Index kvality ovzduší je určen zejména pro informování veřejnosti o okamžité úrovni znečištění ovzduší. Poskytuje rychlou a jednoduchou možnost orientace ve výsledcích měření, protože nevyžaduje od uživatele žádné specifické znalosti. Dosažená třída indexu kvality ovzduší je charakterizována srozumitelným slovním hodnocením. Výpočet indexu je založen na výsledcích měření koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. V jeho definici je zohledněn možný vliv na zdravotní stav obyvatelstva.

II.6.1 Definice indexu kvality ovzduší

Výpočet indexu kvality ovzduší používaného v České republice je založen na vyhodnocení koncentrací oxidu siřičitého (SO₂), oxidu dusičitého (NO₂), oxidu uhelnatého (CO), ozonu (O₃) a suspendovaných částic (PM₁₀). S výjimkou koncentrací oxidu uhelnatého jsou pro stanovování indexu kvality ovzduší použity hodinové měřené koncentrace. U CO se používá osmihodinový průměr.

Index byl navržen jako šestistupňový, přičemž hodnota indexu 1 představuje velmi dobrou kvalitu ovzduší a hodnota 6 velmi špatnou (tab. II.6.1).

Hraniční koncentrace mezi indexem 4 a 5 byla definována na základě platných imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek. (U koncentrací suspendovaných částic PM₁₀ a ozonu, které nemají odpovídající imisní limity, byla hraniční koncentrace mezi hodnotou indexu 4 a 5 stanovena na základě statistické analýzy vztahu mezi hodinovými koncentracemi a koncentracemi za delší průměrovací období.)

II.6.2 Výsledky hodnocení kvality ovzduší pomocí indexu

V tab. II.6.2 jsou uvedeny četnosti výskytu jednotlivých tříd indexu kvality ovzduší na vybraných měřicích stanicích AIM v České republice. Do hodnocení byly zahrnuty ty stanice, na kterých jsou dostupná alespoň měření oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, ozonu a suspendovaných částic PM₁₀. (Koncentrace oxidu uhelnatého nemají na výslednou hodnotu indexu v našich podmínkách prakticky žádný vliv.)
Ve většině případů byla kvalita ovzduší hodnocena indexem 2 nebo 3 (dobrá nebo uspokojivá). Průměrná četnost zastoupení těchto tříd indexu na všech posuzovaných stanicích v roce 2005 byla 77 % případů v průběhu roku. Na lokalitách v čistých oblastech dosahuje četnost jejich výskytu až 90 % (Svratouch, Přebuz, Jeseník).

V imisně zatíženějších oblastech je rozhodující znečišťující látkou pro stanovení výsledného indexu kvality ovzduší koncentrace suspendovaných částic PM₁₀. Pro index kvality ovzduší 5 a 6 (špatná a velmi špatná kvalita ovzduší) to platí téměř stoprocentně. V ojedinělých případech se na takto vysoké hodnotě indexu podílejí i koncentrace oxidu dusičitého a ozonu (nejvýše však v 0,1% případů během roku na dané stanici).
Vyšší hodnoty indexu kvality ovzduší jsou na znečištěných lokalitách dosahovány více v chladném období. Na řadě stanic (např. Karviná a Ostrava-Přívoz) je ale tento roční chod velmi nevýrazný. Četnost výskytu dvou nejvyšších tříd indexu (5 a 6) na všech hodnocených stanicích byla v roce 2005 v průměru 9 % případů během roku. Jejich nejčastější výskyt byl zaznamenán na stanicích Brno-střed (19,6 %), Karviná (22 %), Ostrava-Fifejdy (19,3 %), Ostrava-Přívoz (26,1 %) a Most (19,5 %). Naproti tomu na stanicích Svratouch a Krkonoše-Rýchory nebylo hodnot indexu 5 a 6 dosaženo vůbec.

Na měřicích lokalitách v relativně čistých oblastech převažuje vliv zvýšených koncentrací ozonu. Díky tomu má roční chod indexu kvality ovzduší na těchto stanicích maxima v letním období, jeho výsledné hodnoty jsou ovšem celkově nižší.

Tab. II.6.1 Definice indexu kvality ovzduší

Tab. II.6.2 Četnosti výskytu jednotlivých tříd indexu kvality ovzduší na měřicích stanicích AIM [%]