhad rozlohy znečištěných oblastí

Na území aglomerace Brno je nepřetržitě překračován 24hodinový imisní limit pro PM₁₀. Nejvyšší plocha aglomerace byla zvýšenými koncentracemi zasažena v roce 2005, nejnižší pak v roce 2004. Výrazné navýšení území s překročeným 24hodinovým imisním limitem PM₁₀ v letech 2005 a 2006 bylo způsobeno zejména meteorologickými podmínkami (dlouhá chladná zima 2005/2006, častý výskyt teplotních inverzí atp.) a s nimi související antropogenní činností (delší topná sezóna, nutnost posypu na komunikacích, studené starty automobilů atp.). Obdobná situace nastala i v roce 2002. V těchto letech byl kromě 24hodinového imisního limitu překročen i imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM₁₀. V roce 2010 byl stejně jako v předchozím roce imisní limit pro průměrnou roční koncentraci překročen pouze na dopravní stanici Brno-Svatoplukova. Imisní limit pro 24hodinovou koncentraci byl opět překročen na všech dopravních lokalitách, avšak v tomto roce byl překročen imisní limit i na pozaďové stanici Brno-Tuřany či Brno-Lány. K překročení nedošlo na pozaďové lokalitě Brno-Soběšice.

Po dvou letech podlimitních koncentrací došlo k překročení 24hodinového imisního limitu na pozaďové stanici Brno-Tuřany. Na vině byly především meteorologické podmínky na počátku roku, které zapříčinily vysoké koncentrace PM₁₀ v chladné části roku a vysoký počet překročení (leden 17, únor 11, prosinec 14 z celkových 50). Nejvyšší koncentrace částic PM_2,5, pro které již v evropské legislativě platí imisní limit 25 μg.m^-3, jsou rovněž měřeny zejména na dopravních lokalitách. Pokud by imisní limit platil již v roce 2010, došlo by k překročení na dopravních lokalitách Brno-Svatoplukova, Brno-Zvonařka a rovněž na lokalitě Brno-Lány, klasifkované jako pozaďová. U posledně jmenované lokality se však zejména u jemnějších částic a oxidů dusíku projevuje vliv cca 400 m vzdálené dálnice D1. Jedinou lokalitou nepřekračující hodnotu 25 μg.m^-3 je Brno-Tuřany s průměrnou roční koncentrací PM_2,5 23,8 μg.m^-3. Z uvedeného lze usuzovat, že k překračování imisních limitů pro PM₁₀ v aglomeraci Brno nejvýznamněji přispívá doprava.

V posledních letech je v aglomeraci Brno rovněž překračován imisní limit pro průměrnou roční koncentraci NO₂. K překročení imisního limitu dochází pravidelně na dopravních stanicích. Ke zvýšeným koncentracím pak přispívá zvýšená intenzita dopravy a rovněž se na hodnotě koncentrací podepisují meteorologické podmínky. V roce 2010 pak lokality Brno-střed, Brno-Svatoplukova a Brno-Úvoz (hot spot) překračují imisní limit. V případě hodinového imisního limitu se většina lokalit v aglomeraci Brno pohybuje v roce 2010 mezi dolní a horní mezí pro posuzování.

Ostatní imisní limity pro SO₂, CO, Pb a benzen nejsou na území aglomerace Brno překračovány, naopak koncentrace jednotlivých škodlivin mimo benzen se pohybují pod dolní mezí pro posuzování. Z tohoto důvodu byl již v minulých letech v aglomeraci Brno omezen počet vybraných měření – jedná se zejména o SO₂.

Na území aglomerace Brno jsou rovněž překračovány cílové imisní limity pro troposférický ozon a benzo(a)pyren. Koncentrace troposférického ozonu se dlouhodobě pohybují v těsné blízkosti cílového imisního limitu na celém území aglomerace, avšak v této statistice se prakticky neliší od zbytku ČR.

Benzo(a)pyren se řadí do skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH), vznikajících zejména spalováním pevných a kapalných paliv. Zvýšené koncentrace benzo(a)pyrenu v aglomeraci Brno lze tedy očekávat zejména v blízkosti významných liniových zdrojů. V aglomeraci Brno se v současnosti měří benzo(a)pyren na 2 lokalitách. Stanice Brno-Masná, klasifikovaná jako pozaďová, ležící však v oblasti silně ovlivněné dopravou, dosáhla stejně jako v roce 2009 koncentrace 1,2 μg.m^-3, čímž překročila cílový imisní limit. Na lokalitě Brno-Líšeň se naměřila průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu v roce 2010 pouze 0,8 μg.m^-3. Oproti roku 2009 zde došlo ke zhoršení, avšak cílový imisní limit nebyl nepřekročen. Z rozptylové studie, zpracované pro Magistrát měta Brna pak vyplývá, že nejzatíženější oblast z hlediska benzo(a)pyrenu je v okolí velkého městského okruhu v lokalitě Zvonařka a poblíž brněnského hlavního vlakového nádraží.

Zbývající škodliviny, pro které platí cílový imisní limit (těžké kovy arsen, kadmium a nikl), se v aglomeraci Brno již několik let pohybují výhradně pod dolní mezí pro posuzování.
 

Trend koncentrací významných škodlivin v roce 2010

Pro detailnější náhled vývoje koncentrací byly vybrány škodliviny, které překračují imisní nebo cílový imisní limit, tedy částice PM₁₀ (a PM_2,5), NO₂, benzo(a)pyren a troposférický ozon.

