II.4.1 Aglomerace

Na základě Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o členění území ČR do zón a aglomerací je od roku 2005 zvýšená pozornost zaměřena na hodnocení kvality ovzduší v navržených aglomeracích: hlavním městě Praze, Brně a Moravskoslezském kraji. Kromě aglomerací je v Ročence věnována zvláštní pozornost i zóně Ústecký kraj z důvodu měření nadlimitních koncentrací.

II.4.1.1 Hlavní město Praha

Hlavní město Praha je oblastí, ve které je znečištění ovzduší vystaveno velké množství lidí. Většina překročení imisních limitů souvisí se značným dopravním zatížením podmíněným zejména tím, že hlavní dopravní tahy vedou přímo středem města. Na území Prahy byly v roce 2006 koncentrace imisí měřeny celkem na 23 lokalitách (15 lokalit ČHMÚ, 8 lokalit ZÚ).
Koncentrace částic PM₁₀ byly v Praze v roce 2006 sledovány celkem na 15 lokalitách ČHMÚ a 5 lokalitách ZÚ. Hodnota 24hodinového imisního limitu PM₁₀ (50 μg.m^-3) byla nejčastěji překročena na lokalitách Praha 2-Legerova (164x), Praha 8-Karlín (95x) a Praha 9-Vysočany (82x). Z celkového počtu 16 lokalit s platným ročním průměrem jich 15 zaznamenalo překročení 24hodinového limitu PM₁₀. Roční imisní limit pro PM₁₀ (40 μg.m^-3) byl překročen na lokalitách Praha 2-Legerova (61 μg.m^-3), Praha 9-Vysočany (42 μg.m^-3), Praha 8-Karlín (41 μg.m^-3) a Praha 5-Smíchov (40,3 μg.m^-3).
Koncentrace částic PM_2,5 byly v roce 2006 měřeny celkem na 5 lokalitách ČHMÚ. I když dosud není stanoven platný imisní limit pro PM_2,5, je zajímavé srovnat měřené koncentrace s imisním limitem navrhovaným, jehož hodnota je 25 μg.m^-3 (roční průměr). Roční průměrná koncentrace dosahovala na lokalitách hodnot: Praha 9-Vysočany 28,3 μg.m^-3, Praha 5-Smíchov 27,2 μg.m^-3, Praha 5-Mlynářka 21,9 μg.m^-3 a Praha 8-Karlín 18,5 μg.m^-3. Je tedy zřejmé, že pokud by navrhovaný imisní limit pro frakci PM_2,5 již platil, byl by v Praze překročen na 2 stanicích.
Grafická znázornění na obr. II.4.1.1 ukazují vývoj chodů koncentrací PM₁₀ na vybraných AMS v Praze ve vztahu k teplotě a rychlosti větru (WV) za zimní období 2004/2005, 2005/2006 a 2006/2007.
Průměrná zimní koncentrace PM₁₀ přesahovala v uvedených obdobích na některých AMS hodnotu 40 μg.m^-3. Překročení 24hodinového imisního limitu PM₁₀ více než 35x je patrné na AMS Mlynářka a Smíchov ve všech obdobích. V obou uvedených imisních charakteristikách je zřetelný klesající trend na AMS Smíchov a Kobylisy, naopak stoupající trend na AMS Vršovice. Maximální naměřené 24hodinové koncentrace dosahovaly nejvyšších hodnot během zimního období 2005/2006, kdy byla současně naměřena i nejnižší průměrná teplota.
Koncentrace NO₂ byly měřeny na území Prahy v roce 2006 na 15 lokalitách. Na stanici AIM Praha 2-Legerova byl překročen hodinový imisní limit 200 μg.m^-3, ale nikoliv hodinový imisní limit zvýšený o mez tolerance (200+40 μg.m^-3). Hodnota 200 μg.m^-3 zde byla překročena 126x, hodnota 240 μg.m^-3 8x. Hodinová koncentrace NO₂ 200 μg.m^-3 byla překročena také na AMS Praha 9-Vysočany (3x) a Praha 10-Vršovice (1x); přípustná četnost překročení tedy nebyla dosažena.
Roční imisní limit zvýšený o mez tolerance pro NO₂ (40+8 μg.m^-3) byl významně překročen na AMS Praha 2-Legerova (74 μg.m^-3) a dále na lokalitách ZÚ: Svornosti v Praze 5 (73 μg.m^-3) a Sokolovská v Praze 8 (60 μg.m^-3).
Problémem jsou dále nadlimitní koncentrace benzo(a)pyrenu, které stejně jako v loňském roce překročily cílový imisní limit na všech (třech) stanicích, které ho v Praze měřily (Praha 10-Šrobárova, Praha 5-Smíchov, Praha 4-Libuš).
Výsledky naměřených koncentrací PM₁₀, NO₂ a benzo(a)pyrenu jsou významným podnětem k řešení dopravní situace uvnitř aglomerace.
Překračován je také cílový imisní limit pro troposférický ozon. Překročen byl na 3 z 7 lokalit v Praze, které ho během posledních třech let měřily alespoň po dobu jednoho roku (v souladu s definicí cílového imisní limitu v nařízení vlády).

