groc2000 kap234

	ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2000 Český hydrometeorologický ústav - Úsek ochrany čistoty ovzduší

2.3.4 Přízemní ozon

Přízemní ozon se měří v monitorovací síti AIM od roku 1992. V roce 2000 měřila na území České republiky celkem 61 stanice. Měřicí lokality jsou uvedeny na obr. 2-61. Přízemní ozon je plynem, ke kterému se upírá značná pozornost odborníků v souvislosti s možným negativním ovlivněním receptorů všech typů, což se odráží i ve zvýšení počtu monitorovacích stanic ozonu na našem území v posledních letech. Na druhé straně je nutné si uvědomit, že vzhledem k poměrně nízké prostorové variabilitě koncentrací přízemního ozonu není pro jeho monitorování potřeba tak velkého počtu stanic jako pro měření jiných škodlivin (např. SO₂, NO_x, SPM).

Ozon je označován za sekundární znečišťující látku v ovzduší. Nemá totiž vlastní významný zdroj emisí, ale vzniká v ovzduší celou řadou chemických reakcí z tzv. prekursorů, kterými jsou oxidy dusíkua těkavé organické látky (VOC), za účinku slunečního záření a spolupůsobení O₂. Koncentrace ozonu roste se zvyšující se teplotou. V noci i ve dne dochází k rozkladu molekul ozonu chemickými reakcemi s redukujícími složkami ovzduší. Chemické reakce vedoucí ke vzniku ozonu mají za následek roční chod ozonu s nejvyššími koncentracemi na jaře a v létě. Nejnižší koncentrace ozonu jsou pozorovány v zimě. Tab. 2-72 znázorňuje roční chod koncentrací a vypočtené roční statistické charakteristiky pro ozon na vybraných stanicích v České republice. Uvedené hodnoty jsou stanoveny na všech stanicích metodou UV-absorbance. Na obr. 2-62 a 2-63 je zachycen roční průběh denních koncentrací O₃ zvlášť pro stanice městské a venkovské spolu s ročním průběhem denních koncentrací NO a NO₂, které se významnou měrou podílejí na vzniku a odbourávání ozonu. Pro lepší čitelnost grafů není znázorněn celý rok, ale pouze období od 15. března do 15. října, tedy období s výskytem vyšších úrovní ozonu, zima je z hlediska měřených koncentrací ozonu pokládána za nevýznamnou.

Koncentrace ozonu během dne vzrůstá v důsledku promíchávání spodních vrstev vzduchu s vrstvami ležícími výše, ve kterých jsou vyšší koncentrace ozonu, a v důsledku vzniku ozonu fotochemickými reakcemi. Denní chody jsou výraznější na městských stanicích než na stanicích venkovských. Tento rozdíl je způsoben zčásti rychlejší destrukcí ozonu v městském ovzduší během večerních a nočních hodin, ke které dochází v důsledku vyšších koncentrací oxidů dusíku. Koncentrace ozonu ve venkovských oblastech položených ve vyšší nadmořské výšce nevykazují tak výrazný denní chod s velkými rozdíly mezi denními a nočními hodnotami a vysoké koncentrace O₃ mohou přetrvávat i během noci.

Platný imisní limit pro ozon je 160 µg.m^-3 (8hodinový průměr – Opatření FVŽP ze dne 1. 10. 1991 k zákonu o ovzduší č. 309/91 Sb., v plném znění č. 211/94 Sb.). Zvláštní imisní limity pro vyhlášení signálu upozornění na výskyt fotochemického smogu jsou 180 µg.m^-3(hodinový průměr) – informování veřejnosti a 360 µg.m^-3(hodinový průměr) – varování veřejnosti (vyhl. č. 279/93 Sb.).