V případě průměrných ročních koncentrací částic PM₁₀ byly zprůměrovány jednotlivé typy stanic v aglomeraci Brno a srovnány s regionální pozaďovou stanicí Mikulov-Sedlec. Z obr. II.4.1.13 je patrné, že trendy koncentrací pozaďových stanic poměrně dobře korelují s pozaďovou regionální stanicí, obzvláště v několika posledních letech jsou koncentrace velmi obdobné. Trend dopravních stanic se v některých letech liší od pozaďových, v posledních letech se zprůměrňované koncentrace dopravních stanic pohybují zhruba o 10 μg.m^-3 výš, než koncentrace na pozaďových lokalitách.

Průměrné měsíční koncentrace PM₁₀ na jednotlivých stanicích v aglomeraci Brno v roce 2010 jsou zobrazeny na obr. II.4.1.14. Kromě koncentrací jsou v grafu zobrazeny ještě sumy měsíčních atmosférických srážek, které zdůvodňují vysoké koncentrace zejména suspendovaných částic v říjnu 2010. Profesionální stanice Brno-Tuřany zaznamenala za celý říjen pouze 8,6 mm srážek. Kombinací těchto faktorů došlo na území aglomerace Brno (ale i na regionální pozaďové stanici Mikulov-Sedlec) k nárůstu průměrných měsíční koncentrací PM₁₀ na úroveň koncentrací v únoru či prosinci (obr. II.4.1.14). Nedostatek atmosférických srážek způsobil, že jednak nedocházelo k tzv. vymývání atmosféry, ale zároveň docházelo ve zvýšené míře k re-suspenzi částic. Studie provedená na základě 15 let měření prašnosti a meteorologických prvků na stanici Brno-Tuřany naznačuje, že v bezesrážkovém období (alespoň 5 dní beze srážek) jsou koncentrace PM₁₀ v průměru o 6,1 μg.m^-3 vyšší, než průměrné koncentrace PM₁₀ za celé období.

K nejvíce překročením koncentrace 50 μg.m^-3 docházelo v případě PM₁₀ v chladné části roku, zejména v lednu, únoru a prosinci. Graf na obr. II.4.1.15 znázorňuje počty překročení v jednotlivých měsících roku 2010 na vybraných stanicích imisního monitoringu.

Jemnější frakce PM_2,5 byla v roce 2010 v aglomeraci Brno měřena na 4 stanicích – 2 dopravních a 2 pozaďových. Obě dopravní stanice by překročily imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM_2,5 = 25 μg.m^-3. Z pozaďových lokalit překročila připravovaný imisní limit pouze lokalita Brno-Lány, která je v případě jemnější frakce a zejména plyny znečišťována zhruba 400 metrů vzdálenou dálnicí D1. Jediná lokalita Brno-Tuřany by tento uvažovaný limit nepřekročila. Průměrná měsíční zastoupení PM_2,5 v PM₁₀ v lokalitě Brno-Tuřany v roce 2010 jsou pak zobrazeny na obr. II.4.1.16. Z tohoto obrázku je patrné, že zastoupení PM_2,5 v PM₁₀ má mírně konvexní charakter. V lokalitě Brno-Tuřany se interval zastoupení PM_2,5 v PM₁₀ pohybuje od 65 % (srpen) do 90 % (únor), v průměru činila PM_2,5 v roce 2010 78% PM₁₀, což je zhruba o 5% více než v předcházejícím roce 2009. Tato lokalita jako jediná měří radiometrickou metodou (akreditovanou dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005), navíc dvěma samostatnými přístroji.

Průměrné roční koncentrace NO₂ (obr. II.4.1.17) jsou do značné míry závislé na umístění lokality – dopravní lokality jsou vystaveny nejvyšší imisní zátěži NO₂ díky emisím z dopravy, které v případě emisí NO_x tvoří v aglomeraci Brno zhruba 80 %. Zprůměrováním dopravních a pozaďových lokalit, včetně srovnání s regionální pozaďovou lokalitou v Mikulově-Sedlci, pak potvrzují nejvyšší zátěž v dopravních lokalitách (obr. II.4.1.17). Z grafu je patrné, že pozaďové koncentrace v Brně jsou cca o 10 μg.m^-3 vyšší než regionální pozadí, imisní zátěž v dopravou exponovaných lokalitách je pak o dalších zhruba 15–20 μg.m^-3 vyšší než pozadí aglomerace Brno.

Vliv dopravy na koncentrace oxidů dusíku je poměrně dobře srozumitelný z poměru koncentrací NO a NO₂. Čím vyšších dosahuje tento poměr hodnot, tím více je lokalita ovlivněna dopravou. Jak je velmi dobře patrné z obr. II.4.1.18, nejméně zatíženou lokalitou je regionální pozaďová stanice Mikulov-Sedlec, která je následována pozaďovou lokalitou Brno-Tuřany. Nízkého poměru dosahuje i dopravní lokalita Brno-Arboretum, která je však velmi výrazně ovlivněna flórou arboreta. Naopak další pozaďová lokalita Brno-Lány se poměrem blíží a často i převyšuje dopravní lokalitu Brno-střed. V případě lokality Brno-Lány se zřejmě projevuje vliv dálnice D1, která je vzdálena zhruba 400 m vzdušnou čarou. Lokalita nejvíce ovlivněná dopravou je Brno-Svatoplukova ležící v Židenicích v těsné blízkosti velkého městského okruhu, lokalita je částečně uzavřena v koridoru budov pod Vinohrady. V této části velkého městského okruhu se často tvoří kolony a lokalita je hůře provětrávána. Proto zde jsou také měřeny nejvyšší koncentrace oxidů dusíku, ale i prašnosti v celé aglomeraci Brno.

