Profil půdy
Půdní profil bývá různě mocný je charakteristický svojí horizontální vrstevnatostí. Vrstvy mají zpravidla různé fyzikální a chemické charakteristiky, mezi něž patří i různá propustnost pro vodu.
Mocnost vrstvy půdy od povrchu přes zvětralinový pás až ke skalnímu podloží je prostorově velmi nerovnoměrná i na malém povodí. V údolí řek leží na skalním podloží vrstva sedimentů a půdy až několik metrů mocná, naopak mocnost půdy je v horských regionech bývá často menší než 25 cm.
Obecně platí, že oblast s hlubokým půdním profilem a mocnou vrstvou sedimentů má větší kapacitu k akumulaci vody a voda se zde horizontálně pohybuje hlavně podpovrchově. Mělký půdní horizont je schopný pojmout malé množství vody a produkuje větší podíl rychlého odtoku.
V některých půdních profilech se nacházejí málo propustné nebo dokonce nepropustné vrstvy. V ČR to typicky to bývá v oblastech s říčními nebo jezerními sedimenty, kde se střídají dobře propustné vrstvy půdy s málo propustnými jílovitými sedimenty. V suchých (aridních) oblastech jsou nepropustné vrstvy častější. Jejich vznik souvisí s mineralizací sedimentů při působení podzemní vody - tzv. durikrusty. Voda z deště nebo tání rychle infiltruje až k této málo propustné vrstvě a pak už perkoluje jen velmi zvolna. Tu způsobuje jednak nárůst hypodermického odtoku nebo a při dosažení plné nasycenosti horní vrstvy půdy dojde i ke vzniku povrchového odtoku.
Biologické a chemické procesy v půdě vytvářejí různé makropóry. Toto přírodní trhliny a chodby využívá vody v půdě jako preferenční cesty, které významně urychlují perkolaci i podpovrchový odtok.
