SOUHRN

Znečištění venkovního ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM₁₀ a PM_2,5, benzo[a]pyrenem a přízemním ozonem představuje hlavní problémy kvality ovzduší České republiky (obr. 1). Úroveň znečištění závisí v daném roce na množství emisí a převažujících meteorologických a rozptylových podmínkách. Většina imisních charakteristik látek znečišťujících ovzduší má od roku 2000 klesající trend, i když méně výrazný než v 90. letech minulého století. Nicméně koncentrace výše zmíněných znečišťujících látek se závažnými dopady na lidské zdraví každoročně překračují své imisní limity na řadě lokalit.

Z lokálního až regionálního hlediska zůstává nejzávažnější situace v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, k překračování imisních limitů však dochází ve všech zónách a aglomeracích. V aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek způsobují vysoké koncentrace škodlivin nejen české zdroje, ale také přenos emisí z Polska. Po obou stranách hranice je vysoká koncentrace průmyslové výroby, hustá zástavba s lokálním vytápěním pevnými palivy a rozvinutá dopravní infrastruktura (kap. V.3). V Praze a Brně zůstávají podnětem k řešení nadlimitní koncentrace škodlivin pocházející převážně z dopravy, kterými je zatížena značná část populace (kap. V.1, kap. V.2).

Zhoršená kvalita ovzduší není jen problémem aglomerací a větších měst, ale i malých sídel, kde znečištění ovzduší suspendovanými částicemi a benzo[a]pyrenem pochází z lokálního vytápění. Lze předpokládat, že i v obcích, kde se tyto škodliviny neměří, mohou být jejich koncentrace zvýšené i nadlimitní.

Značná část území České republiky je každoročně vystavena i nadlimitním koncentracím přízemního ozonu. Vzhledem k chemismu ozonu se však nejedná o tak hustě obydlené oblasti jako v případě suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5 a benzo[a]pyrenu. Výsledný podíl obyvatelstva dotčeného nadlimitními koncentracemi ozonu je proto v porovnání s podílem obyvatelstva dotčeného nadlimitními koncentracemi PM₁₀ a PM_2,5 a benzo[a]pyrenu nižší. 

KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2015 VZHLEDEM K IMISNÍM LIMITŮM PRO OCHRANU LIDSKÉHO ZDRAVÍ

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší bez zahrnutí ozonu pokrývaly v roce 2015 cca 20,4 % území ČR s přibližně 51,5 % obyvatel. V naprosté většině byly oblasti vymezeny z důvodu překročení imisních limitů suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5 a benzo[a]pyrenu. V menší míře byla některá území do těchto oblastí zařazena i kvůli překročení imisního limitu pro oxid dusičitý a kadmium. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se zahrnutím ozonu pokrývaly cca 42,1 % území ČR s cca 55,0 % obyvatel (kap. VII).

Denní imisní limit suspendovaných částic PM₁₀ byl překročen na 2,5 % území ČR s cca 10,4 % obyvatel. Roční imisní limit PM10 byl překročen na 0,02 % území s cca 0,01 % obyvatel. V roce 2015 došlo oproti roku 2014 ke snížení podílu lokalit s překročením denního imisního limitu PM₁₀ a zmenšilo se i území s překročením denního imisního limitu PM₁₀ (kap. IV.1).

Roční imisní limit suspendovaných částic PM_2,5 byl překročen na 0,9 % území ČR s cca 5,1 % obyvatel. V případě ročního průměru PM_2,5 i PM₁₀ došlo v porovnání s rokem 2014 k výraznějšímu zlepšení situace (kap. IV.1).

Imisní limit benzo[a]pyrenu byl, stejně jako v předešlých letech, překročen v řadě měst a obcí (20,3 % plochy ČR s cca 50,8 % obyvatel). Odhad polí ročních průměrných koncentrací benzo[a]pyrenu je zatížen největšími nejistotami ze všech sledovaných látek plynoucími z nedostatečné hustoty měření, zejména na venkovských regionálních stanicích a v malých sídlech ČR. Malá sídla z hlediska znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem reprezentují zásadní vliv lokálních topenišť na kvalitu ovzduší (kap. IV.2).

Roční imisní limit oxidu dusičitého byl překročen pouze na dvou lokalitách v Praze s vysokou intenzitou dopravy. Překročení limitu lze však předpokládat i na dalších podobně dopravně zatížených místech, kde se měření neprovádí. Hodinový imisní limit NO₂ nebyl, podobně jako v předešlých letech, překročen (kap. IV.3).

