SOUHRN

Znečištění venkovního ovzduší benzo[a]pyrenem, suspendovanými částicemi frakce PM₁₀ a PM_2,5 a přízemním ozonem představuje hlavní problémy kvality ovzduší České republiky (obr. 1). Úroveň znečištění závisí v daném roce na množství emisí a převažujících meteorologických a rozptylových podmínkách. Většina imisních charakteristik látek znečišťujících ovzduší má od roku 2000 klesající trend, i když méně výrazný než v 90. letech minulého století. Nicméně koncentrace výše zmíněných znečišťujících látek se závažnými dopady na lidské zdraví každoročně překračují své imisní limity na řadě lokalit.

Z lokálního až regionálního hlediska zůstává nejzávažnější situace v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, k překračování imisních limitů však dochází ve všech zónách a aglomeracích. V aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek způsobují vysoké koncentrace škodlivin nejen české zdroje, ale také přenos emisí z Polska. Po obou stranách hranice je vysoká koncentrace průmyslové výroby, hustá zástavba s lokálním vytápěním pevnými palivy a rozvinutá dopravní infrastruktura (kap. V.3). V Praze a Brně zůstávají podnětem k řešení nadlimitní koncentrace škodlivin pocházející převážně z dopravy, kterými je zatížena značná část populace (kap. V.1, kap. V.2).

Zhoršená kvalita ovzduší není jen problémem aglomerací a větších měst, ale i malých sídel, kde znečištění ovzduší suspendovanými částicemi a benzo[a]pyrenem pochází z lokálního vytápění. Lze předpokládat, že i v obcích, kde se tyto škodliviny neměří, mohou být jejich koncentrace zvýšené i nadlimitní, což dokazují např. kampaňová měření v malých sídlech Jihomoravského kraje (ČHMÚ 2016; ČHMÚ 2017).

Značná část území České republiky je každoročně vystavena i nadlimitním koncentracím přízemního ozonu. Vzhledem k chemismu ozonu se však nejedná o tak hustě obydlené oblasti jako v případě benzo[a]pyrenu a suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5. Výsledný podíl obyvatelstva dotčeného nadlimitními koncentracemi ozonu je proto v porovnání s podílem obyvatelstva dotčeného nadlimitními koncentracemi benzo[a]pyrenu a suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5 podstatně nižší. 

KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2015 VZHLEDEM K IMISNÍM LIMITŮM PRO OCHRANU LIDSKÉHO ZDRAVÍ

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší bez zahrnutí ozonu pokrývaly v roce 2017 cca 26,2 % území ČR s přibližně 62 % obyvatel. V naprosté většině byly oblasti vymezeny z důvodu překročení imisních limitů benzo[a]pyrenu a suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5. V menší míře se na zařazení území do těchto oblastí podílelo v roce 2017 i překročení imisního limitu arsenu. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se zahrnutím přízemního ozonu pokrývaly cca 55 % území ČR s cca 68 % obyvatel (kap. VII).

Denní imisní limit suspendovaných částic PM₁₀ byl překročen na 8,3 % území ČR s cca 23,1 % obyvatel. Roční imisní limit PM₁₀ byl překročen pouze na jedné měřicí stanici. V roce 2017 došlo oproti roku 2016 k nárůstu podílu lokalit s překročením denního imisního limitu PM₁₀, a to především z důvodu nepříznivých rozptylových a meteorologických podmínek z počátku roku 2017..

Roční imisní limit suspendovaných částic PM₁₀ byl překročen na 0,02 % území ČR s cca 0,01 % obyvatel, což přibližně odpovídá situaci z roku 2016 (kap. IV.1).

Roční imisní limit suspendovaných částic PM_2,5 byl překročen na 0,9 % území ČR s cca 4,9 % obyvatel, čímž se po zlepšení stavu v předchozím roce situace vrátila na úroveň znečištění z roku 2015 (kap. IV.1).

