Oxid uhelnatý se měří v rámci automatizovaného imisního monitoringu na území České republiky již od roku 1993. V roce 2000 se měřilo celkem na 55 stanicích situovaných ve všech oblastech České republiky. Měřicí lokality s jejich číselnými indikativy jsou uvedeny na obr. 2-58.

Hlavními zdroji emisí CO je silniční doprava a spalování fosilních paliv. Emise CO z dopravy se během roku příliš nemění, emise ze spalování fosilních paliv jsou vyšší v zimě než v létě, což má za následek zvýšení koncentrací CO v zimě, zvláště v městských oblastech. Na obr. 2-59 a 2-60 jsou uvedeny průměrné denní chody koncentrací CO spočtené z vybraných městských a venkovských stanic pro jakousi průměrnou městskou a venkovskou stanici, zvlášť pro zimní a letní období. Z obrázku zřetelně vyplývá jednak značný rozdíl v úrovních měřených koncentrací, jednak rozdílnosti v chování CO na těchto dvou typech stanic. Koncentrace CO vykazují výrazný denní chod v městských oblastech, protože úzce souvisí s hustotou silniční dopravy. Během pracovních dnů jsou zvýšené koncentrace CO pozorovány při dopravních špičkách v ranních a večerních hodinách. Hodiny na ose x v obrázku jsou uvedeny v UTC (Universe Time Co-ordinated – světový koordinovaný čas). Ve víkendových dnech jsou denní chody koncentrací CO méně výrazné. O sobotách vykazují koncentrace CO maxima ráno a k večeru. Maximální koncentrace jsou však obecně nižší než během pracovních dnů a doba jejich výskytu se značně liší mezi jednotlivými stanicemi, zejména v ranních hodinách. O nedělích jsou maximální koncentrace pozorovány od pozdního odpoledne do večera, což pravděpodobně souvisí s návratem obyvatelstva automobilovou dopravou do měst. Ve venkovských oblastech není denní chod patrný, průběhy denních koncentrací v pracovních dnech a o sobotách a nedělích jsou téměř zcela totožné. V zimních měsících jsou pak mírně vyšší než v měsících letních. Do analýzy denních chodů byly zahrnuty pouze stanice ČHMÚ. Stanice HS v Praze (i když měří nejvyšší koncentrace a je z nich zaznamenána nejvyšší četnost překročení imisních limitů) nebyly z důvodu svého atypického chování uvažovány. V současné době probíhá validace jejich měření z hlediska správnosti a přesnosti měřených hodnot i z hlediska reprezentativnosti stanic vůči měřeným lokalitám.

V tabulce 2-71 je znázorněn roční chod koncentrací a vypočtené roční statistické charakteristiky pro oxid uhelnatý na měřicích stanicích. Měřicí metoda použitá pro analýzu CO na všech uvedených stanicích je infračervená korelační fotometrie. Je zřejmé, že koncentrace CO jsou vyšší v zimním období na typicky městských monitorovacích stanicích. Tento fakt je způsoben vyššími emisemi CO ze spalování fosilních paliv v zimě.

Imisní limity pro CO platné pro území České republiky jsou stanoveny jako 24hodinový imisní limit (IH_d) 5000 µg.m^-3 a jako půlhodinový imisní limit (IH_k) 10 000 µg.m^-3. Po analýze datového souboru za rok 2000 lze konstatovat, že limit IH_k byl překročen celkem v 1917 případech na 6 stanicích. V 5 případech se jedná o stanice hygienické služby, v 1 případě o stanici ČHMÚ (Brno-Kroftova). Četnosti překročení jsou uvedeny v následující tabulce.

Absolutní půlhodinová maxima byla zaznamenána na stanicích HS Praha 5-Svornosti a Praha 8-Sokolovská. V databázi uvedené koncentrace 62–500 µg.m^-3 korespondují s rozsahem měřicích přístrojů, je tedy pravděpodobné, že v řadě případů, kde je uvedena tato koncentrace, mohla být ve skutečnosti koncentrace vyšší, která však zůstala nezaznamenána.

24hodinový imisní limit byl překročen na 2 stanicích celkem v 261 případě. Nejvyšší četnost překročení vykazují opět stanice hygienické služby Praha 8-Sokolovská a Praha 5-Svornosti, u nichž činí zaznamenaná četnost překročení IH_d 39,4 %, resp. 34,8 %. Kromě těchto dvou stanic na žádné jiné stanici nebyl IH_d překročen. Nejvyšší 24hodinová průměrná hodnota byla naměřena na stanici Praha 5-Svornosti 13. prosince a činila 17 540 µg.m^-3 (oproti 24hod maximální koncentraci 14 754 µg.m^-3 r. 1999 naměřené na téže stanici). Vysoké relativní četnosti překročení imisních limitů pro CO korespondují i s vysokými relativními četnostmi překročení imisních limitů pro NO_x a SPM na těchto stanicích.

Obecně lze konstatovat, že v roce 2000 byl počet zaznamenaných překročení imisních limitů nižší než v r. 1999, naměřené maximum bylo poněkud vyšší.