Imisní limit přízemního ozonu byl překročen na 26,8 % území ČR s cca 9,5 % obyvatel (průměr za období 2013–2015; kap. IV.4). V porovnání s předchozím rokem (průměr za období 2012–2014) se plocha zasaženého území téměř pětinásobně zvětšila (kap. IV.4).

Imisní limit benzenu nebyl překročen na žádné lokalitě. Nejvyšších koncentrací bylo, stejně jako v předešlých letech, dosaženo na stanicích v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek (kap. IV.5).

Imisní limit arsenu nebyl v roce 2015 překročen na žádné lokalitě. Imisní limit kadmia byl překročen na jedné lokalitě Tanvald-školka (kap. IV.6).

Imisní limity olova, niklu, oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého nebyly, obdobně jako v posledních letech, překročeny (kap. IV.6, IV.7, IV.8).

KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2015 VZHLEDEM K IMISNÍM LIMITŮM PRO OCHRANU EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE

V roce 2015 došlo oproti roku 2014 k rozšíření území, kde byl překročen imisní limit pro přízemní ozon (vyjádřený jako expoziční index AOT40). Nadlimitními koncentracemi O₃ byla v roce 2015 zatížena zejména území v CHKO Bílé Karpaty, CHKO Pálava a NP Podyjí. V roce 2015 ve srovnání s předchozím rokem došlo k nárůstu hodnot AOT40 na 80 % lokalit (kap. IV.4, kap. VII.2).

Imisní limity oxidu siřičitého a oxidů dusíku pro ochranu ekosystémů a vegetace nebyly překročeny na žádné venkovské lokalitě, kde se jejich měření provádí.

Podle výsledků modelování (v kombinaci s měřením) došlo v případě roční průměrné koncentrace SO₂ k překročení horní meze pro posuzování (UAT) na malých plochách Ústeckého, Karlovarského, Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Ve stejných krajích, kromě Olomouckého, vychází překročení UAT pro průměrné koncentrace za zimní období 2015/2016 (kap. IV.7). Nadlimitní koncentrace NO_x se vyskytují zejména v okolí dopravních komunikací; v nejhodnotnějších přírodních částech ČR ukazují výsledky modelového hodnocení na překročení imisního limitu pro NO_x na velmi malém území několika chráněných krajinných oblastí ČR (kap. IV.3 a VII.2).

SMOGOVÝ VAROVNÝ A REGULAČNÍ SYSTÉM

V roce 2015 bylo z důvodu zvýšené koncentrace PM₁₀ vyhlášeno celkem 9 smogových situací a jedna regulace. Alespoň jedna smogová situace pro PM₁₀ byla vyhlášena ve 7 z celkových 15 oblastí SVRS. Nejvíce smogových situací bylo vyhlášeno na území aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. V porovnání s rokem 2014 se jejich celkový počet nezměnil, jen o 17 % poklesla celková délka trvání a situace nebyly omezeny pouze na oblast střední a severní Moravy. Z důvodu zvýšené koncentrace SO₂ byla poprvé od roku 1997 vyhlášena jedna smogová situace, a to v Zóně Severozápad. Z důvodu vysokých koncentrací přízemního ozonu bylo vyhlášeno celkem 24 smogových situací. Alespoň jedna smogová situace pro přízemní ozon byla vyhlášena v každé z celkových 16 oblastí SVRS. Oproti roku 2014 tak došlo k výraznému nárůstu počtu i délky trvání smogových situací pro ozon (kap. VI).

EMISE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK

Meziroční srovnání produkce emisí hlavních znečišťujících látek v letech 2014 a 2015 ukazuje významnější vliv chladnějšího otopového období v roce 2015 a tím i vyšších předpokládaných spotřeb paliv v domácnostech. Zatímco u zdrojů REZZO 1 byl u všech emisí zaznamenán pokles oproti roku 2014 (u SO₂ dokonce o 6,7 %), modelově vy- počítávané emise z vytápění domácností ukazují nárůst v průměru o 7 %. O snížení produkce emisí zdrojů REZZO 1 se nemalou měrou zaslou- žily realizace opatření ke snížení emisí u prů- myslových a energetických zdrojů, např. u výroby železa a oceli v Moravskoslezském kraji. K poklesu emisí došlo rovněž u mobilních zdrojů (cca o 2%).

