První a poslední dva měsíce roku 2006 byly teplotně výrazně odchylné. V lednu 2006 byla průměrná měsíční teplota –6,0 °C, výrazně podnormální s odchylkou od normálu –3,2 °C a mírně podnormální byl i měsíc únor 2006 s průměrnou teplotou –3,0 °C a odchylkou –1,9 °C. Opakem byly měsíce listopad s průměrnou měsíční teplotou 5,6 °C a odchylkou +2,9°C a prosinec 2006 s teplotou 2,3 °C a odchylkou +3,3 °C, které byly výrazně nadnormální. Srážkově byly zimní měsíce výrazně rozkolísané. Nejvíce srážek bylo v únoru 2006 s celkovým úhrnem 44 mm, což přestavuje 116 % dlouhodobého normálu. Ostatní měsíce byly srážkově podnormální: v listopadu 2006 spadlo 46 mm, tj. 93 %, v prosinci 2006 pak 28 mm, tj. 59 % a v lednu 2006 spadlo 35 mm, tj. 34 % normálu.

Anticyklonální situace se v období leden–únor a listopad–prosinec 2006 vyskytovaly v 43,3 % případů a jejich relativní četnost pro uvedené měsíce byla značně nerovnoměrná a pohybovala se mezi 25,0 a 61,2 %. Největší relativní četnost výskytu anticyklonálních situací 61,2 % byla v lednu 2006 a nejnižší relativní četnost 25,0 % byla v únoru 2006. V listopadu a prosinci 2006 byla pro uvedené měsíce četnost 36,7 %, resp. 48,4 %. Výskyt anticyklonálních situací v lednu 2006 s celkovým počtem 19 dní, byl třetí nevyšší od roku 1946. Větší četnost se vyskytla pouze v roce 1964 – 26 dnů a v roce1946 – 25 dnů.

Příčinou výrazně teplotně podnormálního měsíce ledna 2006 byl v poslední dekádě příliv velmi studeného vzduchu od severovýchodu, kolem tlakové výše se středem nad severovýchodní Evropou. Ve dnech 22.–24. ledna minimální teploty v Čechách klesaly na hodnoty –15 až –20 °C, na Moravě na –20 až –25 °C a ojediněle až –30 °C. Pouze v první a čtvrté pentádě proudil do střední Evropy teplejší oceánský vzduch a maximální teploty ve dnech 20.–21. ledna vystupovaly na 1 až 4 °C, ojediněle až na 8 °C. Poslední dva měsíce roku 2006 byly výrazně teplotně nadnormální, protože v době od 15. listopadu do 19. prosince převažovaly jihozápadní cyklonální a anticyklonální situace, přinášející teplejší vzduch z jižních zeměpisných šířek (obr. II.5.1).

Přestože meteorologické situace, kdy byly zaznamenány nepříznivé rozptylové podmínky, potenciálně podmiňovaly zvyšování koncentrací znečišťujících látek, ke vzniku smogové situace a k vyhlášení žádných signálů nedošlo. V lednu a únoru 2006 byly na 3 lokalitách zaznamenány po dobu 3–7 hodin koncentrace oxidu siřičitého vyšší než 250 μg.m^-3: na stanici Krupka s maximální hodnotou 273 μg.m^-3, Teplice 331 μg.m^-3 a Horní Halže 1094 μg.m^-3. Na základě rozboru změn směru větru lze usoudit, že se jednalo o impakt kouřové vlečky velkého zdroje na zemský povrch. Také v prosinci 2006 koncentrace SO₂ na stanici Komáří Vížka po dobu 3 hodin překračovaly 250 μg.m^-3 a maximální hodnota byla 376 μg.m^-3. Ve sledovaném období koncentrace oxidu dusičitého vystoupily nad 200 μg.m^-3 po dobu 3–7 hodin na dvou stanicích: Plzeň-Slovany a Praha-Legerova. Dne 1. a 3. února 2006 byly na stanici Plzeň-Slovany pozorovány po dobu 6, respektive 4 hodin zvýšené koncentrace NO₂ s nejvyšší hodnotou 264 μg.m^-3. Na stanici Praha-Legerova 24. listopadu a 7. a 15. prosince byly zaznamenány zvýšené koncentrace po dobu 3–5 hodin a maximální hodnota dosáhla 252 μg.m^-3 dne 15.12.2006.
K ojedinělým překročením docházelo převážně jen na jedné stanici a koncentrace znečišťujících látek v krátkém čase vždy rychle poklesly, takže podmínky pro vyhlášení signálů SVRS nebyly splněny. Změny hodinových průměrů koncentrace oxidu dusičitého na monitorovací stanici Legerova v období od 1.10.2006 do 31.12.2006 jsou znázorněny na obr. II.5.2.

