ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2000

                          Český hydrometeorologický ústav - Úsek ochrany čistoty ovzduší



2.3.2 Hodnocení vývoje znečištění v delším časovém období

Na obrázcích 2-52, 2-53 a 2-54 jsou formou kartodiagramů1 [8] prezentovány pro znečišťující látky (oxid siřičitý, prašný aerosol a oxidy dusíku) průběhy základních imisních charakteristik (roční aritmetický průměr a 95% kvantil) po okresech s vyznačením míry překročení příslušných imisních limitů. Vynesené imisní charakteristiky za období 1990–2000 představují odhady středních hodnot z daného území (okresu) z výběru stanic podle metodiky, která vycházela z roku 1996. Zde je však třeba mít na zřeteli, že toto územní hodnocení chodů základních imisních charakteristik pro základní znečišťující látky na území České republiky je založeno na různém počtu dostupných měřicích stanic v jednotlivých okresech.

Z obr. 2-52 znázorňujícího chod imisních charakteristik oxidu siřičitého v období let 1990–2000 je patrný klesající trend znečištění ovzduší touto látkou ve všech okresech České republiky. Nejstrmější pokles se projevil v severních Čechách a hlavním městě Praze, kde bylo také zpočátku devadesátých let vykazováno největší znečištění touto látkou. Nejvýraznější pokles koncentrací oxidu siřičitého byl zaznamenán v roce 1994 na celém území České republiky. Od roku 1994 do roku 2000 územní průměry imisních charakteristik pro oxid siřičitý nepřekračovaly stanovené imisní limity v žádném okrese České republiky. V letech 1998–2000 docházelo postupně k dalšímu snižování znečištění oxidem siřičitým a v tomto posledním tříletém období již nebyl překročen dosud platný imisní limit na žádné měřicí stanici.

Vývoj znečištění ovzduší prašným aerosolem2 (obr. 2-53) vykazuje v období let 1990–2000 na území České republiky podobnou klesající tendenci jako v případě oxidu siřičitého, z počátku devadesátých let poněkud méně výraznou, zejména na Ostravsku. V této oblasti se do roku 1996 projevovala spíše stagnace tohoto typu znečištění. V posledním čtyřletém období 1997–2000 byl zaznamenán výrazný klesající trend ve znečištění ovzduší prašným aerosolem na celém území České republiky, včetně Ostravska. Tento klesající trend byl však v roce 2000 potvrzen jen v některých okresech s převažujícím venkovským rázem, v okresech s výrazným podílem městského osídlení se projevila spíše stagnace, mírný vzestup byl zaznamenán ve velkých městech v hodnotách 95% kvantilů. Od roku 1998 územní průměry imisních charakteristik pro prašný aerosol nepřekračovaly dosud platné imisní limity v žádném okrese České republiky.

Pokles koncentrací oxidu siřičitého a prašného aerosolu v posledních letech vyplývá ze souběhu následujících příčin: zejména účinnost přímých opatření na zdrojích k ochraně životního prostředí a pokračující plynofikace, které měly za následek pokles celkových emisí oxidu siřičitého a emisí tuhých látek, a příznivější meteorologické a rozptylové podmínky, zejména v zimních měsících. V roce 2000 však tyto podmínky nebyly na konci roku tak příznivé (viz kap 2.4) jako v roce 1999.

V případě oxidů dusíku lze v devadesátých letech pozorovat mírně vzrůstající trend tohoto typu znečištění do roku 1997 (obr. 2-54). Tento jev byl převážně způsoben stoupajícím podílem silniční dopravy. Nárůst koncentrací oxidů dusíku u jihomoravských okresů byl zaznamenán v roce 1995 se zavedením nových městských stanic okresními nebo městskými úřady. Ve stejném roce byla přemístěna do exponované polohy jedna stanice hygienické služby v Děčíně. V roce 1998 a 1999 byl uvedený trend přerušen a došlo naopak k mírnému poklesu koncentrací oxidů dusíku vlivem snížení emisí ze stacionárních zdrojů v zimních měsících roku 1998, a zejména u moravských okresů, zřejmě vlivem odstávky některých zdrojů a určitým poklesem výroby v roce 1999. V roce 2000 byl mírně klesající trend tohoto typu znečištění potvrzen pouze u některých okresů (např. Děčín), většinou převažovala spíše stagnace, k mírnému zvýšení znečištění ovzduší oxidy dusíku došlo např. ve velkých městech: Praha, Plzeň a Ostrava. (V okrese Šumperk byl strmý pokles koncentrací oxidů dusíku v roce 2000 ovlivněn zrušením dvou exponovaných stanic OÚ Šumperk.)