Benzo(a)pyren je měřen pouze na dvou lokalitách v aglomeraci Brno. Zatímco lokalita Brno-Masná je vystavena zejména dopravní zátěži, lokalita Brno-Líšeň reprezentuje pozadí města Brna s nízkým vlivem dopravy a částečným vlivem malých zdrojů, který se projevuje nárůstem koncentrací všech PAH v topné sezóně. Průměrné měsíční koncentrace v lokalitě Brno-Líšeň jsou zobrazeny na obr. II.4.1.19. Z obrázku je patrné, že v letním období (mimo topnou sezónu, květen–září) jsou koncentrace téměř všech PAH nulové nebo nízké, a to přestože je tato lokalita dle rozptylové studie v lokálním maximu pro tyto látky produkované spalovnou SAKO Brno, a.s. Naopak během topné sezóny koncentrace rostou, nejvyšší jsou pak během ledna a prosince, kdy jsou nejnižší teploty, je nutné nejvíce topit a rovněž rozptylové podmínky bývají nejméně příznivé.

Troposférický ozon překračuje imisní limit dle nařízení vlády č. 597/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na podstatné části území ČR. V případě aglomerace Brno se jedná vesměs o pozaďové lokality, které se pohybují v těsné blízkosti cílového imisního limitu a spíše jej překračují. Dopravní lokality se naopak pohybují pod hranicí cílového imisního limitu. K překračování pak dochází zejména v létě, kdy jsou nejpříhodnější podmínky pro fotochemickou tvorbu troposférického ozonu z NO₂ a těkavých organických látek (VOC). Tyto fotochemické reakce jsou ovlivněny slunečním zářením (nutným pro průběh reakcí). Graf na obr. II.4.1.20 znázorňuje 26. nejvyšší 8hodinový klouzavý průměr koncentrací troposférického ozonu na jednotlivých lokalitách aglomerace Brno, srovnání s regionální pozaďovou stanicí v Mikulově-Sedlci. Koncentrace troposférického ozonu jsou ovlivněny jak meteorologickými podmínkami (sluneční záření, teplota), tak charakteristikou lokality (dopravní, pozaďová). V roce 2010 žádná z lokalit včetně regionální pozaďové lokality Mikulov-Sedlec nepřekročila cílový imisní limit.

Na rozdíl od předchozích škodlivin jsou nejvyšší koncentrace měřeny v lokalitě Mikulov-Sedlec, velmi podobné koncentrace jsou měřeny i na pozaďové lokalitě aglomerace Brno (Brno-Tuřany) a nejnižší koncentrace jsou měřeny na dopravních lokalitách (Brno-střed a Brno-Zvonařka). Tyto rozdíly souvisí s reaktivitou ozonu, resp. s množstvím možných reaktantů v ovzduší. Ozon coby silné oxidační činidlo ochotně reaguje se spoustou sloučenin v ovzduší včetně škodlivin (jako např. NO emitovaný dopravou), a proto v lokalitách, kde jsou nejvyšší koncentrace škodlivin, může podstatně více reagovat (a snižovat tak svou koncentraci v ovzduší). Z tohoto důvodu jsou nejnižší koncentrace troposférického ozonu měřeny v dopravních lokalitách a nejvyšší naopak v lokalitách škodlivinami příliš nezatížených. Lokalita Brno-Arboretum je sice dopravní lokalita, avšak stojí v botanické zahradě obklopena ze všech stran i z vrchu květenou, čímž jsou koncentrace O₃ posunuty spíše k pozaďovým lokalitám.

Z výše uvedeného vyplývá, že aglomerace Brno má na svém území vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší zejména z důvodu vysoké intenzity dopravy. V dopravních lokalitách jsou překračovány imisní limity pro PM₁₀, NO₂ a cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. Návrh a realizace opatření zaměřených na dopravu a liniové zdroje by tedy měly být hlavní prioritou řešení problematiky kvality ovzduší v aglomeraci Brno. Pozaďové lokality ležící mimo dopravou zatížené centrum města (Brno-Tuřany, Brno-Soběšice) jsou pak ovlivňovány významnou měrou i malými zdroji (vytápění domácností) z okolních obcí, proto může např. i v dopravou nezatížených pozaďových lokalitách jako jsou Brno-Tuřany při delších zimách s nízkými teplotami a špatnými rozptylovými podmínkami (inverzní charakter počasí) docházet k překročení imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM₁₀.

Obr. II.4.1.13 Průměrné roční koncentrace PM₁₀ na pozaďových a dopravních stanicích, aglomerace Brno, 2002–2010

Obr. II.4.1.14 Vztah průměrné měsíční koncentrace PM₁₀ a sumy srážek v roce 2010

Obr. II.4.1.15 Počty překročení 24hod. hodnoty imisního limitu 50 μg.m^-3 koncentrace PM₁₀ v jednotlivých měsících roku 2010

Obr. II.4.1.16 Průměrné měsíční koncentrace PM_2,5 a PM₁₀, poměry PM_2,5/PM₁₀, Brno-Tuřany 2010

Obr. II.4.1.17 Průměrné roční koncentrace NO₂ na pozaďových a dopravních stanicích, aglomerace Brno, 2002–2010

Obr. II.4.1.18 Vliv dopravy na koncentrace oxidů dusíku – poměr NO/NO₂, aglomerace Brno, 2002–2010

Obr. II.4.1.19 Průměrné měsíční koncentrace PAH, Brno-Líšeň, 2010

Obr. II.4.1.20 26. nejvyšší maximální denní 8hod. klouzavý průměr O₃, aglomerace Brno, 2002–2010