Imisní limit benzo[a]pyrenu byl, stejně jako v předešlých letech, překročen v řadě měst a obcí (26,0 % plochy ČR s cca 61,8 % obyvatel). Odhad polí ročních průměrných koncentrací benzo[a]pyrenu je zatížen největšími nejistotami ze všech sledovaných látek plynoucími z nedostatečné hustoty měření, zejména na venkovských regionálních stanicích a v malých sídlech ČR. Malá sídla z hlediska znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem reprezentují zásadní vliv lokálních topenišť na kvalitu ovzduší (kap. IV.2).

Roční imisní limit oxidu dusičitého byl, obdobně jako v roce 2016, překročen na čtyřech lokalitách s vysokou intenzitou dopravy (po dvou stanicích v Praze a Brně). Překročení limitu lze však předpokládat i na dalších podobně dopravně zatížených místech, kde se měření neprovádí. Hodinový imisní limit NO₂ nebyl překročen (kap. IV.3).

Imisní limit přízemního ozonu byl překročen na 31,2 % území ČR s cca 8,6 % obyvatel (průměr za období 2015–2017; kap. IV.4). V porovnání s předchozím rokem (průměr za období 2014–2016) se plocha zasaženého území zvětšila o 13,1 procentního bodu (kap. IV.4).

Imisní limit benzenu nebyl překročen na žádné lokalitě. Nejvyšších koncentrací bylo, stejně jako v předešlých letech, dosaženo na stanicích v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek (kap. IV.5).

Imisní limit arsenu byl v roce 2017 překročen na lokalitě Kladno-Švermov (kap. IV.6).

Imisní limity olova, niklu, oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého nebyly, obdobně jako v posledních letech, překročeny (kap. IV.6, IV.7, IV.8). Rovněž nebyl v roce 2017 překročen ani imisní limit kadmia (kap. IV.6).

KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2017 VZHLEDEM K IMISNÍM LIMITŮM PRO OCHRANU EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE

V roce 2017 došlo oproti roku 2016 k rozšíření území, kde byl překročen imisní limit pro přízemní ozon (vyjádřený jako expoziční index AOT40). Nadlimitními koncentracemi O₃ byla v roce 2017 zatížena zejména území v CHKO Bílé Karpaty, CHKO Pálava a NP Podyjí (kap. IV.4, kap. VII.2).

Imisní limity oxidu siřičitého a oxidů dusíku pro ochranu ekosystémů a vegetace nebyly překročeny na žádné venkovské lokalitě, kde se jejich měření provádí.

Podle výsledků modelování (v kombinaci s měřením) došlo v případě roční průměrné koncentrace SO₂ k překročení horní meze pro posuzování (UAT) na malých plochách Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Ve stejných krajích, a navíc v kraji Středočeském, Královéhradeckém, Pardubickém a Zlínském, vychází překročení UAT pro průměrné koncentrace za zimní období 2017/2018 (kap. IV.7). Na velmi malém území Moravskoslezského kraje vychází v tomto zimním období překročení imisního limitu SO₂. Nadlimitní koncentrace NO_x se vyskytují zejména v okolí dopravních komunikací; v nejhodnotnějších přírodních částech ČR ukazují výsledky modelového hodnocení na překročení imisního limitu pro NO_x na velmi malém území několika chráněných krajinných oblastí ČR (kap. IV.3 a VII.2).

SMOGOVÝ VAROVNÝ A REGULAČNÍ SYSTÉM

V roce 2017 bylo z důvodu zvýšené koncentrace PM₁₀ vyhlášeno celkem 39 smogových situací 10 a 17 regulací o celkové délce trvání 3757 hodin (resp. 940 hodin pro regulace). Všechny situace se vyskytly v období od 7. ledna do 17. února 2017, a to ve 13 z 16 oblastí SVRS. Nejvíce smogových situací a regulací bylo vyhlášeno na Třinecku. V porovnání s rokem 2016 se výrazně zvýšil počet vyhlášených smogových situací o 34 (v roce 2016 nebyla vyhlášena žádná regulace) a celková délka trvání vzrostla téměř desetinásobně. K tomuto výraznému zvýšení přispěly i přijaté legislativní změny týkající se podmínek pro vyhlašování smogových situací (kap. VI).