Obr. 2-56 ukazuje vývoj ročních imisních charakteristik základních dlouhodobě sledovaných znečišťujících látek za období 1982–2000 pro severozápadní oblast, Prahu a Ostravsko. Od roku 1988 lze pozorovat celkově klesající trend ve znečištění ovzduší České republiky oxidem siřičitým i prašným aerosolem. Tento pokles je zvláště výrazný po roce 1996. Po roce 1996 je v severozápadní oblasti a na Ostravsku patrný i pokles koncentrací oxidů dusíku. V severozápadní oblasti byly úrovně imisních charakteristik oxidu siřičitého, prašného aerosolu a oxidů dusíku v roce 2000 nejnižší za celé období.

Obr. 2-57 předkládá dlouhodobý vývoj znečištění a průběh teplot v zimních obdobích. Při porovnání dvou teplotně přibližně srovnatelných zimních půlroků 2000/2001 a 1989/1990 je patrný výrazný pokles znečištění ovzduší oxidem siřičitým a prašným aerosolem v Praze, v severozápadních Čechách a na Ostravsku. I v případě oxidů dusíku došlo, při porovnání dvou uvedených zimních období, v severozápadních Čechách a na Ostravsku k mírnému poklesu imisních úrovní této látky. V Praze naopak došlo v porovnání již uvedených teplotně podobných zimních období 2000/2001 a 1989/1990 k mírnému zvýšení znečištění ovzduší oxidy dusíku. Od zimního půlroku 1992/1993 po 2000/2001 však celkově v Praze situace ve znečištění ovzduší oxidy dusíku spíše stagnovala.

Pozn.
1
Kartodiagram je jedna z metod kartografického znázorňování, která používá jako vyjadřovací prostředky bodové diagramy, které udávají kromě kvality i kvantitu daného jevu, a to buď v míře absolutní nebo relativní. Kartodiagramem se vyjadřují hodnoty nikoli pro jednotlivé body, nýbrž sumárně pro územní celky, v jejichž středu či těžišti jsou diagramy umístěny. V grafické ročence je tato metoda používána pro znázornění časového vývoje a velikosti imisních charakteristik základních znečišťujících látek za jednotlivé okresy České republiky.
2
Dlouhodobé řady prašného znečištění jsou charakterizovány vývojem koncentrací prašného aerosolu bez rozlišení velikosti částic (SPM). Od roku 1996 všechny automatizované stanice ČHMÚ měří frakci PM10. Pro využití těchto měření pro odhad územních průměrů prašného aerosolu byl použit přepočítávací koeficient (1,2). 

Obr. 2-52

Znázornění chodů základních imisních charakte ristik - ročních aritmetických průměrů a 95% kvan tilů denních průměrů koncentrace oxidu siřičitého po okresech za období 1990–2000

Obr. 2-53 

Znázornění chodů základních imisních charakte ristik - ročních aritmetických průměrů a 95% kvan tilů denních průměrů koncentrace prašného aerosolu po okresech za období 1990–2000

Obr. 2-54 

Znázornění chodů základních imisních charakte ristik - ročních aritmetických průměrů a 95% kvan tilů denních průměrů koncentrace oxidů dusíku po okresech za období 1990–2000

Obr. 2-56 

Celoroční hodnocení za období 1982–2000 v Praze, severozápadní oblasti a v Moravskoslezském kraji

Obr. 2-57

Hodnocení za zimní období pro roky 1982/83–2000/2000 v Praze, severozápadní oblasti a v Moravskoslezském kraji

Tab. 2-64 Přehled nejvyšších denních koncentrací znečišťujících látek dosažených na stanicích České republiky v roce 2000

SO2 [µg.m-3]

SPM [µg.m-3]

PM10 [µg.m-3]

NOx [µg.m-3]

číslo a název stanice

konc.

den

číslo a název stanice

konc.

den

číslo a název stanice

konc.

den

číslo a název stanice

konc.

den

1455 Kladno-Švermov

235

11.1.