Hodinový zvláštní imisní limit 360 µg.m^-3 nebyl v roce 2000 překročen. K překročení hodinového zvláštního imisního limitu 180 µg.m^-3došlo během celého roku ve 259 případech na celkem 32 stanicích. Maximální zaznamenaná hodinová koncentrace ozonu 257 µg.m³ byla naměřena 15. srpna 2000 v 15 hod. na stanici Pardubice-Rosice. Nejvyšší 8hodinová průměrná koncentrace 219,6 µg.m^-3 byla zaznamenána 21. června 2000 na téže stanici. 8hodinový imisní limit byl celkem překročen v 94 případech, a to na 38 stanicích.

Z tab. 2-73 je zřejmé, že k překročení hodinového zvláštního imisního limitu došlo ve třech jednotlivých dnech v květnu, v červnu byly zaznamenány dvě epizody v délce trvání 3 a 4 dny a nejdelší epizoda o délce 8 dnů nastala v srpnu. Maximální dosažené koncentrace se pohybovaly v rozmezí 191–256 µg.m^-3 v červnu a 187–257 µg.m^-3 v srpnu. Tab. 2-74 dokumentuje překročení 8hodinového imisního limitu pro ozon. To bylo zaznamenáno ve dnech 7. 5., 17. 5., 27. 5., 3.–10. 6., 19.–22. 6., 24. 7., 1.–2. 8. a 13.–21. 8. Naměřené maximální koncentrace se pohybovaly v rozmezí 161–220 µg.m^-3.

V porovnání s rokem 1999 bylo zaznamenáno více epizod i vyšší koncentrace a tedy i větší a častější překročení platných imisních limitů. Na obr. 2-64 je prezentován počet hodin, ve kterých bylo zaznamenáno překročení zvláštního hodinového imisního limitu pro ozon 180 µg.m^-3, na obr. 2-65 a 2-66 pak počet stanic, na nichž došlo k překročení zvláštního hodinového imisního limitu pro ozon 180 µg.m^-3, resp. k překročení 8hod imisního limitu 160 µg.m^-3.

Obr. 2-67 udává přehledně maximální naměřené hodinové a osmihodinové koncentrace ozonu a dále překročení hodinového zvláštního imisního limitu a osmihodinového limitu na vybraných stanicích v České republice.

Tab. 2-75 podává dlouhodobou charakteristiku koncentrací a překračování imisních limitů za celé období monitoringu přízemního ozonu u nás. Prezentuje přehledným způsobem počty překročení 8hodinového imisního limitu a hodinového zvláštního imisního limitu na všech stanicích pro každý rok.

V letošní Ročence se stejně tak jako v předcházejících letech hodnotí vliv přízemního ozonu na lesní ekosystémy a zemědělské plodiny. V souladu se závěry pracovního semináře zabývajícího se určením kritických úrovní ozonu Evropské hospodářské komise (Working Group on Effects, 13thsession, Ženeva, 29. 6.–1. 7. 1994) byla hodnocena dlouhodobá kritická úroveň pro ozon vyjádřená jako kumulativní expozice nad prahovou koncentrací 40 ppb. Tento expoziční index se označuje zkratkou AOT40 (accumulated exposure over a threshold of 40 ppb) a spočte se jako suma diferencí mezi hodinovými koncentracemi v ppb a 40 ppb pro každou hodinu, kdy koncentrace překročí hodnotu 40 ppb. Index AOT40 se používá pro odhad vlivu ozonu na zemědělské plodiny a lesní ekosystémy při ročním hodnocení a v rámci Evropy je v posledních několika letech využíván ve značném měřítku, jak ostatně vyplynulo i ze závěrů pracovního semináře EMEP zabývajícího se sledováním fotochemických oxidantů (EMEP Workshop on the Control of Photochemical Oxidants over Europe, 24.–27. 10. 1995, St. Gallen, Švýcarsko).

Dříve používaná metodika pro výpočet AOT40 [3] byla nahrazena metodikou upřesněnou [9]. Podle ní se hodnota expozičního indexu AOT40 pro zemědělské plodiny (AOT40C) počítá pro období tří měsíců pro hodiny s denním svělem, definované jako ty hodiny, kdy hodnota globální radiace je rovna nebo větší než 50 W.m^-2. Hodnota AOT40C pro srovnání se stanovenou kritickou hodnotou by měla být určena jako nejvyšší klouzavá tříměsíční suma za vegetační období. Za kritickou úroveň přízemního ozonu pro ochranu zemědělských plodin, stejně tak jako pro ochranu přírodě blízkých rostlinných společenstev, se pokládá hodnota 3 ppmh.

