Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, člení území ČR pro posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší na zóny a aglomerace. Tato kapitola je věnována podrobnějšímu hodnocení kvality ovzduší v aglomeracích Praha, Brno a Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Jedná se tedy o oblasti, ve kterých je kvalita ovzduší zhoršena zejména v důsledku dopravního a průmyslového zatížení. Navíc je v těchto oblastech vysoká hustota populace; podíl obyvatel vystavených nadlimitním koncentracím v těchto oblastech není tedy zanedbatelný.

Další podkapitoly obsahují i hodnocení kvality ovzduší v Ústeckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Ústecký kraj je území s velkou hustotou obyvatelstva a vysokou koncentrací průmyslu v severní části kraje. Tento kraj, navzdory zlepšení kvality ovzduší v porovnání se stavem v minulosti, stále patří mezi oblasti, kde pravidelně dochází k překračování imisních limitů pro některé látky znečišťující ovzduší. Pozornost je věnována i Královéhradeckému a Pardubickému kraji, tedy oblastem, kde stále narůstá doprava a nachází se zde několik významných velkých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (elektrárny, teplárny a chemický průmysl).

II.4.1.1 Hlavní město Praha

Hlavní město Praha je oblastí, ve které je znečištění ovzduší vystaveno velké množství lidí. Z hlediska hodnocení kvality ovzduší se Praha řadí mezi aglomerace. V aglomeraci Praha jsou dlouhodobě překračovány imisní limity pro suspendované částice, oxid dusičitý, benzo(a)pyren a přízemní ozon. Většina překročení imisních limitů souvisí se značným dopravním zatížením hlavního města, ale i s vytápěním domácností, zejména v oblastech se zástavbou rodinných domů. V aglomeraci Praha se mobilní zdroje podílí na celkových emisích tuhých znečišťujících látek (TZL) více než 85 %, na celkových emisích oxidů dusíku (NO_x) cca 75 %. Domácnosti na území aglomerace Praha se na emisích TZL podílí téměř 6 %, na emisích částic PM₁₀ se domácnosti podílí 16 %.

Celkově lze konstatovat, že imisní situace se v porovnání se situací v roce 2011 na území aglomerace Praha mírně zlepšila. Došlo k poklesu koncentrací suspendovaných částic PM₁₀ a oxidu dusičitého NO₂. Nicméně imisní limit pro průměrnou 24hodinovou koncentraci PM₁₀ byl překročen na pěti stanicích ze 13, roční imisní limit pro NO₂ byl překročen na dvou dopravních lokalitách. Koncentrace benzo(a)pyrenu jsou srovnatelné s hodnotami koncentrací v předešlých letech, na jedné stanici opět došlo k překročení ročního imisního limitu. Koncentrace ozonu opakovaně překračují imisní limit pouze na pozaďové stanici Praha 6-Suchdol. Počty překročení hodnoty imisního limitu pro přízemní ozon zůstávají několik let na stanicích na území aglomerace Praha na přibližně stejné úrovni. Pro ostatní látky znečišťující ovzduší se daří imisní limity plnit.

Suspendované částice PM₁₀ a PM_2,5

Koncentrace suspendovaných částic frakce PM₁₀ byly v Praze v roce 2012 sledovány celkem na 14 lokalitách ČHMÚ, jedné lokalitě SZÚ a čtyřech lokalitách ZÚ. 24hodinový imisní limit PM₁₀ (hodnota 50 μg.m^-3 nesmí být překročena za rok více než 35krát) byl překročen na pěti lokalitách z 13 lokalit s dostatečným počtem dat pro hodnocení (v roce 2011 byl imisní limit překročen na 10 lokalitách ze 13). Z pěti lokalit, kde došlo k překročení imisního limitu, jsou čtyři klasifikovány jako lokality dopravní. Průměrná 24hodinová koncentrace na dopravních stanicích meziročně opět mírně klesla, na pozaďových stanicích meziročně klesla po třech letech (obr. II.4.1.1).

Roční imisní limit pro PM₁₀ (40 μg.m^-3) nebyl v roce 2012, podobně jako v předešlých letech, překročen na žádné lokalitě z 13, které byly relevantní pro vyhodnocení ročních koncentrací. Průměrné roční koncentrace meziročně poklesly jak na dopravních, tak i pozaďových stanicích (obr. II.4.1.2).

Vysokých koncentrací suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5 a nejčastější překračování hodnoty 24hodinového imisního limitu PM₁₀ je obecně dosahováno v chladném období roku, kdy dochází jak k vyšším emisím tuhých látek (TZL) v důsledku vyšší intenzity vytápění (včetně lokálních topenišť) a vyšším emisím z dopravy (zvýšené obrušování materiálu silnic v důsledku posypu, následná resuspenze materiálu), tak i k méně příznivým meteorologickým podmínkám pro rozptyl znečišťujících látek. V aglomeraci Praha byla hodnota 24hodinového imisního limitu nejčastěji překračována v měsících leden–březen a listopad–prosinec (obr. II.4.1.3), a to jak na dopravních, tak i pozaďových stanicích.

Koncentrace jemných částic PM_2,5 byly v roce 2012 měřeny celkem na 5 lokalitách ČHMÚ a 1 lokalitě ZÚ. Podobně jako v minulých letech nedošlo na území aglomerace Praha k překročení imisního limitu (obr. II.4.1.4). Na dvou lokalitách (Praha 4-Libuš a Praha 5-Stodůlky), pro které jsou k dispozici údaje za roky 2011 a 2012, došlo k meziročnímu poklesu (Stodůlky) nebo stagnaci (Libuš) průměrné roční koncentrace PM_2,5. Nejvyšší průměrná roční koncentrace o hodnotě 21,7 μg.m^-3 byla v roce 2012 zaznamenána na lokalitě Praha 2-Legerova, na které se v roce 2012 koncentrace PM_2,5 měřily poprvé.

Oxid dusičitý

Koncentrace NO₂ byly měřeny na území Prahy v roce 2012 na 15 lokalitách ČHMÚ. Na 14 lokalitách byl splněn požadavek legislativy na minimální sběr naměřených údajů. Hodnota imisního limitu 200 μg.m^-3 byla překročena na lokalitě Praha 10-Vršovice čtyřikrát, na lokalitě Praha 5-Smíchov a Praha 2-Legerova dvakrát. Povolený počet překročení je 18. Hodinový imisní limit NO₂ (200 μg.m^-3) tedy nebyl v roce 2012 překročen na žádné z těchto lokalit.

Z hlediska překročení hodinového imisního limitu je v Praze problematická zejména dopravní stanice Praha 2-Legerova (hot spot), kde je NO₂ měřen od roku 2003. Tato stanice je orientována na sledování znečištění z dopravy. V roce 2012 zde nebyl poprvé od roku 2003 hodinový imisní limit překročen (obr. II.4.1.5).

Roční imisní limit pro NO₂ (40 μg.m^-3) byl na území aglomerace Praha překročen na dvou lokalitách z 14 (obr. II.4.1.6). Jednalo se o lokality Praha 2-Legerova (roční průměrná koncentrace dosáhla hodnoty 57,7 μg.m^-3) a Praha 5-Smíchov (42,4 μg.m^-3).

Celkově lze konstatovat, že koncentrace NO₂ na území aglomerace Praha na většině lokalit meziročně klesly. Průměrné roční koncentrace NO₂ opět v celkovém průměru poklesly, a to na téměř 70 % stanic. Koncentrace klesají jak na dopravních, tak pozaďových stanicích. Maximální nejvyšší 19. koncentrace klesly na téměř 80 % stanic. Je však možné předpokládat, že k překročení imisních limitů může docházet i na dalších dopravně exponovaných lokalitách, kde není prováděno měření.

Benzo(a)pyren

Problémem jsou dále koncentrace benzo(a)pyrenu, které v roce 2012 překročily roční imisní limit na jedné (Praha 4-Libuš) ze dvou lokalit, na kterých je tato látka v Praze měřena. Koncentrace benzo(a)pyrenu v hodnoceném období od roku 2000 dosáhly nejvyšší koncentrace v roce 2006, od té doby nevykazují výrazný trend a na obou stanicích kolísají kolem limitní hodnoty 1 ng.m^-3 (obr. II.4.1.7).