Obr. II.4.1.21 Pole roční koncentrace NO₂, aglomerace Brno, 2010

Obr. II.4.1.22 Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM₁₀, aglomerace Brno, 2010

II.4.1.3 Moravskoslezský kraj

Znečištění ovzduší v roce 2010 – severní Morava a Slezsko

V lednu 2010 pokračovala nepříznivá imisní situace z prosince 2009, která vyvrcholila epizodami smogových situací s výrazně nadlimitními koncentracemi suspendovaných částic frakce PM₁₀ a s vyhlášením regulace vyjmenovaných velkých zdrojů [35] v oblasti Ostravsko-Karvinska 23.–27. ledna a znovu i 9.–12. a 17.–20. února. Nadlimitní denní hodnoty se opakovaně vyskytovaly i v březnu 2010. Situace byla nejhorší v oblasti Ostravsko-Karvinska, ale lednová epizoda zasáhla celou oblast severní a střední Moravy a Slezska. Na většině stanic byly 25. ledna naměřeny nejvyšší maximální denní koncentrace znečišťujících látek za několik posledních let. Ke zhoršení imisní situace docházelo znovu na konci roku 2010. První epizoda nadlimitních koncentrací PM₁₀ v této zimní sezóně se spolu s vyhlášením regulace zdrojů v oblasti Ostravsko-Karvinska vyskytla už 12.–14. října, další následovaly 3.–6. a 22.–26. prosince.

Koncentrace PM₁₀, které v chladných měsících roku několikanásobně překračovaly hodnotu denního imisního limitu 50 μg.m^-3, ovlivnily i průměrné roční hodnoty. Po několika imisně příznivějších letech došlo ke zvýšení průměrných ročních koncentrací (obr. II.4.1.23). Situace byla srovnatelná s roky 2005 a 2006. Zvýšil se i počet dnů s nadlimitními denními hodnotami částic PM₁₀.

V roce 2010 došlo i ke zvýšení ročních průměrných koncentrací dalších škodlivin, např. SO₂, NO₂, benzenu. Na většině lokalit Ostravsko-Karvinska překročily roční limit koncentrace suspendovaných částic frakce PM_2,5. Nadlimitní roční koncentrace benzenu přetrvávají v lokalitě Ostrava-Přívoz.

Počet dnů s překročením cílového imisního limitu maximálních denních 8hodinových koncentrací přízemního ozonu 120 μg.m^-3 se v roce 2010 proti předchozím rokům na většině stanic mírně snížil a nepřekročil legislativou povolených 25 dnů.
 

Smogová situace v oblasti Ostravsko-Karvinska ve dnech 23.–27. ledna 2010²

V poslední dekádě ledna 2010 byly v celé oblasti Moravskoslezského a Olomouckého kraje a Slezského vojvodství nepříznivé rozptylové podmínky, související s rozsáhlou oblastí vysokého tlaku se středem nad severním Ruskem a nízkými teplotami vzduchu. V důsledku toho se v oblasti Ostravsko-Karvinska a v přiléhající části Polska vytvořila výrazně nepříznivá imisní situace, během které 24hodinové průměrné koncentrace suspendovaných částic PM₁₀ souvisle po několik dnů vícenásobně překračovaly nejen hodnotu denního imisního limitu dle [8], ale i hodnotu zvláštního imisního limitu dle [35]. V celé oblasti tak došlo ve dnech 23.–27. ledna 2010 ke vzniku smogové situace. Ke zvýšení koncentrací suspendovaných částic PM₁₀ během tohoto období došlo i v jiných oblastech České republiky.

Do střední Evropy zasahovala počátkem třetí lednové dekády od severovýchodu mohutná tlaková výše se středem nad severním Ruskem (II.4.1.24). Po jejím jihozápadním okraji k nám proudil, zejména v nižších hladinách, studený kontinentální vzduch. V celé střední Evropě se vyskytovala souvislá sněhová pokrývka a postupně docházelo i k rozpouštění nízké oblačnosti a slábnutí větru. Za těchto podmínek docházelo, zejména v nižších polohách, k dalšímu prochlazování vzduchové hmoty, důsledkem čehož bylo postupné zesilování teplotní inverze.

V dalších dnech tlaková výše nad severovýchodní Evropou mírně slábla, přičemž se její střed zvolna přesouval k jihozápadu nad Pobaltí. Díky bezoblačnému charakteru počasí pouze se slabým přízemním prouděním byla teplota vzduchu v nižších polohách Moravskoslezského kraje den ode dne nižší. Ve dnech 24. a 25. ledna se převážně pohybovala mezi -17 až -23 °C, bez výraznější změny na horách s nejčastějšími hodnotami kolem -10 °C.

Teprve během 27. ledna 2010 se střed tlakové výše rychle přesouval ze střední Evropy nad Britské ostrovy, později až nad východní části Atlantského oceánu. Od severozápadu postupovala do střední Evropy výrazná brázda nízkého tlaku spojená s frontálním systémem, s jehož přechodem došlo k výrazným změnám v meteorologických podmínkách pro rozptyl znečišťujících látek v ovzduší, především zesílení přízemního proudění v atmosféře, a došlo k výměně vzduchových hmot (obr. II.4.1.25). Rychle k nám pronikl teplejší a z pohledu obsahu znečišťujících příměsí čistší oceánský vzduch ze severovýchodních částí Atlantského oceánu.