Sektor lokálního vytápění domácností se i nadále významně podílel na znečišťování ovzduší, konkrétně na emisích PM₁₀ 33,9 %, PM_2,5 51,2 %, oxidu uhelnatého 50,2 % a benzo[a]pyrenu 84,0 %. Rozhodující podíl sektoru veřejné energetiky a výroby tepla převládal u emisí oxidu siřičitého 63,6 %, arsenu 54,0 %, niklu 62,1 % a kadmia 34,9 %, v sektoru výroba železa a oceli u emisí olova 34,6 %. V sektoru silniční nákladní dopravy nad 3,5 t, osobní automobilové dopravy a nesilničních vozidel a ostatních strojů v zemědělství a lesnictví vzniklo 38,9 % emisí oxidů dusíku. Nejvýznamnější zdroje emisí těkavých organických látek se nacházejí v sektoru užití a aplikace organických rozpouštědel, který se na znečišťování ovzduší těmito látkami podílel 50,7 %. Hlavním zdrojem emisí amoniaku jsou chovy hospodářských zvířat, jejichž podíl na celkových emisích tvořil 70,0 %.

Pokles emisí zdrojů vyjmenovaných v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší se odráží rovněž ve výběru poplatků za znečišťování ovzduší. U emisí tuhých znečišťujících látek a SO₂ došlo meziročně k poklesu ohlášených zpoplatněných emisí a poplatků o cca 7 %, u emisí NO_X o 6 %. Mírné navýšení o 0,7 % u emisí VOC může souviset s celkovým růstem průmyslové produkce v ČR i v okolních zemích.

Vzhledem ke skutečnosti, že emisní údaje prezentované od roku 2013 vycházejí z metodických postupů v mnoha případech výrazně inovovaných (např. skladba paliv a topenišť u vytápění domácností, vozový park nákladních vozidel, doplnění specifických skupin zdrojů v celé časové řadě), nelze porovnání emisí vztahovat k údajům uváděným v předchozích ročenkách. Klíčovou informací je, že emisní inventura pro období po roce 2000 je zpracována metodicky konzistentně. I když bude ještě v následujícím období docházet k drobným změnám a upřesněním, vypovídají prezentované údaje od roku 2000 o přetrvávajícím trendu snižování úrovně znečišťování ovzduší téměř u všech sektorů sledovaných podle mezinárodní klasifikace zdrojů (kap. II).

ATMOSFÉRICKÁ DEPOZICE

Rok 2015 byl srážkově pod dlouhodobým normálem. V průměru spadlo na území ČR 532 mm, což je 79 % dlouhodobého normálu 1961–1990. Oproti roku 2014 (657 mm) byl srážkový úhrn nižší.

Mokrá depozice síry byla v porovnání s rokem 2014 nižší. Jednalo se dokonce o nejnižší hodnotu od začátku sledovaného období v roce 1995.. Nejvyšších hodnot mokré depozice síry bylo dosaženo v horských oblastech (Krušné hory, Moravskoslezské Beskydy, Krkonoše).

Suchá depozice síry se oproti roku 2014 snížila. Celková depozice síry byla 39 658 t na plochu ČR. Jedná se o pokles, protože od roku 2007 se hodnota pohybovala okolo 50 000 t. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo v Krušných horách a na Ostravsku.

Mokrá depozice redukovaných (N/NH₄⁺) i oxidovaných (N/NO₃^-) forem dusíku v roce 2015 poklesla. Celková mokrá depozice dusíku byla na ploše ČR 43 455 t.

Suchá depozice oxidovaných forem dusíku mírně klesla.

Celková depozice dusíku byla 63 292 t dusíku na plochu ČR.

Mokrá depozice vodíkových iontů v roce 2015 dosáhla nejnižší hodnoty od začátku sledovaného období v roce 1996. Pokles mokré depozice byl způsobený pravděpodobně nižšími ročními srážkovými úhrny ve srovnání s rokem 2014.

Mokrá depozice olova v roce 2015 poklesla na polovinu oproti roku 2014. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo na území Krušných hor, resp. Karlovarského kraje. Suchá depozice olova v roce 2015 v porovnání s rokem 2014 klesla.

Mokrá i suchá depozice kadmia se v roce 2015 snížila. Nejvyšších hodnot bylo, obdobně jako v minulých letech, dosaženo na území okresu Jablonec nad Nisou.

Mokrá depozice nikelnatých iontů se v roce 2015 pohybovala na podobné úrovni jako v roce 2014.

Mokrá depozice chloridových iontů se snížila (kap. IX).

 

Obr. 1 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví vybraných skupin látek, 2015