Půdní druhy - klasifikace půd podle textury (zrnitosti)
Druhy půd jsou klasifikovány podle velikosti zrn. Nejmenší velikost zrna a zároveň nejmenší volný prostor mezi zrny má jíl, rozměrem větší je prach a největší písek. Velikost částic rozhoduje o schopnosti půdy vsakovat a zadržovat vodu.
Druh půdy je možné určit podle tzn. zrnitostního trojúhelníku" na základě podílu jednotlivých frakcí.
Většinu území ČR pokrývají půdy střední a lehčí střední - tedy půdy hlinité a hlinito písčité. Tyto půdy mají relativně velkou vodní i vzdušnou kapacitu a také vysokou schopnost infiltrace. Pokud je u tohot typu půd infiltrační rychlost menší než intenzita deště, je to v naprosté většině případů způsobeno vysokou nasyceností půdy.
Podle potenciální rychlosti infiltrace vody do půdy byly stanoveny také tzv. hydrologické skupiny půd . Rozlišuje 4 skupiny půd (A,B,C,D). Rozdělení do těchto skupin se používá po kalibraci některých hydrologických modelů, například pro stanovení hodnot CN u Metody CN křivek
skupina |
charakteristika hydrologických vlastností |
rychlost infiltrace [mm.min-1] |
rychlost infiltrace [mm.den-1] |
A |
Půdy s vysokou rychlostí infiltrace i při úplném nasycení, zahrnující převážně hluboké, dobře až nadměrně odvodněné písky nebo štěrky |
> 0,12 |
> 172 |
| B | Půdy se střední rychlostí infiltrace i při úplném nasycení, zahrnující převážně půdy středně hluboké až hluboké, středně až dobře odvodněné, hlinitopísčité až jílovitohlinité |
0,06 – 0,12 |
86,4 – 172 |
| C | Půdy s nízkou rychlostí infiltrace i při úplném nasycení, zahrnující převážně půdy s málo propustnou vrstvou v půdním profilu a půdy jílovitohlinité až jílovité |
0,02 – 0,06 |
28,8 – 86,4 |
| D | Půdy s velmi nízkou rychlostí infiltrace i při úplném nasycení, zahrnující především jíly s vysokou bobtnavostí, půdy s trvale vysokou hladinou podzemní vody, půdy s vrstvou jílu na povrchu nebo těsně pod ním a mělké půdy nad téměř nepropustným podložím |
< 0,02 |
< 28,8 |
Půdní horizonty
Vlastnosti půdy jsou výsledkem půdotvorných procesů na pozadí určitého podloží, klimatu a působení organismů. Horní vrstva půdy je nejvíce ovlivněna působením vegetace a počasí (horizont O a A) a naopak spodní vrstva horizont C, podléhá působení počasí a organismů jen minimálně.
Klima je zásadní pro vznik půdy, protože ovlivňuje jak zvětrávací procesy, tak organismy, které půdu přetvářejí.
Dalšími přírodní faktory, které ovlivňují půdotvorné procesy jsou vegetace, aktivita organismů, reakce minerálů, topografie lokality, působení spodní vody. I tyto faktory v konečném důsledku mají vliv na množství vody, které se při dešti nebo tání sněhu zachytí v půdě.