Pro ochranu evropských lesů byla stanovena předběžná kritická úroveň přízemního ozonu AOT40 ve výši 10 ppmh. Tato kumulativní expozice AOT40F se počítá pro denní hodiny (definované jako hodiny s globální radiací větší než 50 W.m^-2) pro období 6 měsíců počínaje 1. dubnem. Kritická hodnota se vztahuje k listnatým i jehličnatým dřevinám.

Na obr. 2-68 je uvedeno pole hodnot expozičního indexu pro ozon AOT40 pro lesy pro území České republiky v roce 2000. Z obrázku je zřejmé, že kritická hodnota 10 ppm.h je překročena na převážné většině (konkrétně na 99,8 %) území České republiky.

Na obr. 2-69 je zobrazeno pole hodnot kumulativní expozice AOT40 pro zemědělské plodiny pro území České republiky za rok 2000. Z obrázku je patrné, že v hodnoceném roce bylo expozicí nad prahovou hodnotou 3 ppm.h zasaženo 100 % plochy celkového území České republiky.

Expoziční index AOT40 je užitečným nástrojem pro roční hodnocení možných negativních vlivů zvýšených úrovní přízemního ozonu na vegetaci. Na pole expozičních indexů, ať už pro lesy či zemědělské plodiny, je třeba pohlížet jako na velmi přibližné odborné odhady, jejichž hodnoty mohou být zatíženy kumulací případné systematické chyby.

Tab. 2-72

Roční chod koncentrací a vypočtené roční statistické charakteristiky pro přízemní ozon, Česká republika 2000

Tab. 2-73 Překročení hodinového zvláštního imisního limitu pro ozon (180 µg.m^-3) na všech stanicích monitorujících koncentrace O₃ v České republice, 2000

Období	Délka trvání epizody [dny]	Počet stanic, kde byl překročen hodinový limit průměr - min. - max.	Maximální koncentrace ozonu [µg.m^-3]	Kraj
7. 5.	1	1 - 1 - 1	180	KH
17. 5.	1	1 - 1 - 1	192	KH
27. 5.	1	2 - 2 - 2	185	KH, VY
3.–11. 6.	3	1.67 - 1 - 3	182–188	KH, SC, PH, UL
19.–22. 6.	4	13.75 - 5 - 23	191–256	PH, JC, JM, KH, LIB, MSL, OL, PA, SC, UL, VY
1.–2. 8.	2	1 - 1 - 1	184–196	PA
13.–21. 8.	8	2.75 - 1 - 13	187–257	PH, JM, KV, KH, OL, PA, SC, UL
Celkem	20

Tab. 2-74 Překročení 8hodinového imisního limitu pro ozon (160 µg.m^-3) na všech stanicích monitorujících koncentrace O₃ v České republice, 2000

Období	Délka trvání epizody [dny]	Počet stanic, kde byl překročen 8hodinový limit průměr - min. - max.	Maximální koncentrace ozonu [µg.m^-3]	Kraj
7. 5.	1	3 - 3 - 3	173	KH, OL
17. 5.	1	2 - 2 - 2	172	KH, VY
27. 5.	1	1 - 1 - 1	162	VY
3.–10. 6.	3	1.67 - 1 - 3	162–167	UL, KH, JM, VY
19.–22. 6.	4	15.25 - 1 - 28	161–220	UL, PH, JC, JM, KH, LIB, MSL, PA, SC, UL, VY
24. 7.	1	1 - 1 - 1	161	PA
1.–2. 8.	2	1 - 2 - 1	172–180	PA
13.–21. 8.	8	2.38 - 1 - 10	162–218	PH, JC, JM, KH, LIB, PA, SC, UL
Celkem	21