Obr. II.4.1.1 Imisní charakteristiky PM₁₀ pro monitorovací stanice a základní charakteristiky meteorologických podmínek v zimním období (říjen–březen) 2004/05, 2005/06 a 2006/07, aglomerace Praha, 2006

Obr. II.4.1.2 Pole roční koncentrace NO₂, aglomerace Praha, 2006

Obr. II.4.1.3 Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Praha, 2006

II.4.1.2 Brno

V aglomeraci Brno, podobně jako v Praze, způsobuje z hlediska znečištění ovzduší největší problémy vysoká hustota osídlení spojená s neustále narůstající intenzitou dopravy. Ta zapříčiňuje především zvýšené koncentrace částic PM₁₀ (PM_2,5) a benzo(a)pyrenu ve venkovním ovzduší.
Do databáze ISKO dodávají naměřené koncentrace znečišťujících látek 4 stanice ČHMÚ, 3 stanice ZÚ a od roku 2006 nově také 5 stanic patřících Statutárnímu městu Brnu.

Koncentrace částic PM₁₀ byly v roce 2006 měřeny celkem na 7 lokalitách. Překročení 24hodinového imisního limitu pro PM₁₀ bylo zaznamenáno na AMS Brno-střed, která je umístěna v centru města v bezprostřední blízkosti křižovatky dvou frekventovaných komunikací. Místo přípustné četnosti překročení hodnoty 50 μg.m^-3 (celkem 35x) zde bylo naměřeno překročení 109x, tedy bezmála v celé třetině dnů v roce. Dále bylo překročení hodnoty imisního limitu zaznamenáno na lokalitách Brno-Tuřany (69x), Brno-Lány (63x) a Brno-Kroftova (54x). Lokalita Brno-Kroftova je rovněž ovlivněna dopravou. Na lokalitách Brno-střed a Brno-Kroftova byl překročen také roční imisní limit pro PM₁₀.

Jediná lokalita, která v Brně v r. 2006 měřila koncentraci frakce PM_2,5, lokalita Brno-Tuřany, by se svým ročním průměrem 27,6 μg.m^-3 překračovala navrhovaný imisní limit.
Roční imisní limit s mezí tolerance pro NO₂ byl překročen na lokalitě Brno-Svatoplukova, na lokalitě Brno-střed byl překročen pouze imisní limit. Hodinový imisní limit nebyl překročen na žádné stanici.
V roce 2006 byl překročen také cílový imisní limit pro benzo(a)pyren na lokalitě Brno-Kroftova, která jej jako jedna ze dvou stanic v Brně měřila.
Koncentrace troposférického ozonu byly v roce 2006 měřeny celkem na 3 lokalitách, z nichž na dvou (Brno-Tuřany a Brno-Zvonařka) byl překročen cílový imisní limit pro troposférický ozon. Termín splnění tohoto limitu je 31.12.2009.

Nárůst rozsahu oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v rámci aglomerace Brno a v rámci Jihomoravského kraje

V poslední době se začíná podstatně zvyšovat rozsah oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší jak v rámci aglomerace Brno, tak i v rámci zóny Jihomoravský kraj. Zatímco v roce 2004 tvořila plocha oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší zhruba 4 % celého Jihomoravského kraje, v roce 2005 a 2006 již pokrývala zhruba 2/3 plochy kraje. Tento nárůst způsobil především velký počet lokalit s překročeným 24hodinovým imisním limitem pro PM₁₀, a to jak na městských lokalitách, tak i na lokalitách pozaďových, neovlivněných průmyslem či dopravou.

