II.4.1 Aglomerace
Na základě Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o členění území ČR do zón a
aglomerací byla v roce 2005 zvýšená pozornost zaměřena na hodnocení kvality
ovzduší v navržených aglomeracích: hlavním městě Praze, Brně a Moravskoslezském
kraji. Kromě aglomerací je zvláštní pozornost, z důvodu měření nadlimitních
koncentrací, věnována i zóně Ústecký kraj.
II.4.1.1 Hlavní město Praha
Hlavní město Praha je oblastí, ve které je znečištění ovzduší vystaveno značné
množství lidí. Většina překročení imisních limitů souvisí s poměrně vysokým
dopravním zatížením.
Koncentrace PM10 byly v Praze v roce 2005 sledovány celkem na 14 lokalitách ČHMÚ.
Překročení 24hodinové průměrné koncentrace 50 μg.m-3 bylo zaznamenáno nejvíce na AMS Praha 2-Legerova (101x), Praha 8-Karlín (88x) a Praha 9-Vysočany (78x). Z
celkového počtu 13 AMS jich 12 vykazovalo překročení 24hodinového limitu PM10.
Překročení ročního imisního limitu PM10 (40 μg.m-3) bylo zaznamenáno na AMS
Praha 2-Legerova (45 μg.m-3).
Koncentrace PM2,5 se sledovaly v r. 2005 celkem na 5 lokalitách ČHMÚ. I když
dosud není platný imisní limit pro PM2,5, je zajímavé srovnat měřené koncentrace
s imisním limitem navrhovaným, jehož hodnota je 25 μg.m-3 (roční průměr). Roční
průměrná koncentrace na lokalitě Praha 5-Smíchov činí 30,5 μg.m-3, Praha
9-Vysočany 24,9 μg.m-3, Praha 4-Libuš 24,6 μg.m-3 a Praha 5-Mlynářka 23,2
μg.m-3. Je tedy zřejmé, že pokud by navrhovaný imisní limit pro frakci PM2,5
již
platil, byl by v Praze překročen na 1 stanici a 3 stanice by se limitu velmi
blížily.
Koncentrace NO2 měřilo na území Prahy v roce 2005 celkem 15 lokalit. Lokalita
Praha 2-Legerova překročila hodinový imisní limit i hodinový imisní limit
zvýšený o mez tolerance. Hodnota 200 μg.m-3 zde byla překročena 174x, hodnota
zvýšená o mez tolerance (200+50 μg.m-3) 36x. Překročení hodnoty 250 μg.m-3 bylo
naměřeno 1x na AMS Praha 5-Smíchov. Hodinová koncentrace 200 μg.m-3 byla
překročena i na některých dalších lokalitách, počet tolerovaného počtu
překročení však zdaleka nebyl dosažen.
Překročení ročního imisního limitu (zvýšeného o mez tolerance) pro NO2 (40 +10
μg.m-3) bylo zaznamenáno na AMS Praha 2-Legerova (75 μg.m-3) a dále na
lokalitách ZÚ: Svornosti v Praze 5 (76 μg.m-3), Sokolovská v Praze 8 (73 μg.m-3)
a Jasmínová v Praze 10 (53 μg.m-3).
Problémem jsou dále nadlimitní koncentrace benzo(a)pyrenu, které překročily
cílový imisní limit na všech (třech) stanicích, které ho v Praze měřily (Praha
10-Šrobárova, Praha 5-Smíchov, Praha 4-Libuš).
Výsledky naměřených koncentrací PM10, NO2 a benzo(a)pyrenu jsou podnětem k
řešení dopravní situace uvnitř aglomerace.
Překračován je také cílový imisní limit pro troposférický ozon. Překročen byl na
6 z 9 lokalit v Praze, které ho během posledních třech let měřily alespoň po
dobu jednoho roku (v souladu s definicí cílového imisní limitu v nařízení
vlády).
II.4.1.2 Brno
Brno, stejně jako Praha, představuje oblast, kde problém znečištění ovzduší je
spojen zejména s vysokou hustotou osídlení.
Koncentrace PM10 byly v roce 2005 měřeny celkem na 2 lokalitách. Překročení
24hodinového imisního limitu PM10 bylo zaznamenáno na AMS Brno-střed, která je
umístěna v centru města v bezprostřední blízkosti křižovatky dvou
frekventovaných komunikací. Místo povoleného počtu překročení hodnoty 50 μg.m-3
(celkem 35x) zde bylo naměřeno překročení 122x. Dále bylo překročení imisního
limitu zaznamenáno na lokalitách Brno-Tuřany a Brno-Kroftova, která je rovněž
ovlivněna dopravou. Počet překročení hodnoty 50 μg.m-3 zde bylo naměřeno 59x,
resp. 46x. Na AMS Brno-střed byl překročen také roční imisní limit PM10.