Vysvětlivky
ČR - Celé území České republiky
PH - Praha
SC - Středočeský kraj
JC - Jihočeský kraj
PL - Plzeňský kraj
KV - Karlovarský kraj Karlovy
UL - Ústecký kraj
LIB - Liberecký kraj
KH - Královehradecký kraj
PA - Pardubický kraj
VY - Vysočina
JM - Jihomoravský kraj
OL - Olomoucký kraj
ZL - Zlínský kraj
MSL - Moravskoslezský kraj

Tab. 2-75 Přehled překročení imisních limitů pro přízemní ozon pro jednotlivé stanice a roky za celé monitorovací období

číslo a název stanice	organizace	okres	1992		1993		1994		1995		1996		1997		1998		1999		2000
číslo a název stanice	organizace	okres	1h	8h	1h	8h	1h	8h	1h	8h	1h	8h	1h	8h	1h	8h	1h	8h	1h	8h
643 Hr.Král.-observatoř	ČHMÚ	Hr. Králové	–	–	–	–	–	–	18	5	13	5	0	0	6	2	3	3	10	3
771 Praha 1-nám. Republiky	ČHMÚ	Praha 1	–	–	162	9	40	12	1	0	0	0	0	0	4	1	0	0	1	1
774 Praha 4-Libuš	ČHMÚ	Praha 4	39	7	22	5	126	24	33	9	0	0	2	0	13	3	0	0	12	3
777 Praha 6-Veleslavín	ČHMÚ	Praha 6	–	–	–	–	–	–	–	–	0	0	0	0	8	2	0	0	10	2
778 Praha 7-Výstaviště	ČHMÚ	Praha 7	–	–	7	1	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
779 Praha 8-Kobylisy	ČHMÚ	Praha 8	–	–	–	–	–	–	–	–	0	0	1	0	17	4	0	0	4	1
780 Praha 9-Vysočany	ČHMÚ	Praha 9	–	–	5	0	175	22	39	10	1	0	0	0	9	2	0	0	11	4
1002 Tušimice	ČHMÚ	Chomutov	–	–	–	–	5	2	7	1	0	0	0	0	5	2	0	0	0	1
1003 Nová Ves v Horách	ČHMÚ	Most	–	–	31	11	97	13	13	2	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
1005 Most	ČHMÚ	Most	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	7	1	0	0	5	1
1007 Krupka	ČHMÚ	Teplice	–	–	0	0	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
1008 Teplice	ČHMÚ	Teplice	–	–	25	4	1	0	0	0	0	0	3	0	4	1	0	0	8	3
1009 Všechlapy	ČHMÚ	Teplice	–	–	0	0	–	–	21	3	0	0	0	0	6	2	0	0	5	2
1011 Ústí n.L.-Kočkov	ČHMÚ	Ústí n.Labem	–	–	–	–	0	0	23	7	1	1	5	1	18	3	0	0	14	3
1012 Ústí n.L.-město	ČHMÚ	Ústí n.Labem	–	–	0	0	–	–	–	–	–	–	0	0	0	0	0	0	10	3
1013 Sněžník	ČHMÚ	Děčín	–	–	1	0	60	8	31	11	8	5	0	0	9	2	0	0	19	5
1014 Děčín	ČHMÚ	Děčín	–	–	0	0	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
1016 Liberec-město	ČHMÚ	Liberec	–	–	–	–	–	–	7	2	0	0	0	0	0	1	0	0	0	2
1019 Hrádek n.Nisou	ČHMÚ	Liberec	–	–	0	0	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
1020 Albrechtice u Frýdlantu	ČHMÚ	Liberec	–	–	0	0	167	22	14	7	2	4	0	0	4	1	0	0	9	3
1021 Libverda	ČHMÚ	Liberec	–	–	0	0	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
1022 Souš	ČHMÚ	Jablonec n.N.	–	–	120	12	96	19	8	4	28	6	0	0	4	2	0	0	2	2
1032 Sokolov	ČHMÚ	Sokolov	–	–	–	–	94	25	27	7	2	4	0	0	1	0	0	0	0	0
1033 Přebuz	ČHMÚ	Sokolov	–	–	–	–	29	6	11	3	0	1	0	0	0	0	0	0	1	0
1061 Ostrava-Fifejdy	ČHMÚ	Ostrava-město	–	–	13	6	21	6	6	1	4	2	0	0	4	1	0	0	0	0
1062 Ostrava-Por./V.obvod	ČHMÚ	Ostrava-město	–	–	–	–	–	–	–	–	0	0	–	–	–	–	–	–	–	–
1069 Karviná	ČHMÚ	Karviná	–	–	3	1	34	12	10	2	11	4	0	0	7	1	0	0	0	1
1074 Studénka	ČHMÚ	Nový Jičín	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	0	0	0	0	0	0
1077 Brodek u Přerova	ČHMÚ	Přerov	–	–	–	–	–	–	–	–	0	0	0	0	6	1	0	0	0	0
1080 Jeseník	ČHMÚ	Jeseník	–	–	–	–	5	1	50	11	5	2	0	0	0	0	0	0	0	1
1101 Přimda	ČHMÚ	Tachov	–	–	–	–	–	–	6	2	7	6	0	0	4	1	0	0	0	0
1102 Churáňov	ČHMÚ	Prachatice	–	–	–	–	–	–	3	1	4	5	0	1	15	2	0	0	0	1