Přízemní ozon

V roce 2012 (v průměru za 3 roky 2010–2012) byl překročen imisní limit pro přízemní ozon na lokalitě Praha 6-Suchdol, kde se 26. nejvyšší maximální denní 8hodinový klouzavý průměr rovnal hodnotě 122,6 μg.m^-3. K překročení imisního limitu na této lokalitě došlo prozatím v hodnoceném období každoročně, v roce 2012 byl imisní limit překročen 29,3x v průměru za tři roky (povolený počet překročení je 25). Další vysoké, avšak podlimitní hodnoty 26. nejvyššího maximálního denního 8hodinového klouzavého průměru, byly zaznamenány na lokalitě Praha 4-Libuš (118,5 μg.m^-3). Na ostatních stanicích, kde je přízemní ozon na území aglomerace Praha měřen, k překročení imisního limitu nedošlo (obr. II.4.1.8).

Obr. II.4.1.1 Počet překročení 24hod. hodnoty imisního limitu PM₁₀ na vybraných lokalitách a 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM₁₀ na jednotlivých typech stanic, aglomerace Praha, 2006–2012

Obr. II.4.1.2 Průměrné roční koncentrace PM₁₀ na vybraných lokalitách a na jednotlivých typech stanic, aglomerace Praha, 2006–2012

Obr. II.4.1.3 Počet dní s koncentracemi PM₁₀ > 50 μg.m^-3 v jednotlivých měsících včetně celkového počtu překročení, aglomerace Praha, 2012

Obr. II.4.1.4 Průměrné roční koncentrace PM_2,5, aglomerace Praha, 2004–2012

Obr. II.4.1.5 Počty překročení hodnoty hodinového imisního limitu NO₂ na dopravní stanici Praha 2-Legerova (hot spot), aglomerace Praha, 2003–2012

Obr. II.4.1.6 Průměrné roční koncentrace NO₂ na vybraných lokalitách a na jednotlivých typech stanic, aglomerace Praha, 2006–2012

Obr. II.4.1.7 Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Praha, 2006–2012

Obr. II.4.1.8 Počty překročení hodnoty imisního limitu O₃ v průměru za tři roky, aglomerace Praha, 2006–2012

Obr. II.4.1.9 Pole roční koncentrace NO₂, aglomerace Praha, 2012

Obr. II.4.1.10 Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM₁₀, aglomerace Praha, 2012

II.4.1.2 Brno

Charakteristika aglomerace

Aglomerace Brno leží v centru Jihomoravského kraje, je totožná se správním územím města Brna. Z hlediska kvality ovzduší je Brno jednou ze tří aglomerací a není tak součástí zóny Jihomoravský kraj. Rozloha aglomerace činí 230,22 km² a žije v ní 384 300 obyvatel.

V Brně jsou dlouhodobě překračovány imisní limity stanovené pro ochranu zdraví lidí. Na vině je především doprava, která je majoritním zdrojem škodlivin překračujících imisní limity na území aglomerace (tab. II.4.1.1). Brno je z historického hlediska město ležící na křižovatce cest. Rovněž v moderní době se na území Brna protínají významné dopravní tepny (Dálnice D1, D2, rychlostní silnice R52 na Vídeň a R43 na Svitavy). Zejména kvůli nevyřešenému obchvatu Brna z dálnice D1 směrem na Svitavy projíždí denně centrem města Brna velké množství tranzitní dopravy, navyšující již tak značné množství automobilů v Brně. Plynulost tranzitní dopravy pak není zajištěna kvůli nedokončenému velkému městskému okruhu. Všechny uvedené skutečnosti se podílejí na zvyšování emisí škodlivin z dopravy – zejména tuhé znečišťující látky (doprava = 87 %), oxidy dusíku (doprava = 76 %), oxid uhelnatý (doprava = 91 %) a těkavé organické látky (VOC, doprava = 78 %) na území aglomerace a na zvyšování imisního zatížení ovlivňujícího zdraví obyvatelstva. Není tedy náhodou, že imisní limity jsou překračovány pro škodliviny, jejichž majoritním zdrojem je doprava, a nejvyšší koncentrace jsou měřeny v lokalitách silně zatížených dopravou.

Koncentrace suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5

Průměrné roční koncentrace
V roce 2012 nepřekročila žádná z lokalit na území aglomerace Brno imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM₁₀. Nejvyšší koncentrace byly již tradičně naměřeny na dopravou nejexponovanějších lokalitách Brno-střed a Brno-Svatoplukova, v předchozích letech byl imisní limit několikrát překročen (obr. II.4.1.11). Oproti roku 2011 došlo ke snížení průměrných ročních koncentrací PM₁₀ na všech lokalitách. Nejhorší imisní situace byla potvrzena na dopravních stanicích, kde byly v průměru za roky 2006–2012 koncentrace o 6,9 μg.m^-3 vyšší než na pozaďových lokalitách (obr. II.4.1.11). Městské a předměstské pozaďové stanice velmi dobře kopírují regionální venkovskou pozaďovou stanici Mikulov-Sedlec v letech, kdy se nevyskytovala delší období s nepříznivými rozptylovými podmínkami (2007–2009, 2012). Naopak v letech, kdy se zejména v zimním období vyskytovala údobí s déletrvajícím inverzním charakterem počasí (leden 2006, leden 2010, únor a listopad 2011), je patrný vliv většího nakupení zdrojů (vytápění domácností, doprava, průmysl) a stabilní atmosféry, který se projevuje vyššími koncentracemi městských pozaďových stanic oproti regionální pozaďové stanici.

Kromě rozptylových podmínek a topné sezóny je vzhledem k zemědělskému charakteru krajiny celého Jihomoravského kraje důležitá větrná eroze. Z pohledu Jihomoravského kraje je větrnou erozí potenciálně ohroženo přes 50 % výměry zemědělské půdy, přičemž přes 13 % výměry spadá do kategorie nejohroženějších půd. Situace je nejhorší v okresech Břeclav, Hodonín a Znojmo, ale i v okolí Brna se vyskytují půdy silně ohrožené větrnou erozí. K větrné erozi dochází zejména v době, kdy půda ještě není nebo již není pokrytá vegetací (duben, květen a září, říjen). Erodovatelnost půdy pak podporují delší epizody beze srážek a dostatečná rychlost proudění větru k odnosu částice ze země. Nejlépe je vliv větrné eroze patrný na venkovské lokalitě Kuchařovice, kdy je dlouhodobě koncentrace PM₁₀ v dubnu totožná jako v březnu (ještě topná sezóna) a v říjnu je vyšší než v listopadu a prosinci [20] (obr. II.4.1.12). Z dlouhodobých dat pozaďové předměstské stanice Brno-Tuřany pak vyplynulo, že během bezesrážkových epizod (alespoň 5 dní beze srážek) jsou průměrné koncentrace PM₁₀ o 6,1 μg.m^-3 vyšší, než je dlouhodobý průměr za toto období [21].

V případě částic PM_2,5 měřených na území aglomerace Brno platí, že imisní limit (stanovený v roce 2012) je dlouhodobě překračován pouze na dopravou zatížených lokalitách (obr. II.4.1.13), v pozaďových lokalitách dochází k překročení resp. přiblížení se imisnímu limitu pouze v letech s delšími epizodami nepříznivých rozptylových podmínek (2006, 2010).

36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM₁₀
V roce 2012 překračovaly imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM₁₀ pouze dopravní lokality. Pozaďové lokality Brno-Tuřany nebo např. Brno-Kroftova imisní limit nepřekročily v letech, kdy se nevyskytovaly delší epizody s nepříznivými rozptylovými podmínkami (2007–2009, 2012). Obdobně jako v případě průměrných ročních koncentrací došlo oproti předešlému roku 2011 k poklesu koncentrací i počtu dní s koncentracemi vyššími než 50 μg.m^-3, a to na všech typech lokalit (obr. II.4.1.14).

Dopravní stanice překračují imisní limit téměř ve všech případech v celém sledovaném období, a potvrzují tak hlavní problém z hlediska kvality ovzduší v aglomeraci Brno – nadměrné zatížení dopravou. Situaci velmi dobře dokumentuje graf na obr. II.4.1.16, kde je zobrazen trend hodinových koncentrací PM₁₀ v lokalitě Brno-střed za období 2005–2012. Je na ní patrná silná ranní dopravní špička, přičemž koncentrace ve špičce ve všední dny jsou podstatně vyšší než o víkendech. Rozdíl koncentrací mezi všedními dny a víkendy je patrný především mezi 5. hodinou ranní a 8. večerní – v dlouhodobém průměru je rozdíl zhruba 10 μg.m^-3.