 409 Chomutov-NSP

366

11.5.

 804 P10-Počernická

283

28.4.

 610 P10-Uhříněves

557

27.11.

1455 Kladno-Švermov

153

8.11.

 409 Chomutov-NSP

283

12.6.

 929 Litvínov

260

24.12.

 610 P10-Uhříněves

549

1.12.

 629 P5-Řeporyje

152

25.1.

1327 Vyškov

263

28.4.

1065 Bohumín

216

20.12.

 437 P5-Svornosti

510

25.1.

1455 Kladno-Švermov

144

7.1.

 446 P8-Sokolovská

256

21.4.

 771 P1-n. Republiky

205

28.4.

 437 P5-Svornosti

502

5.1.

1455 Kladno-Švermov

141

11.11.

1327 Vyškov

255

2.6.

1455 Kladno-Švermov

203

12.5.

 437 P5-Svornosti

491

19.10.

1317 Rudolice v Hor.

138

27.9.

 789 Horní Počáply

252

12.5.

1360 Třinec - St. Město

199

28.2.

 437 P5-Svornosti

486

21.1.

1455 Kladno-Švermov

134

23.1.

 437 P5-Svornosti

241

29.11.

1455 Kladno-Švermov

197

28.4.

 610 P10-Uhříněves

478

28.11.

1455 Kladno-Švermov

132

13.11.

 437 P5-Svornosti

217

23.11.

 805 P10-Vršovice

194

30.5.

 446 P8-Sokolovská

472

11.2.

1120 Úštěk

133

24.1.

 437 P5-Svornosti

211

22.11.

 804 P10-Počernická

190

29.4.

 610 P10-Uhříněves

464

30.11.

1120 Úštěk

132

31.12.

 409 Chomutov-NSP

207

29.5.

 805 P10-Vršovice

188

11.5.

1012 Ústí n.L.-město

423

12.12.

Tab. 2-65 Přehled stanic s nejvyššími ročními aritmetickými průměry koncentrací znečišťujících látek, Česká republika 2000

SO2 [µg.m-3]

SPM [µg.m-3]

PM10 [µg.m-3]

NOx [µg.m-3]

číslo a název stanice

průměr

číslo a název stanice

průměr

číslo a název stanice

průměr

číslo a název stanice

průměr

1120 Úštěk

36

 437 P5-Svornosti

92

1065 Bohumín

59

 437 P5-Svornosti

185

1455 Kladno-Švermov

26

 446 P8-Sokolovská

80

1455 Kladno-Švermov

58

 446 P8-Sokolovská

156

1272 Vysoké n.Jizerou

23

 764 Mělník - Pšovka

62

 804 P10-Počernická

50

 576 Děčín-OHS

107

 736 Háj

22

1327 Vyškov

55

 929 Litvínov

45

1459 P5-Smíchov

95

1255 Ludvíkov p. Smrkem

21

1362 Blansko

52

 805 P10-Vršovice

44

1140 Beroun

92

1251 Hořany

21

 637 Lovosice-MÚ

50

1061 Ostrava-Fifejdy

44

 775 P5-Mlynářka

89

1264 Žatec

21

489 Prostějov-Olomoucká

50

1070 Orlová

44

1137 P1-Národní muzeum

87

1266 Chomutov

19

 278 Oslavany

50

 517 Karviná-OHS

43

 430 P1-Rytířská

76

1329 Kostomlaty pod Mileš.

19

 863 Český Těšín

49

1072 Věřňovice

42

 771 P1-nám. Republiky

75

 929 Litvínov

19

 567 Ostrava-Novinářská

49

1066 Český Těšín

41

 805 P10-Vršovice

75

Tab. 2-66 Přehled stanic s nejvyšší relativní (absolutní) četností překročení IHd pro znečišťující látky, Česká republika 2000

SO2 [%]

SPM [%]

PM10

NOx [%]