1103 Hojná Voda	ČHMÚ	Č. Budějovice	–	–	–	–	0	0	0	0	0	0	0	0	6	2	0	0	5	2
1104 České Budějovice	ČHMÚ	Č. Budějovice	–	–	–	–	1	0	26	9	26	6	3	3	4	1	0	0	0	0
1105 Plzeň-Doubravka	ČHMÚ	Plzeň-město	–	–	–	–	0	0	38	9	0	0	0	0	6	2	0	0	0	0
1108 Ondřejov	ČHMÚ	Praha-východ	–	–	–	–	57	12	21	8	5	1	0	0	10	3	0	0	4	2
1110 Krkonoše-Rýchory	ČHMÚ	Trutnov	–	–	–	–	–	–	0	0	169	20	3	0	20	2	1	0	2	3
1111 Šerlich	ČHMÚ	Rychnov n.K.	–	–	–	–	–	–	0	0	0	0	0	0	1	2	0	0	5	4
1129 Brno-Kroftova	ČHMÚ	Brno-město	–	–	–	–	4	3	4	4	0	1	0	0	3	1	0	0	0	0
1130 Brno-Tuřany	ČHMÚ	Brno-město	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	8	1	0	0	0	0
1131 Kostelní Myslová	ČHMÚ	Jihlava	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	0	0	3	1	0	0	1	1
1133 Prostějov	ČHMÚ	Prostějov	–	–	–	–	56	11	19	8	2	1	0	0	6	1	0	0	0	0
1135 Mikulov-Sedlec	ČHMÚ	Břeclav	–	–	–	–	–	–	–	–	3	4	0	0	7	2	1	0	1	2
1138 Košetice	ČHMÚ	Pelhřimov	–	–	7	3	27	12	2	7	2	4	0	0	1	2	0	0	4	1
1139 Svratouch	ČHMÚ	Chrudim	–	–	33	7	76	9	5	2	0	1	0	0	6	2	0	0	3	2
1188 Třinec-Kosmos	ČHMÚ	Frýdek-Místek	–	–	–	–	–	–	–	–	3	3	0	0	0	0	0	0	0	0
1214 Bílý Kříž	ČHMÚ	Frýdek-Místek	–	–	–	–	23	5	42	14	0	0	0	0	3	1	0	0	3	1
1317 Rudolice v Horách	ČHMÚ	Most	–	–	–	–	–	–	0	0	2	1	0	0	10	2	2	2	8	3
1410 Ostrava-Přívoz	ČHMÚ	Ostrava-město	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	0	0	0	0
1454 Kladno-střed města	ČHMÚ	Kladno	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	0	0	9	2
1459 Praha 5-Smíchov	ČHMÚ	Praha	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	0	0
267 Teplice-OHS	HS	Teplice	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	0	0
396 Hr.Král.-Sukovy sady	HS	Hr. Králové	–	–	–	–	–	–	40	7	16	2	0	0	5	1	0	0	11	4
537 Most-OHS	HS	Most	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	0	0
576 Děčín-OHS	HS	Děčín	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	0	0	0	0	0	0
617 Litoměřice-OHS	HS	Litoměřice	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	7	1
808 Klatovy soud	HS	Klatovy	–	–	–	–	–	–	9	3	0	0	0	0	0	0	0	0	0	1
927 Meziboří	HS	Most	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	0	0
929 Litvínov	HS	Most	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	0	0
1196 Ždár nad Sázavou	HS	Žďár n.S.	–	–	–	–	–	–	52	13	112	23	0	0	19	3	0	0	3	5
1197 Olomouc-Šmeralova	HS	Olomouc	–	–	–	–	–	–	31	8	66	10	0	0	7	2	0	0	3	0
1198 Hodonín	HS	Hodonín	–	–	–	–	–	–	8	4	46	12	0	0	27	5	0	0	10	3
1225 Prachatice - OHS Teplice	HS	Prachatice	–	–	–	–	–	–	6	3	0	2	0	0	9	2	0	0	0	0
1226 Bílina	HS	Teplice	–	–	–	–	–	–	6	1	0	0	0	0	0	0	0	0	–	–
1322 Plzeň-Slovany	MPl	Plzeň-město	–	–	–	–	–	–	–	–	0	0	0	0	5	2	0	0	0	1
1323 Plzeň-Bory	MPl	Plzeň-město	–	–	–	–	–	–	–	–	0	0	0	0	4	2	0	0	0	1
1324 Plzeň-Lochotín	MPl	Plzeň-město	–	–	–	–	–	–	–	–	0	0	0	0	4	2	0	0	0	0
1247 Olomouc-hotel	MÚOl	Olomouc	–	–	–	–	–	–	–	–	0	0	0	0	7	0	–	–	–	–
1418 Pardubice-Rosice	MÚPa	Pardubice	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	11	2	0	0	59	13
1229 Zlín-Svit	MÚZl	Zlín	–	–	–	–	–	–	–	–	0	0	0	0	0	0	–	–	–	–
1241 Šumperk-OÚ	OÚŠu	Šumperk	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	0	0	0	0	–	–	–	–

