Záření a albedo
Primárním zdrojem záření je Slunce. Část tohoto záření se dostává přímo až k povrchu sněhu (krátkovlnné záření), kde je buď absorbováno, nebo odraženo. Zbylou část absorbuje atmosféra nebo lesní klenba, zahřeje se a emituje dlouhovlnné (tepelné) záření, která také dopadá na povrch sněhu.
Některé studie uvádějí, že příjem energie ze záření se podílí 60 až 90% na celkové energetické bilanci a je tedy dominantním zdrojem příjmu energie. Jiné studie tuto složku energetické bilance řadí na druhé nebo třetí místo. Příjem energie ze záření je výrazně závislý na podmínkách. Krátkovlnné záření bude jistě dominantním zdrojem ohřevu sněhu při slunečních dnech na jižně orientovaných, odlesněných svazích v době, kdy odrazivost sněhu (albedo) je již snížená.
Albedo je míra odrazivosti tělesa nebo jeho povrchu. Jde o poměr odraženého krátkovlnného záření k celkovému množství dopadajícího krátkovlnného záření. Albedo sněhové pokrývky se může výrazně lišit podle okolností. Pokud je sníh čerstvý s minimálně metamorfovanými krystaly, může být albedo až 90% Obecně je albedo u čerstvého sněhu minimálně 80%. Jak sníh stárne, krystaly se zaoblují suchou nebo vlhkou metamorfózou. Tento proces snižuje schopnost povrchu sněhu odrážet záření. Albedo se kromě toho snižuje díky částím vegetace nebo půdy, které se usazují na povrchu sněhu. Nelze zanedbávat ani úhel, pod kterým na sníh dopadá sluneční záření. Tento úhel je nízký na začátku zimy, tedy v době akumulace a naopak vysoký v době tání.
Z výše uvedených důvodů klesá albedo sněhu poměrně rychle už pár dní po sněžení. Potom se albedo pohybuje většinou kolem 60% během období akumulace a kolem 40% během období tání. Graf níže ukazuje, jak se albedo mění pro obě sezóny v závislosti na době od sněžení.
