I. EMISE LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Oddělení emisí a zdrojů provádí v rámci pověření MŽP emisní bilance znečišťujících látek a skleníkových plynů. Vedle celorepublikových a sektorových bilancí jsou zpracovány rovněž bilance v územním členění (kraje, popř. okresy). Metodiky lze nalézt na internetových stránkách ČHMÚ www.chmi.cz v záložce „OVZDUŠÍ“ pod položkou „Emisní bilance“.

I.1 Emise látek znečišťujících ovzduší

Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší, je podle platné legislativy (zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší) součástí Informačního systému kvality ovzduší (ISKO), provozovaného ČHMÚ.

Tradiční rozdělení zdrojů znečišťování ovzduší podle kategorií zavedených již od r. 1980 na velké, střední, malé a mobilní zdroje bude sice v příštím roce v návaznosti na novou legislativu modifikováno, nicméně údaje budou i nadále prezentovány v rozdělení na bodově evidované zdroje REZZO 1 a 2 a modelově vypočítávané emise (hromadně sledované stacionární zdroje REZZO 3 a mobilní zdroje REZZO 4).

Od roku 2010 probíhá ohlašování údajů souhrnné provozní evidence prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP). Ohlášené údaje jsou tak k dispozici již počátkem dubna a v následujících měsících probíhá kontrola podaných hlášení doplněná výzvami k opravám chybných údajů. Podrobnější informace k mechanismu kontrol údajů SPE jsou uvedeny na portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/emise/evidence/aktual/spe_kont_cz.html.

K termínu dokončení ročenky nejsou k dispozici konečné údaje o emisích především u mobilních a některých hromadně sledovaných stacionárních zdrojů, a proto jsou údaje o emisích za rok 2012 uvedeny jako předběžné.

Údaje o celkovém množství emisí základních znečišťujících látek v roce 2011, tj. tuhých znečišťujících látek (TZL), oxidu siřičitého (SO₂), oxidů dusíku (NOx), oxidu uhelnatého (CO), těkavých organických látek (VOC) a amoniaku (NH₃) a podíly jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích jsou uvedeny v tab. I.1.1. Předběžné údaje o množství emisí základních znečišťujících látek v roce 2012 jsou uvedeny v tab. I.1.2. Vývoj celkových emisí základních znečišťujících látek v letech 1990–2012 ukazuje obr. I.1.1. V porovnání s rokem 2011 dochází opět k poklesům emisí u všech hlavních znečišťujících látek.

Pro mezinárodní ohlašování souhrnných emisních údajů je používáno tzv. sektorové členění zdrojů, dané Klasifikací pro reporting (Nomenclature for Reporting Codes – NFR). Mezi hlavní sledované skupiny zdrojů patří spalovací zdroje, technologické zdroje bez spalování (tzv. procesní emise), zdroje s použitím rozpouštědel, zemědělské činnosti vč. chovů hospodářských zvířat a nakládání s odpady. Reportovány jsou nejen emise hlavních znečišťujících látek, ale také emise částic PM₁₀ a PM_2,5, těžkých kovů a POPs. Podrobnější informace v anglickém jazyce včetně ohlášených emisí lze najít na www.ceip.at. Emise vybraných znečišťujících látek v členění dle sektorů NFR ukazují grafy v obrázku I.1.2.

Emise hromadně sledovaných zdrojů v ČR

Hromadně sledované zdroje znečišťování ovzduší evidované v REZZO 3 zahrnují emise z lokálního vytápění domácností, fugitivní emise prachu ze stavební a zemědělské činnosti, emise amoniaku z chovů hospodářských zvířat a aplikace minerálních dusíkatých hnojiv a emise VOC z plošného použití organických rozpouštědel.

S výjimkou emisí z vytápění domácností jsou ostatní skupiny zdrojů vypočítávány výhradně s využitím údajů sledovaných národní statistikou a případné meziroční změny zpravidla souvisí s vývojem statistických ukazatelů. Na rozdíl od toho jsou meziroční změny v množství emisí z lokálního vytápění domácností závislé především na charakteru topné sezóny, která je v emisním modelu vyjádřena počtem denostupňů D21 (obr. I.1.4.) a na změnách ve skladbě spalovacích zařízení. Emise za rok 2011 a 2012 byly vypočteny podle výsledků statistického šetření Sčítání lidí, bytů a domů provedeného v roce 2011 (SLDB 2011). Převažující způsob vytápění bytů podle jednotlivých krajů je uveden na obrázku I.1.5. Využití údajů SLDB 2011 pro modelový výpočet má oproti předběžným výsledkům prezentovaných v minulém roce za následek snížení emisí SO₂ o 26 %, VOC o 24 %, CO o 28 % a NO_x o 10 %. Mezi hlavní příčiny tohoto snížení patří především změna v poměru spalování uhlí a dřeva ve srovnání s výsledky SLDB 2001 (obr. I.1.3.). Emise TZL zůstaly přibližně na stejné úrovni. Údaje vypočtené za rok 2012 vykazují ve srovnání s předchozím rokem mírný nárůst u všech znečišťujících látek z důvodu delší a chladnější topné sezóny (obr. I.1.4.).