Na obr. II.4.1.26 a II.4.1.27 jsou vykresleny teploty a rychlosti větru naměřené na meteorologických stanicích ČHMÚ a polského Instytutu Meteorologii i Gospodarki Wodnej (IMGW).

Obr. II.4.1.28 ukazuje větrné růžice vypočítané z hodinových měření směru větru na stanicích Lysá hora, Mošnov, Raciborz a Katowice od 01:00 SEČ 23. 1. do 12:00 SEČ 27. 1. s malými rychlostmi větru na nížinných stanicích. Zatímco v tomto období byl na Lysé hoře úhrn četností směrů větru SV+V+JV 78 %, v Katovicích měly největší četnost směry SV+V (68 %), v Mošnově směry S+SV (45 %) a bezvětří 34 % a na stanici Raciborz byly nejčetnější směry JV+J (39 %), ale i směry Z+SZ (35 %). Zdá se, že stanice Raciborz již není, na rozdíl od Mošnova, ovlivňována návětrným či závětrným efektem Moravské brány.

Základní představu o úrovni znečištění ovzduší PM₁₀ ve dnech se smogovou situací na Ostravsko-Karvinsku ukazují dostupné průměrné 24hodinové koncentrace naměřené na hodnocených stanicích (tab. II.4.1.1). Pro ilustraci jsou v tabulce uvedeny i koncentrace z 22. 1. a 28. 1., tj. ze dnů před a po smogové situaci. Průměrná hodnota všech v tabulce uvedených koncentrací pro období od 23. do 27. 1. je více než 5krát větší než obdobná hodnota pro dny 22. a 28. 1. Minimální koncentrace naměřené ve dnech od 23. do 27. 1. na jednotlivých stanicích byly 1,6 až 5,8krát vyšší než hodnota denního imisního limitu 50 μg.m^-3 a maximální naměřené koncentrace překračovaly tuto hodnotu 3,9 až 11,4krát. V tabulce jsou pro ilustraci tučným písmem zvýrazněné koncentrace převyšující hodnotu denního imisního limitu více než 8krát. Minimální 24hodinové koncentrace připadají na všech stanicích na Ostravsko-Karvinsku na poslední den smogové situace, tj. na 27. 1., kdy v odpoledních hodinách začaly krátkodobé (1hodinové) koncentrace výrazně klesat. Maximální koncentrace 890 μg.m^-3 byla naměřena na AMS Ostrava-Zábřeh 25. 1. v hodině 15:00–16:00 SEČ a druhá nejvyšší koncentrace 811 μg.m^-3 byla naměřena na AMS Věřňovice 27. 1. v hodině 9:00–10:00 SEČ. Na polských stanicích nebyl nástup smogové situace tak rychlý a na stanicích Wodzis�aw, Gliwice a Zabrze připadají maximální denní koncentrace až na poslední den situace. Oblast s vysokými koncentracemi PM₁₀ se v hodnoceném období postupně rozšiřovala a kromě Moravskoslezského kraje zasáhla i další oblasti Česka. Koncentrace vyšší než hodnota zvláštního imisního limitu 150 μg.m^-3 byly zaznamenány ve dnech 24. až 26. 1. i v dalších moravských krajích a 26. 1. i v kraji Královéhradeckém.

Na obr. II.4.1.29 jsou pro ilustraci prezentovány mapy znečištění ovzduší, zveřejněné na webovém portálu ČHMÚ (portal.chmi.cz). Tyto mapy jsou pouze informativní a orientační, jsou vytvářeny na základě modelování s použitím naměřených a neverifikovaných dat automatizovaných monitorovacích stanic (AMS), mohou obsahovat chybné údaje a mohou být neúplné. Na posledním obrázku je pro ilustraci výrazného vlivu změny meteorologických podmínek na imisní situaci zobrazena i imisní mapa z 28. 1.2010.

Ve dnech smogové situace 23. až 27. 1. 2010 sice došlo ke zhoršení imisní situace i pro SO₂ a NO₂, situace však nebyla tak výrazná jako u suspendovaných částic a nedošlo prakticky k překročení platných imisních limitů. V jednom dnu byl pouze překročen denní imisní limit 125 μg.m^-3 pro SO₂ (134 μg.m^-3 na AMS Karviná dne 25. 1.). Naměřené hodinové koncentrace SO₂ zůstaly hluboko pod úrovní krátkodobého imisního limitu 350 μg.m^-3 i zvláštních imisních limitů, maximální naměřená hodinová koncentrace NO₂ 193 μg.m^-3 naměřená v hodině 15:00–16:00 SEČ na AMS Ostrava-Zábřeh (tedy na stejné stanici a ve stejném termínu jako byly naměřeny maximální krátkodobé koncentrace PM₁₀ a PM_2,5) dosáhla 97 % hodnoty zvláštního imisního limitu pro upozornění. Průměr ze všech krátkodobých koncentrací ve dnech 23. až 27. 1. je pro SO₂ 2,9krát a pro NO₂ 2,3krát větší než průměr za dny 22. a 28. 1.

Hodnota 8hodinového imisního limitu 10 000 μg.m^-3 pro oxid uhelnatý (CO) nebyla překročena na žádné stanici, a to ani na dopravní stanici Ostrava-Českobratrská, na které jsou obvykle měřeny nejvyšší hodnoty; nejvyšší naměřená 1hodinová hodnota dosáhla 5 837 μg.m^-3 na stanici Ostrava-Českobratrská.

