SOUHRN

Znečištění venkovního ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 a PM2,5, benzo[a]pyrenem a přízemním ozonem představuje hlavní problémy kvality ovzduší České republiky (obr. 1). Úroveň znečištění závisí v daném roce na množství emisí a převažujících meteorologických a rozptylových podmínkách. Většina imisních charakteristik látek znečišťujících ovzduší má od roku 2000 klesající trend, i když méně výrazný než v 90. letech minulého století. Nicméně koncentrace výše zmíněných znečišťujících látek se závažnými dopady na lidské zdraví každoročně překračují své imisní limity na řadě lokalit.


Z lokálního až regionálního hlediska zůstává nejzávažnější situace v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, k překračování imisních limitů však dochází ve všech zónách a aglomeracích. V aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek způsobují vysoké koncentrace škodlivin nejen české zdroje, ale také přenos emisí z Polska. Po obou stranách hranice je vysoká koncentrace průmyslové výroby, hustá zástavba s lokálním vytápěním pevnými palivy a rozvinutá dopravní infrastruktura (kap. V.3). V Praze a Brně zůstávají podnětem k řešení nadlimitní koncentrace škodlivin pocházející převážně z dopravy, kterými je zatížena značná část populace (kap. V.1, kap. V.2).

Zhoršená kvalita ovzduší není jen problémem aglomerací a větších měst, ale i malých sídel, kde znečištění ovzduší suspendovanými částicemi a benzo[a]pyrenem pochází z lokálního vytápění. Lze předpokládat, že i v obcích, kde se tyto škodliviny neměří, mohou být jejich koncentrace zvýšené i nadlimitní.

Značná část území České republiky je každoročně vystavena i nadlimitním koncentracím přízemního ozonu. Vzhledem k chemismu ozonu se však nejedná o tak hustě obydlené oblasti jako v případě suspendovaných částic PM10 a PM2,5 a benzo[a]pyrenu. Výsledný podíl obyvatelstva dotčeného nadlimitními koncentracemi ozonu je proto v porovnání s podílem obyvatelstva dotčeného nadlimitními koncentracemi PM10 a PM2,5 a benzo[a]pyrenu nižší. 


KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2014 VZHLEDEM K IMISNÍM LIMITŮM PRO OCHRANU LIDSKÉHO ZDRAVÍ

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší bez zahrnutí ozonu pokrývaly v roce 2014 cca 13,5 % území ČR s přibližně 54,2 % obyvatel. V naprosté většině byly oblasti vymezeny z důvodu překročení imisních limitů suspendovaných částic PM10 a PM2,5 a benzo[a]pyrenu. V menší míře byla některá území do těchto oblastí zařazena i kvůli překročení imisního limitu pro oxid dusičitý a kadmium. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se zahrnutím ozonu pokrývaly cca 19,1 % území ČR s cca 54,9 % obyvatel (kap. VII).

Denní imisní limit suspendovaných částic PM10 byl překročen na 8,1 % území ČR s cca 24,4 % obyvatel a průměrná roční koncentrace na 0,45 % území s cca 2,2 % obyvatel. V roce 2014 došlo oproti roku 2013 ke zvýšení podílu lokalit s překročením denního imisního limitu PM10 a zvětšilo se i území s překročením denního imisního limitu PM10 (kap. IV.1).

Roční imisní limit suspendovaných částic PM2,5 byl překročen na 1,8 % území ČR s cca 8,6 % obyvatel. V případě ročního průměru PM2,5 i PM10 došlo v porovnání s rokem 2013 pouze k nevýraznému zlepšení situace (kap. IV.1).

Imisní limit benzo[a]pyrenu byl, stejně jako v předešlých letech, překročen v řadě měst a obcí (10,7 % plochy ČR s cca 51,1 % obyvatel). Odhad polí ročních průměrných koncentrací benzo[a]pyrenu je zatížen největšími nejistotami ze všech sledovaných látek plynoucími z nedostatečné hustoty měření, zejména na venkovských regionálních stanicích a v malých sídlech ČR. Malá sídla z hlediska znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem reprezentují zásadní vliv lokálních topenišť na kvalitu ovzduší (kap. IV.2).

Imisní limit oxidu dusičitého byl překročen pouze na 0,001 % území ČR s 0,15 % obyvatel, a to na lokalitách s vysokou intenzitou dopravy v Praze, Brně a Ostravě. Překročení limitu lze však předpokládat i na dalších podobně dopravně zatížených místech, kde se měření neprovádí. Hodinový imisní limit NO2 nebyl, podobně jako v předešlých letech, překročen (kap. IV.3).