Nárůst překročení imisního limitu, a tedy i plochy oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, lze v letech 2005 a 2006 přičíst na vrub dlouhé zimě s velmi nepříznivými rozptylovými podmínkami, způsobenými především teplotními inverzemi. Velmi silně se teplotní inverze projevila především v druhé polovině ledna a počátkem února roku 2006, kdy všechny stanice vysoko překračovaly platné imisní limity po dobu zhruba 20 dní. Maximální hodnoty 24hodinových průměrných koncentrací PM₁₀ se v Brně pohybovaly okolo 200 μg.m^-3. Vzhledem k těmto nepříznivým meteorologickým podmínkám se na některých lokalitách blížil již koncem února 2006 počet překročení 24hodinové koncentrace PM₁₀ povolené hranici 35. Počet dní, kdy 24hodinové koncentrace PM₁₀ přesáhly hodnotu 50 μg.m^-3 (imisní limit) v zimním období (říjen–březen) od roku 2000, je uveden v následující tabulce. Pro názornost byla vybrána pozaďová lokalita Jihomoravského kraje (Mikulov-Sedlec) a pozaďová lokalita aglomerace Brno (Brno-Tuřany).

Tab. II.4.1.1 Počet dní, kdy 24hod. koncentrace PM₁₀ přesáhly hodnotu 50 μg.m^-3 (hodnota imisního limitu) v zimním období (říjen–březen)

Z tabulky je patrné, že zima 2005/2006 byla opravdu výjimečná. Lokalita Mikulov-Sedlec naměřila koncentrace vyšší než 50 μg.m^-3 ve více než dvojnásobku dní oproti jakémukoli předchozímu zimnímu období. V případě lokality Brno-Tuřany sice nešlo o dvojnásobek, avšak rovněž zde bylo v zimě 2005/2006 naměřeno nejvíce překročení koncentrace 50 μg.m^-3.
Markantní rozdíl je pak možné vidět při srovnání zimních období 2005/2006 a 2006/2007. V následujících grafech pro lokality Mikulov-Sedlec a Brno-Tuřany jsou srovnány obě uvedené zimy, a to jak z hlediska překročení koncentrace 50 μg.m^-3 (sloupcový graf), tak z hlediska průměrných měsíčních koncentrací (spojnicový graf).

Z uvedených grafů (obr. II.4.1.4) je patrné, že především leden 2006 byl výjimečný (např. na stanici Mikulov-Sedlec došlo v lednu 2006 k 19 překročení, v lednu 2007 k 1 překročení), avšak i v ostatních měsících byla horší kvalita ovzduší během zimy 2005/2006. Jedinou výjimkou je měsíc prosinec na lokalitě Brno-Tuřany, kde z hlediska kvality ovzduší byl horší prosinec 2006 než prosinec 2005.

Obr. II.4.1.4 24hod. koncentrace PM₁₀ a počet překročení limitní hodnoty v zimním období (říjen–březen) 2005/06 a 2006/07, aglomerace Brno, 2006