Veškeré dosud uvedené informace jednoznačně potvrzují rozhodující vliv meteorologických podmínek na vznik, průběh a ukončení popisované smogové situace. Dominantní vliv meteorologických podmínek rozptylu na aktuální úroveň znečištění ovzduší je dobře vidět na již komentovaných obrázcích, pro ilustraci je ještě uveden obr. II.4.1.32, ve kterém jsou pro každou hodinu hodnoceného období od 22. 1. do 28. 1. 2010 znázorněny:

• průměr z hodinových koncentrací PM₁₀ ze všech stanic uvedených na obr. II.4.1.30;

• průměrná rychlost větru a průměrná teplota vzduchu ze stanic Mošnov a Racibórz;

• vertikální pseudogradient teploty vzduchu mezi meteorologickými stanicemi Mošnov a Červená (v jednotkách °C na 1000 m).

Na obrázku je dobře vidět, jak se s poklesem rychlosti větru a gradientu teploty vzduchu úroveň znečištění ovzduší v oblasti zvyšovala, a naopak výrazný pokles koncentrací nastal až po současném zesílení proudění a rozrušení teplotní inverze. V období s nejméně příznivými podmínkami byly rovněž i nejnižší teploty vzduchu. Tato skutečnost mohla rovněž negativně ovlivnit imisní situaci, protože s poklesem teplot se v topném období zvyšují emise z lokálních zdrojů vytápění.

Imisní situace v lednu 2010 znovu ukázala, že déletrvající nepříznivé podmínky pro rozptyl znečišťujících látek v ovzduší způsobuje zvýšení koncentrací suspendovaných částic PM₁₀ až na násobky imisních limitů, a to nejen v oblasti průmyslového Ostravsko-Karvinska a přiléhajícího Slezského vojvodství v Polské republice. Je rovněž zřejmé, že k situacím s koncentracemi PM₁₀ několikanásobně překračujícími imisní limit bude docházet i nadále.

Poslední obdobně nepříznivé situace s vysokými koncentracemi PM₁₀ nastaly v oblasti Ostravsko-Karvinska v lednu 2006 a v únoru 2005. Během těchto epizod rovněž nebyly splněny podmínky pro vydání signálu upozornění ani regulace ve smyslu tehdy platné Vyhlášky MŽP č. 553/2002 Sb. v platném znění, tj. podle hodinových koncentrací SO₂ a NO₂. Podle současné legislativy [35] by však byly splněny podmínky pro vydání signálu upozornění i regulace podle 24hodinových koncentrací PM₁₀ v Moravskoslezském kraji v obou těchto případech.

Celková úroveň znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM₁₀ byla v lednu 2010 vyšší než během obdobných situací v únoru 2005 a v lednu 2006, i když maximální 24hodinové koncentrace naměřené v lednu 2006 překročily 600 μg.m^-3, a byly tedy vyšší než v lednu 2010. Smogová situace z ledna 2010 rovněž měla nejdelší trvání.

Tab. II.4.1.1 Průměrné 24hodinové koncentrace

Obr. II.4.1.23 Roční průměrné koncentrace suspendovaných částic frakce PM₁₀ na stanicích severní Moravy, 1996–2010

Obr. II.4.1.24 Synoptická situace dne 22.1.2010

Obr. II.4.1.25 Synoptická situace dne 28.1.2010

Obr. II.4.1.26 Teplota vzduchu ve dnech 22.1.–29.1.2010

Obr. II.4.1.27 Rychlost větru ve dnech 22.1.–29.1.2010

Obr. II.4.1.28 Větrné růžice

Obr. II.4.1.29 Mapy 24hod. koncentrací PM₁₀ na podkladě okamžitých neverifikovaných dat, 19.1.–28.1.2010 (zdroj: portal.chmi.cz)

Obr. II.4.1.30 Hodinové koncentrace PM₁₀ na Ostravsko-Karvinsku ve dnech 22.1.–29.1.2010

Obr. II.4.1.31 Hodinové koncentrace PM₁₀ ve Slezském vojvodství ve dnech 22.1.–29.1.2010

Obr. II.4.1.32 Hodinové koncentrace PM_2,5 na Ostravsko-Karvinsku ve dnech 22.1.–29.1.2010

Obr. II.4.1.33 Meteorologické podmínky rozptylu ve dnech 22.1.–29.1.2010

Obr. II.4.1.34 Pole roční koncentrace NO₂, Moravskoslezská aglomerace, 2010

Obr. II.4.1.35 Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM₁₀, Moravskoslezská aglomerace, 2010

II.4.1.4 Další imisně zatížené oblasti s vyšší hustotou osídlení

Zóna Ústecký kraj

Ústecký kraj je definován jako zóna. Jedná se o území s velkou hustotou obyvatelstva a vysokou koncentrací průmyslu, kde jsou koncentrace řady imisních polutantů nadlimitní.

Koncentrace znečišťujících látek byly do imisní databáze ISKO předány z měření v Ústeckém kraji v roce 2010 celkem ze 36 lokalit (19 lokalit ČHMÚ, 10 ČEZ, 5 ZÚ, 1 SŠZE Žatec); ne na všech lokalitách byly měřeny všechny znečišťující látky.

Koncentrace částic PM₁₀ byly měřeny na 28 lokalitách. Překročení 24hodinového imisního limitu pro PM₁₀ bylo naměřeno na 16 lokalitách: Děčín (73x překročená hodnota LV 50 μg.m^-3), Ústí n.L.-Všebořická hot spot (69x), Ústí n.L.-město (63x), Most (60x), Lom (58x), Krupka (49x), Litoměřice (49x), Chomutov (48x), Tušimice (48x), Milá (42x), Doksany (41x), Kostomlaty pod Milešovkou (40x), Teplice (40x), Droužkovice (37x) a Strojetice (37x). Oproti roku 2009, kdy k překročení imisního limitu došlo na 7 lokalitách, se situace zhoršila. Překročení ročního imisního limitu PM₁₀ nenastalo v roce 2010 na žádné stanici v Ústeckém kraji, nejvyšší roční průměrná koncentrace PM₁₀ byla naměřena na stanici Lom (35,7 μg.m^-3), Most (35,5 μg.m^-3), Ústí n.L.-Všebořická (35,4 μg.m^-3), Děčín (34,5 μg.m^-3) a Ústí n.L.-město (33,0 μg.m^-3).

