Vliv vegetace na ukládání a zásoby sněhu
Na ukládání a zásoby sněhu mají vliv především stromy a vysoké keře. Tyto dřeviny ovlivňují jak fázi akumulace sněhu, tak i jeho dozrávání a tání. V závislosti na průběhu počasí vznikají vlivem dřevin výrazné rozdíly mezi zásobami vody ve sněhu v lese a na planině.
Tyto rozdíl jsou vyvolané zejména intercepcí a změnou proudění v blízkosti vegetace.
Přímá intercepce znamená zachytávání sněhu na korunách stromů. Sníh zachycený ve větvích je více vystaven vlivům větru a přímého záření, než sníh uložený na zemi a také má větší povrch v poměru k objemu. Proto je náchylnější k sublimaci a tání.
Maximální množství sněhu, které se může zachytit v klenbě stromů, závisí na typu stromů. Větší intercepce je na jehličnanech. Listnaté stromy, které jsou v zimě holé, zachytí sněhu výrazně méně.
V době akumulace sněhu dokáže jehličnatý les zachytit kolem 60% spadlých srážek, viz graf, ve kterém je zobrazeno srovnání vodní hodnoty sněhu pod porostem douglasky a na otevřeném prostranství. Převzato z této studie .
Rozdíl mezi vodní hodnotou sněhu ležícího na zemi na otevřené planině a v lese má také svůj obvyklý sezónní režim. V době akumulace, je sněhu pod lesní klenbou zpravidla méně, protože se část zachytí ve větvích. Na konci zimy a na jaře taje ovšem sníh z planin rychleji (více solárního záření a intenzivnější turbulentní přenos tepla) a poměr se může obracet. V lese pak leží více sněhu než na planině. Viz graf ze studie prováděné na experimentálním povodí ČHMÚ v Jizerských horách
Toto ale není pravidlem každý rok. Jak už bylo řečeno, sníh uložený v korunách stromů rychleji mizí a pokud je průběh počasí příznivý pro sublimaci a tání, a sníh přibývá spíše průběžně (tzn., prostor pro intercepci je táním nebo sublimací několikrát během zimy zcela uvolněn), jsou i na konci období se sněhem větší zásoby sněhu na planině. Rozdíly mezi vodní hodnotou sněhu v lese na planině jsou jedním z hlavních nejistot při odhadu celkových zásob sněhu v povodí.
Druhým faktorem vlivu vegetace na zásoby sněhu je působení stromů na proudění vzduchu a tím na ukládání sněhu. Turbulentní proudění vyvolané překážkou dřevin vede k různé intenzitě nárůstu sněhové pokrývky s typicky výraznější akumulací na závětrné straně lesa.
Volné plochy uvnitř lesa (například paseky) mají o 25 až 40% více sněhu než zcela otevřené prostranství.
Velikost otevřené plochy uvnitř lesa je zásadní faktor. Pokud je horizontální vzdálenost významně větší než výška stromů, výška sněhu bude proměnlivá. Navátý sníh se uplatňuje jen v závětří do určité vzdálenosti od okraje lesa.