Obecně však platí, že hodnoty koncentrací jsou velmi závislé na meteorologických resp. rozptylových podmínkách v zimním období. Negativní vliv nepříznivých rozptylových podmínek v zimním období spolu s topnou sezónou (malé zdroje) se projevil i na distribuci dnů s koncentrací PM₁₀ vyšší než 50 μg.m^-3, kdy se tyto dny vyskytují především v chladném období roku (obr. II.4.1.15). V ostatních měsících je překročení koncentrace 50 μg.m^-3 spíše výjimkou vyskytující se pouze na dopravních stanicích. Nejvíce překročení koncentrace PM₁₀ v kalendářním roce 2012 zaznamenala dopravní lokalita Brno-střed (66 dní), nejméně pak předměstská pozaďová lokalita Brno-Soběšice (17 dní).

Koncentrace oxidu dusičitého (NO₂)

Na území aglomerace Brno je překračován imisní limit pro průměrnou roční koncentraci NO₂, a to pouze na dopravou nejzatíženějších lokalitách. Imisní limit pro hodinovou koncentraci NO₂ naopak překračován není. V roce 2012 byl imisní limit překročen v lokalitách Brno-Úvoz (hot-spot) a Brno-Svatoplukova. Lokalita Brno-střed, která pravidelně překračovala imisní limit v předchozích letech (2005–2011), v roce 2012 imisní limit nepřekročila, avšak koncentrace se hodnotě limitu velmi těsně přiblížila (39,1 μg.m^-3). Dlouhodobé pozaďové koncentrace, měřené v lokalitě Brno-Tuřany, se pohybují okolo 20 μg.m^-3 (obr. II.4.1.17).

Trend koncentrací je na všech stanicích ve sledovaném období poměrně vyrovnaný, na rozdíl od částic nejsou hodnoty tolik ovlivněny meteorologickými podmínkami. Roli hraje pouze intenzita dopravy. Pro tu je však mnohem charakterističtější oxid dusnatý NO, který však nemá imisní limit. Graf na obr. II.4.1.16 zobrazuje dlouhodobou situaci (2005–2012) hodinových koncentrací NO v lokalitě Brno-střed. Trendy velmi dobře korespondují s koncentracemi částic PM₁₀ v této lokalitě (obr. II.4.1.16). Rozdíl mezi pracovními dny a víkendy je zde ještě patrnější. Lze tedy konstatovat, že za vysokými koncentracemi PM₁₀ i NO a NO₂ v lokalitě Brno-střed je především doprava.

Benzo(a)pyren

Zástupcem polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) v legislativě je benzo(a)pyren – karcinogenní látka vznikající při spalování tuhých i kapalných paliv. PAH jsou na území aglomerace Brno měřeny na dvou lokalitách – v dopravou zatíženém centru města (Brno-Masná) a v rezidenčním pozadí na sídlišti (Brno-Líšeň). Zatímco dopravní lokalita Brno-Masná od roku 2008 každý rok překročila hodnotu imisního limitu, koncentrace v lokalitě Brno-Líšeň ji nepřekročily ani jednou (obr. II.4.1.18). Z hlediska průměrných měsíčních koncentrací jsou opět velmi důležité zimní měsíce – zatímco v létě jsou koncentrace prakticky nulové, v zimě se pohybují v průměru až kolem 5 ng.m^-3. To je způsobeno meteorologickými podmínkami a dále také vyššími hodnotami regionálního pozadí. Malé zdroje (vytápění domácností) jsou v provozu prakticky pouze v topné sezóně a zároveň jsou v rámci Jihomoravského kraje po dopravě druhým nejvýznamnějším zdrojem částic, na které jsou PAH vázány. Tyto malé zdroje pak během chladné části roku plošně zvednou pozaďové koncentrace v celém kraji. Dopravní lokality pak měří ještě vyšší koncentrace způsobené emisemi z dopravy.

Troposférický ozon

Monitoring troposférického ozonu (vznikajícího sérií fotochemických reakcí mezi oxidy dusíku a VOC) je na území aglomerace Brno prováděn ve dvou lokalitách – pozaďové koncentrace jsou měřeny stanicí Brno-Tuřany, a dále je ozon měřen v dopravou zatíženém centru města na stanici Brno-Zvonařka. Ozon je velmi reaktivní molekula, která ochotně reaguje s většinou látek v ovzduší. Proto jsou nejvyšší koncentrace troposférického ozonu měřeny v čistých lokalitách s nízkými koncentracemi ostatních látek znečišťujících ovzduší. Naopak nejzatíženější (dopravní) lokality měří nejnižší koncentrace troposférického ozonu. Reaktivita ozonu se odrazila i v naměřených koncentracích na území aglomerace Brno. Zatímco lokalita Brno-Zvonařka imisní limit nepřekračuje (v roce 2012 byl 26. nejvyšší 8hodinový klouzavý průměr 105,7 μg.m^-3), v lokalitě Brno-Tuřany dosáhl 26. nejvyšší 8hodinový klouzavý průměr hodnoty 124 μg.m^-3.
Shrnutí

Aglomerace Brno má z hlediska kvality ovzduší zásadní problém s dopravou resp. se škodlivinami, za jejichž přítomnost v ovzduší je doprava majoritně zodpovědná. Vzhledem k poloze Brna, coby dálniční křižovatky včetně vysokého procenta tranzitní dopravy projíždějící centrem města, nebude tento problém zřejmě v dohledné době vyřešen. Podobně jako v případě Prahy bude nutné nejprve investovat do obchvatů (vymístění emisí z centra města a jejich značné snížení díky zvýšení plynulosti provozu) a následně provést další dopravně-organizační opatření, než se situace zlepší. Mimo centrum města je situace o poznání lepší, k překračování imisních limitů na pozaďových lokalitách jako je Brno-Líšeň, Brno-Soběšice či Brno-Tuřany dochází pouze v letech s delšími obdobími s nepříznivými rozptylovými podmínkami.

Aglomerace Brno neplní imisní limity v případě suspendovaných částic (PM₁₀ i PM_2,5), oxidu dusičitého a benzo(a)pyrenu. Všechny tyto škodliviny v aglomeraci Brno úzce souvisí s dopravou. Tyto látky se rovněž podílejí na vymezování oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.

Pro ostatní škodliviny, uvedené v legislativě [3], se daří plnit imisní limity. V případě oxidu siřičitého (denní i hodinový imisní limit), oxidu uhelnatého, olova, arsenu, kadmia a niklu se dokonce koncentrace dlouhodobě pohybují pod dolní mezí pro posuzování. Koncentrace benzenu se pohybují těsně nad dolní mezí pro posuzování.

Tab. II.4.1.1 Plocha aglomerace Brno s překročenými imisními limity jednotlivých škodlivin
 

Obr. II.4.1.11 Průměrné roční koncentrace PM₁₀ na vybraných lokalitách a na jednotlivých typech stanic, aglomerace Brno, 2006–2012

Obr. II.4.1.12 Průměrné měsíční koncentrace PM₁₀, Kuchařovice, 2005–2012

Obr. II.4.1.13 Průměrné roční koncentrace PM_2,5, aglomerace Brno, 2004–2012

Obr. II.4.1.14 Počet překročení 24hod. hodnoty imisního limitu PM₁₀ na vybraných lokalitách a 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM₁₀ na jednotlivých typech stanic, aglomerace Brno, 2006–2012

Obr. II.4.1.15 Počet dní s koncentracemi PM₁₀ > 50 μg.m^-3 v jednotlivých měsících včetně celkového počtu překročení, aglomerace Brno, 2012

Obr. II.4.1.16 Trend hodinových koncentrací PM₁₀ a NO v lokalitě Brno-střed, rozdělení na pracovní dny a víkend, průměry za roky 2005–2012

Obr. II.4.1.17 Průměrné roční koncentrace NO₂ na vybraných lokalitách a na jednotlivých typech stanic, aglomerace Brno, 2006–2012

Obr. II.4.1.18 Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Brno, 2002–2012

Obr. II.4.1.19 Pole roční koncentrace NO₂, aglomerace Brno, 2012

Obr. II.4.1.20 Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM₁₀, aglomerace Brno, 2012

II.4.1.3 Moravskoslezský kraj

Charakteristika aglomerace

Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek patří k oblastem s nejvíce znečištěným ovzduším v rámci Evropy, je zde kumulován velký počet jak průmyslových zdrojů, tak zdrojů komunálních a rovněž velmi hustá silniční síť. Emise oblasti patří spolu se sousedícím polským regionem Slezského vojvodství k nejvyšším v Evropě (obr. II.4.1.21). Podstatný vliv na kvalitu ovzduší zde má také transhraniční přenos znečištění mezi Českou a Polskou republikou. Na zlepšení kvality ovzduší v aglomeraci je zaměřeno množství programů a iniciativ.