Částice PM_2,5 byly měřeny v Ústeckém kraji na sedmi lokalitách, nejvyšší roční průměrná koncentrace PM_2,5 byla na lokalitě Teplice, kde dosáhla hodnoty 22,7 μg.m^-3. Tato hodnota je pod imisním limitem pro roční průměrnou koncentraci podle směrnice 2008/50/EC.

Koncentrace NO₂ byla měřena v Ústeckém kraji v roce 2010 celkem na 32 lokalitách (z toho 19 lokalit ČHMÚ). Na stanici Ústí n.L.-Všebořická, která je výrazně ovlivněna dopravou, byl překročen roční imisní limit pro NO₂ (47,8 μg.m^-3, v roce 2009 – 58,8 μg.m^-3).

24hodinový imisní limit SO₂ nebyl v České republice v roce 2010 překročen, na stanici Kostomlaty pod Milešovkou byla naměřena nejvyšší 24hodinová koncentrace 117 μg.m^-3. Hodinový imisní limit této látky překročen nebyl, na stanici Nová Víska u Domašína byla naměřena nejvyšší hodinová koncentrace 339 μg.m^-3.

Koncentrace benzo(a)pyrenu byly měřeny na 5 lokalitách, na dvou byl překročen cílový imisní limit pro roční průměrnou koncentraci (Ústí n.L.-ZÚ Pasteurova 2010 – 1,6 ng.m^-3, 2009 – 1,7 ng.m^-3, 2008 – 1,45 ng.m^-3, 2007 – 1,34 ng.m^-3 a Teplice 2010 – 1,2 ng.m^-3, 2009 – 1,0 ng.m^-3). Cílový imisní limit pro troposférický ozon byl překročen za tříleté období 2008–2010 pouze na 1 lokalitě a to na Sněžníku z celkového počtu 11, kde byly v roce 2010 měřeny jeho koncentrace. Podobně jako na celém území ČR došlo i zde k poklesu počtu překročení maximálního denního 8hodinového klouzavého průměru pod 120 μg.m^-3. V Ústeckém kraji byl pokles zaznamenán na všech lokalitách.

Imisní situaci v jednotlivých měsících i za celý rok 2010 na vybraných stanicích Ústeckého kraje znázorňují grafy na obr. II.4.1.36-43. Na II.4.1.36 je znázorněn roční chod měsíčních koncentrací PM₁₀ a počet překročení 24hod. limitu PM₁₀ v Ústeckém kraji v roce 2010. Graf na obr. II.4.1.39 znázorňuje poměr PM_2,5/PM₁₀ a roční průměrné koncentrace PM₁₀ a PM_2,5 na stanicích Ústeckého kraje, kde jsou obě frakce částic měřeny. Z grafu je vidět, že nejvyšší poměr PM_2,5/PM₁₀ (cca 80 %) je na venkovské pozaďové stanici Doksany.

Celkově byly imisní koncentrace v roce 2010 na území Ústeckého kraje srovnatelné s předchozím rokem, pouze u PM₁₀ došlo k zvýšení počtu stanic na kterých došlo k překročení 24 hodinového imisního limitu. U přízemního ozonu byl, podobně jako v celé ČR, zaznamenán pokles 26. nejvyšších maximálních denních 8hodinových klouzavých průměrů i počtu překročení hodnoty 120 μg.m^-3 v průměru za 3 roky (obr. II.4.1.42).

Obr. II.4.1.36 Roční chod měsíčních koncentrací PM₁₀ a počet překročení 24hod limitu PM₁₀, Ústecký kraj, 2010

Obr. II.4.1.37 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM₁₀, Ústecký kraj, 2010

Obr. II.4.1.38 Roční chod měsíčních koncentrací PM_2,5, Ústecký kraj, 2010

Obr. II.4.1.39 Roční průměrné koncentrace PM_2,5 a PM₁₀, poměry PM_2,5/PM₁₀, Ústecký kraj, 2010

Obr. II.4.1.40 Roční chod průměrných měsíčních koncentrací benzo(a)pyrenu, Ústecký kraj, 2010

Obr. II.4.1.41 Roční chod průměrných měsíčních koncentrací PM₁₀ a benzo(a)pyrenu, Ústecký kraj, 2010

Obr. II.4.1.42 Roční chod průměrných měsíčních koncentrací O₃, Ústecký kraj, 2010

Obr. II.4.1.43 Roční chod průměrných měsíčních koncentrací NO₂, Ústecký kraj, 2010

4.1.5. Trendy ročních imisních charakteristik SO₂, PM_10, PM_2,5, NO₂ a CO za období 1996–2010

Trendy ročních imisních charakteristik SO₂, PM₁₀, NO₂ a CO za období 1996–2010 a PM_2,5 za období 2004–2010 pro aglomerace Praha, Brno a Moravskoslezský kraj (dále jako aglomerace) a pro zónu Ústecký kraj (dále jako zóna) jsou znázorněny na obr. II.4.1.44.