Obr. II.4.1.5 Pole roční koncentrace NO_2, aglomerace Brno, 2006

Obr. II.4.1.6 Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Brno, 2006

II.4.1.3 Moravskoslezský kraj

V aglomeraci Moravskoslezského kraje je převážně ve městech Ostrava, Karviná, Havířov, Český Těšín a Třinec problém znečištění ovzduší vedle velké hustoty osídlení spojen také s vysokou koncentrací průmyslu.
Koncentrace PM₁₀ byly v roce 2006 v aglomeraci Moravskoslezského kraje sledovány celkem na 25 lokalitách (19 lokalit ČHMÚ, 5 ZÚ a 1 MÚ Třinec). Překročení hodnoty 24hodinového imisního limitu pro PM₁₀ bylo nejčastěji dosahováno na stanicích v okresech Karviná a Ostrava-město, dále pak v částech okresů Frýdek-Místek, Nový Jičín a Opava. Nejvyšší počet překročení hodnoty 50 μg.m^-3 zaznamenaly lokality Český Těšín (186x), Ostrava-Bartovice (172x), Bohumín (169x), Ostrava-Přívoz (149x), Karviná (145x), Ostrava-Českobratrská (144x), Věřňovice (143x), Orlová (141x), Havířov (135x), Karviná-ZÚ (126x), Ostrava-Fifejdy (112x) a Ostrava-Přívoz ZÚ (110x). Celkem 23 lokalit s platným ročním průměrem překračovalo 24hodinový limit PM₁₀.
Překročení ročního imisního limitu PM₁₀ (40 μg.m^-3) bylo zaznamenáno rovněž nejčastěji ve výše uvedených okresech. Roční imisní limit byl nejvíce překročen na lokalitách: Věřňovice (64 μg.m^-3), Ostrava-Bartovice (64 μg.m^-3), Bohumín (63 μg.m^-3), Český Těšín (61 μg.m^-3), Orlová (58 μg.m^-3), Karviná (57 μg.m^-3), Ostrava-Přívoz (56 μg.m^-3), Havířov (55 μg.m^-3), Ostrava-Českobratrská (54 μg.m^-3), Karviná-ZÚ (48 μg.m^-3) a Ostrava-Fifejdy (47 μg.m^-3). Imisní limit pro roční průměr překračovalo celkem 18 lokalit v tomto kraji.
Lokality, kde se v Moravskoslezském kraji měřily v r. 2006 částice PM_2,5 jsou v rámci ČR v naměřených nejvyšších koncentracích na předních místech. Na lokalitě Věřňovice byl zaznamenán roční průměr 50,4 μg.m^-3, na lokalitě Ostrava-Přívoz 44 μg.m^-3, v Ostravě-Zábřehu 35,1 μg.m^-3 a v Ostravě-Porubě 31,4 μg.m^-3. Všechny lokality by tedy výrazně překročily navrhovaný imisní limit.
Koncentrace NO₂ byly v roce 2006 měřeny celkem na 27 lokalitách (20 lokalit ČHMÚ, 4 ZÚ, 2 ČEZ a 1 MÚ Třinec). Na AMS Ostrava-Českobratrská (hot spot) byl překročen roční imisní limit pro NO₂, imisní limit zvýšený o mez tolerance překročen nebyl.
Koncentrace benzo(a)pyrenu byly v roce 2006 z celé republiky opět nejvyšší právě v Moravskoslezském kraji (lokalita Ostrava-Bartovice). Nadlimitní koncentrace byly naměřeny na všech 6 lokalitách, které ho v roce 2006 měřily.
Problémem jsou dále vysoké koncentrace benzenu, které stejně jako v loňském roce překročily (jako jediné z celé ČR) imisní limit na obou průmyslově nejzatíženějších lokalitách Ostrava-Přívoz (ZÚ i ČHMÚ). Celkem byly koncentrace benzenu v roce 2006 v Moravskoslezském kraji sledovány na 7 lokalitách.
Na 5 lokalitách (z celkového počtu 7) byl převážně na méně dopravně zatížených lokalitách překročen také cílový imisní limit pro troposférický ozon. Jednalo se o tyto lokality: Červená, Bílý kříž, Třinec Kosmos, Ostrava-Fifejdy a Karviná.
Překročen byl také cílový imisní limit pro arsen na dvou imisně nejzatíženějších lokalitách (Ostrava-Bartovice, Ostrava-Mariánské Hory). Celkem byly v roce 2006 v Moravskoslezském kraji koncentrace arsenu sledovány na 11 lokalitách.
V dalším textu je podrobněji zmíněna nepříznivá situace, která vedla v lednu 2006 ke značnému nárůstu imisních koncentrací v Moravskoslezském kraji.

