Základní právní normou upravující hodnocení kvality ovzduší je zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., v platném znění. Podrobnosti pak dále specifikuje nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Česká legislativa zahrnuje požadavky Evropské unie stanovené směrnicemi pro kvalitu venkovního ovzduší, tedy rámcovou směrnicí 96/62/EC o hodnocení a řízení kvality ovzduší a navazujícími dceřinými směrnicemi 1999/30/EC (pro SO2, NO2 a NOx, suspendované částice a olovo), 2000/69/EC (pro benzen a oxid uhelnatý), 2002/3/EC (pro troposférický ozon) a 2004/107/EC (pro arsen, kadmium, rtuť, nikl a polycyklické aromatické uhlovodíky).
Znečišťující látky, které je třeba sledovat a hodnotit vzhledem k prokazatelně škodlivým účinkům na zdraví populace, mají stanoveny národní legislativou imisní limity, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle. Legislativa navíc určuje limitní hodnoty pro ochranu ekosystémů a vegetace.

1. Imisní limity a meze tolerance pro ochranu lidského zdraví jsou stanoveny pro znečišťující látky:
   oxid siřičitý,
   částice frakce PM₁₀,
   oxid dusičitý,
   olovo,
   oxid uhelnatý,
   benzen.
    
2. Cílové limity pro ochranu lidského zdraví jsou stanoveny pro znečišťující látky:
   kadmium,
   arsen,
   nikl,
   benzo(a) pyren (indikátor znečištění polyaromatickými uhlovodíky),
   troposférický ozon.
    
3. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace jsou stanoveny pro znečišťující látky:
   oxid siřičitý,
   oxidy dusíku,
   troposférický ozon (AOT40)

Tab. - Imisní limity (LV) pro ochranu zdraví

Tab. - Cílové imisní limity (TV) a dlouhodobé imisní cíle pro ochranu zdraví

Tab. - Imisní limity (LV) pro ochranu ekosystémů a vegetace
          Cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle pro ochranu ekosystémů