V souladu s legislativou platnou od roku 2002 jsou zdroje znečišťování ovzduší rozděleny pro potřeby emisní bilance do jednotlivých kategorií. Podle tohoto rozdělení jsou v rámci Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného ČHMÚ zavedeny databáze Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší.

Zvláště velké, velké a střední zdroje znečišťování ovzduší jsou sledovány jako bodové zdroje jednotlivě, malé zdroje plošně na úrovni obcí, mobilní zdroje liniově (silniční doprava na úsecích zahrnutých do sčítání dopravy) a plošně na úrovni okresů (ostatní mobilní zdroje).

I. Zvláště velké a velké zdroje znečišťování – REZZO 1
II. Střední zdroje znečišťování – REZZO 2
III. Malé zdroje znečišťování – REZZO 3
IV. Mobilní zdroje znečišťování – REZZO 4

Výchozím podkladem bilance emisí látek znečišťujících ovzduší zvláště velkých a velkých zdrojů za rok 2005 (cca 3500 provozoven) jsou údaje souhrnné provozní evidence, předané provozovateli zdrojů České inspekci životního prostředí (ČIŽP), která zajišťuje jejich sběr a verifikaci dat. Zároveň se tyto údaje využívají k aktualizaci databáze REZZO 1, tj. stálých a proměnných údajů o provozu zdrojů znečišťování ovzduší (kategorizace zdrojů, parametry zařízení, spotřeba paliv, množství emisí ap.). V kategorii středních zdrojů jsou evidovány údaje o cca 30 000 zdrojích. Zpracování údajů pro emisní bilanci a databázi REZZO 2 zajišťují pracovníci úřadů obcí s rozšířenou působností (ORP).

K termínu dokončení ročenky nebyly k dispozici konečné údaje o emisích zdrojů REZZO 1 a REZZO 2. Vzhledem k této okolnosti jsou údaje o emisích za rok 2005 uvedeny v tabulkách jako předběžné.
V kategorii malých zdrojů jsou vypočítávány emise z lokálních topenišť. Primárními podklady pro výpočet jsou údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) provedených v letech 1991 a 2001. Emisní bilance je modelově zpracovávána z aktualizovaných údajů o klimatických podmínkách, potřebách tepla pro vytápění bytů a z nich vypočtených spotřeb jednotlivých druhů paliv. Skladba paliv vychází z podkladů SLDB o převládajícím způsobu vytápění bytů a používaných druzích energií, každoročně aktualizovaných z údajů poskytnutých centrálními dodavateli paliv a energií.

Bilance emisí z dopravy, která je v kompetenci MD, byla zpracována Centrem dopravního výzkumu Brno podle aktualizované metodiky stanovení emisí znečišťujících látek z dopravy. V návaznosti na korekce základních vstupních aktivitních údajů jsou v současné době prováděny přepočty emisí zpětně od r. 2000. Bilance emisí dalších mobilních zdrojů bude upřesněna na základě přepočtených údajů CDV, vykazovaných statistických údajů a příslušných emisních faktorů.

Předběžné údaje o celkovém množství emisí základních znečišťujících látek v roce 2005, tj. tuhých znečišťujících látek (TZL), oxidu siřičitého (SO₂), oxidů dusíku (NO_x), oxidu uhelnatého (CO), těkavých organických látek (VOC) a amoniaku (NH₃), a podíly jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích jsou uvedeny v tab. I.1. Podrobnější územně členěné údaje o emisích jsou uvedeny na webových stránkách ČHMÚ. Vývoj celkových emisí základních znečišťujících látek v letech 1990–2005, zahrnující přepočtené emise mobilních zdrojů prozatím pro období let 2002–2005, ukazuje obr. I.1.

Inventarizace emisí a propadů plynů ovlivňujících klimatický systém Země je prováděna v souladu s mezinárodní metodikou IPCC, která je průběžně zpřesňována. Tato inventarizace je též podkladem pro kontrolu plnění mezinárodních závazků daných Kjótským protokolem; v případě ČR se jedná o snížení celkových emisí skleníkových plynů do období 2008–2012 o 8 % vůči referenčnímu roku 1990. Pravidelným monitorováním emisí skleníkových plynů se rovněž naplňují požadavky Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES. Z důvodů vývoje metodiky a důsledného zavádění kontrolních mechanismů QA/QC dochází v případě potřeby ke zpětným přepočtům hodnot, a proto může v jednotlivých letech docházet i k drobným změnám v průběžně vykazovaných údajích.