Imisní limit přízemního ozonu byl překročen na 5,6 % území ČR s cca 0,8 % obyvatel (průměr za období 2012–2014; kap. IV.4). V porovnání s předchozím rokem (průměr za období 2011–2013) se plocha zasaženého území snížila (kap. IV.4).

Imisní limit benzenu nebyl překročen na žádné lokalitě. Nejvyšších koncentrací bylo, stejně jako v předešlých letech, dosaženo na stanicích v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek (kap. IV.5).

Imisní limit arsenu nebyl v roce 2014 překročen na žádné lokalitě. Imisní limit kadmia byl překročen na jedné lokalitě Tanvald-školka (kap. IV.6).

Imisní limity olova, niklu, oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého nebyly, obdobně jako v posledních letech, překročeny (kap. IV.6, IV.7, IV.8).


KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2014 VZHLEDEM K IMISNÍM LIMITŮM PRO OCHRANU EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE

Imisní limit pro přízemní ozon vyjádřený jako expoziční index AOT40 byl v roce 2014 překročen pouze na relativně malém území ČR v rámci CHKO Bílé Karpaty, Krkonošského národního parku, CHKO Jeseníky a NP Šumava. V roce 2014 ve srovnání s předchozím rokem došlo k nárůstu hodnot AOT40 na 91 % lokalit (kap. IV.4, kap. VII.2).

Imisní limity oxidu siřičitého a oxidů dusíku pro ochranu ekosystémů a vegetace nebyly překročeny na žádné venkovské lokalitě, kde se jejich měření provádí.

Podle výsledků modelování došlo v případě roční průměrné koncentrace SO2 pouze k překročení horní meze pro posuzování (UAT) na malých plochách Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Ve stejných krajích vychází na velmi malém území překročení imisního limitu pro průměrné koncentrace za zimní období 2014/2015 (kap. IV.7). Nadlimitní koncentrace NOx se vyskytují zejména v okolí dopravních komunikací; v nejhodnotnějších přírodních částech ČR ukazují výsledky modelového hodnocení na překročení imisního limitu pro NOx na velmi malém území několika chráněných krajinných oblastí ČR (kap. IV.3 a VII.2).


SMOGOVÝ VAROVNÝ A REGULAČNÍ SYSTÉM

V roce 2014 bylo z důvodu zvýšené koncentrace PM10 vyhlášeno celkem 9 smogových situací a jedna regulace. Alespoň jedna smogová situace pro PM10 byla vyhlášena ve 4 z celkových 15 oblastí SVRS. Nejvíce smogových situací bylo vyhlášeno na území aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek; jediná regulace pak v zóně Moravskoslezsko. Oproti roku 2013 došlo ke snížení počtu smogových situací pro PM10 o 55 %. Z důvodu vysokých koncentrací přízemního ozonu byly vyhlášeny celkem dvě smogové situace, a to v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek a v aglomeraci Praha (kap. VI). Oproti roku 2013 tak došlo ke snížení počtu smogových situací pro ozon o 86 %.


EMISE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK

U všech emisí hlavních znečišťujících látek byl v roce 2014 zaznamenán pokles oproti roku 2013. Předběžné vyhodnocení naznačuje, že u stacionárních zdrojů, včetně vytápění domácností evidovaného v rámci REZZO 3, je hlavním důvodem poklesu emisí průběh topného období s nižším počtem topných dnů a vyšší průměrnou venkovní teplotou, než je dlouhodobý průměr (kap. III). Důsledky nové evropské legislativy pro oblast průmyslových emisí se příznivě odráží mj. ve snížení emisí z výroby elektrické energie. Přes mírný meziroční nárůst prodeje motorové nafty došlo z důvodu přirozené obnovy vozového parku k dalšímu poklesu emisí ze silniční dopravy, v průměru o 3 %.