Jediná lokalita, která v Brně v r. 2005 měřila koncentraci frakce PM2,5,
lokalita Brno-Tuřany, by se svým ročním průměrem 26,3 μg.m-3 překračovala
navrhovaný imisní limit.
Roční imisní limit NO2 byl překročen na obou lokalitách (Brno-střed a
Brno-Kroftova), které ho v Brně měří. Imisní limit zvýšený o mez tolerance
překročen nebyl. V roce 2005 byl překročen také cílový imisní limit pro
benzo(a)pyren na obou lokalitách (Brno-Kroftova, Brno-Húskova), které jej v Brně
měřily.
Koncentrace troposférického ozonu byly v roce 2005 měřeny celkem na 2
lokalitách, z nichž na jedné (Brno-Tuřany) byl překročen cílový imisní limit pro
troposférický ozon. Termín splnění tohoto limitu je 1.1.2010.
II.4.1.3 Moravskoslezský kraj
V aglomeraci Moravskoslezského kraje je převážně ve městech Ostrava, Karviná,
Havířov, Český Těšín a Třinec problém znečištění ovzduší vedle velké hustoty
osídlení spojen také s vysokou koncentrací průmyslu.
Koncentrace PM10 byly v roce 2005 v aglomeraci Moravskoslezského kraje sledovány
celkem na 16 lokalitách (14 lokalit ČHMÚ a po jedné ZÚ a MÚTř). Překročení
24hodinového imisního limitu PM10 bylo nejčastěji dosahováno na stanicích v
okresech Karviná a Ostrava-město, dále pak v částech okresů Frýdek-Místek, Nový
Jičín a Opava. Nejvyšší počet překročení hodnoty 50 μg.m-3 zaznamenaly AMS Český
Těšín (170x), Orlová (162x), Ostrava-Přívoz (160x), Bohumín (159x), Havířov
(155x), Karviná (149x), Ostrava-Českobratrská (144x), Věřňovice v okresu Karviná
(126x), Frýdek-Místek (122x) a Ostrava-Zábřeh (120x). Celkem 19 lokalit v
Moravskoslezském kraji překračovalo 24hodinový limit PM10.
Překročení ročního imisního limitu PM10 (40 μg.m-3) bylo zaznamenáno rovněž
nejvíce ve výše uvedených okresech. Nejvyšší roční průměr zaznamenaly AMS:
Bohumín (62 μg.m-3), Český Těšín (60 μg.m-3), Orlová (59 μg.m-3), Ostrava-Přívoz
(58 μg.m-3), Havířov (56 μg.m-3), Ostrava-Českobratrská (55 μg.m-3), Věřňovice
(55 μg.m-3), Karviná (54 μg.m-3) a Ostrava-Fifejdy (50 μg.m-3). Imisní limit pro
roční průměr překračovalo celkem 17 lokalit v tomto kraji.
Lokality, které v Moravskoslezském kraji měřily v r. 2005 frakci PM2,5 jsou v
rámci ČR v dosažených koncentracích na předních místech. Na lokalitě Věřňovice
byl zaznamenán roční průměr 45 μg.m-3, na lokalitě Ostrava-Přívoz 43,3 μg.m-3, v
Ostravě-Zábřehu 38,7 μg.m-3 a v Ostravě-Porubě 34,1 μg.m-3. Všechny lokality by
tedy výrazně překročily navrhovaný imisní limit.
Koncentrace NO2 byly v roce 2005 měřeny celkem na 19 lokalitách (16 lokalit ČHMÚ+
po jedné MÚTř, ZÚ a ČEZ). Na AMS Ostrava-Českobratrská (hot spot) byl překročen
roční imisní limit pro NO2, imisní limit zvýšený o mez tolerance překročen
nebyl.
Koncentrace benzo(a)pyrenu byly v roce 2005 z celé republiky nejvyšší právě v
Moravskoslezském kraji. Nadlimitní koncentrace byly naměřeny na všech 4
lokalitách, které ho v roce 2005 měřily (Ostrava-Přívoz ZÚ, Český Těšín,
Ostrava-Poruba/ČHMÚ, Karviná ZÚ).
Problémem jsou dále vysoké koncentrace benzenu, které překročily (jako jediné z
celé ČR) imisní limit na obou průmyslově nejzatíženějších lokalitách
Ostrava-Přívoz (ZÚ i ČHMÚ). Na ostatních lokalitách imisní limit překročen
nebyl. Celkem byly koncentrace benzenu v roce 2005 v Moravskoslezském kraji
sledovány na 5 lokalitách.
Na 5 lokalitách (z celkového počtu 7) byl převážně na méně dopravně zatížených
lokalitách překročen také cílový imisní limit pro troposférický ozon. Jednalo se
o tyto lokality: Bílý kříž, Červená, Ostrava-Fifejdy, Studénky, Karviná.
