Měsíce leden a únor 2005 byly teplotně značně rozdílné. Zatímco v lednu byla průměrná měsíční teplota v České republice –0,4 °C s odchylkou +2,4 °C, v únoru byla průměrná měsíční teplota –3,7 °C s odchylkou –2,6 °C. Měsíce listopad a prosinec 2005 byly z dlouhodobého hlediska teplotně vyrovnané. Průměrná měsíční teplota v České republice v listopadu byla 2,1 °C s odchylkou –0,4 °C, v prosinci –1,1 °C s odchylkou –0,4 °C. Srážkově byly leden a únor 2005 výrazně nadnormální s měsíčními úhrny 69 a 64 mm, což představuje 165 a 170 % dlouhodobého normálu. Měsíce listopad a prosinec 2005 byly srážkově výrazně rozdílné. Zatímco v listopadu 2005 byl srážkový měsíční úhrn 33 mm, což je 67 % dlouhodobého normálu, v prosinci 2005 byl srážkový měsíční úhrn 70 mm, což je 152 % dlouhodobého normálu.
Anticyklonální situace se v období leden–únor a listopad–prosinec 2005 vyskytovaly v 23 % případů a jejich četnost pro uvedené měsíce byla vcelku rovnoměrná a pohybovala se mezi 6 a 9 případy měsíčně. Příčinou extrémně vysokých teplot v první polovině měsíce ledna 2005 byla výrazná zonální cirkulace v ovzduší, související s hřebenem vysokého tlaku, jenž po větší část ledna a února zasahoval nad střední Evropu. Naše území tak bylo pod vlivem teplých sektorů cyklon a jižních okrajů frontálních poruch, které se po severním okraji zmíněného hřebene přesunovaly k východu. Maximální denní teplota dne 8.1. na stanici Praha-Libuš vystoupila na 14,0 °C a byla 12,9 °C nad dlouholetým průměrem. Chladnější období se vyskytlo v období od 23.1. do 30.1.2005, kdy 27.1.2005 minimální teplota na stanici Praha-Libuš poklesla na –8,7 °C a od 4.2. do 9.2.2005, kdy 7.2.2005 minimální teplota poklesla na –12,7 °C.

Přestože meteorologické situace, kdy byly zaznamenány nepříznivé rozptylové podmínky, potenciálně podmiňovaly zvyšování koncentrací znečišťujících látek, ke vzniku smogové situace a k vyhlášení žádných signálů nedošlo. V únoru 2005 na 3 lokalitách byly zaznamenány po dobu 3-4 hodiny koncentrace oxidu siřičitého vyšší než 250 μg.m^-3: na stanici Ostrava-Zábřeh s maximální hodnotou 615 μg.m^-3, Krupka 349 μg.m^-3 a Komáří Vížka 458 μg.m^-3. Na stanici Praha-Legerova v měsících leden a únor 2005 v 7 dnech po dobu 3–7 hodin byly naměřeny koncentrace oxidu dusičitého nad 250 μg.m^-3 s nejvyšší hodnotou 349 μg.m^-3. K ojedinělým překročením docházelo převážně jen na jedné stanici a koncentrace znečišťujících látek v krátkém čase vždy poklesly a tím podmínky pro vyhlášení signálů SVRS nebyly splněny. Změny hodinových průměrů koncentrace oxidu dusičitého na monitorovací stanici Legerova v období od 1.1.2005 do 28.2.2005 jsou znázorněny na obrázku II.7.1.

Z hlediska maximálních denních teplot na stanici Praha-Libuš bylo teplé období roku od 1.4. do 30.9.2005 mírně nadnormální s odchylkou od normálu +1,1 °C, ale výrazně teplotně rozkolísané. Teplotní odchylky od normálu se pohybovaly v intervalu od +12,6 °C do –11,3 °C, s největší četností v první části sledovaného období. Teploty vystoupily nad 30 °C v 9 dnech a nejvyšší hodnota 36,5 °C byla naměřena dne 29.7.2005 (obr. II.7.2).

Z hlediska výskytu zvýšených koncentrací lze konstatovat, že povětrnostní podmínky pro vznik troposférického ozonu nebyly sice významně příznivé, přesto se vyskytly ve dvou dnech koncentrace přesahující hodnotu 200 μg.m^-3. Koncentrace převyšující zvláštní imisní limit pro troposférický ozon 180 μg.m^-3 byly za období od 1.4. do 15.9.2005 naměřeny celkem v 7 dnech: 28.–30. 5. 2005, 25.6.2005, 15.7.2005 a 28.–29.7.2005. Ve 3 dnech byl překročen zvláštní imisní limit pouze na 1 stanici, ve 2 dnech na 2 stanicích, v 1 dni na 3 a 7 stanicích. Celková doba překročení zvláštního imisního limitu pro troposférický ozon v průběhu dne činila ve 13 případech 1 až 3 hodiny, ve 2 případech 4 hodiny a v 1 případě 7 hodin. Nepřerušená doba překročení zvláštního imisního limitu v trvání 4 hodin a déle byla zaznamenána celkem ve 2 případech: 29.5.2005 na stanici Praha-Libuš v délce trvání 4 hodiny a s maximální hodnotou 214 μg.m^-3, 29.7.2005 na stanici Rudolice v Horách s délkou 7 hodin a s maximální hodnotou 235 μg.m^-3. Pro tyto poslední dva případy je uveden podrobnější popis meteorologických podmínek a změn koncentrací přízemního ozonu.

