ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2005 Český hydrometeorologický ústav - Úsek ochrany čistoty ovzduší |
|
II.3 Platné imisní limity v České republice pro rok 2005 Základní právní normou upravující hodnocení kvality ovzduší je zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., v platném znění. Podrobnosti pak dále specifikuje nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, v platném znění. Česká legislativa zahrnuje požadavky Evropské unie stanovené směrnicemi pro kvalitu venkovního ovzduší, tedy rámcovou směrnicí 96/62/EC o hodnocení a řízení kvality ovzduší a navazujícími dceřinými směrnicemi 1999/30/EC (pro SO2, NO2 a NOx, suspendované částice a olovo), 2000/69/EC (pro benzen a oxid uhelnatý), 2002/3/EC (pro troposférický ozon) a 2004/107/EC (pro arsen, kadmium, rtuť, nikl a polycyklické aromatické uhlovodíky). Novelou nařízení vlády č. 350/2002 Sb. byly v roce 2005 zrušeny imisní limity pro rtuť a amoniak. Tyto imisní limity se neopíraly o limity stanovené EU. Znečišťující látky, které je třeba sledovat a hodnotit vzhledem k prokazatelně škodlivým účinkům na zdraví populace, mají stanoveny národní legislativou imisní limity, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle, a depoziční limit. Legislativa navíc určuje limitní hodnoty pro ochranu ekosystémů a vegetace.
Imisní limity pro ochranu zdraví Cílové limity a dlouhodobé imisní cíle pro ochranu zdraví Imisní limity pro ochranu ekosystémů
|