Blízké limitu, i když ho nepřekračují, jsou také koncentrace arsenu (5,8 ng.m-3)
na průmyslem nejzatíženější stanici této oblasti Ostrava-Přívoz ZÚ.
V dalším textu je podrobněji zmíněna nepříznivá situace, která vedla v únoru
2005 ke značnému nárůstu imisních koncentrací v Moravskoslezském kraji.
Nepříznivá imisní situace v Moravskoslezské aglomeraci v únoru 2005
Na začátku února 2005 začala ovlivňovat oblast severní Moravy a Slezska tlaková
výše se středem nad Ruskem, do oblasti začal proudit velmi chladný vzduch a
vytvořila se teplotní inverze. Mezi 5.2. a 9.2. bylo převážně jasno a slunečno
beze srážek a velmi chladno, nejnižší noční teploty klesaly až k –20 °C. K výrazné změně meteorologické situace došlo 10.2. přechodem frontálního systému
od západu, který přinesl změnu počasí, oteplilo se, teplotní inverze se
rozrušila a v noci začalo sněžit. Až do 13.2. bylo velmi teplo, sněžilo nebo
byly zaznamenávány smíšené srážky.
S vytvořením teplotní inverze a poklesem rychlosti proudění vzduchu došlo ke
zhoršení podmínek pro rozptyl znečišťujících látek v ovzduší a koncentrace
škodlivin se výrazně zvýšily. Nejvýznamněji stouply koncentrace suspendovaných
částic PM10. Zatímco v prvních dvou únorových dnech se koncentrace PM10
pohybovaly většinou pod hodnotou 24hodinového imisního limitu 50 μg.m-3, od 3.2.
se začaly zvyšovat a 6. až 8.2. limit násobně překračovaly. Nejhorší imisní
situace byla 6. a 7.2., kdy se 24hodinové koncentrace PM10 pohybovaly mezi 131
až 429 μg.m-3. S ustupující tlakovou výší po 8.2. koncentrace poklesly, ale pod
hodnotu imisního limitu klesly až od 12.2. (na
obr. II.4.7 jsou uvedeny hodnoty
koncentrací naměřené na automatizovaných monitorovacích stanicích znečištění
ovzduší (AMS) Státní imisní sítě).
Popisovaná situace velmi názorně dokumentuje dominantní vliv meteorologických
podmínek rozptylu na aktuální úroveň znečištění ovzduší. Na
obr. II.4.8 jsou
znázorněny
- rychlost větru ve výšce 200 m a 36 m nad zemí v Ostravě a v 10 m nad zemí na AMS Karviná,
- vertikální gradient teploty vzduchu mezi meteorologickými stanicemi Mošnov
(251 m n.m.) a Lysá hora (1324 m n.m.) ,
- průměrná hodinová koncentrace PM10 naměřená na stanicích v oblasti a 95% kvantil těchto koncentrací.
S poklesem rychlosti větru a zesilující se inverzí (na obrázku charakterizované
gradientem teploty vzduchu) se od 5.2. výrazně zvýšily koncentrace PM10. K
významnému poklesu koncentrací nedošlo během denních hodin 6. a 7.2. i přes
přechodné rozrušení teplotní inverze mezi Mošnovem a Lysou horou, protože při
zemi nepříznivé rozptylové podmínky přetrvávaly. Dne 8.2. k přechodnému poklesu
aktuálních koncentrací během denních hodin došlo, neboť vliv tlakové výše již
slábl a rychlost větru byla vyšší. Koncentrace PM10 trvale poklesly až po
současném zesílení proudění a zeslabení teplotní inverze od odpoledních hodin
9.2.
Nepříznivá imisní situace v únoru 2005 znovu ukázala, že největším problémem na
území Ostravska je znečištění ovzduší suspendovanými částicemi, a to nejen v
celoročním hodnocení. Déletrvající nepříznivé podmínky pro rozptyl
znečišťujících látek v ovzduší způsobí zvýšení koncentrací suspendovaných částic
PM10 až na násobky denního imisního limitu. Závažnost problému umocňuje fakt, že
na suspendované částice jsou vázány další škodliviny.
II.4.1.4 Další imisně zatížené oblasti s vyšší hustotou osídlení
Zóna Ústecký kraj
Ústecký kraj je Sdělením MŽP definován jako zóna. Jedná se o území s velkou
hustotou obyvatelstva, kde jsou koncentrace řady imisních polutantů nadlimitní.