Posuzováno podle výskytu maximálních denních teplot na stanici Praha-Libuš bylo období od 1.4. do 31.9.2006 mírně nadnormální s odchylkou od normálu +1,9 °C, ale silně teplotně rozkolísané. Teplotní odchylky od normálu se pohybovaly v intervalu od +12,6 °C do –10,1 °C. Průměrné měsíční teplotní odchylky vykázaly největší rozdíl mezi červencem s odchylkou +6,0 °C a srpnem s odchylkou –2,4 °C. V sledovaném období se vyskytlo 25 dní s teplotou nad 30 °C a nejvyšší hodnota 35,1 °C byla naměřena dne 27.7.2006 (obr. II.5.3).

Z hlediska výskytu zvýšených koncentrací lze konstatovat, že povětrnostní podmínky pro vznik troposférického ozonu byly velice příznivé, zvláště v měsíci červenci, kdy v 5 dnech byla naměřena koncentrace nad 200 μg.m^-3 s maximální hodnotou 241 μg.m^-3 na stanici Lom dne 19.7.2006. Ve výše uvedeném měsíci byly v 6 dnech – ve třech po sobě jdoucích hodinách – naměřeny koncentrace nad 180 μg.m^-3, takže byl překročen zvláštní imisní limit pro troposférický ozon pro stupeň upozornění veřejnosti. Přehled výskytu podmínek pro vyhlášení tohoto signálu je uveden dále:

• 19.7.2006 6 stanic s maximální hodnotou 241 μg.m^-3 na stanici Lom
• 20.7.2006 13 stanic s maximální hodnotou 220 μg.m^-3 na stanici Lom
• 21.7.2006 15 stanic s maximální hodnotou 227 μg.m^-3 na stanici Praha 6-Suchdol
• 26.7.2006 3 stanice s maximální hodnotou 195 μg.m^-3 na stanici Karviná
• 27.7.2006 15 stanic s maximální hodnotou 221 μg.m^-3 na stanici Rudolice v Horách
• 28.7.2006 5 stanic s maximální hodnotou 224 μg.m^-3 na stanici Praha 6-Suchdol

Ve dnech 19. a 20. a po převážnou část 21.7. nad naše území zasahoval hřeben vyššího tlaku vzduchu z tlakové výše 1023 hPa se středem nad Severním mořem, později nad Norským mořem, v jejímž týlu proudil do střední Evropy velmi teplý vzduch. V pozdních odpoledních hodinách 21.7. přecházela přes Čechy k východu slabá studená fronta. Během 22.7. přešla uvedená fronta přes Moravu a nad naším územím se přechodně vytvořila samostatná tlaková výše 1020 hPa, která se následující den rozpadla a od západu pronikla další výraznější studená fronta.

Ve dnech 19. a 20. a po převážnou část 21.7. bylo jasno až polojasno s maximálními teplotami rostoucími od 31–36 °C do 32–37 °C. Srážky byly pouze na severozápadě Čech s denními úhrny do 0,3 mm. V pozdních odpoledních hodinách 21.7. bylo oblačno až zataženo s přeháňkami, ve kterých srážkové úhrny byly do 1 mm, ojediněle 9–13 mm. Maximální denní teploty vystoupily na 33–37 °C. Dne 22.7. bylo převážně polojasno, na severozápadě Čech oblačno se srážkami do 5 mm. Maximální teploty dosáhly 32–35 °C.