Hustá staniční síť imisního monitoringu v oblasti zahrnuje měření na 24 lokalitách. Imisní koncentrace většiny znečišťujících látek zůstaly v roce 2012 na obdobné úrovni jako v předchozím roce, nadlimitní jsou dlouhodobě koncentrace suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5 a benzo(a)pyrenu na většině lokalit. Nadlimitní roční koncentrace NO₂ byla naměřena pouze na dopravní hot-spot lokalitě v Ostravě, nadlimitní koncentrace benzenu na průmyslové lokalitě Ostrava-Přívoz. Na ostatních lokalitách v České republice jsou koncentrace benzenu podlimitní (vyšší koncentrace zde souvisejí s průmyslovou činností, především s výrobou koksu a chemickou výrobou). Pokračoval klesající trend koncentrací přízemního ozonu v teplé polovině roku.

Koncentrace suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5

V roce 2012 přesáhl počet dnů s překročením denního imisního limitu pro suspendované částice PM₁₀ na všech lokalitách aglomerace legislativou tolerovaných 35 dnů (obr. II.4.1.22). Pohyboval se od 40 dnů v Čeladné do 116 dnů v Ostravě-Radvanicích. Na této průmyslové lokalitě a v blízkosti hranice s Polskem na Karvinsku (Věřňovice, Petrovice u Karviné, Bohumín) tak docházelo k překročení denního imisního limitu 50 μg.m^-3 v průměru téměř každý třetí den v roce, přičemž k překračování docházelo převážně v chladných obdobích roku (obr. II.4.1.23). V roce 2012 došlo proti roku 2011 k mírnému snížení počtu dnů s překročením denního limitu.

V roce 2012 se na jednotlivých lokalitách vyskytlo 15 až 54 dnů s průměrnou denní hodnotou 100 μg.m^-3 (dvojnásobek hodnoty denního imisního limitu) a 8 až 26 dnů s průměrnou denní hodnotou 150 μg.m^-3 (trojnásobek hodnoty denního imisního limitu).

Průměrná roční koncentrace suspendovaných částic PM₁₀ byla na všech městských automatických stanicích Ostravy a Karvinska v roce 2012 nadlimitní, obdobná jako v předchozím roce. Koncentrace nižší než roční imisní limit 40 μg.m^-3 byly naměřeny pouze v Třinci, Frýdku-Místku, Ostravě-Porubě a dále na pozaďových lokalitách v Beskydech (obr. II.4.1.24).

I v roce 2012 probíhalo měření vzorkovači suspendovaných částic PM₁₀ v ovzduší dotované z rozpočtu Moravskoslezského kraje, a to na průmyslem ovlivněných pozaďových lokalitách Petrovice u Karviné OÚ a Důl ČSA u Karviné. Na obou lokalitách byly naměřeny nadlimitní roční hodnoty PM₁₀.

Roční průměrné koncentrace suspendovaných částic PM2.5 přesahují roční imisní limit 25 μg.m^-3 každoročně v celé aglomeraci na všech měřicích lokalitách s výjimkou venkovské lokality Čeladná. V roce 2012 byla jejich úroveň srovnatelná s předchozím rokem, a tedy mírně vyšší než v imisně nejpříznivějších letech 2007 a 2008 (obr. II.4.1.25).

Smogový varovný a regulační systém na území Moravskoslezského kraje (aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek)

Smogový varovný a regulační systém (SVRS) slouží jednak k informování o výskytu situace se zvýšenými koncentracemi škodlivin v ovzduší a dále k regulaci (omezení) vypouštění znečišťujících látek ze zdrojů, které významně ovlivňují kvalitu ovzduší daného území. V prvních třech měsících roku 2012 byly na základě nadlimitních koncentrací suspendovaných částic PM₁₀ v Ostravsko-Karvinské oblasti vyhlášeny třikrát a v Třinecké oblasti jedenkrát signály upozornění a v rámci těchto situací byly v obou oblastech dvakrát vyhlášeny signály regulace zdrojů (nejdelší signál trval 467 hodin). Provoz SVRS je od 1. září 2012 nově upraven zákonem č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, který zavedl pojmy „smogová situace“ a „regulace“ namísto pojmů „signál upozornění“ a „signál regulace“, zároveň došlo ke změně podmínek jejich vyhlašování a odvolávání. V Ostravsko-Karvinské oblasti byly v závěru roku 2012 vyhlášeny 4 smogové situace v celkové délce trvání 324 hodin, v Třinecké oblasti došlo k vyhlášení jedné smogové situace.

Koncentrace oxidu dusičitého (NO₂)

Meziroční trend průměrných ročních koncentrací NO₂ není patrný. Na městských lokalitách v aglomeraci bylo v roce 2012 dosaženo koncentrací na úrovni 40–70 % ročního imisního limitu 40 μg.m–3. Limit byl překročen pouze na dopravní hot spot lokalitě Ostrava-Českobratrská, a to ve všech hodnocených letech 2006–2012, s výjimkou roku 2007 (obr. II.4.1.26). Lze předpokládat, že k překročení imisních limitů pro NO₂ dochází i na dalších dopravně exponovaných místech, na kterých není znečištění ovzduší sledováno.

Koncentrace benzo(a)pyrenu

Na všech lokalitách aglomerace s měřením benzo(a)pyrenu v PM₁₀ dochází dlouhodobě k několikanásobnému překračování limitní hodnoty 1 ng.m^-3, v roce 2012 trojnásobně (Ostrava-Poruba) až desetinásobně (Ostrava-Radvanice). Měřené koncentrace zůstávají zhruba na stejné úrovni jako v minulých letech (obr. II.4.1.27). K překročení imisního limitu došlo i na lokalitách s měřením financovaným z rozpočtu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje – v Petrovicích u Karviné OÚ osminásobně a v lokalitě Důl ČSA u Karviné pětinásobně, což potvrzuje vysoké zatížení příhraničních částí aglomerace.

Koncentrace přízemního ozonu

Limitní hodnota maximální denní 8hodinové koncentrace 120 μg.m–3 O₃ v průměru za tři roky pro ochranu zdraví lidí nebyla v aglomeraci v roce 2012 překročena na žádné lokalitě (legislativa umožňuje 25 překročení za rok). V souladu s mechanismem tvorby ozonu docházelo nejčastěji k překročení na venkovské horské lokalitě Bílý Kříž v Beskydech (v průměru 24krát), nejméně často v Karviné (15krát), kde se jedná o městskou lokalitu ovlivněnou emisemi z dopravy, v kterých je ozon odbouráván chemickou reakcí s NO (obr. II.4.1.28). Legislativně stanovený dlouhodobý cíl, který nepředpokládá ani jedno překročení uvedené mezní hodnoty, byl však překročen na všech lokalitách. Počet překročení má v posledních třech letech klesající trend.
 

Obr. II.4.1.21 Emise PM₁₀ v Evropě v roce 2010

Obr. II.4.1.22 Počet překročení 24hod. hodnoty imisního limitu PM₁₀ na vybraných lokalitách a 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM₁₀ na jednotlivých typech stanic, aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, 2006–2012

Obr. II.4.1.23 Počet dní s koncentracemi PM₁₀ > 50 μg.m^-3 v jednotlivých měsících včetně celkového počtu překročení, aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, 2012

Obr. II.4.1.24 Průměrné roční koncentrace PM₁₀ na vybraných lokalitách a na jednotlivých typech stanic, aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, 2006–2012

Obr. II.4.1.25 Průměrné roční koncentrace PM_2,5, aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, 2004–2012

Obr. II.4.1.26 Průměrné roční koncentrace NO₂ na vybraných lokalitách a na jednotlivých typech stanic, aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, 2006–2012

Obr. II.4.1.27 Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, 2006–2012

Obr. II.4.1.28 Počty překročení hodnoty imisního limitu O₃ v průměru za tři roky, aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, 2006–2012

Obr. II.4.1.29 Pole roční koncentrace NO₂, Moravskoslezský kraj, 2012

Obr. II.4.1.30 Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM₁₀, Moravskoslezský kraj, 2012

II.4.1.4 Ústecký kraj

Charakteristika zóny

Ústecký kraj se vyznačuje značnou rozdílností jak z hlediska přírodních podmínek, tak i z hlediska hospodářské struktury, hustoty osídlení a stavu životního prostředí. Hospodářský význam kraje je historicky dán značným nerostným bohatstvím, zejména rozsáhlými ložisky hnědého uhlí, uloženými nízko pod povrchem. Hnědouhelná pánev se rozkládá pod svahy Krušných hor, táhne se od Ústí nad Labem až po Kadaň. Z dalších důležitých surovin, těžících se v kraji, jsou významná ložiska kvalitních sklářských a slévárenských písků a stavebního kamene.