Koncentrace PM10 měřilo v Ústeckém kraji celkem 14 lokalit ČHMÚ. Překročení
24hodinového imisního limitu pro PM10 bylo dosaženo nejvíce na stanicích v
okresech Most a Ústí n.L. Nejvyšší počet překročení hodnoty 50 μg.m-3
zaznamenaly tyto stanice: Most (118x), Ústí n.L.-město (105x), Teplice (98x),
Horní Jiřetín v okresu Most (89x), Děčín (87x), Tušimice v okresu Chomutov
(80x), Ústí n.L.-Všebořická (79x), Lom v okresu Most (78x), Litoměřice (69x) a
Chomutov (59x). Celkem 14 lokalit v Ústeckém kraji překračovalo 24hodinový limit
PM10. Překročení ročního imisního limitu PM10 zaznamenaly tyto stanice: Most (43
μg.m-3), Horní Jiřetín (42 μg.m-3), Ústí n.L.-město (42 μg.m-3) a Teplice (41
μg.m-3).
Roční průměrná koncentrace PM2,5 na lokalitě Teplice dosáhla hodnoty 27,1
μg.m-3, a tedy by překročila navrhovaný imisní limit. V lokalitě Most byla
změřena roční průměrná koncentrace 24,0 μg.m-3 na lokalitě Ústí n.L.-Kočkov 22,5
μg.m-3.
Koncentrace NO2 sledovalo v Ústeckém kraji v roce 2005 celkem 24 lokalit (14
lokalit ČHMÚ+10 lokalit ostatních organizací). Na stanici Děčín-ZÚ, která je
výrazně ovlivněná dopravou, byl překročen roční imisní limit pro NO2, těsně byl
překročen i imisní limit zvýšený o mez tolerance.
Imisní limity pro SO2 (hodinové a 24hodinové) překročeny nebyly, ojediněle bylo
zaznamenáno překročení hodnoty hodinové koncentrace 350 μg.m-3, popř. 24hodinové
průměrné koncentrace 125 μg.m-3, převážně na stanicích ČEZ, vždy však v
tolerovaném počtu překročení.
Cílový imisní limit pro benzo(a)pyren byl překročen na jedné ze dvou stanicích v
Ústí nad Labem, které ho měří (Ústí nad Labem-ZÚ, Pasteurova); překročen byl
dále i v Teplicích a v Mostě. Celkem byly jeho koncentrace sledovány na 4
lokalitách.
Z celkového počtu 6 lokalit, které sledovaly koncentrace benzenu v Ústeckém
kraji, byly na některých lokalitách zvýšeny, imisní limit nicméně překročen
nebyl.
Cílový imisní limit pro troposférický ozon byl významně překračován, stejně jako
v jiných částech republiky, a to převážně na stanicích méně zatížených dopravou.
Celkem bylo překročení zaznamenáno na 7 lokalitách z celkového počtu 12 lokalit.
4.1.5. Trendy ročních imisních charakteristik SO2, PM10 and NO2 za období
1996–2005
Obr. II.4.9 ukazuje trendy ročních imisních charakteristik SO2, PM10 a NO2 za
období 1996–2005 pro aglomerace: Praha, Brno a Moravskoslezský kraj a pro zónu
Ústecký kraj. Do roku 1999 je v aglomeracích patrný výrazný klesající trend ve
znečištění ovzduší SO2 a PM10, v případě NO2 se jedná pouze o mírný pokles. V
roce 2001 byl dosavadní klesající trend zastaven a došlo naopak k mírnému
vzestupu koncentrací SO2 a NO2 a k výraznému zvýšení znečištění PM10, zejména v
ostravské aglomeraci. V roce 2004 došlo naopak ke snížení znečištění ve všech
sledovaných znečišťujících látkách v aglomeracích a k mírnému vzestupu
koncentrací SO2 v Ústeckém kraji. V roce 2005 byl ve všech aglomeracích obnoven
vzestupný trend ve znečištění ovzduší PM10 a NO2, který je nejstrmější v
Moravskoslezském kraji. V případě Ústeckého kraje šlo pouze o vzestup PM10,
koncentrace NO2 naopak mírně poklesly.
Obr. II.4.1 Pole roční koncentrace NO2 (3D zobrazení), aglomerace
Praha, 2005
Obr. II.4.2 Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu (3D zobrazení), aglomerace
Praha, 2005
Obr. II.4.3 Pole roční koncentrace NO2 (3D zobrazení), aglomerace
Brno, 2005
Obr. II.4.4 Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu (3D zobrazení), aglomerace
Brno, 2005
Obr. II.4.5 Pole roční koncentrace NO2 (3D zobrazení),
Moravskoslezská aglomerace, 2005
Obr. II.4.6 Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu (3D zobrazení),
Moravskoslezská aglomerace, 2005
Obr. II.4.7 Průměrné 24hodinové koncentrace PM10, Moravskoslezská
aglomerace, únor 2005
Obr. II.4.8 Závislost znečištění ovzduší PM10 a meteorologických
podmínek rozptylu
Obr. II.4.9 Trendy ročních charakteristik SO2, PM10 a
NO2 v aglomeracích, 1996–2005
|