V roce 2017 rovněž došlo k vyhlášení dvou smogových situací z důvodu vysokých koncentrací přízemního ozonu o celkové délce trvání 54 hodin. Smogové situace byly vyhlášeny v průběhu června na území Plzeňského a Ústeckého kraje.

EMISE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK

Meziroční srovnání produkce emisí hlavních znečišťujících látek v letech 2016 a 2017 ovlivňuje, stejně jako v předchozím období, vyšší spotřeba paliv v domácnostech a příznivý vývoj emisí z energetických a průmyslových zdrojů i dopravy. Zatímco u zdrojů REZZO 1 byl u všech emisí zaznamenán pokles oproti roku 2016, emise z vytápění domácností ukazují nárůst v průměru o 5 %. Na snižování produkce emisí zdrojů REZZO 1 se nemalou měrou podílejí realizace opatření ke snížení emisí související s legislativou (Přechodný národní plán snížení emisí významných spalovacích zdrojů). Ke snížení produkce emisí o cca 10 % došlo u hutních výrob (aglomerace rud, výroba železa a oceli). Obdobně se o cca 8 % snížily emise mobilních zdrojů.

Sektor lokálního vytápění domácností se i nadále významně podílel na znečišťování ovzduší, konkrétně na emisích PM 57,2 %, PM 74,1 %, oxidu 10 2,5 uhelnatého 66,5 %, VOC 46,8 %, arsenu 33,2 %, kadmia 51,9 % a benzo[a]pyrenu 98,4 %. Rozhodující podíl sektoru veřejné energetiky a výroby tepla převládal u emisí oxidu siřičitého (50,7 %) a niklu (38,0 %). Sektory silniční nákladní dopravy, osobní automobilové dopravy, nesilničních vozidel a ostatních strojů např. v zemědělství a lesnictví se podílejí nejvýznamněji na emisích oxidů dusíku (41,4 %). Z otěrů pneumatik a brzd při silniční dopravě pochází 41,4 % emisí olova.

ATMOSFÉRICKÁ DEPOZICE

Rok 2017 byl srážkově normální. V průměru spadlo na území ČR 680 mm, což je 99 % dlouhodobého normálu 1981–2010. Oproti roku 2016 (635 mm) byl srážkový úhrn vyšší.

Mokrá depozice síry byla v porovnání s rokem 2016 nepatrně nižší. Nejvyšších hodnot mokré depozice síry bylo dosaženo v horských oblastech (Moravskoslezské Beskydy, Jeseníky, Krkonoše).

Suchá depozice síry se oproti roku 2016 také snížila. Celková depozice síry byla 36 614 t na plochu ČR. Jedná se o pokles, protože od roku 2007 se hodnota pohybovala okolo 50 000 t. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo v Krušných horách a na Ostravsku.

Mokrá depozice redukovaných forem dusíku (N/NH₄⁺) v roce 2017 vzrostla. Celková mokrá depozice dusíku byla na ploše ČR 49 666 t.

Suchá depozice oxidovaných forem dusíku mírně poklesla.

Celková depozice dusíku činila 66 984 t dusíku na plochu ČR.

Mokrá depozice vodíkových iontů v roce 2017 oproti roku 2016 mírně klesla na hodnotu 372 t.

Mokrá depozice olova v roce 2017, v porovnání s rokem 2016, poklesla asi o čtvrtinu. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo na území Krušných hor, Slavkovského lesa a Moravskoslezských Beskyd.

Suchá depozice olova v roce 2017, v porovnání s rokem 2016, také mírně klesla.

Mokrá i suchá depozice kadmia se v roce 2017 snížila. Nejvyšších hodnot bylo, obdobně jako v minulých letech, dosaženo na území okresu Jablonec nad Nisou.

Mokrá depozice nikelnatých iontů se v roce 2017 zvýšila.

Mokrá depozice chloridových iontů se ve srovnání s rokem 2016 zvýšila (kap. IX).

 

Obr. 1 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví vybraných skupin látek, 2017