V kraji lze vymezit čtyři oblasti, které se od sebe významně odlišují. Je to oblast s vysoce rozvinutou průmyslovou výrobou, která je soustředěna především v Podkrušnohoří (okresy Chomutov, Most, Teplice a částečně Ústí nad Labem). Z odvětví má významné postavení energetika, těžba uhlí, strojírenství, chemický a sklářský průmysl. Další oblastí je Litoměřicko a Lounsko, které jsou významné svou produkcí chmele a zeleniny. Zvláště Polabí a Poohří jsou proslulé ovocnářské oblasti, nazývané Zahrada Čech. Skvělou pověst mají i vína pěstovaná na Litoměřicku. V posledních letech se i oblast Mostecka stává známou vinařskou oblastí, kde se vinná réva pěstuje především na pozemcích zrekultivovaných po těžbě hnědého uhlí. Oblast Krušných hor je velmi řídce osídleným horským pásem s omezenými hospodářskými aktivitami a nakonec oblast Děčínska není ani územím s koncentrací těžkého průmyslu ani oblastí zemědělskou. Jeho severní část Šluknovsko je svou odlehlostí a obtížnou dostupností z centrální části kraje typicky periferním územím.

Rozloha kraje je 5 335 km², což představuje 6,8 % rozlohy České republiky. Ke konci roku 2011 měl Ústecký kraj 828 026 obyvatel, což jej řadí na páté místo v republice. Hustota obyvatel (155 obyvatel/km²) je vyšší než vykazuje celostátní průměr (133 obyvatel/km²) a je po hlavním městě Praze, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji čtvrtou nejzalidněnější oblastí. Nejhustěji je osídlena Podkrušnohorská hnědouhelná pánev, méně oblast Krušných hor a okresy Louny a Litoměřice, kde se vyskytují především menší venkovská sídla. Největší obcí a zároveň sídlem kraje je město Ústí nad Labem s 94 258 obyvateli. V současné době dochází k překračování zejména imisních limitů stanovených pro ochranu lidského zdraví pro PM₁₀ a imisního limitu pro benzo(a)pyren. Koncentrace znečišťujících látek byly do imisní databáze ISKO předány z měření v Ústeckém kraji v roce 2012 celkem z 29 lokalit (17 lokalit ČHMÚ, 10 ČEZ, 1 ZÚ, 1 SŠZE Žatec); ne na všech lokalitách byly měřeny všechny znečišťující látky.

Koncentrace suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5

Koncentrace suspendovaných částic PM₁₀ byly měřeny na 23 lokalitách. Překročení 24hodinového imisního limitu pro PM₁₀ bylo naměřeno na 7 lokalitách: Most (hodnota imisního limitu 50 μg.m^-3 překročena 68x), Děčín (58x), Ústí nad Labem-Všebořická hot spot (57x), Ústí nad Labem-město (53x), Lom (51x), Teplice (48x), Litoměřice (43x). V porovnání s rokem 2011 (překročeno na 16 lokalitách) došlo ke snížení počtu lokalit, kde došlo k překročení (obr. II.4.1.31). Také na jednotlivých lokalitách došlo ke snížení počtu dní, kdy byl limit překročen. Došlo k částečné změně pořadí lokalit, pokud hodnotíme počty překročení hodnoty imisního limitu, což je způsobeno místními vlivy. Zimy v těchto letech byly podobné, ale letní období v letech 2010 a 2011 byla sušší, což výrazně ovlivňuje prašnost. K překračování 24hodinového imisního limitu nejčastěji dochází v zimních měsících a souvisí s aktuálními meteorologickými a rozptylovými podmínkami, které nejvíce ovlivňují koncentraci PM₁₀ (obr. II.4.1.32). Žádný výrazný zdroj prašnosti se v Ústeckém kraji v tomto roce neobjevil, ani nezanikl. V letech 2006 až 2012 nemůžeme uvažovat o jasném trendu. Počty překročení jsou závislé na meteorologické situaci a rozptylových podmínkách, v některých letech je počtů překročení více a někdy méně. K nepříznivým letům patřily roky 2006, 2010 a 2011. K překročení ročního imisního limitu PM₁₀ v roce 2012 nedošlo na žádné stanici v Ústeckém kraji. Nejvyšší roční průměrná koncentrace PM₁₀ byla naměřena na stanici Most (33,0 μg.m^-3), Děčín (32,2 μg.m^-3), Ústí nad Labem-Všebořická (31,1 μg.m^-3), Lom (29,9 μg.m^-3) a Ústí nad Labem-město (29,6 μg.m^-3). V porovnání s rokem 2011 došlo ke snížení ročních průměrných koncentrací na jednotlivých lokalitách. Roční průměrná koncentrace na městských lokalitách je 29,5 μg.m^-3, zatímco na venkovských lokalitách se jedná o 23,4 μg.m^-3 (obr. II.4.1.33). V městských lokalitách je vyšší průměr PM₁₀ způsoben dopravou, lokálním vytápěním a zanedbáním úklidu silnic a chodníků. Ve venkovských oblastech je zdrojem PM₁₀ zejména lokální vytápění a zemědělství.

Částice PM_2,5 byly v Ústeckém kraji měřeny na sedmi lokalitách, k překročení limitní roční průměrné koncentraci (25 μg.m^-3) nedošlo ani na jedné z těchto stanic (obr. II.4.1.34). Na jedné městské stanici se hodnoty přiblížily k hodnotě 25 μg.m^-3. Nejvyšší roční průměrná koncentrace PM_2,5 byla na lokalitě Most, kde dosáhla hodnoty 23,3 μg.m^-3.

Koncentrace oxidu dusičitého NO₂

Koncentrace NO₂ byla měřena v Ústeckém kraji v roce 2012 celkem na 24 lokalitách (z toho 14 lokalit ČHMÚ). Ani na jedné ze stanic nedošlo v tomto roce k překročení ročního a hodinového imisního limitu. Nejvyšší roční průměrná koncentrace NO₂ byla na lokalitě Ústí nad Labem-město, kde dosáhla hodnoty 25,5 μg.m^-3 (obr. II.4.1.35). Na stanici Ústí nad Labem-Všebořická, která je výrazně ovlivněna dopravou, nemohl být spočítán roční průměr z důvodu výpadku měření. Za hodnocené období (2006–2012) lze konstatovat, že roční průměrné koncentrace NO₂ stagnují. Na jednotlivých stanicích dochází k malým výkyvům roční průměrné koncentrace. Toto je nejspíše způsobeno zlepšujícími motory a palivy, protože počet automobilů roste a obecně doprava včetně tranzitní v Ústeckém kraji také neklesá.

Koncentrace benzo(a)pyrenu

Koncentrace benzo(a)pyrenu byly měřeny na 4 lokalitách (3x městská a 1x předměstská). Na dvou městských lokalitách byl překročen imisní limit pro roční průměrnou koncentraci (Teplice 2012 – 1,2 ng.m^-3, 2011 – 1,1 ng.m^-3, 2010 – 1,2 ng.m^-3, 2009 – 1,0 ng.m^-3 a Ústí nad Labem-ZÚ Pasteurova 2012 – 1,1 ng.m^-3, 2011 – 1,8 ng.m^-3, 2010 – 1,6 ng.m^-3, 2009 – 1,7 ng.m^-3, 2008 – 1, 5 ng.m^-3, 2007 – 1,3 ng.m^-3). Charakteristiku ročních průměrných koncentrací za posledních pět let můžeme zhodnotit v rámci malých výchylek jako stagnující (obr. II.4.1.36).

Koncentrace troposférického ozonu

Imisní limit na ochranu zdraví pro troposférický ozon byl překročen za tříleté období 2010–2012 pouze na jedné lokalitě, a to Sněžníku (27krát), přičemž povolených překročení je 25. Oproti období 2009–2011 došlo k mírnému zvýšení počtu překročení na jednotlivých stanicích (obr. II.4.1.37). Troposférický ozon se měří celkem na desíti lokalitách, z toho jsou čtyři venkovské, čtyři městské a dvě předměstské. Podobně jako na celém území ČR dochází i v Ústeckém kraji k poklesu počtu překročení maximální denní 8hodinové klouzavé průměrné koncentrace v 3letém průměru v posledních letech; pokles byl zaznamenán na všech lokalitách. V posledních dvou letech došlo k výraznému přiblížení počtu překročení koncentrací na městských a venkovských lokalitách. Imisní limit na ochranu ekosystémů pro troposférický ozon (expoziční index AOT40) má podobný charakter, poprvé za období 2008–2012 nebyl překročen ani na jedné stanici proti loňskému roku, kdy byl překročen na stanici Sněžník asi o 3%.