Nepříznivá imisní situace v aglomeraci Moravskoslezský kraj v lednu 2006
V prvním týdnu ledna 2006 začala ovlivňovat území České republiky rozšiřující se oblast vysokého tlaku vzduchu se středem nad severovýchodní Evropou a ještě doznívalo poměrně vydatné srážkové období z přelomu prosince 2005 a ledna 2006, jež bylo příčinou vytvoření souvislé a poměrně bohaté sněhové pokrývky na celém území severní Moravy a Slezska. Minimální teploty se pohybovaly v rozmezí od –1 do –6 °C, maximální teploty jen nepatrně (a ne na všech stanicích) překračovaly 0 °C. V závěru týdne se střed oblasti vysokého tlaku vzduchu přesouval mírně k západu nad Pobaltí a jižní Skandinávii a s jejím vývojem byl spojen úbytek nejen srážek, ale také oblačnosti, což vedlo k výrazným poklesům zejména minimálních denních teplot. Dne 7.1. se nad ránem pohybovaly minimální teploty v nižších polohách mezi –10 a –15 °C, zatímco ve vyšších polohách se vlivem sílícího inverzního charakteru celé situace tyto teploty pohybovaly pouze kolem –8 °C. Rychlost přízemního proudění poklesla, zejména v nižších polohách (průměrné rychlosti větru měřené na stanicích v 10 m většinou nepřekračovaly 2 m.s^-1 ). Situace přetrvala několik následujících dní. Od 11. 1. vliv tlakové výše postupně slábl, inverzní charakter počasí ustupoval a rychlost proudění se zvyšovala. K výrazné změně meteorologické situace došlo až v týdnu od pondělí 16.1., kdy vliv oblasti vysokého tlaku vzduchu zeslábl a do střední Evropy začaly postupovat od severozápadu jednotlivé frontální systémy, spojené se změnou charakteru proudění a srážkami.
Zhoršující se podmínky pro rozptyl znečišťujících látek v ovzduší se nejvýznamněji projevily nárůstem koncentrací suspendovaných částic PM₁₀. Zatímco v prvních lednových dnech se koncentrace PM₁₀ pohybovaly pod nebo pouze mírně nad hodnotou 24hodinového imisního limitu 50 μg.m^-3, během 7. a 8. 1. byly již na většině stanic v obou krajích výrazně vyšší. Dne 8.1. se hodnoty pohybovaly mezi 110 a 408 μg.m^-3 (s maximem na stanici Orlová). Přetrvávající a zpočátku i dále se zvýrazňující charakter inverzní situace měl v následujících dnech za následek další výrazný nárůst koncentrací s nejhorší imisní situací v úterý 9. 1., kdy se 24hodinové koncentrace PM₁₀ pohybovaly mezi 125 a 732 μg.m^-3, s nejvyššími hodnotami v okolí Karviné, Bohumína a Orlové.
Se slábnoucím vlivem tlakové výše postupně koncentrace PM₁₀ od 11. 1. klesaly. K výraznému poklesu koncentrací PM₁₀ došlo až po změně meteorologické situace v týdnu od pondělí 16. 1., kdy vliv oblasti vysokého tlaku vzduchu zeslábl, a několik dnů přetrvávající nepříznivá imisní situace skončila.
Popisovaná situace velmi názorně dokumentuje dominantní vliv meteorologických podmínek rozptylu na aktuální úroveň znečištění ovzduší. Na obrázku II.4.1.7 je znázorněna závislost znečištění ovzduší PM₁₀ a meteorologických podmínek. (Údaje o rychlosti větru z výšky 200 m a 36 m nad zemí jsou z Ostravy a v 10 m nad zemí z AMS Karviná. Vertikální gradient teploty vzduchu byl stanoven mezi meteorologickými stanicemi Mošnov (251 m.n.m.) a Lysá hora (1324 m n.m.). Vertikální teplotní gradient teploty vzduchu udává velikost změny teploty při změně výšky nad zemí; vyjadřuje se ve °C na 100 m výšky a je záporný při růstu teploty s výškou, tj. teplotní inverzi.).
S poklesem rychlosti větru a zesilující se inverzí (na obrázku charakterizované gradientem teploty vzduchu) se od 7.1. zvyšovaly koncentrace PM₁₀. S rostoucí rychlostí větru mezi 10. a 11.1. koncentrace sice poklesly, ale vzhledem k přetrvávající inverzi zůstávaly vysoké, a po poklesu rychlosti větru opět narostly. Rozhodující pokles koncentrací PM₁₀ nastal až po současném zesílení proudění a rozrušení teplotní inverze. Obrázek II.4.1.8 znázorňuje chod průměrných 24hodinových koncentrací PM₁₀ během studovaného období.
Během nepříznivé situace byly samozřejmě zhoršené podmínky rozptylu pro všechny látky, které se nacházejí v ovzduší, nejen pro suspendované částice. Přestože koncentrace PM₁₀ mnohonásobně překračovaly hodnotu 24hodinového imisního limitu (50 μg.m^-3), ostatní škodliviny překročily hodnotu limitů pouze mírně a pouze na několika stanicích, nebo vůbec (viz obr. II.4.1.9).
Hodnota hodinového imisního limitu 350 μg.m^-3 pro SO₂ byla překročena pouze během dvou hodin, a to pouze na AMS Ostrava-Zábřeh s maximální hodnotou 389 μg.m^-3; všechny zbývající hodnoty na všech AMS nedosáhly kromě dvou hodnot ani 2/3 hodnoty imisního limitu.
Hodnota 24hodinového imisního limitu 125 μg.m^-3 pro SO₂ byla překročena pouze 9.1. a 10.1. na AMS Věřňovice a 13.1. na AMS Ostrava-Zábřeh a Ostrava-Poruba, s maximální hodnotou 171 μg.m^-3.
Hodnota hodinového imisního limitu 200 μg.m^-3 pro NO₂ nebyla překročena na žádné AMS; nejvyšší naměřená koncentrace byla 197 μg.m^-3.
Hodnota 8hodinového imisního limitu 10 000 μg.m^-3 pro CO nebyla překročena na žádné AMS, a to ani na dopravní AMS Ostrava-Českobratrská, na které jsou obvykle měřeny nejvyšší hodnoty; nejvyšší naměřená hodnota dosáhla 5 802 μg.m^-3.
Nebyly splněny podmínky pro vydání signálu upozornění ani regulace a ve smyslu platné legislativy (vyhláška 553/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů), tedy nedošlo ke smogové situaci.
Nepříznivá imisní situace v lednu 2006 znovu ukázala, že déletrvající nepříznivé podmínky pro rozptyl znečišťujících látek v ovzduší způsobí zvýšení koncentrací suspendovaných částic PM₁₀ až na násobky denního imisního limitu. Během situace v lednu 2006 byly naměřeny ještě vyšší hodnoty koncentrací než během obdobné situace v únoru 2005.
Další nepříznivá imisní situace s vysokými koncentracemi suspendovaných částic začala po vpádu velmi studeného vzduchu 22.1. opět v souvislosti s mohutnou tlakovou výší. Zvýšené koncentrace přetrvaly až do 6.2., nejvyšší koncentrace byly naměřeny mezi 23.1. a 29.1. Maximální koncentrace PM₁₀ během této situace však nedosáhly na většině stanic úrovně výše podrobně popsané epizody.
Ke zvýšení koncentrací suspendovaných částic během popisovaných období došlo i v ostatních oblastech České republiky.