Řídícím útvarem pro povětrnostní situaci ve dnech 26.–28.7.2006 byla tlaková výše 1023 hPa se středem nad Severním mořem, která postupovala zvolna k severu do oblasti Špicberk a hřebenem vysokého tlaku zasahovala až do oblasti Středozemního moře. V jejím týlu vrcholil na naše území příliv velmi teplého vzduchu. V odpoledních hodinách 28.7. pronikla do Čech a v noci na Moravu studená fronta, doprovázená přeháňkami a nárazovým větrem.

Dne 26. a 27.7.2006 a po převážnou část dne 28.7. bylo polojasno se stoupajícími teplotami z 31–35 °C na 33–37 °C. Dne 28.7. v odpoledních hodinách bylo v Čechách oblačno, přechodně zataženo s přeháňkami se srážkovými úhrny na západě a severozápadě do 20 mm, ojediněle až 42 mm. Následující den bylo oblačno s přeháňkami a denními úhrny 2–10 mm, v horských oblastech ojediněle až 40–60 mm a maximální teploty vystoupily v Čechách na 26–30 °C, na Moravě 28–34 °C.

V roce 2006 byly koncentrace přízemního ozonu nad 180 μg.m^-3 zaznamenány již od měsíce března, jednalo se však o ojedinělé případy s dobou trvání kratší než 3 hodiny. V měsících květen a červen došlo k překročení zvláštního imisního limitu pro přízemní ozon v 9, respektive v 6 dnech, nicméně opět se jednalo o překročení krátkodobá, kratší než 3 hodiny. V červenci byl zvláštní imisní limit překročen celkově ve 14 dnech a překročení zvláštního imisního limitu v délce trvání 3 hodin a více byla registrována ve dnech: 19.–21.7. a 26.–28.7.2006. V srpnu a v září 2006 k překročení zvláštního imisního limitu na území ČR nedošlo.
V rámci smogového a varovného regulačního systému byla využita možnost vydat informaci pro veřejnost v případě, že byl předpovězen vznik smogové situace. Signál upozornění byl vyhlášen pro území Čech dne 13.7.2006 a pro celé území ČR na den 19. a 20.7.2006 (signál upozornění byl prodloužen až do 29.7.2006). V prvním případě byl překročen zvláštní imisní limit pro přízemní ozon pouze na stanici Rudolice v Horách, kde byla naměřena koncentrace 191 μg.m^-3. V druhém případě ve dnech 19.–21.7. a 26.–28.7.2006 docházelo k četným překračováním imisního limitu a k ukončení signálu upozornění došlo 29.7.2006. Ve dnech 22.–24.7.2006 docházelo k ojedinělým překročením hodnoty 180 μg.m^-3, avšak pouze po dobu kratší než 3 hodiny. Na obr. II.5.4 a II.5.5 je zakresleno plošné rozložení maximálních hodinových koncentrací přízemního ozonu ve dnech 21. a 27.7.2006. V prvním případě se pás nejvyšších koncentrací táhl přes střední Čechy od jihu k severu a nejvyšší hodnoty byly zjištěny severně od Prahy. Dne 27.7. se nejvyšší koncentrace vyskytovaly severně od Plzně a druhotné maximum je možno pozorovat na sever od Prahy.

Obr. II.5.1 Odchylka teploty vzduchu od dlouholetého normálu, Praha-Libuš, 1.1.–28.2.2006 a 1.11.–31.12.2006

Obr. II.5.2 Průměrné hodinové koncentrace NO₂ na stanici Praha 2-Legerova, 1.10.2006–31.12.2006

Obr. II.5.3 Průběh maximálních denních teplot vzduchu, jejich normálu a denních úhrnů srážek na stanici Praha-Libuš. Výskyt koncentrací ozonu nad 180 μg.m^-3 na území České republiky, 1.4.2006–30.9.2006

Obr. II.5.4 Plošné rozložení maximálních hodinových koncentrací přízemního ozonu na území České republiky, 21.7.2006

Obr. II.5.5 Plošné rozložení maximálních hodinových koncentrací přízemního ozonu na území České republiky, 27.7.2006