Shrnutí

Oxid siřičitý se měřil v roce 2012 na 25 stanicích. U oxidu siřičitého nedošlo v roce 2012 k překročení imisního limitu ani na jedné stanici a to jak pro ochranu zdraví (povolený počet překročení pro 24hodinový imisní limit 3x za rok, povolený počet překročení pro hodinový imisní limit 24x za rok), tak pro ochranu ekosystémů (roční průměrná koncentrace a zimní období). Benzen se měří na 5 stanicích a ani na jedné nedošlo k překročení ročního imisního limitu (5 μg.m^-3). Nejvyšší hodnota byla naměřena na stanici Ústí nad Labem-Všebořická 1,9 μg.m^-3. Koncentrace na stanicích v posledních letech obecně odpovídají umístění stanice a jejich hodnoty dosahují maximálně poloviny hodnoty imisního limitu.

Těžké kovy (olovo, arzen, kadmium a nikl v prašném aerosolu) se měří na třech stanicích a ani u jednoho kovu na žádné stanici nedošlo k překročení příslušného ročního imisního limitu. U všech kovů na všech stanicích je trend jejich koncentrací klesající.

Celkově byly imisní koncentrace v roce 2012 na území Ústeckého kraje srovnatelné s předchozími léty. Pouze u překročení 24hodinového imisního limitu pro PM₁₀ a expoziční index AOT40 došlo k mírnému zlepšení oproti roku 2011.

Obr. II.4.1.31 Počet překročení 24hod. hodnoty imisního limitu PM₁₀ na vybraných lokalitách a 36. nejvyšší 24h koncentrace PM₁₀ na jednotlivých typech stanic, Ústecký kraj, 2006–2012

Obr. II.4.1.32 Počet dní s koncentracemi PM₁₀ > 50 μg.m^-3 v jednotlivých měsících včetně celkového počtu překročení, Ústecký kraj, 2012

Obr. II.4.1.33 Průměrné roční koncentrace PM₁₀ na vybraných lokalitách a na jednotlivých typech stanic, Ústecký kraj, 2006–2012

Obr. II.4.1.34 Průměrné roční koncentrace PM_2,5,Ústecký kraj, 2004–2012

Obr. II.4.1.35 Průměrné roční koncentrace NO₂ na vybraných lokalitách a na jednotlivých typech stanic, Ústecký kraj, 2006–2012

Obr. II.4.1.36 Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, Ústecký kraj, 2000–2012

Obr. II.4.1.37 Počty překročení hodnoty imisního limitu O₃ v průměru za tři roky, Ústecký kraj, 2006–2012

II.4.1.5 Královéhradecký kraj a zóna Pardubický kraj

Charakteristika oblasti

Královéhradecký kraj je oblast zemědělsko-průmyslová s rozvinutým cestovním ruchem. V severovýchodní části kraje v oblasti Krkonoš a Orlických hor se nachází méně hustě osídlené území, z hlediska zatížení emisemi bez významných zdrojů znečištění ovzduší. Nejlidnatější částí kraje je okres Hradec Králové. Velké stacionární zdroje emisí jsou koncentrovány do větších měst a jsou jimi zejména podniky veřejného zásobování energií a teplem – ČEZ, a.s. Praha, Elektrárna Poříčí II, KA – Contracting ČR s.r.o., Teplárna Náchod a ČEZ, a.s. Praha, provoz Teplárna Dvůr Králové. Dominantní zdroj emisí na území kraje představuje v současné době jednoznačně stále narůstající doprava, lokální topeniště, vliv má i přenos znečištění ovzduší ze sousedního průmyslového Pardubického kraje.

Pardubický kraj je oblast průmyslově–zemědělská. Nachází se zde několik významných velkých stacionárních zdrojů znečištění ovzduší. Jsou jimi ČEZ, a.s. Elektrárna Chvaletice, International Power Opatovice, a.s. Opatovice nad Labem, cementárna Holcim (Česko), a.s. Prachovice a chemický průmysl (SYNTHESIA, a.s., Semtín, PARAMO, a.s. Pardubice). Tyto zdroje ovlivňují kvalitu ovzduší i v okolních oblastech. Mezi emisně nejvíce zatížené části kraje patří území okresu Pardubice. Mezi nejméně zatížená území patří oblast ve střední a severní části okresu Ústí nad Orlicí a v jižní části okresu Chrudim. Podíl velkých zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích kraje je rozhodující v případě oxidu siřičitého a oxidů dusíku, v případě tuhých znečišťujících látek a oxidu uhelnatého má dominantní vliv doprava a následně lokální topeniště.

V období let 2006 až 2011 v Královéhradeckém kraji a od roku 2007 i v Pardubickém kraji klesají emise CO, VOC a NO_x. Ve srovnání s rokem 2010 došlo v roce 2011 také k mírnému poklesu emisí u SO₂, NH₃ a zároveň také k poklesu u tuhých znečišťujících látek v obou hodnocených krajích.

Koncentrace suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5

Měření koncentrací suspendovaných částic prašného aerosolu PM₁₀ probíhalo v roce 2012 na devíti lokalitách v Královéhradeckém a na sedmi lokalitách v Pardubickém kraji.

Překročení 24hodinového imisního limitu pro PM₁₀ 50 μg.m^-3 (maximální povolený počet překročení 35x za rok) bylo naměřeno na stanicích automatického imisního monitoringu Hradec Králové-Brněnská (40x) a na stanici Pardubice-Dukla (40x). Jedná se o nižší počet překročení oproti předchozímu roku 2011. Nejvyšší četnost překročení imisního limitu byla zaznamenána během měsíce února, dále také během ostatních zimních měsíců, což souvisí se zhoršenými rozptylovými podmínkami v chladné části roku, kdy dochází k častějšímu výskytu inverzí.

Nejvyšší koncentrace suspendovaných částic PM₁₀ byly naměřeny dne 13. 2. 2012 (Pardubice-Dukla 218,0 μg.m^-3 a Hradec Králové-Brněnská 182,0 μg.m^-3). Zároveň došlo v tomto období k výraznému nárůstu koncentrací suspendovaného prašného aerosolu na všech ostatních stanicích Královéhradeckého a Pardubického kraje. Toto období postupného nárůstu koncentrací trvalo od 24. 1. do 15. 2. 2012. Maximální hodnoty byly dosahovány ve dnech 12.–14. 2. 2012.

Imisní limit pro roční průměrné koncentrace PM₁₀ nebyl od roku 2007 na žádné stanici překročen. V roce 2012 roční průměrné koncentrace suspendovaného prašného aerosolu PM₁₀ vykazují na dopravní stanici Hradec Králové-Brněnská a městských pozaďových stanicích (Pardubice-Dukla a Trutnov-Mládežnická) mírný pokles v porovnání s roky 2010 a 2011.

Koncentrace suspendovaných částic prašného aerosolu PM_2,5 byly v roce 2012 měřeny na čtyřech lokalitách v Královéhradeckém kraji. Nově bylo zahájeno manuální měření PM_2,5 na stanici Hradec Králové-tř. SNP. Toto měření bylo přesunuto ze stanice Hradec Králové-Brněnská, kde je i nadále koncentrace PM_2,5 sledována kontinuálně. V Pardubickém kraji měření probíhalo na dvou lokalitách.

Na žádné ze stanic Královéhradeckého a Pardubického kraje nebyl v roce 2012 roční imisní limit pro částice PM_2,5 překročen. Koncentrace vykazují stagnující trend podobný dvěma předchozím hodnoceným rokům 2010 a 2011. Nejvyšší roční průměrné koncentrace PM_2,5 byly naměřeny na stanicích Pardubice-Dukla (21,7 μg.m^-3) a Rychnov nad Kněžnou (21,0 μg.m^-3). Třetí nejvyšší míra znečištění částicemi PM_2,5 byla naměřena na nové stanici Hradec Králové-tř. SNP (20,6 μg.m^-3).