číslo a název stanice

rel. četnost

číslo a název stanice

rel. četnost

číslo a název stanice

abs. četnost

číslo a název stanice

rel. četnost

1455 Kladno-Švermov

0.55

 437 P5-Svornosti

6.22

1455 Kladno-Švermov

84

 446 P8-Sokolovská

76.8

 629 P5-Řeporyje

0.29

 409 Chomutov-NSP

1.70

1065 Bohumín

62

 437 P5-Svornosti

73.4

  

 

1327 Vyškov

1.67

 805 P10-Vršovice

58

 576 Děčín-OHS

43.4

  

 

 446 P8-Sokolovská

1.62

 804 P10-Počernická

34

1459 P5-Smíchov

42.1

  

 

 100 Albrechtice

1.48

 771 P1-nám. Republiky

34

1140 Beroun

38.0

  

 

   60 Osek

1.17

 929 Litvínov

33

 775 P5-Mlynářka

30.0

  

 

 764 Mělník - Pšovka

1.15

1072 Věřňovice

33

1137 P1-Národní muz.

29.2

  

 

 567 Ostrava-Novinářská

0.87

1070 Orlová

28

 771 P1-nám. Republiky

20.1

  

 

 521 Ostrava-fak.nem.

0.83

 780 P9-Vysočany

23

 267 Teplice-OHS

19.9

  

 

   34 Horní Jiřetín

0.55

 517 Karviná-OHS

22

 430 P1-Rytířská

18.5

Tab. 2-67 Přehled stanic s nejvyššími hodnotami 95% (90%) kvantilů denních koncentrací znečišťujících látek, Česká republika 2000

SO2 [µg.m-3]

SPM [µg.m-3]

PM10 [µg.m-3]

NOx [µg.m-3]

číslo a název stanice

95% kvantil

číslo a název stanice

95% kvantil

číslo a název stanice

90% kvantil

číslo a název stanice

95% kvantil

1455 Kladno-Švermov

91

 437 P5-Svornosti

151

1455 Kladno-Švermov

106

 437 P5-Svornosti

352

1120 Úštěk

91

 446 P8-Sokolovská

135

 805 P10-Vršovice

97

 446 P8-Sokolovská

294

 629 P5-Řeporyje

59

 764 Mělník - Pšovka

112

1065 Bohumín

87

 576 Děčín-OHS

226

1266 Chomutov

53

1327 Vyškov

106

 929 Litvínov

75

1140 Beroun

200

 929 Litvínov

44

 521 Ostrava-fak.nem.

96

 804 P10-Počernická

75

 775 P5-Mlynářka

182

1328 Komáří Vížka

42

 128 Ostrava-Sl.Ostr./ZOO

96

1072 Věřňovice

73

1459 P5-Smíchov

181

 576 Děčín-OHS

41

 278 Oslavany

95

 771 P1-nám. Republiky

72

1137 P1-Národní muz.

177

1070 Orlová

41

 409 Chomutov-NSP

94

1070 Orlová

69

 267 Teplice-OHS

160

1314 Vitčice

40

 637 Lovosice-MÚ

94

 517 Karviná-OHS

66

 805 P10-Vršovice

152

 927 Meziboří

40

 954 Drahotuše

92

 617 Litoměřice-OHS

64

 430 P1-Rytířská

151

Tab. 2-68 Přehled stanic s nejvyšší relativní četností krátkodobého překročení IHk pro znečišťující látky, Česká republika 2000

SO2 [%]

SPM [%]

NOx [%]

číslo a název stanice

rel. četnost

číslo a název stanice

rel. četnost

číslo a název stanice

rel. četnost

1317 Rudolice v Horách

0.04

Na žádné stanici nedošlo
k překročení IHk

  

 576 Děčín-OHS

13.3

1455 Kladno-Švermov

0.03

1140 Beroun

11.5

1458 Vítkov

0.01

1459 P5-Smíchov

10.2

1328 Komáří Vížka

0.01

 775 P5-Mlynářka

7.8

1329 Kostomlaty pod Mileš.

0.01

 773 P4-Braník

5.1

1332 Nová Víska u Domašína

0.01

 805 P10-Vršovice

3.6

1333 Horní Halže

0.01

 771 P1-nám. Republiky

3.5

  