Vztah imisních koncentrací a meteorologických podmínek a znečištění ovzduší na území města Ostravy suspendovanými částicemi PM₁₀ v posledních třech zimních obdobích
Úroveň znečištění ovzduší je v dané oblasti a v daném období významně ovlivňována meteorologickými podmínkami rozptylu. Tuto skutečnost lze např. ukázat na vyhodnocení znečištění ovzduší na území města Ostravy v posledních třech zimních obdobích. Velmi mírný charakter posledního zimního období prosinec 2006–únor 2007 se projevil i na relativně příznivé imisní situaci v celém období.
Úroveň znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM₁₀ na území města Ostravy v posledních třech zimních obdobích ukazuje obr. II.4.1.10, ve kterém jsou vyneseny 95. kvantily ze všech denních koncentrací PM₁₀ naměřených v daném dnu na území města Ostravy. Pro ilustraci jsou vyznačeny nepříznivé imisní situace v únoru 2005 a v lednu 2006 a pro srovnání je označen i nejvíce znečištěný den v posledním zimní období.
V prvním grafu na obr. II.4.1.11 jsou vyneseny základní charakteristiky úrovně znečištění ovzduší PM₁₀ v Ostravě v posledních třech zimních sezónách: průměrné koncentrace a relativní četnosti naměřených denních koncentrací větších než 50 a 100 μg.m^-3 v procentech všech koncentrací naměřených na ostravských stanicích v daném zimním období. Je vidět, že nejhorší imisní situace byla v Ostravě v zimě 2005/2006, relativně nejpříznivější potom v posledním období 2006/2007.
Na dalších grafech obrázku II.4.1.11 jsou uvedeny základní charakteristiky meteorologických podmínek rozptylu v hodnocených posledních třech zimních sezónách. Ze získaných výsledků je dobře vidět, že imisní situace jednoznačně koresponduje s meteorologickými podmínkami rozptylu. V zimě 2005/2006 všechny vyhodnocené charakteristiky ukazují na nejméně příznivé meteorologické podmínky rozptylu, v zimě 2006/2007 naopak na nejpříznivější: v zimě 2005/2006 byla nejnižší průměrná i maximální denní rychlost větru a nejvyšší počet dnů s malými rychlostmi větru, naopak byl nejnižší počet dnů s většími rychlostmi větru. Teplotní zvrstvení (pro vyhodnocení jsou použity průměrné hodnoty teplotního pseudogradientu mezi stanicemi Mošnov a Lysá hora vypočítané z denních průměrných, minimálních a maximálních teplot) bylo nejstabilnější v zimě 2005/2006 a nejméně stabilní opět v poslední zimě 2006/2007. Z hodnocených zim byla poslední zima rovněž nejteplejší a zima 2005/2006 jednoznačně nejchladnější.
Na grafech obr. II.4.1.12 jsou uvedeny imisní charakteristiky PM₁₀ tentokrát pro jednotlivé ostravské stanice. Takto vyhodnocené výsledky na většině stanic kromě stanice ZÚ v Bartovicích odpovídají již uvedeným závěrům. Stanice Ostrava-Bartovice je umístěna vzhledem k převládajícím větrům na Ostravsku v závětří velkého zdroje Mittal Steel Ostrava a.s. a zatímco na ostatních ostravských stanicích se průměrné koncentrace za zimní období 2006/2007 pohybovaly na úrovni 50–60 % průměrných koncentrací za zimy 2004/2005–2005/2006, na stanici Bartovice to bylo 83 %. Relativní četnost denních koncentrací větších než hodnota denního imisního limitu klesla na ostravských stanicích v zimě 2006/2007 na 24–62 % proti předešlým zimám, zatímco v Bartovicích pouze na 92 %. Výsledky potvrzují lokální ovlivnění sledované lokality, které je nezávislé na obecných rozptylových podmínkách v daném regionu.

