Monitorování regionálního pozadí persistentních organických polutantů je od roku 1988 realizováno na observatoři v Košeticích jako součást tuzemských výzkumných a monitorovacích projektů (Projekt TOCOEN, Projekt Zevní prostředí – karcinogeneze – onkologie, Projekt BETWEEN) a jako součást přípravy 6. fáze EMEP věnované sledování POPs.

Regionální monitoring POPs na observatoři Košetice slouží jako základ pro hodnocení úrovně kontaminace prostředí těmito polutanty a data o sledování POPs jsou využívána v rámci aktivit EMEP pro validaci globálních a regionálních modelů pro transport a osud těchto látek. POPs jsou na observatoři v Košeticích stanovovány ve vzorcích volného ovzduší (odběr jedenkrát týdně), mokré depozici (každá srážková událost) a v povrchových vodách, sedimentech, půdách, mechu a jehličí (jedenkrát ročně na osmi dalších lokalitách v areálu observatoře). Tento světově unikátní program je v současné době realizován v tomto rozsahu pouze na observatoři Košetice jako součást programů EMEP zaměřených na monitoring ovzduší, depozice a tzv. integrovaný monitoring. Ve všech uvedených matricích jsou stanovovány polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs), polychlorované bifenyly (PCBs) a vybrané chlorované pesticidy (OCPs). Odběry a stanovení jsou prováděny na základě metod doporučených EMEP.

Výsledky za rok 2000 jsou sumarizovány v tabulkách 2-80, 2-81, kde jsou uvedeny nalezené koncentrace polycyklických aromatických uhlovodíků a organochlorových látek a to v plynné fázi, aerosolu a jejich úhrnu, představujícím koncentrace ve volném ovzduší (celoroční aritmetický a geometrický průměr, medián a nalezené minimální a maximální hodnoty).

Na obrázcích 2-78, 2-79, 2-80, 2-81, 2-82, 2-83, 2-84, 2-85 a 2-86 jsou ukázány dlouhodobé trendy koncentrací sledovaných polutantů za období 1996–2000 spolu se znázorněním jejich sezonních variací. Nadále zůstávají zachovány typické sezonní trendy – v případě PAHs s maximem v zimním období (topná sezona) a v případě PCBs a OCPs s maximem opačným, tedy vyskytujícím se v letním, teplejším období, kdy dochází k jejich intenzivnějšímu vypařování z terestrických a akvatických systémů, kde jsou naopak v chladnějším období deponovány. Z grafů i hodnot průměrů je patrný trend poklesu koncentrací regionálního pozadí sledovaných látek. Výskyt OCPs je na i nadále na úrovni evropského pozadí. U DDT je nadále pozorovatelná převaha degradačních metabolitů (DDE, DDD), tedy stará zátěž.

Obrázek 2-78 uvádí přehled měsíčních průměrů sumárních koncentrací PAHs za období 1996–2000, obr. 2-79 přehled sezonních variací měsíčních průměrů PAHs. Analogicky jsou uvedeny měsíční průměry za období 1996–2000 sumárních koncentrací pro PCBs, HCHs a HCB a přehledy sezonních variací měsíčních průměrů pro PCBs, HCHs a HCB.

Podobné trendy pokud jde o sezonní variace a pokles hladin sledovaných látek za období 1997–1999 je možné i ve vzorcích mokré atmosférické depozice (obrázky 2-87, 2-88, 2-89, 2-90, 2-91, 2-92 a 2-93). Obrázek 2-87 uvádí přehled nalezených koncentrací jednotlivých sledovaných PAHs ve všech srážkových událostech za období 1997–1999, obr. 2-88 sezonní variace sum PAHs.

Stejný přehled nalezených koncentrací jednotlivých sledovaných látek, přehled měsíčních průměrů a sezonních variací je uveden i pro PCBs (obr. 2-89, 2-90). Dále jsou uvedeny nalezené koncentrace HCHs (obr. 2-91), DDTs (obr. 2-92) a HCB (obr. 2-93).

Vedle měření PAHs na stanici Košetice v rámci spolupráce ČHMÚ a RECETOX MU Brno jsou od roku 1997 ukládána do imisní databáze ISKO i data o měření PAHs na stanicích hygienické služby. V roce 2000 to bylo 8 stanic (Praha 10-Šrobárova, Plzeň-Roudná, Ústí n.L.-Moskevská, Hradec Králové-Sukovy sady, Žďár nad Sázavou, Brno-Húskova, Karviná-OHS a Ostrava-Přívoz). Od roku 1999 jsou do ISKO ukládána data o koncentracích PAHs z polských stanic PIOS Cziernawa a Jeleniov. Průběhy denních průměrných koncentrací v roce 2000 benzo[a]pyrenu, benzo[a]antracenu a sumy PAHs na uvedených stanicích hygienické služby a stanici Košetice ukazuje obr. 2-94. Obrázek potvrzuje skutečnost, že Ostravsko je díky skladbě zdrojů znečišťování ovzduší (především výroba koksu) nejzatíženější oblastí tímto druhem znečišťujících příměsí. Roční průměrná koncentrace benzo[a]pyrenu byla v roce 2000 na stanici Karviná 4 ng.m^-3. Navrhovaný roční imisní limit IH_r pro benzo[a]pyren 1 ng.m^-3 [13] je zde mnohonásobně (a zřejmě i dlouhodobě) překračován. V roce 2000 byl s výjimkou stanice Brno-Húskova překročen i na všech lokalitách, kde měří stanice hygienické služby (tab. 2-79). Koncentrace benzo[a]pyrenu 1 ng.m^-3 odpovídá celoživotnímu riziku onemocnění rakovinou plic 8,7 případů ze 100 000 [12].

Tab. 2-79 Roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu a sumy PAHs v roce 2000

Tab. 2-80 Nalezené koncentrace polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs), observatoř Košetice 2000 (plynná fáze, aerosol, plynná fáze + aerosol – minimum, maximum, aritmetický a geometrický průměr, medián) 

 Tab. 2-81 Nalezené koncentrace organochlorových polutantů (OCPs), observatoř Košetice 2000 (plynná fáze, aerosol, plynná fáze + aerosol – minimum, maximum, aritmetický a geometrický průměr, medián)