 

1129 Brno-Kroftova

3.4

  

 

1321 Plzeň-střed

3.1

  

 

 780 P9-Vysočany

3.0

Tab. 2-69 Přehled stanic s nejvyššími hodnotami 95% kvantilů půlhodinových koncentrací znečišťujících látek, Česká republika 2000

SO2 [µg.m-3]

SPM [µg.m-3]

NOx [µg.m-3]

číslo a název stanice

95% kvantil

číslo a název stanice

95% kvantil

číslo a název stanice

95% kvantil

1455 Kladno-Švermov

88

 764 Mělník - Pšovka

159

 576 Děčín-OHS

313

1328 Komáří Vížka

51

 788 Libiš

109

1140 Beroun

287

1007 Krupka

50

 789 Horní Počáply

82

1459 P5-Smíchov

260

1070 Orlová

48

 792 Veltrusy

78

 775 P5-Mlynářka

247

1329 Kostomlaty pod Mileš.

47

  

 

 773 P4-Braník

202

 576 Děčín-OHS

45

  

 

 771 P1-nám. Republiky

180

1317 Rudolice v Horách

45

  

 

 805 P10-Vršovice

180

1069 Karviná

45

  

 

1321 Plzeň-střed

168

1011 Ústí n.L.-Kočkov

44

  

 

1129 Brno-Kroftova

164

1066 Český Těšín

42

  

 

 396 Hr.Král.-Sukovy sady

162

Tab. 2-70 Přehled nejvyšších půlhodinových (3hod.) koncentrací znečišťujících látek dosažených na stanicích, Česká republika 2000

SO2 [µg.m-3]

SPM [µg.m-3]

číslo a název stanice

konc.

den

hod. (UTC)

číslo a název stanice

3h konc..

den

1317 Rudolice v Horách

1 114

27.9.

18:00

 789 Horní Počáply

441

12.5.

1317 Rudolice v Horách

842

27.9.

18:30

 789 Horní Počáply

373

7.5.

1317 Rudolice v Horách

740

27.9.

13:30

 789 Horní Počáply

356

30.5.

1332 Nová Víska u Domašína

680

19.6.

 4:30

 788 Libiš

342

11.4.

1455 Kladno-Švermov

663

11.1.

22:30

 789 Horní Počáply

309

6.5.

1333 Horní Halže

656

13.10.

20:30

 764 Mělník - Pšovka

307

23.11.

1328 Komáří Vížka

651

22.3.

22:00

 789 Horní Počáply

301

28.4.

1317 Rudolice v Horách

627

26.12.

20:00

 789 Horní Počáply

291

11.5.

1455 Kladno-Švermov

557

12.1.

 4:30

 789 Horní Počáply

289

28.8.

1329 Kostomlaty pod Mileš.

556

24.1.

10:00

 788 Libiš

285

21.4.

PM10 [µg.m-3]

NOx [µg.m-3]

číslo a název stanice

3h konc.

den

číslo a název stanice

konc.

dene

hod.(UTC)

 804 P10-Počernická

720

28.4.

1140 Beroun

1 072

28.2.

 6:30

 805 P10-Vršovice

529

30.5.

1140 Beroun

1 066

28.2.

 7:00

1455 Kladno-Švermov

499

28.4.

1408 Šabina

1 063

31.1.

12:30

 771 P1-nám. Republiky

493

28.4.

 576 Děčín-OHS

1 056

17.4.

 6:30

1455 Kladno-Švermov

469

12.5.

1140 Beroun

1 030

28.2.

 6:00

1005 Most

465

17.5.

 576 Děčín-OHS

1 026

17.4.

 7:00

1455 Kladno-Švermov

459

1.11.

 773 P4-Braník

999

6.11.

 6:30

 804 P10-Počernická

447

29.4.

1140 Beroun

943

30.10.

 7:00

 780 P9-Vysočany

444

11.4.

1012 Ústí n.L.-město

925

12.12.

 9:30

 805 P10-Vršovice

442

29.4.

 396 Hr.Král.-Sukovy sady

924

9.11.

 7:30