Obr. II.4.1.7 Závislost znečištění ovzduší PM₁₀ a meteorologických podmínek rozptylu

Obr. II.4.1.8 Průměrné 24hod. koncentrace PM₁₀, Moravskoslezská aglomerace, 6.1.–15.1.2006

Obr. II.4.1.9 Porovnání maximálních naměřených koncentrací s imisními limity, 6.1.–16.1.2006

Obr. II.4.1.10 Úroveň znečištění ovzduší částicemi PM₁₀ na území města Ostravy v zimních měsících 2004/05, 2005/06 a 2006/07

Obr. II.4.1.11 Základní charakteristiky meteorologických podmínek v zimních měsících 2004/05, 2005/06 a 2006/07

Obr. II.4.1.12 Imisní charakteristiky PM₁₀ pro ostravské stanice v zimních měsících 2004/05, 2005/06 a 2006/07

Obr. II.4.1.13 Pole roční koncentrace NO₂, Moravskoslezská aglomerace, 2006

Obr. II.4.1.14 Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu, Moravskoslezská aglomerace, 2006

II.4.1.4 Další imisně zatížené oblasti s vyšší hustotou osídlení

Zóna Ústecký kraj

Ústecký kraj je definován jako zóna. Jedná se o území s velkou hustotou obyvatelstva a vysokou koncentrací průmyslu, kde jsou koncentrace řady imisních polutantů nadlimitní.
Koncentrace částic PM₁₀ se měřily v Ústeckém kraji v roce 2006 celkem na 26 lokalitách (18 lokalit ČHMÚ, 7 ZÚ, 1 SŠZE Žatec). Překročení 24hodinového imisního limitu pro PM₁₀ bylo dosaženo nejvíce na stanicích v okresech Ústí n.L., Teplice a Most. Nejvyšší počet překročení hodnoty 50 μg.m^-3 zaznamenaly tyto lokality: Ústí n.L.-Všebořická (117x), Ústí n.L.-město (87x), Teplice (82x), Most (81x), Lom (79x), Děčín (74x), Žatec (69x), Litoměřice (65x) a Lovosice-MÚ (62x). Celkem 15 lokalit v Ústeckém kraji překračovalo 24hodinový limit PM₁₀. Překročení ročního imisního limitu PM₁₀ zaznamenaly tyto stanice: Ústí n.L.-Všebořická (46 μg.m^-3), Ústí n.L.-město (44 μg.m^-3), Teplice (43 μg.m^-3), Most (41 μg.m^-3) a Lom (40,4 μg.m^-3).
Roční průměrná koncentrace PM_2,5 na lokalitě Teplice dosáhla hodnoty 26,8 μg.m^-3, na lokalitě Most 25,6 μg.m^-3. Na obou lokalitách byl tedy překročen navrhovaný imisní limit. V lokalitě Lom byla změřena roční průměrná koncentrace 23,7 μg.m^-3, na lokalitě Ústí n.L.-Kočkov 22,9 μg.m^-3.
Koncentrace NO₂ sledovalo v Ústeckém kraji v roce 2006 celkem 36 lokalit (19 lokalit ČHMÚ+17 lokalit ostatních organizací). Na stanicích Ústí n.L.-Všebořická a Děčín-ZÚ, které jsou výrazně ovlivněny dopravou, byl překročen roční imisní limit pro NO₂, ale nebyl překročen imisní limit zvýšený o mez tolerance.
24 hodinový imisní limit SO₂ byl překročen na 2 lokalitách: Úštěk (8x) a Kostomlaty pod Milešovkou (4x). Hodinový imisní limit této látky překročen nebyl. Ojediněle bylo zaznamenáno překročení hodnoty hodinové koncentrace 350 μg.m^-3, popř. na dalších lokalitách 24hodinové průměrné koncentrace 125 μg.m^-3, převážně na stanicích ČEZ, vždy však v přípustné četnosti překročení.
Cílový imisní limit pro benzo(a)pyren byl překročen na všech 4 lokalitách, které ho v Ústeckém kraji v roce 2006 měřily (Teplice, Ústí nad Labem-ZÚ, Pasteurova, Most, Ústí n.L.-Kočkov).
Cílový imisní limit pro troposférický ozon byl významně překračován, stejně jako v jiných částech republiky, a to převážně na stanicích méně zatížených dopravou. Celkem bylo překročení zaznamenáno 6 lokalitách z celkového počtu 12 lokalit.