Sektor lokálního vytápění domácností se i nadále významně podílel na znečišťování ovzduší, konkrétně na emisích PM10 37,8 %, PM2,5 55,3 %, oxidu uhelnatého 53,1 % a benzo[a]pyrenu 87,1 %. Rozhodující podíl sektoru veřejné energetiky a výroby tepla převládal u emisí oxidu siřičitého 62,4 %, arsenu 60,9 %, niklu 63,4 % a kadmia 37,3 %, v sektoru výroba železa a oceli u emisí olova 40,1 %. V sektoru silniční nákladní dopravy nad 3,5 t, osobní automobilové dopravy a nesilničních vozidel a ostatních strojů v zemědělství a lesnictví vzniklo 39,0 % emisí oxidů dusíku. Nejvýznamnější zdroje emisí těkavých organických látek se nacházejí v sektoru užití a aplikace organických rozpouštědel, který se na znečišťování ovzduší těmito látkami podílel 47,6 %. Hlavním zdrojem emisí amoniaku jsou chovy hospodářských zvířat, jejichž podíl na celkových emisích tvořil 70,3 % (vše data za rok 2013).

Pokles emisí zdrojů vyjmenovaných v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší se odráží rovněž ve výběru poplatků za znečišťování ovzduší. U emisí tuhých znečišťujících látek, SO2 a NOX došlo meziročně k poklesu ohlášených zpoplatněných emisí a poplatků o 4 %, u emisí VOC dokonce o 9 %.

Vzhledem ke skutečnosti, že emisní údaje prezentované od roku 2013 vycházejí z metodických postupů v mnoha případech výrazně inovovaných (např. skladba paliv a topenišť u vytápění domácností, vozový park nákladních vozidel, doplnění specifických skupin zdrojů v celé časové řadě), nelze porovnání emisí vztahovat k údajům uváděným v předchozích ročenkách. Klíčovou informací je, že emisní inventura pro roky 2000–2014 je zpracována metodicky konzistentně. I když bude ještě v následujícím období docházet k drobným změnám a upřesněním, vypovídají prezentované údaje od roku 2000 o přetrvávajícím trendu snižování úrovně znečišťování ovzduší téměř u všech sektorů sledovaných podle mezinárodní klasifikace zdrojů (kap. II).


ATMOSFÉRICKÁ DEPOZICE

Rok 2014 byl srážkově pod dlouhodobým normálem. V průměru spadlo na území ČR 657 mm, což je 97 % dlouhodobého normálu 1961–1990. Oproti roku 2013 (727 mm) byl srážkový úhrn nižší.

Mokrá depozice síry byla v porovnání s rokem 2013 nižší. Od roku 1995 se jednalo o druhou nejnižší hodnotu (po roce 2003). Nejvyšších hodnot mokré depozice síry bylo dosaženo v horských oblastech (Krušné hory, Moravskoslezské Beskydy, Jeseníky, Krkonoše).

Suchá depozice síry oproti roku 2013 vzrostla. Celková depozice síry byla 50 148 t na plochu ČR, přičemž od roku 2007 se její hodnota pohybuje okolo 50 000 t. Nejvyšších hodnot dosahuje v Krušných horách a na Ostravsku.

Mokrá depozice redukovaných (N/NH4+) i oxidovaných (N/NO3-) forem dusíku v roce 2014 poklesla. Celková mokrá depozice dusíku byla na ploše ČR 43 909 t.rok-1.

Suchá depozice oxidovaných forem dusíku mírně klesla.

Celková depozice dusíku byla 64 931 t dusíku na plochu ČR.

Mokrá depozice vodíkových iontů v roce 2014 dosáhla nejnižší hodnoty od začátku sledovaného období v roce 1996. Pokles mokré depozice byl způsobený pravděpodobně nižšími ročními srážkovými úhrny ve srovnání s rokem 2013.

Mokrá depozice olova v roce 2014 zůstala na podobné úrovni jako v roce 2013. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo na území Krušných hor, Krkonoš, Hrubého Jeseníku a Moravskoslezských Beskyd. Suchá depozice olova v roce 2014 v porovnání s rokem 2013 klesla.

Mokrá i suchá depozice kadmia se v roce 2014 snížila. Nejvýraznější pokles mokré depozice byl zaznamenán na lokalitě U dvou louček v Orlických horách.

Mokrá depozice nikelnatých iontů se v roce 2014 zvýšila a nejvyšší hodnoty vykazovala na lokalitě Pluhův bor. Příčinou je pravděpodobně vliv geologického podloží (hadec) s vysokým podílem Ni a Mg. K velkému nárůstu pak došlo na lokalitách Lesní potok, Litavka či Loukov.

Mokrá depozice chloridových iontů se zvýšila (kap. IX).

 

Obr. 1 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví vybraných skupin látek, 2014 

Creative Commons License - non commercial