Koncentrace NO₂

Koncentrace oxidu dusičitého (NO₂) byly během roku 2012 monitorovány na celkem 8 stanicích v Královéhradeckém kraji a 7 stanicích v Pardubickém kraji. K 30.9.2012 bylo manuální měření (3 stanice v každém z obou krajů) z důvodu optimalizace sítě imisního monitoringu ukončeno a měření z těchto stanic tak nelze zahrnout do celkového ročního hodnocení.

Roční imisní limit NO₂ nebyl na žádné ze stanic překročen. Od roku 2008 zůstává celková míra znečištění na všech stanicích stabilní. Nejvyšší roční průměry byly v Královéhradeckém kraji naměřeny na dopravní stanici Hradec Králové-Brněnská (24,5 μg.m^-3), v Pardubickém kraji na městské pozaďové stanici Pardubice-Dukla (18,7 μg.m^-3) a předměstské pozaďové stanici Pardubice-Rosice (18,5 μg.m^-3). Roční koncentrace na venkovských stanicích dosahují zhruba 1/3 těchto hodnot.

Koncentrace benzo(a)pyrenu

Koncentrace benzo(a)pyrenu jsou měřeny na dopravní stanici Hradec Králové-Sukovy sady a na městské pozaďové stanici Pardubice Dukla. Měření z dopravní stanice Hradec Králové-Brněnská bylo od počátku roku 2012 přesunuto na městskou pozaďovou stanici Hradec Králové-tř. SNP.

Na stanici Hradec Králové-Brněnská byl roční imisní limit pro benzo(a)pyren od roku 2004 trvale překračován. Po přesunutí stanice na lokalitu Hradec Králové-tř. SNP byla naměřena roční průměrná koncentrace rovněž překračující imisní limit a hodnota 1,5 ng.m^-3 je nejvyšším ročním průměrem ze všech výše zmíněných stanic. Podobně jako v roce 2011 došlo hodnotou 1,2 ng.m^-3k opětovnému překročení limitu i na stanici Pardubice-Dukla. Na překračování imisního limitu mají vliv zejména zvýšené koncentrace benzo(a)pyrenu v zimním období, jež souvisí s provozem lokálních topeništ.

Koncentrace O₃

Koncentrace přízemního ozonu byly roce 2012 měřeny na 5 lokalitách v Královéhradeckém kraji a na 3 lokalitách v Pardubickém kraji. K překročení imisního limitu ve vztahu k ochraně lidského zdraví (počet překročení v průměru za 3 roky vyšší než 25x) došlo na stanici Krkonoše-Rýchory (32x), kde k překračování limitu dochází pravidelně od roku 2006. K překročení imisního limitu došlo i na stanici Svratouch (29x), kde byl naposledy limit překročen v roce 2008. Zároveň je tato hodnota nejvyšším počtem překročení na této stanici od roku 2006.

Od r. 2010 (průměr za období let 2008 až 2010) je na všech venkovských a předměstských pozaďových stanicích patrný nárůst počtu překročení hodnot imisního limitu. Na stanicích dopravních (Hradec Králové-Brněnská) a městské pozaďové stanici Pardubice-Dukla došlo ve srovnání s předcházejícím rokem naopak k poklesu počtu překročení imisního limitu.

Shrnutí

Na území Královéhradeckého a Pardubického kraje mají v roce 2012 imisní koncentrace znečišťujících látek celkově setrvalý charakter, podobný roku 2011. Patrný stagnující trend je již několik let u koncentrací NO₂.

K překročení 24hodinového imisního limitu 50 μg.m^-3 (maximální počet překročení 35x za rok) pro koncentraci částic PM₁₀ došlo na stanici Hradec Králové-Brněnská a Pardubice-Dukla. Na stanicích Hradec Králové-Brněnská, Pardubice-Dukla a Trutnov-Mládežnická byl zaznamenán pokles hodnot ročních průměrů i počtů překročení imisního limitu oproti předchozímu roku 2011 a dostávají se tím zhruba na úroveň roku 2010. Na ostatních předměstských a venkovských pozaďových stanicích zůstávají koncentrace PM₁₀ přibližně srovnatelné s posledními 2 roky. Podobně je tomu i u částic suspendovaného prašného aerosolu frakce PM_2,5. Roční imisní limit pro benzo(a) pyren byl překročen na stanici Hradec Králové-tř. SNP. Byla zde naměřena ještě vyšší hodnota, než byla v předchozích letech monitorována na stanici Hradec Králové-Brněnská. Podobně jako v roce 2011 bylo zjištěno překročení limitní hodnoty pro benzo(a)pyren i na stanici Pardubice-Dukla.

Nárůst koncentrací je viditelný na venkovských a pozaďových stanicích, monitorujících koncentrace přízemního ozonu. Zde dochází od roku 2010 ke zvyšování počtu překročení imisního limitu ve vztahu k ochraně lidského zdraví. Maximální povolený roční počet překročení byl překonán na stanici Krkonoše-Rýchory a na stanici Svratouch. Na stanicích ovlivněných dopravou naopak počet překročení ubyl ve srovnání s rokem předchozím.

Průměrné roční koncentrace benzenu v roce 2012 byly na stanici Hradec Králové-Brněnská 1,0 μg.m^-3 a na stanici Pardubice-Dukla 0,9 μg.m^-3, nedosahují tedy hodnoty ročního imisního limitu pro ochranu zdraví lidí.

Hodnoty průměrných ročních koncentrací u těžkých kovů rovněž nepřekračují roční imisní limity. Nejvyšší hodnoty těchto koncentrací jsou měřeny na nové stanici Hradec Králové-tř. SNP, kde byly zjištěny nejvyšší koncentrace olova, kadmia, niklu a arsenu ze stanic, měřících těžké kovy na území Královéhradeckého a Pardubického kraje. Dále byly vyšší hodnoty naměřeny na stanici Hradec Králové-Sukovy sady, ovlivněné dopravou a na stanici Pardubice-Dukla. Druhé nejvyšší koncentrace olova byly zaznamenány na stanici Ústí nad Orlicí-Podměstí, stejně jako v roce 2011.

Limitní koncentrace oxidu siřičitého byly v roce 2012 mimořádně překračovány na stanici Pardubice-Dukla. Hodinový imisní limit 350 μg.m^-3 s maximálním povoleným počtem překročení 24x za rok zde byl překročen 7x. Nejvyšší hodinová koncentrace SO₂ byla naměřena 15. 3. 2012 (655,1 μg.m^-3). 24hodinový imisní limit 125 μg.m^-3 byl překročen 14. 3. 2012 hodnotou 149,9 μg.m^-3. Jednalo se o výjimečnou situaci, způsobenou nárůstem emisí SO₂ vlivem nestandardního provozu lokálního průmyslového zdroje znečištění. Tyto extrémně zvýšené hodnoty koncentrací oxidu siřičitého přetrvávaly v období 11. 3. 2012–2. 4. 2012. Na žádné jiné stanici nebyl imisní limit pro oxid siřičitý překročen.

Oxid uhelnatý byl v roce 2012 měřen na dopravní stanici Hradec Králové-Brněnská a Hradec Králové-Sukovy sady, v Pardubickém kraji na stanici Pardubice-Dukla. 8hodinový klouzavý průměr pro ochranu zdraví lidí nebyl na žádné ze stanic překročen.

Obr. II.4.1.38 Počet překročení 24hod. hodnoty imisního limitu PM₁₀ na vybraných lokalitách a 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM₁₀ na jednotlivých typech stanic, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj, 2006–2012

Obr. II.4.1.39 Počet dní s koncentracemi PM₁₀ > 50 μg.m^-3 v jednotlivých měsících včetně celkového počtu překročení, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj, 2012

Obr. II.4.1.40 Průměrné roční koncentrace PM₁₀ na vybraných lokalitách a na jednotlivých typech stanic, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj, 2006–2012

Obr. II.4.1.41 Průměrné roční koncentrace PM_2,5, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj, 2005–2012

Obr. II.4.1.42 Průměrné roční koncentrace NO₂ na vybraných lokalitách a na jednotlivých typech stanic, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj, 2006–2012

Obr. II.4.1.43 Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj, 2004–2012

Obr. II.4.1.44 Počty překročení hodnoty imisního limitu O₃ v průměru za tři roky, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj, 2006–2012

4.1.6. Trendy ročních imisních charakteristik SO₂, PM₁₀, PM_2,5, NO₂, CO a benzo(a)pyrenu za období 1996–2012

Trendy ročních imisních charakteristik SO₂, PM₁₀, NO₂ a CO za období 1996–2012, dále benzo(a)pyrenu a PM_2,5 za období 2004–2012 pro aglomerace Praha, Brno a Moravskoslezský kraj (dále jako aglomerace) a pro Ústecký kraj jsou znázorněny na obr. II.4.1.45 a II.4.1.46.