Vysvětlivky:
1h ... absolutní četnost překročení hodinového zvláštního imisního limitu (180 µg.m^-3)
8h ... absolutní četnost překročení 8hodinového imisního limitu IH_8h (160 µg.m^-3)
kurziva ... není roční průměr
– ... stanice v daném roce neměřila

Obr. 2-61	Staniční síť pro měření přízemního ozonu, 2000
Obr. 2-62	Průběhy denních koncentrací O₃, NO a NO₂ na městských stanicích v období 15. 3.–15. 10. 2000
Obr. 2-63	Průběhy denních koncentrací O₃, NO a NO₂na regionálních a horských stanicích v období 15. 3–15. 10. 2000
Obr. 2-64	Počet hodin, ve kterých bylo zaznamenáno překročení hodinového zvláštního imisního limitu pro ozon 180 µg.m^-3, Česká republika 2000
Obr. 2-65	Počet stanic, na kterých došlo k překročení hodinového zvláštního imisního limitu pro ozon 180 µg.m^-3, Česká republika 2000
Obr. 2-66	Počet stanic, na kterých došlo k překročení 8hodinového imisního limitu pro ozon 160 µg.m^-3, Česká republika 2000
Obr. 2-67	Maximální naměřené hodinové a osmihodinové koncentrace ozonu a překročení hodinového zvláštního imisního limitu (180 µg.m^-3) a IH_8h (160 µg.m^-3), 2000
Obr. 2-68	Pole hodnot expozičního indexu pro ozon AOT40 pro lesy, 2000
Obr. 2-69	Pole hodnot expozičního indexu pro ozon AOT40 pro zemědělské plodiny, 2000