Celkové emise skleníkových plynů včetně zahrnutí jejich propadů, vyjádřené v ekvivalentních hodnotách oxidu uhličitého (CO_2ekv), poklesly v ČR z hodnoty 194,5 mil. tun v roce 1990 na 142,3 mil. tun v roce 2004 (tab. I.2). Samotné emise (bez propadů z využití krajiny a lesnictví) poklesly z hodnoty 196,2 mil. tun na 147,2 mil. tun, takže vůči referenčnímu roku 1990 poklesly o 25 %. Od roku 1995 jsou rovněž zahrnuty emise HFC, PFC a SF6 (látek obsahujících fluór, tzv. F-plyny), jejichž vliv je rovněž kontrolován Kjótským protokolem. Jejich současný podíl na celkových emisích skleníkových plynů činí v České republice 0,5 %. Podíl emisí CO₂ na celkových emisích byl v roce 2004 86,0 %, podíl emisí CH₄ 7,7 % a podíl emisí N₂O 5,8 %. Uvedené podíly se v posledních letech v ČR příliš nemění.

V tab. I.4 jsou uvedeny emise těžkých kovů (TK) a persistentních organických látek (POPs). Tyto emisní bilance byly zpracovány převážně s využitím aktivitních údajů (spotřeb paliv a pohonných hmot, množství spálených odpadů, statistických údajů o produkci vybraných technologií) a příslušných emisních faktorů.
Změny ve skladbě spotřeby hlavních druhů paliv zdrojů REZZO 1 v letech 1990–2004 jsou uvedeny na obr. I.2. Výrazné snížení spotřeby hnědého uhlí (o 27 %) a těžkého topného oleje (o 70 %) u velkých zdrojů se podílelo na dlouhodobém poklesu emisí oxidu siřičitého a tuhých látek, zejména v období let 1990–1997. Vývoj spotřeby základních druhů paliv zdrojů REZZO 3 mezi lety 1992 (údaje z bilance provedené TECO Milevsko) a 2005 ukazuje obr. I.3. Změnu skladby vytápění bytů mezi lety 1991 (údaje SLDB) a 2005 (aktualizovaný stav) ukazuje obr. I.4. Porovnání emisí z vytápění bytů v závislosti na změně teplotních podmínek topné sezóny ukazuje obr. I.5.

Zpracování emisních údajů do map pomocí GIS je uvedeno na obr. I.6, I.7, I.8 a I.9. V síti čtverců 5 x 5 km jsou zobrazeny emisní hustoty tuhých látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a CO. Podkladem pro mapy byly údaje o emisích ze stacionárních zdrojů (REZZO 1–3) a mobilních zdrojů (REZZO 4) za rok 2004, s územní desagregací emisí liniových zdrojů podle sčítání vozidel z roku 2000.
Změnu zatížení území jednotlivých krajů emisemi znečišťujících látek ukazuje srovnání měrných emisí za roky 1990 a 2004 (tab. I.5 a I.6).

Tab. I.1 Celkové emise hlavních znečišťujících látek v roce 2005 – předběžné údaje

Tab. I.2 Celkové emise skleníkových plynů v letech 1990–2004 [Mt CO_2ekv]

Tab. I.3 Emise skleníkových plynů v sektorovém členění, 1990–2004 [Mt CO_2ekv]

Tab. I.4 Celkové emise těžkých kovů a POPs v letech 1990–2004

Tab. I.5 Měrné emise, 1990

Tab. I.6 Měrné emise, 2004

Obr. I.1 Celkové emise základních druhů látek znečišťujících ovzduší v České republice, 1990–2005

Obr. I.2 Změny skladby paliv zdrojů REZZO 1, r. 2004 oproti r. 1990

Obr. I.3 Spotřeba paliv zdrojů REZZO 3, 1992–2005

Obr. I.4 Změna skladby vytápění bytů 2005, oproti r. 1990

Obr. I.5 Změny množství emisí REZZO 3 při stálé skladbě bytů a paliv (100 % = průměr let 2001–2005)

Obr. I.6 Emisní hustoty tuhých látek ze čtverců 5x5 km, 2004

Obr. I.7 Emisní hustoty oxidu siřičitého ze čtverců 5x5 km, 2004

Obr. I.8 Emisní hustoty oxidů dusíku ze čtverců 5x5 km, 2004

Obr. I.9 Emisní hustoty CO ze čtverců 5x5 km, 2004