Zvýšené koncentrace PM₁₀ v severozápadních Čechách
Epizody nepříznivých rozptylových podmínek, které se vyskytly na začátku roku 2006 a rovněž v předchozích letech, byly v severozápadních Čechách doprovázeny zvýšenými koncentracemi PM₁₀ v ovzduší. Právě z důvodu překročení imisních limitů pro PM₁₀ je velká část Ústeckého kraje zařazena mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.
V následujících tabulkách a obrázcích jsou uvedeny příklady a průběhy zvýšených koncentrací PM₁₀ na lokalitách Ústí n.L.-město (městská pozaďová) a Ústí n.L.-Kočkov (předměstská pozaďová). Na ostatních měřicích stanicích v Podkrušnohoří byla situace obdobná.

Z tabulky II.4.1.2 a z obr. II.4.1.15 je patrné, že situace, kdy koncentrace PM₁₀ několik po sobě následujících dní překračovaly hodnotu imisního limitu pro 24hodinový průměr (50 μg.m^-3) se ve sledovaném období vyskytovaly v Ústí nad Labem poměrně často. Na obr. II.4.1.16 jsou uvedeny vybrané epizody s výskytem nejvyšších koncentrací, při nichž po dobu několika dní docházelo až k několikanásobnému překročení hodnoty 24hodinového imisního limitu PM₁₀ (50 μg.m^-3), přičemž průměrná denní koncentrace PM₁₀ dosáhla nejméně ve 4 dnech hodnoty 100 μg.m^-3 a nejméně jeden den hodnoty alespoň 150 μg.m^-3.

Tab. II.4.1.2 Hodnocení naměřených koncentrací PM₁₀, lokalita Ústí n.L.-město a Ústí n.L.-Kočkov, 2004–2006

Obr. II.4.1.15 Průběh 24hod. koncentrací PM₁₀, Ústí n.L.-Kočkov a Ústí n.L.-město, 2004–2006

Obr. II.4.1.16 Průměrná 24hod. koncentrace PM₁₀, Ústí n. L.-město a Ústí n. L.-Kočkov ve dnech 8.1.–19.1.2006 a 22.1.–4.2.2006

4.1.5. Trendy ročních imisních charakteristik SO₂, PM₁₀ and NO₂ za období 1996–2006

Obr. II.4.1.17 ukazuje trendy ročních imisních charakteristik SO₂, PM₁₀, NO₂ a CO za období 1996–2006 pro aglomerace: Praha, Brno a Moravskoslezský kraj a pro zónu Ústecký kraj.
Do roku 1999 je v aglomeracích patrný výrazný klesající trend ve znečištění ovzduší SO₂ a PM₁₀, v případě NO₂ se jedná pouze o mírný pokles. V roce 2001 byl dosavadní klesající trend zastaven a došlo naopak k mírnému vzestupu koncentrací SO₂ a NO₂ a k výraznému zvýšení znečištění PM₁₀, zejména v ostravské aglomeraci. V roce 2004 došlo naopak ke snížení znečištění ve všech sledovaných znečišťujících látkách v aglomeracích a k mírnému vzestupu koncentrací SO₂ v Ústeckém kraji. Od roku 2005 byl ve všech aglomeracích obnoven vzestupný trend ve znečištění ovzduší NO₂, který byl v roce 2006 potvrzen. Pro PM₁₀ je charakteristický podobný stoupající trend od roku 2005, nejstrmější v Moravskoslezském kraji. V roce 2006 však tento trend pokračoval pouze v aglomeraci Praha a Brno. V Ústeckém a Moravskoslezském kraji byl zaznamenán naopak mírný pokles 24hodinových a stagnace ročních koncentrací PM₁₀. V roce 2006 byl zastaven převažující klesající trend ve znečištění SO₂ a v aglomeracích koncentrace této látky mírně vzrostly, v Brně převažovala spíše stagnace. Koncentrace CO zůstávají od roku 1999 na podobné úrovni, od roku 2000 je pravidelně nejvyšší průměrná koncentrace naměřena v Moravskoslezském kraji.

Obr. II.4.1.17 Trendy ročních charakteristik SO₂, PM₁₀, NO₂ a CO v aglomeracích, 1996–2006