ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012

Český hydrometeorologický ústav - Úsek ochrany čistoty ovzduší




II.4.3 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší

II.4.3.1 Oblasti s překročením imisních limitů z hlediska ochrany lidského zdraví

Zákon č. 201/2012 Sb, o ochraně ovzduší stanovuje imisní limity pro vybrané znečišťující látky bez dalšího rozlišení na imisní a cílové imisní limity. Pro rok 2012 jsou tak poprvé vymezeny oblasti s překročením imisních limitů hromadně pro všechny znečišťující látky, které jsou sledovány z hlediska ochrany lidského zdraví.

Bylo tedy vyhodnoceno překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace PM10, PM2,5, NO2, olova a benzenu, překračování 8hodinového limitu CO, překračování denních limitů pro PM10 a SO2 a překračování hodinových imisních limitů pro SO2 a NO2 (imisní limity stanoveny bodem 1 Přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší; dříve imisní limity). Dále bylo vyhodnoceno překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu, kadmia, arsenu a niklu a pro nejvyšší max. denní 8hodinovou koncentraci přízemního ozonu (imisní limity stanoveny bodem 3 a 4 Přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší; dříve cílové imisní limity).

Z důvodu návaznosti na hodnocení v předešlých letech (obr. II.4.3.5) byla zvláště vymezena i území s překročením imisních limitů stanovených bodem 1 (dříve oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší tzv. OZKO) a území s překročením imisních limitů stanovených bodem 3 (dříve oblasti s překročením cílových imisních limitů bez zahrnutí ozonu).

Dříve popsanými postupy mapování byly připraveny mapy územního rozložení příslušných imisních charakteristik kvality ovzduší, prezentované v předchozích částech. Oblasti s hodnotami imisních charakteristik vyššími než příslušné imisní limity jsou vymezeny červeně.

Mapa oblastí s překročením imisních limitů bez zahrnutí ozonu podává ucelenou informaci o kvalitě ovzduší na území ČR v roce 2012. V hodnoceném roce bylo 26,8 % území ČR vymezeno jako tyto oblasti, kde žije přibližně 67,48 % obyvatel (obr. II.4.3.1). Při podrobnější analýze (tab. II.4.3.1) je jasné, že zařazení zón a aglomerací (rozdělených na obce s rozšířenou působností) do těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením denního imisního limitu pro suspendované částice PM10 a překročením ročního imisního limitu pro PM2,5 a benzo(a)pyren. V některých oblastech, zejména dopravně a průmyslově zatížených, se na zařazení území do těchto oblastí může v menší míře podílet i překročení imisního limitu pro NO2 (převážně v aglomeracích Praha a Brno) a benzen (v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek).

Po zahrnutí přízemního ozonu bylo oblastí s překročením alespoň jednoho imisního limitu vymezeno 41,7 % území ČR (obr. II.4.3.2). Podíl obyvatel žijících v těchto oblastech je 69,75 %. Navýšení podílu obyvatel po zahrnutí přízemního ozonu do vymezení těchto oblastí není tedy vysoký. Důvodem je výskyt zvýšených koncentrací ozonu převážně v relativně čistých přírodních oblastech, tedy v oblastech s menší hustotou obyvatel (obr. II.4.2.28).

Oblasti s překročením imisních limitů jsou vymezovány od roku 2006 (obr. II.4.3.5). Za tento časový úsek nelze, s výjimkou vlivu přízemního ozonu, konstatovat výraznou změnu situace. Stále nezanedbatelná část území ČR je vystavena nadlimitním koncentracím znečišťujících látek. Při pohledu na mapy (obr. II.4.3.1, obr. II.4.3.2) je jasné, že se navíc jedná o oblasti s vysokou hustotou zalidnění.


II.4.3.2 Oblasti s překročením imisních limitů z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace  

Na základě mapování rozložení imisních charakteristik pro rok 2012 relevantních z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace prezentovaných v kap. II.4.2.2.1, II.4.2.2.2 a II.4.2.2.3 je znázorněno rozložení ročních a zimních průměrných koncentrací SO2 (obr. II.4.2.53 a II.4.2.54) a ročních průměrných koncentrací NOx (obr. II.4.2.58) pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Mapa na obr. II.4.3.3 znázorňuje vymezení oblastí s překročením imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace na území národních parků a chráněných krajinných oblastí bez zahrnutí přízemního ozonu, mapa na obr. II.4.3.4 pak se zahrnutím přízemního ozonu.

Pro informaci je uvedena tab. II.4.3.3, ve které je uvedeno překročení imisního limitu (SO2, NOx) a imisního limitu (AOT40) pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci NP a CHKO v % plochy NP a CHKO v roce 2012. Tyto hodnoty byly spočítány na základě příslušných map imisních charakteristik.

Tab. II.4.3.1 Překročení imisního limitu (LV) v rámci zón/aglomerací, krajů a obcí s rozšířenou působností České republiky (bez přízemního ozonu), % plochy územního celku, 2012

Tab. II.4.3.2 Překročení imisního limitu O3 pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací, krajů a obcí s rozšířenou působností České republiky, % plochy územního celku, 2012

Tab. II.4.3.3 Překročení imisního limitu (NOx a AOT40) pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci NP a CHKO, % plochy NP a CHKO, 2012
 

Obr. II.4.3.1 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví se zahrnutím přízemního ozonu, 2012
 

Obr. II.4.3.2 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví bez zahrnutí přízemního ozonu, 2012
 

Obr. II.4.3.3 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace na území NP a CHKO bez zahrnutí přízemního ozonu, 2012
 

Obr. II.4.3.4 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace na území NP a CHKO se zahrnutím přízemního ozonu, 2012
 

Obr. II.4.3.5 Překročení imisního limitu v České republice, % plochy, 2006–2012