Od roku 1996 do roku 1999 je v uvedených aglomeracích a zóně patrný výrazný klesající trend ve znečištění ovzduší SO₂ a PM₁₀. V případě SO₂ byl největší pokles zaznamenán v zóně Ústecký kraj, v případě PM₁₀ největší pokles nastal v aglomeracích Moravskoslezský kraj a Praha. Koncentrace NO₂, v porovnání s SO₂ a PM₁₀ poklesly mírněji. V následujících letech 2000–2001 byl dosavadní klesající trend všech látek mimo CO zastaven a došlo naopak k vzestupu koncentrací SO₂ v Moravskoslezském kraji a NO₂ ve všech aglomeracích a zóně. Výrazné zvýšení znečištění PM₁₀ v letech 2000–2001 nastalo zejména v aglomeraci Moravskoslezský kraj. Koncentrace CO zůstávají od roku 1999 na podobné úrovni.

Vzestupný trend koncentrací PM₁₀ a NO₂ pokračoval ve všech aglomeracích až do roku 2003, kdy byly zaznamenány vysoké koncentrace látek srovnatelné s jejich úrovní v roce 1996. Vysoké koncentrace znečišťujících látek v roce 2003 byly důsledkem jak nepříznivých rozptylových podmínek v únoru a prosinci, tak i podnormálního množství srážek.

V roce 2004 došlo naopak ke snížení znečištění ovzduší SO₂, PM₁₀ a NO₂ v aglomeracích a zóně. Od roku 2005 byl ve všech hodnocených oblastech obnoven vzestupný trend ve znečištění ovzduší NO₂, který byl v roce 2006 potvrzen. Pro PM₁₀ a PM_2,5 je charakteristický podobný vzestup v roce 2005, nejstrměji v aglomeraci Moravskoslezský kraj. V roce 2006 růst koncentrací PM₁₀ pokračoval, v případě PM_2,5 všude kromě Prahy. Vzestup koncentrací znečišťujících látek v letech 2005 a 2006 je dán zejména zhoršenými rozptylovými podmínkami. V roce 2006 tyto nepříznivé meteorologické podmínky byly na území celé ČR. V Ústeckém a Moravskoslezském kraji byl zaznamenán naopak velmi mírný pokles 24hodinových a stagnace ročních koncentrací PM₁₀.

V roce 2007 došlo ve všech aglomeracích k výraznému snížení znečištění ovzduší SO₂, PM₁₀, PM_2,5 NO₂ i CO. Nejstrmější pokles je patrný, po předchozím vzestupu, u hodinových koncentrací NO₂ v Brně. Pokles koncentrací znečišťujících látek v ovzduší byl dán příznivějšími meteorologickými a rozptylovými podmínkami v roce 2007. V roce 2008 pokračoval pokles koncentrací SO₂, PM₁₀, NO₂, který již nebyl tak strmý jako v předchozím roce. V koncentracích PM_2,5 převažovala stagnace.

V roce 2009 došlo v aglomeracích k vzestupu koncentrací PM₁₀ a PM_2,5. Nejmarkantnější vzestup byl zaznamenán v Moravskoslezském kraji. K vzestupu koncentrací NO₂ došlo v Brně, v ostatních aglomeracích převažovala spíše stagnace. Vzestup koncentrací znečišťujících látek byl ovlivněn méně příznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami zejména v lednu, únoru a prosinci 2009 oproti předchozímu roku.

V roce 2010 růst koncentrací pokračoval, a to u všech látek ve všech aglomeracích. Největší meziroční navýšení koncentrací PM₁₀ bylo zaznamenáno v Moravskoslezském kraji, kde došlo k meziročnímu navýšení roční průměrné koncentrace PM₁₀ o 10 μg.m^-3; ve zbývajících aglomeracích došlo k meziročnímu nárůstu PM₁₀ o cca 2,5 μg.m^-3. Roční průměrné koncentrace jemných částic PM_2,5 také stouply ve všech aglomeracích, nejvíce opět v Moravskoslezském kraji (v meziročním srovnání o 7,5 μg.m^-3). Další markantní nárůst byl zaznamenán a u NO₂ u 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO₂ v Moravskoslezském kraji, druhý nejvyšší nárůst koncentrace NO₂ byl zaznamenán v aglomeraci Brno. Nárůst koncentrací znečišťujících látek byl v roce 2010 dán opakovaným výskytem nepříznivých meteorologických a rozptylovými podmínek v zimním období na začátku (leden a únor) i ke konci roku (říjen a prosinec).

Obr. II.4.1.44 Trendy ročních charakteristik SO₂, PM₁₀, PM_2,5, NO₂ a CO v aglomeracích, 1996–2010

¹Hodnocení (obr. II.4.1.1 a obr. II.4.1.2) je založeno na měření na 10 stanicích, které měřily po celé sledované období a měly dostatečný počet platných dat (Praha 1-nám. Republiky (UB), Praha 2-Riegrovy sady (UB), Praha 4-Braník (T), Praha 4-Libuš (SUB), Praha 5-Mlynářka (T), Praha 5-Smíchov (T), Praha 6-Veleslavín (T), Praha 8-Kobylisy (SUB), Praha 9-Vysočany (T), Praha 10-Vršovice (T).

²Podrobné informace viz: Blažek, Z. – Černikovský, L. – Ostrožlík, T. – Volný, R. – Krajny, E. – O�ródka, L., 2010. Smogová situace v oblasti Ostravsko-Karvinska ve dnech 23.–27. ledna 2010. In: Meteorologické zprávy, roč. 63, č. 2, s. 33–41. ISSN 0026 – 1173.