Od roku 1996 do roku 1999 je v uvedených aglomeracích a v Ústeckém kraji patrný výrazný klesající trend ve znečištění ovzduší SO₂ a PM₁₀. V případě SO₂ byl největší pokles zaznamenán v Ústeckém kraji, v případě PM₁₀ největší pokles nastal v aglomeracích Moravskoslezský kraj a Praha. Koncentrace NO₂, v porovnání s SO₂ a PM₁₀ poklesly mírněji. V následujících letech 2000–2001 byl dosavadní klesající trend všech látek mimo CO zastaven a došlo naopak k vzestupu koncentrací SO₂ v Moravskoslezském kraji a NO₂ ve všech aglomeracích a v Ústeckém kraji. Výrazné zvýšení znečištění PM₁₀ v letech 2000–2001 nastalo zejména v aglomeraci Moravskoslezský kraj. Koncentrace CO zůstávají od roku 1999 na podobné úrovni.

Vzestupný trend koncentrací PM₁₀ a NO₂ pokračoval ve všech aglomeracích až do roku 2003, kdy byly zaznamenány vysoké koncentrace látek srovnatelné s jejich úrovní v roce 1996. Vysoké koncentrace znečišťujících látek v roce 2003 byly důsledkem jak nepříznivých rozptylových podmínek v únoru a prosinci, tak i podnormálního množství srážek.

V roce 2004 došlo naopak ke snížení znečištění ovzduší SO₂, PM₁₀ a NO₂ v aglomeracích a v Ústeckém kraji. Od roku 2005 byl ve všech hodnocených oblastech obnoven vzestupný trend ve znečištění ovzduší NO₂, který byl v roce 2006 potvrzen. Pro PM₁₀ a PM_2,5 je charakteristický podobný vzestup v roce 2005, nejstrměji v aglomeraci Moravskoslezský kraj. V roce 2006 růst koncentrací PM₁₀ pokračoval, v případě PM_2,5 všude kromě Prahy. Vzestup koncentrací znečišťujících látek v letech 2005 a 2006 je dán zejména zhoršenými rozptylovými podmínkami. V roce 2006 tyto nepříznivé meteorologické podmínky byly na území celé ČR. V Ústeckém a Moravskoslezském kraji byl zaznamenán naopak velmi mírný pokles 24hodinových a stagnace ročních koncentrací PM₁₀.

V roce 2007 došlo ve všech aglomeracích k výraznému snížení znečištění ovzduší SO₂, PM₁₀, PM_2,5 NO₂ i CO. Nejstrmější pokles je patrný, po předchozím vzestupu, u hodinových koncentrací NO₂ v Brně. Pokles koncentrací znečišťujících látek v ovzduší byl dán příznivějšími meteorologickými a rozptylovými podmínkami v roce 2007. V roce 2008 pokračoval pokles koncentrací SO₂, PM₁₀, NO₂, který již nebyl tak strmý jako v předchozím roce. V koncentracích PM_2,5 převažovala stagnace.

V roce 2009 došlo v aglomeracích k vzestupu koncentrací PM₁₀ a PM_2,5. Nejmarkantnější vzestup byl zaznamenán v Moravskoslezském kraji. K vzestupu koncentrací NO₂ došlo v Brně, v ostatních aglomeracích převažovala spíše stagnace. Vzestup koncentrací znečišťujících látek byl ovlivněn méně příznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami zejména v lednu, únoru a prosinci 2009 oproti předchozímu roku.

V roce 2010 růst koncentrací pokračoval, a to u všech látek ve všech aglomeracích. Největší meziroční navýšení koncentrací PM₁₀ bylo zaznamenáno v Moravskoslezském kraji, kde došlo k meziročnímu navýšení roční průměrné koncentrace PM₁₀ o 10 μg.m^-3; ve zbývajících aglomeracích došlo k meziročnímu nárůstu PM₁₀ o cca 2,5 μg.m^-3. Roční průměrné koncentrace jemných částic PM_2,5 také stouply ve všech aglomeracích, nejvíce opět v Moravskoslezském kraji (v meziročním srovnání o 7,5 μg.m^-3). Další markantní nárůst byl zaznamenán a u NO₂ u 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO₂ v Moravskoslezském kraji, druhý nejvyšší nárůst koncentrace NO₂ byl zaznamenán v aglomeraci Brno. Nárůst koncentrací znečišťujících látek byl v roce 2010 dán opakovaným výskytem nepříznivých meteorologických a rozptylovými podmínek v zimním období na začátku (leden a únor) i ke konci roku (říjen a prosinec).

V roce 2011 naopak došlo k zastavení růstu až poklesu koncentrací u většiny látek ve většině imisních charakteristik. Výjimkou jsou koncentrace PM₁₀, u kterých byl zaznamenán nárůst. V meziročním srovnání stoupla 36. nejvyšší 24hod. koncentrace v aglomeraci Praha a v Ústeckém kraji. Naopak byl zaznamenán pokles 36. nejvyšší 24hod. koncentrace v Moravskoslezském kraji, a to 16 μg.m^-3 (15 % v meziročním srovnání). Nicméně koncentrace PM₁₀ zůstávají v těchto oblastech nad hodnotou svého denního limitu. U průměrných ročních koncentrací PM₁₀ byl zaznamenán pokles v aglomeraci Moravskoslezský kraj a mírný pokles v aglomeraci Brno. V aglomeraci Praha průměrné roční koncentrace PM₁₀ stagnují, v Ústeckém kraji mírně stouply. Roční průměrné koncentrace jemných částic PM_2,5 klesly ve všech zmíněných oblastech, nejvíce v aglomeracích Moravskoslezský kraj (17 %) a Praha (15 %). V Moravskoslezském kraji avšak i přes svůj pokles přesahují o více než třetinu hodnoty imisního limitu. Koncentrace zbývajících látek (SO₂, NO₂ a CO) jsou pod hodnotami příslušných imisních limitů a v meziročním srovnání poklesly nebo stagnují. Nejvýraznější relativní pokles byl zaznamenán u koncentrací SO₂ u obou imisních charakteristik ve všech oblastech s výjimkou Ústeckého kraje. V Ústeckém kraji koncentrace SO₂ stagnují (roční průměr) nebo mírně stouply (4. nejvyšší 24hod. koncentrace).

Naopak v roce 2012, po relativně vysokém poklesu v roce 2011, 4. nejvyšší 24hodinová a roční průměrná koncentrace SO₂ opět stouply o 30 až 50 %, a to ve všech hodnocených oblastech kromě Ústeckého kraje. 25. nejvyšší hodinová hodnota SO₂ stoupla v aglomeracích Praha a Brno, ve zbývajících oblastech klesla. Koncentrace PM₁₀ klesly ve všech zmíněných oblastech kromě Moravskoslezského kraje – tam byl zaznamenán nepatrný nárůst průměrné roční koncentrace a nárůst 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace o necelá 4 %. Nicméně 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM₁₀ stále přesahuje svůj imisní limit v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, roční průměrná koncentrace je nadlimitní v Moravskoslezském kraji. Koncentrace částic PM_2,5 klesly v Brně a v Moravskoslezském kraji, nicméně v Moravskoslezském kraji je koncentrace nadlimitní. V Praze a v Ústeckém kraji nepatrně stouply, ale imisní limit je v těchto oblastech splněn. Koncentrace NO₂ klesly ve všech oblastech a imisních charakteristikách s výjimkou nepatrného nárůstu 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO₂ v aglomeraci Praha. Koncentrace CO stouply v Moravskoslezském kraji a v Brně, zatímco v Praze a Ústeckém kraji klesly. Koncentrace CO leží hluboko pod hodnotou svého imisního limitu ve všech oblastech bez ohledu na meziroční změnu.

Koncentrace benzo(a)pyrenu jsou nadlimitní v Moravskoslezském kraji a v Brně. V Praze a v Ústeckém kraji klesla průměrná roční koncentrace těsné pod hodnotu svého imisního limitu, a to poprvé během hodnoceného období 2005–2012. V Moravskoslezském kraji je roční koncentrace benzo(a)pyrenu překročena téměř šestinásobně.
 

Obr. II.4.1.45 Trendy ročních charakteristik SO₂, NO₂ a CO v aglomeracích, 1996–2012

Obr. II.4.1.46 Trendy ročních charakteristik PM₁₀, PM_2,5 a benzo(a)pyrenu v aglomeracích, 1996–2012