2.3.1 Stav znečištění základními znečišťujícími látkami

Oxid siřičitý

Stav úrovně znečištění České republiky oxidem siřičitým v roce 2000 ukazují mapová znázornění jednotlivých imisních charakteristik (obr. 2-37, 2-38 a 2-39). V podstatě na celém území České republiky dosahovaly v roce 2000 roční aritmetické průměry koncentrací oxidu siřičitého nejvýše 20 µg.m^-3. Na celém území České republiky, kromě velmi malé plochy, se v roce 2000 pohyboval 95% kvantil denních průměrů oxidu siřičitého pod hodnotou 50 µg.m^-3.

Jedinou postiženou oblastí, kde v posledních letech ojediněle docházelo k překračování imisních limitů oxidu siřičitého, byly severní Čechy, zejména pánevní oblast Podkrušnohoří. V této oblasti bylo v roce 2000 zaznamenáno ojediněle znečištění nad 20 µg.m^-3 v ročním aritmetickém průměru, tj. nad třetinou imisního limitu. V ostatních oblastech České republiky včetně hlavního města Prahy bylo znečištění ovzduší oxidem siřičitým velmi malé, výrazně pod hodnotou imisních limitů. Ve srovnání s předchozími lety pokračoval v roce 2000 klesající trend ve znečištění ovzduší oxidem siřičitým na celém území České republiky. Tuto skutečnost dokládají i mapy polí koncentrací oxidu siřičitého z let 1999 a 2000. V roce 2000 pokračoval z minulých let pokles procentuálního podílu ve třídě 20–30 µg.m^-3 (roční aritmeti. průměr) a 50–80 µg.m^-3 (95% kvantil) ve prospěch nejnižších tříd této látky. Koncentrace oxidu siřičitého do 10 µg.m^-3 v ročním aritmetickém průměru zasahovaly již 97 % území České republiky.

Prašný aerosol

Stav úrovně znečištění České republiky prašným aerosolem v roce 2000 zachycují mapová znázornění jednotlivých imisních charakteristik (obr. 2-40, 2-41, 2-42, 2-43, 2-44, 2-45, 2-46, 2-47). Na 88,5 % území České republiky byly hodnoty ročních aritmetických průměrů prašného aerosolu nižší než 30 µg.m^-3 a na 98 % území dosahovaly roční aritmetické průměry nejvýše 40 µg.m^-3. Na 98 % území České republiky byl v roce 2000 95% kvantil ročních souborů denních průměrů nižší než 80 µg.m^-3. Všechny tyto údaje v % jsou téměř shodné s rokem 1999.

Nejvíce postiženou oblastí prašným aerosolem bylo v minulosti Ostravsko (nyní součást Moravskoslezského kraje). Tato charakteristika v podstatě platí i v roce 2000, pokud se týká velikosti zasaženého území koncentracemi 40–50 µg.m^-3 v ročním aritmetickém průměru. V roce 2000, podobně jako v roce 1999, se největší znečištění prašným aerosolem s překročením imisních limitů omezilo zejména na část centra hlavního města Prahy (kap. 2.2.1). V jiných oblastech došlo k překročení ročního imisního limitu prašným aerosolem na AMS Mělník- Pšovka, Bohumín (PM₁₀) a Kladno-Švermov (PM₁₀). Znečištění přes 40 µg.m^-3 v ročním aritmetickém průměru vykazovaly v roce 2000 oblasti: Ostravsko (okresy Ostrava-město, Karviná a severní část okresu Frýdek-Místek s městem Třinec včetně okolí), ojediněle severní a střední Čechy (Mostecká pánev, severní část města Kladna a okres Mělník) a Morava (město Brno a některá další moravská města a obce). V roce 2000 došlo, v porovnání s minulým rokem, k mírnému vzestupu ve znečištění ovzduší frakcí PM₁₀ zejména ve velkých městech.

Oxidy dusíku

Stav úrovně znečištění České republiky oxidy dusíku v roce 2000 ukazují mapová znázornění jednotlivých imisních charakteristik (obr. 2-48, 2-49, 2-50 a 2-51). Největší procentuální zastoupení, 86 %, měly na území České republiky v ročním aritmetickém průměru koncentrace do 20 µg.m^-3. Na 98 % území České republiky byl v roce 2000 95% kvantil ročních souborů denních průměrů nižší než 70 µg.m^-3. Nejvíce postiženou oblastí ve znečištění ovzduší oxidy dusíku bylo a stále je hlavní město Praha, kde v posledních letech došlo téměř na všech stanicích k překročení denního imisního limitu ve více než 5 % případů. Tato charakteristika platí i pro rok 2000 (kap. 2.2.1). Uvedené překročení vykazovaly také některé městské stanice v severozápadních a středních Čechách, na Ostravsku, dále pak ve městech Plzeň, Hradec Králové, Brno a Zlín. V roce 2000 bylo znečištění ovzduší oxidy dusíku ve srovnání s minulým rokem přibližně stejné, k mírnému vzestupu koncentrací v ročním aritmetickém průměru došlo na většině stanic ve velkých městech. Tuto skutečnost potvrzují i pole ročních aritmetických průměrů z obou let, kdy bylo zaznamenáno v roce 2000 mírné zvýšení podílu koncentrací oxidů dusíku v intervalu 50–80 µg.m^-3, který odpovídá převážně zastavěným plochám. Pouze na 0,4 % plochy České republiky překračoval 95% kvantil denních koncentrací imisní limit – 100 µg.m^-3.

Z grafického znázornění ročních průběhů denních koncentrací uvedených látek na vybraných stanicích České republiky (obr. 2-55) lze poukázat na rozhodující podíl oxidů dusíku na stanicích, které jsou klasifikovány jako dopravní (T/U/…, viz legenda k tabulkám ročních chodů). Na ostatních měřicích místech více převažoval podíl koncentrací PM₁₀.