Vývoj emisí ze spalovacích zařízení LCP

VZařízení ke spalování paliv o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, bez ohledu na typ použitého paliva, jsou podle směrnice č. 2010/75/EU o průmyslových emisích (dále jen směrnice IED) zařazována jako zdroje LCP (Large Combustion Plants – zvláště velké spalovací zdroje).

V tab. I.1.3. je prezentován vývoj emisí vybraných znečišťujících látek v období 2000–2012. Jedná se o polutanty, které jsou mezinárodně reportovány, tj. SO₂, NO_x a TZL. Je patrné, že došlo ke značnému poklesu emisí všech reportovaných látek v porovnání s rokem 2000, a to nejvíce v případě SO₂ (36 %). U zbývajících dvou látek je pokles přibližně srovnatelný (31 %).

K významnému poklesu došlo především mezi roky 2007 a 2008, kdy vznikla povinnost plnit plán snížení emisí jako součást Národního programu snižování emisí stávajících zdrojů LCP podle § 54 odst. 7 zákona č. 86/2002 Sb.

Další výrazný pokles je zajištěn evropskou legislativou. Od roku 2016 mají zařízení povinnost plnit emisní limity podle přílohy č. V směrnice IED, která zpřísňuje původní limity uvedené ve směrnici č. 2001/80/ES závisející na jmenovitém tepelném příkonu a typu paliva.

Zařízení mohou od této doby využít některý z přechodných režimů podle článků 32–35 směrnice IED:

• Přechodný národní plán: 1.1.2016–30.6.2020 (po schválení Evropskou komisí a po vydání ve věstníku MŽP do konce roku 2013)

• Přechodný režim pro zdroje s omezenou životností: 1.1.2016–31.12.2023 (nutno ohlásit KÚ nejpozději do 1.1.2014)

• Přechodný režim pro CZT: 1.1.2016–31.12.2022 (nutno požádat KÚ nejpozději do 30. 6. 2015).

Většina zařízení využila Přechodný národní plán, který umožňuje stacionárním spalovacím zdrojům spadajícím pod směrnici IED odložit plnění nových emisních limitů pro SO₂, NO_x a TZL až do 1. července 2020. Podmínkou však je, že zdroje, které budou jeho součástí, budou v uvedeném období plnit namísto nových emisních limitů alespoň stávající emisní limity a současně v čase se snižující emisní stropy, které budou stanoveny podle kritérií daných směrnicí IED.

Emisní hustoty v síti čtverců 5 x 5 km

Zpracování emisních údajů do map pomocí GIS je uvedeno na obr.I.1.6 až I.1.9. V síti čtverců 5 x 5 km jsou zobrazeny emisní hustoty oxidů dusíku, tuhých látek, oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého. Podkladem pro mapy byly údaje o emisích ze stacionárních zdrojů (REZZO 1–3) a mobilních zdrojů (REZZO 4) za rok 2011, s územní desagregací emisí liniových zdrojů podle sčítání vozidel z roku 2010.
 

Hodnocení vývoje emisí

U sledovaných kategorií REZZO 1–4 došlo opět k poklesu emisí proti r. 2011. Vývoj emisí prezentovaný na obr. I.1.1. odráží částečně i změnu metodiky výpočtu emisí z vytápění domácností, při níž byly pro údaje za rok 2011 a 2012 využity výsledky SLDB 2011. Pro analýzu hlavních příčin poklesu emisí, na němž se zcela jistě bude podílet i přetrvávající hospodářská recese, bude zapotřebí podrobné vyhodnocení ohlášených údajů.

Tab. I.1.1 Celkové emise základních znečišťujících látek v roce 2011 – konečné údaje

Tab. I.1.2 Celkové emise základních znečišťujících látek v roce 2012 – předběžné údaje

Tab. I.1.3 Vývoj emisí ze spalovacích zařízení LCP

Obr. I.1.1 Celkové emise základních znečišťujících látek v České republice, 1990–2012

Obr. I.1.2 Emise vybraných znečišťujících látek v členění dle sektorů NFR

Obr. I.1.3 Spotřeba paliv zdrojů REZZO 3, 1992–2012

Obr. I.1.4 Průběh ročních topných sezón v ČR vyjádřený v denostupních (D21) a průměrná teplota topných dnů (Ts) - průměr ze všech klimatologických stanic za období I - V a IX - XII v letech 1990 - 2012

Obr. I.1.5 Trvale obydlené byty podle převažujícího způsobu vytápění v roce 2011 (Zdroj: ČSÚ)

Obr. I.1.6 Emisní hustoty oxidů dusíku ze čtverců 5x5 km, 2011

Obr. I.1.7 Emisní hustoty tuhých znečišťujících látek ze čtverců 5x5 km, 2011

Obr. I.1.8 Emisní hustoty oxidu siřičitého ze čtverců 5x5 km, 2011

Obr. I.1.9 Emisní hustoty oxidu uhelnatého ze čtverců 5x5 km, 2011