Dne 28.5.2005 se střed tlakové výše 1020 hPa nacházel nad Ukrajinou, příští den nad Slovenskem a střed tlakové níže 1000 hPa nad Irskem, další den nad západní Evropou. Mezi těmito útvary proudil nad naše území od jihu teplý vzduch. V obou dnech 28. i 29. 5. převládalo v ČR převážně jasno, maximální odpolední teploty vystoupily 28.5.2005 na 28–32 °C, následující den na 29–34 °C. Vítr o rychlosti do 4 m.s-1vanul na počátku z jihovýchodních, později přechodně i ze severních směrů. Dne 30.5.2005 přecházela v poledních hodinách přes Čechy, odpoledne a v noci přes Moravu a Slezsko studená fronta, doprovázená v západních Čechách slabými, nad ostatním územím mírnými až silnými přeháňkami, ve kterých spadlo místy až 39 mm srážek. Před studenou frontou vanul slabý vítr jižních směrů, za frontou mírný vítr severozápadních směrů. Za studenou frontou se výrazně ochladilo a 31.5.2005 se odpolední maximální teploty pohybovaly pouze v rozmezí 15–19 °C.

Od 25.5.2005 se postupně koncentrace troposférického ozonu zvyšovaly z počáteční hodnoty kolem 120 μg.m^-3 a dne 28.5. v Kladně dosáhly 187 μg.m^-3 a 29.5.2005 v Praze-Libuši 214 μg.m^-3. Na Libuši byl překročen zvláštní imisní limit nepřetržitě po dobu 4 hodin v době od 13:00 do 17:00 LSEČ. Následující den koncentrace ozonu poklesly na 150–165 μg.m^-3, pouze na stanici Litoměřice a Mikulov-Sedlec krátkodobě přesáhly hodnotu 180 μg.m^-3.

Dne 28.7.2005 řídila proudění nad střední Evropou tlaková výše 1020 hPa se středem nad Černým mořem tlaková níže 1005 hPa nad Biskajským zálivem. Mezi těmito útvary proudil nad naše území teplý vzduch. V dalších dvou následujících dnech se nad východní Evropou udržovala nevýrazná oblast vyššího tlaku vzduchu a tlaková níže postoupila přes jižní Anglii až nad Dánsko. V jejím týlu postupovala k východu studená fronta, před kterou dne 29.7. vrcholil příliv velmi teplého vzduchu od jihu. Ve večerních hodinách přešla studená fronta přes Čechy a následující den přes Moravu a Slezsko. Dne 28.7. bylo převážně skoro jasno s maximálními teplotami 31–36 °C, srážky se vyskytly ojediněle do 0,7 mm, následující den vystoupily teploty v Čechách na 33–37 °C, na Moravě 32–36 °C. V nočních hodinách se na studené frontě vyskytly srážky, v západních Čechách do 26 mm, jinde v Čechách 2–11 mm, na severní Moravě do 1 mm. Dne 30.7.2005 za studenou frontou bylo oblačno s přeháňkami a denní teploty dosáhly 26–30 °C, na východní Moravě místy ještě 34 °C.

Od 27.7.2005 se koncentrace troposférického ozonu rychle zvyšovaly z hodnoty kolem 115 μg.m^-3 až na 235 μg.m^-3 dne 29.7.2005 na stanici Rudolice v Horách. V uvedený den byl překročen zvláštní imisní limit 180 μg.m^-3 úhrnem na 7 stanicích v severních Čechách, z toho na stanici Tušimice celkem po dobu 4 hodin, nikoliv však nepřetržitě. Nepřetržité období překročení zvláštního imisního limitu v trvání 7 hodin bylo zaznamenáno na stanici Rudolice v Horách v době od 12–18 h LSEČ (obr. II.7.3). Následující den koncentrace ozonu v Čechách poklesly na 110–130 μg.m^-3, na Moravě na 130–150 μg.m^-3.

V rámci smogového a varovného regulačního systému byla využita možnost vydat informaci pro veřejnost v případě, že byl předpovězen vznik smogové situace. Informace s platností pro celé území ČR byla vydána na dny 28.–29.7.2005 a 1.–2.9.2005. V prvním případě se prognóza vyplnila a smogová situace nastala, v druhém případě maximální koncentrace dosáhly pouze 167 μg.m^-3 a k překročení zvláštního imisního limitu nedošlo.

Časový předstih při vydání informace pro veřejnost, který se získá využitím ustanovení regulačního řádu o možnosti vydat ji už v případě predikované smogové situace, bez čekání na překročení imisního limitu, vyvažuje nevyhnutelné riziko „falešného poplachu“. Preferování tohoto přístupu je navíc umožněno skutečností, že na vydání této informace nenavazují žádná organizačně náročná opatření s ekonomickými dopady.

Obr. II.7.1 Průměrné hodinové koncentrace NO₂ na stanici Praha 2-Legerova, 1.1.2005–28.2.2005

Obr. II.7.2 Průběh maximálních denních teplot vzduchu, jejich normálu a denních úhrnů srážek na stanici Praha-Libuš. Výskyt koncentrací ozonu nad 180 μg.m^-3 na území České republiky, 1.4.2005–30.9.2005

Obr. II.7.3 Plošné rozložení maximálních hodinových koncentrací troposférického ozonu na území České republiky, 29.7.2005